Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce potvrzuje skutečnost, že nejrizikovější oblastí lesního hospodářství zůstává se značným náskokem těžba dříví, při které dochází ke vzniku velkého počtu pracovních úrazů.
Lesnictví je odvětví, které se z hlediska rizikovosti práce trvale řadí na jedno z předních míst. Důvodem je, že většina prací v lesnictví probíhá téměř po celý rok ve vnějším prostředí za měnících se podmínek (zejména klimatických a podmínek daného pracoviště) a jsou do jisté míry ovlivňovány i na ně navazujícími činnostmi. Tato práce je velmi fyzicky namáhavá, vyžadující zdravotní předpoklady, fyziologické předpoklady, předvídavost atd. Jedná se tedy o práci velmi rizikovou.
Situace je o to horší, jedná-li se o kalamitní těžbu dřeva. V tomto případě vznikají naprosto odlišné a ještě více rizikovější situace, než při běžné těžbě. Tyto okolnosti je nutné zohlednit zejména při najímání kvalifikovaných dřevorubců na práci, neboť v opačném případě je nedostatek zkušeností a délka praxe dřevorubce častou příčinou vzniku úrazů.
V některých případech lze riziko práce předvídat jen obtížně, jako například nenadálý pád větví. Za účelem minimalizace rizik byly na základě dlouholetých praktických poznatků a zkušeností při manuální těžbě dřeva a to i v souvislosti s pracovními úrazy legislativně stanoveny požadavky na bezpečné pracovní postupy, které mají rizika práce minimalizovat.
Nové nařízení vlády č. 339/2017 Sb.
Dne 19. října 2017 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. S právní účinností od 1. ledna 2018 ruší a nahrazuje dosavadní nařízení č. 28/2002 Sb., upravující obdobnou problematiku, a to nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních