Zemědělství a lesnictví

Smyslem tohoto příspěvku je například rozšířit okruh poznání školitelům, dále i odborně způsobilým osobám k zajišťování úkolů v prevenci rizik o informace, které souvisí s možným vznikem pracovních úrazů při chůzi na pracovištích. Dále i zdůraznit důslednost vyhodnocení rizik spojená s chůzí na pracovištích. Uvedu také i několik vybraných pracovních úrazů, které se k dané problematice vztahují, resp. se u zaměstnavatelů velmi často opakují, ale také upozorním i na možnou příčinu pracovních úrazů, které souvisí například s nadcházejícím zimním obdobím. Zaměřím-li se na odvětví, pak se jedná například o zpracovatelský průmysl, slévárenství, strojírenství, dále logistická centra a skladovací provozy, zemědělství, stavebnictví, ale i o řadu dalších odvětví. Jaká zranění převažují. Jedná se zejména o poranění kotníků, kolene, obličeje, hlavy, dále zlomeniny rukou a nohou, naražení žeber a ramene, poranění zad a páteře. Z celkového počtu evidovaných pracovních úrazů (cca 36.000/rok) vedené v informačním systému SÚIP, pak je podíl této oblasti cca 17%, což již není, dle mého názoru, zanedbatelný údaj.

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, jakými jsou lesy, mýtiny, parky, zahrady apod. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a ke zvýšené fyzické zátěži spojené s manipulací s těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací. Nejvhodnějším vzděláním k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru Lesní výroba, lesnické práce (není podmínkou). Vhodný je rovněž obor Lesní mechanizátor. V případě obsluhy těžebních strojů je potřebné příslušné řidičské oprávnění.

Je všeobecně známo, že evropská směrnice 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby hned v preambuli stanoví, že ustanovení směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci jsou i nadále plně použitelná pro oblasti, na něž se vztahuje tato směrnice, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení v ní obsažená. Tím je naznačena provázanost těchto dvou směrnic, rámcová směrnice o BOZP musí být vůdčí ideou pro právní úpravu pracovní doby.

V současnosti se často diskutuje o tom, že ekonomiku a trh práce v Evropě i mimo ni ovlivňují megatrendy, jako jsou změny klimatu, digitalizace a demografické změny. I když se zdaleka nejedná o nové jevy, lze pozorovat, že se tyto trendy nyní zrychlují a mají větší dopad na společnost, ekonomiku a trh práce. Změna klimatu je jednou z největších hrozeb pro lidské zdraví v 21. století. Vzhledem ke zvyšování teplot a vlnám veder po celém světě v důsledku změny klimatu vzrostly i obavy o zdraví a bezpečnost pracovníků. Pracovní podmínky a kvalita práce se však mohou mezi jednotlivými odvětvími a povoláními výrazně lišit. [1 až 3]

Uznání rozmanitosti, včetně rozdílů mezi pohlavími, je zásadní pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví mužů i žen na pracovištích. Genderově citlivý přístup připouští, že z důvodu často odlišných zaměstnání, které ženy a muži vykonávají, jejich různým společenským rolím, očekáváním a povinnostem, které mají, mohou být ženy a muži na pracovišti vystaveni rozdílným fyzickým a psychosociálním rizikům, což vyžaduje zavedení jiných kontrolních opatření. Z toho vyplývá, že genderová problematika musí být rovněž zahrnuta do hodnocení rizik na pracovišti. Zohlednění otázek pohlaví a rozmanitosti při hodnocení rizik je tak klíčem ke zdravým a produktivním pracovištím.

V současnosti dochází k postupné digitalizaci pracovišť, která sebou přináší inteligentní digitální monitorovací systémy, jako jsou aplikace, kamery a nositelná zařízení, které umožňují nejenom monitorování pracovního prostředí, ale rovněž i monitorování osobních dat, například pomocí biosenzorů. Ať už je cílem jejich zavedení proaktivní (prevence) nebo reaktivní (zmírnění), jejich úspěch často závisí na přesnosti, způsobu a důvodu pro shromažďování a analyzování získaných dat.

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce.

Náhrada škody za pracovní úrazy přichází v úvahu nejen v důsledku úrazu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, ale i při výkonu jiných úkonů souvisejících s prací. Zákoník práce tyto úkony charakterizuje v § 273 a § 274. Vždy je nutno individuálně posuzovat charakter práce a pracoviště.

Některá odvětví evropského hospodářství, zejména zemědělsko-potravinářské odvětví a odvětví cestovního ruchu, jsou závislá na podpoře sezónních pracovníků, kteří v konkrétních obdobích roku přijíždějí z jiných členských států nebo třetích zemí. V rámci této skutečnosti je důležité si uvědomit, že sezónní pracovník má právo na bezpečné a zdravé podmínky, ať pracuje v jakémkoliv státě Evropské unie.

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. V rámci třetího Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 3) byly podniky dotazovány na způsob řízení rizik BOZP na jejich pracovištích.

Zemědělství, lesnictví a rybářství spadají do skupiny nejrizikovějších odvětví v České republice, což vyplývá z údajů Českého statistického úřadu a Státního úřadu inspekce práce. Odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství tak patří mezi nejrizikovější, ale i zároveň mezi nejmenší skupinu povolání v České republice.

Manipulaci s břemeny různých tvarů a rozdílné hmotnosti pomocí zdvihacích zařízení, kterými mohou mostové nebo mobilní (automobilové) a hydraulické nakládací jeřáby, ale i používání pracovních plošin, dále stavebních výtahů apod. se z pohledu možných rizik a vzniku pracovních úrazů řadí mezi odvětví, která zaujímají po stavebnictví, lesnictví jedno z čelních míst.

Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce potvrzuje skutečnost, že nejrizikovější oblastí lesního hospodářství zůstává se značným náskokem těžba dříví, při které dochází ke vzniku velkého počtu pracovních úrazů.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména venkovní pracoviště (pole, sady, zahrady, ovocnářské školky, chmelnice, vinice apod.). V některých případech může být práce prováděna i na vnitřních pracovištích (skleníky, fóliovníky, šlechtitelské stanice apod.). K nejčastěji používaným pracovním pomůckám patří ruční nářadí a dále je používána zemědělská mechanizace (sklízecí a secí stroje, stroje pro setí, sázení, hnojení a přípravu půdy) a dopravní prostředky k přepravě plodin (např. traktory s vlečkou, nákladní automobily). Ve venkovním prostředí je práce prováděna téměř po celý rok, tj. v každém ročním období.  Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru zemědělec – farmář. Dalšími alternativami jsou obory zemědělec – zemědělské práce, zahradník – zahradnické práce, lesní výroba – lesnické práce apod.

Zkušenosti ukazují, že za každé euro, které jako zaměstnavatel investujete do BOZP, můžete očekávat návrat více než dvou.

PRAHA, 2. 11. 2018 - Jsou bezpečností rizika na evropských pracovištích dostatečně monitorována a jak zodpovědně k nim zaměstnavatelé i zaměstnanci přistupují? A jak k těmto rizikům přistupuje Česká republika? Na tyto i jiné další otázky dává odpověď Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik ESENER 2, který realizovala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU OSHA).

Nebezpečné látky se nacházejí v zemědělství, zdravotnictví, stavebnictví a dalších odvětvích průmyslu. Mezi povolání vzbuzující stále větší obavy a při nichž zaměstnanci čelí vysokému riziku, že přijdou do kontaktu s nebezpečnými látkami, patří zpracování odpadů a stavebnictví.

Příspěvek představuje plánovaný projekt, který se zaměřuje na problematiku BOZP při zaměstnávání cizinců z neevropských zemí. Představeny jsou související projekty a důvody potřeby řešení projektu.

Činnost Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce se v roce 2017 řídila, mimo další činnosti, schváleným programem Státního úřadu inspekce práce na rok 2017.