Otázky a odpovědi

Jsme restaurace, kde zaměstnanci pracují v systému dlouhý a krátký týden Po-So. Neděle máme zavřeno. Máme dotaz, zda se v tomto případě musí dle zákoníku práce dávat příplatky za noční směny a za práci v sobotu?

Zaměstnanec s profesním rizikem se bude vracet po dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti (delší než 8 týdnů) do práce; první směna v pondělí 7. 4. 2025 (předpoklad ukončení pracovní neschopnosti dnem 6. 4. 2025). V době nemoci vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku. Zaměstnance budeme vysílat na mimořádnou a periodickou lékařskou prohlídku (souběh). Vzhledem k tomu, že zaměstnanci již vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku, předpokládám správně, že 7. 4. 2025 nesmí bez nového lékařského posudku nastoupit do práce? Je v takovém případě reálné, aby lékař ještě v době trvání dočasné pracovní neschopnosti (před jejím ukončením) vystavil zaměstnanci nový lékařský posudek s výsledkem, že osoba je "zdravotně způsobilá"? Dále prosím o výklad počítání 5 pracovních dnů dle vyhlášky o pracovnělékařských službách ("Mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce."). Pokud zaměstnanec započne výkon práce v pondělí, platí, že mimořádná prohlídka musí být provedena nejpozději v pátek v daném kalendářním týdnu? Nebo může být provedena až v pondělí následující týden?

Školní parlament složený z našich studentů a žáků vymyslel, že by se jim líbilo při odborných výcvicích u technických oborů (automechanik, opravář, truhlář apod.) používat ochranné pracovní oděvy s krátkými nohavicemi. Toto řešení nám přijde z důvodu bezpečnosti práce jako neodpovídající. Potřebovali bychom informaci, zda je toto v souladu s bezpečností práce nebo není. 

Naše společnost s r. o. vyslala své zaměstnance na přípravný kurz ke zkouškám revizních techniků. Revizní techniky potřebuje společnost ke své ekonomické činnosti. Tento kurz jim zaměstnavatel uhradil a taktéž i závěrečné zkoušky a zaúčtoval do daňově uznatelných nákladů. Nyní však nastala skutečnost, že tyto zkoušky naši zaměstnanci nesložili. Jelikož tento kurz museli celý opět absolvovat, školitel nám ho vyúčtoval (vyfakturoval) v plné výši. Zaměstnavatel tento druhý kurz opět uhradil v plné výši. Budou náklady na tento další kurz daňově uznatelným nákladem? 

Máme pracovní pozici vedoucí skladu (pouze ranní směna), zařazen do kategorie I (kategorizace práce). V rámci výkonu práce občas manipuluje vysokozdvižným vozíkem. Tato činnost ale není hlavní činností a je prováděna nárazově (maximálně 1–2 za měsíc) a nikdy po celou směnu. Je nutné zaměstnance na této pozici zařadit do kategorie II (a tím změnit periodicitu prohlídek v rámci profesního rizika „Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků“).

Musí mít při uzavírání DPP či DPČ např. v rámci Šablon OP JAK, ale i mimo ně pracovník, se kterým je uzavírání vstupní lékařskou prohlídku?

Jak je to ohledně lékařských prohlídek žáků na odborné praxi: 1. Musí být žák OP vyslán na vstupní PLP / před prvním zařazením na praktickou přípravu ve firmě, který bude zařazen do kategorie práce 2, např. obráběč CNC, nástrojař? 2. Musí být žák OP vyslán i na periodickou PLP / který vykonával odbornou praxi zařazenou do kategorie práce 2 ve firmě i ve šk. roce 2023/2024 a nyní bude znovu vykonávat odbornou praxi opět zařazenou do kategorie práce 2 ve šk. roce 2024/2025? 3. Žáci OP, kteří jsou zařazeni do kategorie práce 1, nevysíláme na lékařské prohlídky. Je to v pořádku? 

V souladu s přílohou k NV č. 590/2006 Sb. při vyšetření nebo ošetření zaměstnance poskytuje zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance (pokud nebylo možné vyšetření provést mimo pracovní dobu zaměstnance). Jak je to v případě, kdy zaměstnanec pracuje v jiném městě, než je jeho bydliště, např. pracuje v Praze, bydlí (má trvalé bydliště) v Brně a jde k praktickému lékaři v Brně (nejedná se tudíž o specialistu, který by byl pouze v Brně). Pokud by byl registrován u praktického lékaře v Brně a absolvoval by vyšetření tam, poskytuje se náhrada mzdy i za cestu z Brna do Prahy nebo pouze za dobu, kterou by zameškal, navštívil-li by praktického lékaře v Praze? 

Zaměstnanec si v prosinci během lyžařského výcviku způsobil úraz (horní končetina). Z tohoto důvodu byl více než 8 týdnů v pracovní neschopnosti. Nyní se plánuje již vrátit do zaměstnání. Dle jeho vlastních slov není hybnost ruky ve všech směrech 100 %, ale je omezená (dle jeho slov - při zvedání ruky bokem na 60 %). Mohu tedy požadovat mimořádnou lékařskou prohlídku? Vyučující učí pouze tělesnou výchovu, kdy je 100% hybnost horní končetiny nezbytností.

Musí být v popisu pracovní činnosti uvedeny kvalifikační předpoklady a dosažené vzdělání?

Naše společnost poskytuje pracovní oblečení zaměstnancům do výroby, jedná se skutečně o oblečení, které zaměstnanci využívají pouze při práci, oblečení je označeno i logem apod. Doposud jsme vždy jednou za týden pracovní oblečení vybrali a zavezli k vyprání. Bohužel ale logisticky a administrativně je s tím problém, proto zvažujeme zavést směrnici, ve které bude uložena povinnost zaměstnanců, aby si pracovní oblečení prali sami a my bychom se zavázali jim za to poskytnout peněžní částku podle vypočtené kalkulace - vždy bychom jim částku přidali do mzdy. Můžeme takto postupovat a můžeme tuto částku zaměstnancům nezdanit? 

Máme invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek (15 hodin týdně, někteří 20 hodin týdně). Často se stává, že chodí k doktorovi a nepřijdou do práce. Nenosí ani potvrzení - propustku od doktora. Jsou povinni ze zákona doložit nějaký papír, že byli u doktora? Může zaměstnavatel požadovat, aby si den, který byli u doktora, napracovali? Např. místo tří hodin zůstali v práci 6 hodin a následující den šli k doktorovi. Přijde nám divné, že při zkráceném úvazku se nedostanou k lékaři mimo pracovní dobu.

Z obecně závazných právních přepisů plyne, že zaměstnanec má povinnost podrobit se pracovnělékařské prohlídce [§ 106 odst. 4 písm. b) ZP]. Prohlídka patří mezi důležité osobní překážky v práci a zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu ve výši průměrného výdělku [§ 103 ZP a příloha nařízení vlády č. 590/2006]. Pracovnělékařská prohlídka by měla proběhnout v zásadě v pracovní době [čl. 12 úmluvy o závodních zdravotních službách]. Pro účely dotazu vyjděme z toho, že nejde o pracovníka, který pracuje jen na noční směně (a není tedy objektivní překážka k provedení prohlídky mimo pracovní dobu) a dále z toho, že byť pracovnělékařská prohlídka má, resp. musí být provedena mimo pracovní dobu, zaměstnavatel se tím neřídil. Jaké právní konsekvence jsou spojeny s tím, že zaměstnavatel zaměstnanci nařídil provést pracovnělékařskou prohlídku mimo pracovní dobu (a zaměstnanec příkaz akceptoval)? a) Jakou náhradu má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout? Má jít o náhradu ve výši průměrného výdělku, nebo má být situace posouzena jako práce přesčas, byť z definice [§ 78 ZP] by o práci přesčas jít nemělo? b) Za jakou dobu by se měla náhrada poskytnout, tj. zda včetně doby strávené na cestě do ordinace poskytovatele pracovnělékařských služeb a zpět? c) Má zaměstnanec nárok na cestovné, resp. jízdné, jestliže jeho bydliště je mimo místa pracoviště, nemá směnu a ordinace poskytovatele pracovněprávních služeb se nachází v těsném sousedství místa výkonu práce? Měnilo by na podstatě a posouzení věci, kdyby lékařská prohlídka proběhla nikoliv na příkaz zaměstnavatele, ale na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Měl jsem v zaměstnání pracovní úraz, pojištovna mi vyplatila bolestné a ztrátu na výdělku. Bude se ztráta na výdělku danit v danovém přiznání, když v dokumentech od pojišťovny je zaplacená daň zálohová? Považuje se to za zdaněné? 

Musí být provedena revize i na elektrozařízení (notebook, varná konvice, tavná pistole...), která jsou v záruce?

Počítá se do limitu 300 hod. u DPP i čerpání dovolené? Nebo se do 300 hod. počítají pouze odpracované hodiny?

Uzavřeli jsme smlouvu se školou o praxi žáka v naší firmě, bude se jednat o produktivní činnost (aktivně ji bude vykonávat) 3 dny v týdnů po 7 hodinách. Je třeba uzavřít s žákem dohodu o provedení práce a vykazovat měsíční odměnu ve výplatní pásce? Odměna bude podle § 6 ZDP osvobozena od daně z příjmů a od odvodů sociálního a zdravotního pojištění – může žák na praxi dostat hodinovou odměnu 30 % z minimální hodinové mzdy 112,50 Kč, tj. 33,75 Kč? 

Podle § 12 vyhlášky č. 79/2013 se mimořádná prohlídka provádí mimo jiné za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Příslušné ustanovení [odst. 2 písm. f)] dále stanoví, že se mimořádná prohlídka provede v případě přerušení výkonu práce z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců. Je tedy mimořádná lékařská prohlídka vždy povinná i v případě, že zaměstnanec pracující v kategorii první byl v pracovní neschopnosti více než šest měsíců a byť onemocnění bylo závažné (onkologický nález), nejsou již žádné důvodné pochybnosti o ztrátě či změně způsobilosti k práci. Bez ohledu na výše uvedený konkrétní případ, jaká jsou rizika na straně zaměstnavatele, jestliže povinnost zajistit mimořádnou lékařskou prohlídku zaměstnance nesplní, a jaké sankce eventálně zaměstnavateli hrozí ze strany příslušných dozorových úřadů.

Zaměstnankyně, nepedagogický pracovník, má celkem 5 exekucí, na první v pořadí pravidelně srážíme a zasíláme exekutorovi. Dnes přišlo do datové schránky od exekutora pověřeného exekucí číslo 4: Sdělení o změně způsobu provádění srážek ze mzdy (s účinností od 1. 10. 2024 na základě ust. § 279 odstavce 4 až 7, vč. poznámky pod čarou č. 110). Toto se týká již platu za září (je vyplácen po 1. 10. 2024)? Tuto změnu provádím automaticky u všech ostatních exekucí, nebo čekám na dokument od exekutora? 

Může být odmítnutí podepsání interní směrnice chápáno jako porušení pracovní kázně? Tato interní směrnice se týká pravidel zaměstnanců ve výrobě. Jsou v ní uvedena např. základní pravidla BOZP při obsluze strojů, úpravy účesů, zákaz dlouhých šperků, nehtů apod. Pravidla se většinou týkají ochrany před úrazem při obsluze strojů. Dále tam jsou uvedena pravidla ohledně stravování, že na výrobní halu nelze nosit jídlo, nesmí se kouřit, mimo stanovený prostor a čas apod. Všichni zaměstnanci musí podepsat, že směrnici četli. Někteří ji ale podepsat odmítli. Údajně je příliš omezuje. Stačí, při nějakém případném sporu, uvést místo podpisu, že byli seznámen, ale odmítli podepsat? Je toto odmítnutí zároveň porušením pracovní kázně? Můžeme dát zaměstnanci za toto napomenutí, že odmítl příkaz nadřízeného pracovníka (tím, že odmítl podepsat)?