Řízení rizik

Od 1. ledna 2025 nabyla účinnost zásadní novela zákona o inspekci práce , která přináší rozsáhlé změny kontrol v oblasti minimální mzdy a zaručeného platu. Nové legislativní úpravy především zajišťují přiměřené mzdové podmínky pro zaměstnance, přičemž v souladu s evropskou směrnicí o minimální mzdě zavádí valorizační mechanismus, který zohledňuje ekonomické a sociální podmínky v České republice. Kromě toho novela umožňuje inspektorům provádět kontrolu efektivnějším způsobem, například bez vědomí kontrolovaných osob pořizovat audiovizuální záznamy, čímž se posiluje potírání nelegální práce. Dále se upravují skutkové podstaty přestupků, aby reflektovaly nová pravidla pro odměňování za práci. Tyto novinky mají významný dopad na zaměstnavatele i zaměstnance, a proto je důležité se s aktuálními změnami detailně seznámit.

Naše společnost s r. o. vyslala své zaměstnance na přípravný kurz ke zkouškám revizních techniků. Revizní techniky potřebuje společnost ke své ekonomické činnosti. Tento kurz jim zaměstnavatel uhradil a taktéž i závěrečné zkoušky a zaúčtoval do daňově uznatelných nákladů. Nyní však nastala skutečnost, že tyto zkoušky naši zaměstnanci nesložili. Jelikož tento kurz museli celý opět absolvovat, školitel nám ho vyúčtoval (vyfakturoval) v plné výši. Zaměstnavatel tento druhý kurz opět uhradil v plné výši. Budou náklady na tento další kurz daňově uznatelným nákladem? 

Máme pracovní pozici vedoucí skladu (pouze ranní směna), zařazen do kategorie I (kategorizace práce). V rámci výkonu práce občas manipuluje vysokozdvižným vozíkem. Tato činnost ale není hlavní činností a je prováděna nárazově (maximálně 1–2 za měsíc) a nikdy po celou směnu. Je nutné zaměstnance na této pozici zařadit do kategorie II (a tím změnit periodicitu prohlídek v rámci profesního rizika „Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků“).

Digitální technologie mění trh práce, otevírají nové typy pracovních míst a způsoby jejich organizace a řízení. Rychlý rozvoj umělé inteligence, sociálních médií, nových komunikačních nástrojů a výrazný nárůst práce na dálku, má za následek nové příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také nové výzvy a rizika pro bezpečnost a zdraví pracovníků. Kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci „Zdravá pracoviště“ 2023-2025 na téma „Bezpečnost a zdraví při práci v digitálním věku“ v letošním roce končí. Jedním z cílů této kampaně je zlepšit znalosti o nových a vznikajících rizicích a příležitostech souvisejících s digitální transformací práce. A jaké výzvy a rizika přináší digitalizace práce pro bezpečnost a ochranu zdraví?

V České republice je zaměstnávání dětí podřízeno přísné právní regulaci, která zohledňuje mezinárodní standardy ochrany dětí a právo Evropské unie. Základními zásadami jsou zákaz práce dětí mladších 15 let a těch, kteří neukončili povinnou školní docházku, s výjimkou umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti, vyžadující povolení příslušného úřadu práce. Tato pravidla byla implementována zákonem č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, a harmonizována s evropskou Směrnicí Rady Evropské unie č. 94/33/ES.

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce .

Pojem péče o zaměstnance lze definovat jako soubor práv a povinností směřujících k vytvoření optimální podmínek pro výkon práce. V našem článku se budeme zabývat oblastí pracovního prostředí, pracovnělékařské péče, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a stravování zaměstnanců, protože to jsou v praxi nejčastější, dá se říci i pravidelné aktivity zaměstnavatelů, kam směřují svoji péči o zaměstnance.

Přijít s novou webovou aplikací pro oblast BOZP jsme se rozhodli hned z několika důvodů. Naše značka má za sebou 75letou tradici v poskytování kvalitních a spolehlivých informací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato dlouholetá zkušenost nás zavazuje vycházet vstříc požadavkům našich zákazníků. Na základě rozsáhlého uživatelského průzkumu jsme zjistili, že stále více z vás preferuje přístup k informacím online namísto tištěných materiálů. Tento posun je způsoben nejen pohodlím a rychlostí, kterou online platformy nabízejí, ale také potřebou mít aktuální informace vždy po ruce. Dalším pádným důvodem je váš zájem a potřeba neustále sledovat změny v právních předpisech.

Z obecně závazných právních přepisů plyne, že zaměstnanec má povinnost podrobit se pracovnělékařské prohlídce [§ 106 odst. 4 písm. b) ZP]. Prohlídka patří mezi důležité osobní překážky v práci a zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu ve výši průměrného výdělku [§ 103 ZP a příloha nařízení vlády č. 590/2006]. Pracovnělékařská prohlídka by měla proběhnout v zásadě v pracovní době [čl. 12 úmluvy o závodních zdravotních službách]. Pro účely dotazu vyjděme z toho, že nejde o pracovníka, který pracuje jen na noční směně (a není tedy objektivní překážka k provedení prohlídky mimo pracovní dobu) a dále z toho, že byť pracovnělékařská prohlídka má, resp. musí být provedena mimo pracovní dobu, zaměstnavatel se tím neřídil. Jaké právní konsekvence jsou spojeny s tím, že zaměstnavatel zaměstnanci nařídil provést pracovnělékařskou prohlídku mimo pracovní dobu (a zaměstnanec příkaz akceptoval)? a) Jakou náhradu má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout? Má jít o náhradu ve výši průměrného výdělku, nebo má být situace posouzena jako práce přesčas, byť z definice [§ 78 ZP] by o práci přesčas jít nemělo? b) Za jakou dobu by se měla náhrada poskytnout, tj. zda včetně doby strávené na cestě do ordinace poskytovatele pracovnělékařských služeb a zpět? c) Má zaměstnanec nárok na cestovné, resp. jízdné, jestliže jeho bydliště je mimo místa pracoviště, nemá směnu a ordinace poskytovatele pracovněprávních služeb se nachází v těsném sousedství místa výkonu práce? Měnilo by na podstatě a posouzení věci, kdyby lékařská prohlídka proběhla nikoliv na příkaz zaměstnavatele, ale na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Podle nového průzkumu EU vzbuzují největší obavy o bezpečnost a zdraví na pracovišti dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace.Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) pro rok 2024 objasňuje rizika identifikovaná na evropských pracovištích napříč všemi odvětvími, přičemž hlavními problémy zůstávají dlouhé sezení a opakované pohyby. Odhaluje také psychosociální problémy a rostoucí dopad digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, neboť organizace se zabývají novými pracovními postupy.

V současném pracovním prostředí se často setkáváme s problémem zneužívání pracovních prostředků zaměstnanci, což může mít vážné důsledky nejen pro zaměstnavatele, ale také pro povahu úrazů vzniklých v zaměstnání. Je důležité si uvědomit, že pokud úraz nesouvisí přímo s plněním pracovních úkolů, nejedná se o pracovní úraz. Podobně jako v případě, kdy zaměstnanec zraní sám sebe během vyřizování soukromých telefonických hovorů na chodbě, platí, že se nejedná o pracovní úraz. Soudní praxe jasně ukazuje, že zneužívání pracovních prostředků k soukromým účelům může vést nejen k problémům v oblasti pracovního práva, ale také k přenesení odpovědnosti za způsobené škody na zaměstnance podle občanského zákoníku.

Dne 1. října 2023 nabyla účinnosti novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. , která se výrazným způsobem dotkla především právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Při poslední větší novele zákoníku práce , provedené zákonem č. 230/2024 Sb. s účinností od 1. srpna 2024, zaujalo pozornost veřejnosti nové ustanovení § 87a nazvané „Rozvržení pracovní doby zaměstnancem“, které nabylo účinnosti až 1. ledna 2025.

V roce 2025 dochází v České republice k významným změnám v pracovněprávní oblasti v důsledku nárůstu průměrné mzdy, kterou pro tento rok Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo ve výši 45 107 Kč. Tato úprava přináší zaměstnancům vyšší nároky v oblastech, jako jsou náhrady při smrtelném pracovním úrazu, podpora v nezaměstnanosti nebo na ochranu osob se zdravotním postižením. Příspěvky a náhrady, odvozené od průměrné mzdy, zajišťují pružnou reakci na cenový vývoj a zjednodušují administrativní procesy bez nutnosti častých legislativních změn. Článek analyzuje dopady těchto úprav, které směrují k větší sociální spravedlnosti a ochranně zaměstnanců v rozmanitých životních situacích.

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (prostory pohřebního ústavu), tak i na venkovních pracovištích (hřbitov). Práce zahrnuje zvýšenou fyzickou aktivitu (ruční kopání hrobů, manipulace s náhrobními kameny, údržba zeleně). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká tepla okolního vzduchu. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci. Pro kopání hrobů se používají pracovní stroje (bagr) a ruční nástroje a nářadí včetně elektrického (např. sbíječka pro rozbíjení ztvrdlé zeminy nebo kamene). Pochozí i pojezdové komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné, terén je rovný i svažitý. Při práci ve výkopech jsou pracovníci ohrožování sesuvem zeminy. Pracovníci jsou při práci vystaveni biologickému riziku (např. při provádění exhumace). Součástí práce je také řízení osobních nebo malých dodávkových vozidel. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je střední vzdělání s výučním listem nebo získání profesní kvalifikace Hrobník/hrobnice (kód 69-005-E). Alternativou může být i střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů obchod. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.

Přípravné, obslužné, kontrolní práce při provozování lanové dráhy/lyžařského vleku ve venkovních i vnitřních prostorách, jednoduchá technická a provozní údržba. Práce ve výškách, činnosti v obvykle nevyhovujících ergonomických (pracovní polohy) a mikroklimatických podmínkách; jízda osobním automobilem, čtyřkolkou, na lyžích (obsluha lyžařského vleku). 21 let, střední vzdělání s výučním listem tříleté, v oboru mechanik elektrotechnických zařízení, mechanik strojů, strojírenství a strojírenská výroba. V případě ovládání/řízení lanové dráhy též odborná způsobilost podle vyhlášky č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení (průkaz způsobilosti). Profesní kvalifikace staniční pracovník/pracovnice lanové dráhy, obsluha lyžařského vleku apod., obsluha radiostanice, školení první pomoci, práce ve výškách a nad volnou hloubkou, absolvování předepsané teoretické a praktické výuky a výcviku pod dohledem stanovené délky.