Ochrana zdraví

Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoliv, ale především jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, dlouhodobě nemocní (nemoci srdce, vysoký krevní tlak, nadváha) a lidé léčení některými léky (např. na depresi, nespavost apod.). Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl několikrát denně někdo kontrolovat (třeba jen po telefonu) a zjistit, zda jsou v pořádku. Zamyslete se, kdo z vašich příbuzných či známých by mohl potřebovat vaši pomoc.  Tisková zpráva Státního zdravotního ústavu poskytuje praktické rady, jak účinky extrémního horka zmírnit: jak se oblékat, jak a co pít, jakou volit stravu, jak pracovat s klimatizací, jakou roli hraje vlhkost vzduchu, co dělat při úpalu či přehřátí, co dělat při křečích z přehřátí, jak poznáme vyčerpání z přehřátí.  

Od 1. června 2025 vstoupila v účinnost novela zákona č. 373/2011 Sb., která přináší významné změny v oblasti pracovnělékařských prohlídek. Novela posiluje odpovědnost zaměstnavatelů za posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a zajišťuje pravidelné kontrolní mechanismy. Významnou novinkou zrušení vstupních lékařských prohlídek pro první kategorii zaměstnanců. Posiluje se také důraz na periodické prohlídky zajišťující sledování zdravotní způsobilosti v čase. Novelizovaná pravidla tak reflektují potřebu pružně reagovat na zdravotní nároky jednotlivých pozic a minimalizovat zdravotní rizika spojená s výkonem práce.

Neomezený počet opakování doby určíme dle zákoníku práce, platí pro mateřskou, rodičovskou a otcovskou dovolenou. Co dělat v případě potřeby opakovaných zástupu za nemocného zaměstnance, byť krátkodobě nebo dlouhodobě? Jsme příspěvková organizace, a ne vždy máme dostatek peněžitých prostředků na dohody. Existuje nějaká možnost uzavírání opakováních pracovních poměru (více než 3x a dost) na dobu určitou po dobu zástupu za nemoc?

Zaměstnanec byl 5 kalendářních dní v pracovní neschopnosti. Jednalo se o nepracovní úraz. Zaměstnanec vyplnil u zaměstnavatele „Záznam o úrazu“. Úraz vznikl následkem jeho opilosti, byl vyšetřován Policií ČR. V tomto případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, ale jen ve výši 50 %, nebo může zaměstnavatel poskytnout náhradu mzdy v plné výši?

Pracovnělékařské služby načtením pozměňovacího návrhu (sněmovní tisk č. 775/0) do flexinovely zákoníku práce od 1. 6. 2025 doznaly významných změn. Pozměňování návrh řešící otázku vstupních pracovnělékařských prohlídek a programů podpory zdraví, byl vytvořen z návrhu zákona, kterým se měnil zákon o specifických zdravotních službách. První změna se týká úpravy vstupních prohlídek, které podobně, jako tomu bylo u prohlídek periodických, se dostávají na fakultativní rovinu jejich provádění. Uvedená změna vychází z naplnění antibyrokratického balíčku III s cílem snížit některé zbytné povinnosti nejen na straně zaměstnavatelů, ale i na straně druhé posuzujících poskytovatelů, tedy poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství posuzované osoby (tzv. praktik) či poskytovatelů pracovnělékařských služeb.

Onemocnění, která se dříve vyskytovala v pozdějším věku, se začínají projevovat už v tom ranějším. Oproti jiným zemím v Evropské Unii je zdravotní stav obyvatel České republiky podprůměrný, a i proto je nově právní úpravou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (v rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovely), zaveden institut programů podpory zdraví, a to s účinností od 1. 6. 2025.Legislativní úprava představuje nový koncept, jež prolíná interakci pracovních a civilizačních rizik. Programy podpory zdraví, resp. soubor konkrétních opatření v nich obsažených, mohou přispět ke zlepšení zdravotní kondice zaměstnanců či včas odhalit závažnější onemocnění. Vedle pracovnělékařských služeb zaměřených na zdravotní prevenci související s výkonem práce, tak mohou být tyto programy vhodným nástrojem k podpoře zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů, a to v širším měřítku než dosud. Programy podpory zdraví jsou na dobrovolné bázi, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda k nim přistoupí. 

V celé BOZP platí zásada, že zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. To ukládá zaměstnavateli přímo zákoníku práce . Jde o tzv. metodu prevence rizik, na základě které musí zaměstnavatel vyhledávat rizika a když je nemůže odstranit, tak je musí vhodnými opatřeními alespoň minimalizovat. Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto zákoník práce v § 104 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí předpis. Ochranné nápoje jsou prostředkem individuální ochrany, který má chránit zaměstnance před účinky nepříznivých klimatických podmínek – tepelné a chladové zátěže.

Jsme malá základní a mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Máme pedagogy, paní uklízečky a kuchařky. Jaké procento jsme povinni odvádět na zákonné pojištění Kooperativa (zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele), která se platí po skončení čtvrtletí? Je tam nějaké dané procento, resp. promile z vyměřovacích základů nebo nějaké dané rozmezí? 

Do připomínkového řízení byla odeslána vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaný datum účinnosti je 1. 1. 2026.

Pracovní činnost je prováděna ve vnitřních, speciálně upravených prostorách určených pro senzorické hodnocení potravin a nápojů. Degustační místnosti bývají klimatizované, s kontrolovanými podmínkami teploty, vlhkosti a osvětlení, aby nedocházelo k ovlivnění výsledků hodnocení. Pracoviště je osvětleno zpravidla kombinací přirozeného a umělého osvětlení, přičemž se klade důraz na neutrální světelné podmínky. Součástí pracovního prostředí mohou být individuální degustační boxy, které umožňují hodnocení vzorků bez rušivých vlivů. V některých případech může být práce spojena s pohybem mezi senzorickou laboratoří, výrobními provozy a skladovými prostory. Fyzická náročnost práce je většinou nízká, avšak při delších degustačních sériích může docházet k únavě smyslových orgánů (zejména chuťových a čichových), případně k mírné zátěži spojené s manipulací se vzorky a dokumentací. Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení, s vyučením) v oboru analýza potravin, potravinářství, průmyslová chemie, aplikovaná chemie, analytická chemie, nebo střední vzdělání s maturitou v oborech analýza potravin, potravinářství, průmyslová chemie, aplikovaná chemie, analytická chemie, technologie potravin.

Poslanecká sněmovna dnes schválila ve třetím čtení vládní návrh komplexní novely zákona o zdravotních službách. Novela zásadně modernizuje organizaci zdravotní péče, výrazně posiluje práva pacientů a přináší konkrétní opatření ke snížení administrativní zátěže v celém systému zdravotnictví i v oblasti ochrany veřejného zdraví.

Mohu odeslat zaměstnance k vstupní lékařské prohlídce k lékaři, který zastupuje našeho smluvního poskytovatele zdravotně lékařských služeb? Náš smluvní lékař je dlouhodobě nemocný.

Zaměstnanec dne 19. 5. 2025 obdržel výpověď dle § 52d zákoníku práce kvůli pozbytí dlouhodobé způsobilosti k práci z důvodu nemoci z povolání s tím, že jeho pracovní poměr končí 31. 7. 2025. Dle staré úpravy ZP mu náleží 12měsíční odstupné. Budeme v tomto případě vyplácet odstupné, nebo dle nové úpravy ZP bude odcházet dle § 52e zákoníku práce s tím, že bude mu náležet jednorázová náhrada nemajetkové újmy, kterou by vyplácela Generali česká pojišťovna?

Naše škola má povolení provozovat autoškolu. V autoškole zaměstnáváme na DPP nebo DPČ jako instruktory/učitele autoškoly. Potřebovala bych vědět, co všechno je zaměstnavatel povinen u těchto zaměstnanců dodržet z pohledu BOZP - konkrétně tedy: 1) do jaké kategorie práce je máme zařadit? 2) v návaznosti na to - zda je povinná vstupní pracovnělékařská prohlídka? 3) v jakých intervalech tedy pak případně jsou (zřejmě povinné) periodické prohlídky? 4) pak jsou prý tito učitelé/instruktoři autoškoly povinni každoročně chodit k lékaři podle nějakého předpisu? (bohužel nevím číslo, snad 247/2000Sb.) s tím, že to je jejich "osobní" povinnost - obávám se ale, že když jsou naši zaměstnanci, jestli se to nestává i povinností zaměstnavatele toto hlídat a vyžadovat a mít doloženo? 5) a neexistuje ještě nějaká další povinnost zaměstnavatele (specifická pro tento druh sjednané práce), o které zde nepíšu? 

Jsme střední a základní a umělecká škola (hudebka). Od 1. 6. 2025 došlo (dojde) ke zrušení plošných povinných vstupních prohlídek u práce v 1. kategorii, jejichž součástí není profesní riziko a nejsou stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti ve zvláštním předpise. Jak je to prosím s pedagogickými pracovníky ve školství? Práce ve školství sice již není rizikovým faktorem, jak tomu bylo dříve, ale v zákoně o pedagogických pracovnících je § 3 odst. 1 písm. d) uvedeno, že předpoklad pro výkon pedagogického pracovníka je (mimo jiné) zdravotní způsobilost. Nic víc se k tomu však v tomto zákoně nepíše. Je to důvod pro provádění vstupních prohlídek u pedagogických pracovníků ? Jsou tímto stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti? Myslím si, že ne, ale náš smluvní „bezpečák“ tvrdí, že ano. 

Do připomínkového řízení byla 22. května 2025 poslána novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Hlavním důvodem návrhu je nutnost transpozice dvou směrnic, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/869 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů a dále směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci. Navrhovaná účinnost tohoto nařízení je 21. prosince 2025.

U příležitosti Evropského týdne proti rakovině (ve dnech 25. až 31. května 2025) zveřejňuje agentura EU-OSHA novou zprávu, která identifikuje expozici pracovníků v odvětví zdravotnictví a sociální péče rizikům rakoviny z povolání.

Podle nové právní úpravy v zákoníku práce má zaměstnanec možnost sám si rozvrhnout pracovní dobu. Tím si může vytvořit účinnější podmínky a předpoklady pro zvýšení ochrany zdraví při práci, např. v podobě dalšího a delšího odpočinku nebo vhodných přestávek v práci.

Práce dětí je celosvětovým problémem. Není žádným tajemstvím, že i v České republice se setkáváme s prací dětí ve věku do 15 let, zejména o prázdninách. Většinou se jedná o „pracovní“ vztah podle občanského zákoníku (např. nepojmenovaná smlouva) na nejrůznější práce, např. při roznášce propagačních letáků, novin, různých tiskovin, práce u čerpacích stanic, občerstvovacích stánků apod. Pracovněprávní předpisy však neumožňovaly, aby osoby ve věku do 15 let uzavřely pracovněprávní vztah.

V životě nás potkávají různé události, které mohou zanechat stopy na pracovním výkonu. Mezi ně patří různé překážky v práci osobního i rodinného charakteru. Zaměstnanci pak požadují od svého zaměstnavatele pracovní volno. Postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci, jejich rozsah a okruh obsahuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. K zásadním změnám v něm došlo po schválení vládou a jeho účinnost nabývá platnosti současně s flexibilní novelou zákoníku práce od 1. června 2025. Náhradou mzdy nebo platu (dále „náhrada mzdy“) se rozumí průměrný výdělek zaměstnance za určitý časový úsek, zpravidla jednodenní.