Měnící se svět práce a s tím související výzvy a rizika, které mohou tyto změny sebou přinášet, ovlivňují psychickou pohodu každého člověka. V období pandemie jsou tyto změny ještě více razantní a zaměstnavatelé a zaměstnanci musí být na řízení negativních následků těchto změn připraveni, a to například rozvojem resilientní pracovní síly.
Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO – International Organization for Standardization) vydala v roce 2020 a 2021 nové normy, které mají přispět k vytvoření resilientních organizací. Jedná se o normu ISO 45003:2021 Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Psychické zdraví a bezpečnost při práci – Pokyny pro řízení psychosociálních rizik a normu ISO/PAS 45005:2020 Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Obecné pokyny pro bezpečnou práci během pandemie COVID-19, které jsou na stránkách ISO organizace k dispozici ke čtení zdarma.
1. Mimořádné události a resilientní systém BOZP
COVID-19 ukázal, že bezpečnost a ochrana zdraví je zásadní pro vytváření bezpečného pracovního prostředí. Investice do výzkumu, systémů a školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví jsou tak velmi důležité pro reakci na případné budoucí krize.
Pružné (resilientní) systémy BOZP mohou zmírnit rizika, které sebou přinášejí dynamické změny v rámci rozvoje společností. Tyto systémy jsou charakteristické především silným vedením, zapojením zaměstnanců, dobře stanovenými kompetencemi a efektivní komunikační strategií.
Mezinárodní organizace práce v současné době vyzývá všechny státy světa k vytvoření účinnějších národních politik BOZP a institucionálních a regulačních rámců, které rovněž zahrnují reakce na mimořádné události. Jednotlivé země by tak měly zavést spolehlivé a odolné systémy BOZP, které by v případě budoucích „zdravotních krizí“, jako jsou například pandemie, minimalizovaly rizika pro zaměstnance.
To bude zajisté vyžadovat investice do infrastruktury BOZP a její integrace do celkových národních plánů připravenosti a reakce na mimořádné krizové situace, čímž bude zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců a podpořena kontinuita podnikání.
Tlak a rizika, kterým například čelí zdravotníci během pandemie COVID-19, si vyžádal daň na jejich duševním zdraví. Každý pátý zdravotnický pracovník na celém světě hlásí příznaky deprese a úzkosti.
Stejně jako v odvětví zdravotnictví a péče je mnoho dalších pracovišť zdrojem ohnisek COVID-19, a to například když jsou zaměstnanci v uzavřeném prostředí nebo tráví čas v těsné blízkosti, včetně společného ubytování nebo dopravy.
Při analýze zdravotních problémů vyplývajících z dramatického nárůstu práce na dálku během pandemie bylo například zjištěno, že zatímco práce na dálku byla zásadní pro omezení šíření viru, udržení pracovních míst a kontinuitu podnikání a pro zvýšení flexibility zaměstnanců, také však stírala hranice mezi pracovním a soukromým životem.
Budování spolehlivého systému řízení BOZP na pracovišti je nezbytné pro včasnou a efektivní reakci během zdravotních krizí, jako je pandemie COVID-19.
Zavedení odolných systémů umožňuje organizaci převzít věci, které proběhly dobře, a poučit se z nich. „Pokud nevíš, co se daří a jak se daří, nemůžete najít způsoby, jak to zlepšit“, zdůraznil profesor Hollnagel na kongresu EHS v Berlíně v roce 2020.
„Pokud neznáš svou pozici, kde jsi a neznáš svůj cíl, kde chceš být nebo čím se chceš stát, nemáš žádný základ pro kontrolu toho, co děláš – kromě případů, kdy chceš jen zachovat současný stav.“ dále řekl profesor Hollnagel.
K zavedení spolehlivého systému BOZP by měli zaměstnavatelé zajistit mimo jiné i následující klíčové prvky:
- identifikaci nebezpečí a posouzení rizik,
- zavedení preventivních a kontrolních (řídících) opatření,
- školení a včasné informace pro zaměstnance,
- zdravotní dohled,
- prevenci mimořádných událostí, připravenost a reakci,
- zaznamenávání, dokumentování a oznamování informací o stavu BOZP,
- vyšetřování pracovních úrazů a nemocí z povolání,
- konzultaci a spolupráci se zástupci zaměstnanců.
Všechny tyto prvky jsou důležité pro ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců v běžných dobách, ale v případě mimořádných událostí se stávají ještě kritičtějšími.
Síť expertů G20 pro BOZP ve spolupráci s ILO provedl průzkum ve 12 zemích, včetně Argentiny, Austrálie, Číny, Francie, Německa, Indonésie, Itálie, Japonska, Ruska, Španělska, Turecka a Velké Británie (G20 OSH Experts Network, 2021).
Síť expertů G20 pro BOZP byla založena v roce 2015 s posláním usnadňovat výměnu o