Dokumenty

Programy podpory zdraví jsou od 1. 6. 2025 nově zaváděný institut v českém právním systému, který má za cíl systematicky podporovat zdraví zaměstnanců prostřednictvím preventivních opatření. Podpora zdraví na pracovišti může zahrnovat například nekuřácké programy, dny zdraví, pohybové aktivity, prevence stresu, ozdravění výživy, prevence nádorových a srdečních onemocnění. Pojďte se dozvědět více při prvním setkání s Odborníkem na příjmu. Neváhejte nám posílat své dotazy, které vás k dané problematice zajímají. Aneta Kovářová je v průběhu tohoto hodinového setkání zodpoví.

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. divadelní prostory), tak i na venkovních pracovištích (jeviště). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím a technickými zařízeními. Při práci mohou být používány i nebezpečné chemické látky a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci a ve výšce (např. na technické konstrukci). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Pracovní prostory a místa výkonu práce mohou být nedostatečně osvětleny, být zúženy, pohybu osob mohou bránit překážky. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je středoškolské vzdělání, např. střední vzdělání s výučním listem v oboru tesař, tesařské práce (KKOV 3664H), střední vzdělání s výučním listem v oboru truhlář, truhlářské práce (KKOV 3356H), střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba (KKOV 2351H), nebo obor strojní mechanik (RVP 23-51-H/01).

Zaměstnanec byl vyslán na školení do Prahy, které začínalo v pondělí ráno, tudíž jel už v neděli, ale s bratrem, a tak nemáme žádný doklad - kdy v tomto případě zadat začátek pracovní cesty? Školení skončilo v pátek večer. Z pátku na sobotu zaměstnanec spal u bratra a vracel se domů až v sobotu ráno. Ukončit tedy pracovní cestu až dle sobotního dokladu? 

Student (brigádník) pracující ve společnosti na základě pracovní smlouvy na dobu určitou (po dobu prázdnin) utrpěl závažný pracovní úraz s trvalými následky. Společnost rozhodla, že nad rámec odškodnění, které bude plněno pojišťovnou, poskytne další jednorázovou kompenzaci (náhradu) za zdravotní újmu formou finančního plnění. Lze toto plnění zahrnout do daňových nákladů společnosti? Jak bude vypořádáno u zaměstnance (zdanění, odvody)?

Stále se lze v praxi setkávat s názorem zaměstnavatelů, že za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zodpovídá odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, neboli bezpečák, ačkoliv zákoník práce ve svém ustanovení § 101 jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").

Zaměstnavatel má zákonnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a nese za to objektivní odpovědnost, což znamená, že odpovídá za vznik škody, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání bez ohledu na své zavinění. Tuto odpovědnost nelze plně přenést na žádnou jinou osobu, včetně bezpečáka. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní podmínky, zajistit školení, kontroly a preventivní opatření k eliminaci rizik. Odpovědnost lze zcela nebo částečně zprostit pouze za splnění zákonných podmínek, například pokud škodu způsobil zaměstnanec svým zaviněním, popř. byl v době škody pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. Vedoucí zaměstnanci jsou rovněž odpovědní za řízení a kontrolu BOZP v rámci svého pracovního úseku.

Zaměstnanec si do zaměstnání přivádí svého psa. Zaměstnavatel toto počínání toleruje, ale nenastavil jasná pravidla. Má tato situace nějaké vhodné řešení? Co když pes někoho pokouše?

Zaměstnanci si stěžují, že na pracovišti nemají pitnou vodu z důvodu závady na vodovodní přípojce, a musí si ji přinášet z domova nebo si kupovat.

Zaměstnavatelé provádějí zjišťování, zda jejich zaměstnanec není pod vlivem alkoholu často namátkově a preventivně. Na svoji obhajobu uvádějí, že tyto kontroly provádějí v rámci prevence rizik. Současné právní předpisy ve vztahu k zaměstnancům toto nepřipouštění, pouze v případě tzv. důvodného podezření. Na tuto problematiku existují rozdílné názory. Aktuální judikatura, která by toto více objasnila, zatím neexistuje.

Je vůbec možné, aby odborové svazy nebo odborové organizace prováděly kontroly nad stavem BOZP u zaměstnavatelů? Na základě čeho? Mají na to vůbec právo? Mohou provádět kontroly BOZP i u těch zaměstnavatelů, kde vůbec neexistuje odborová organizace? Co se stane, když jim kontrolu zaměstnavatel neumožní a například je do své firmy ani nepustí?

V praxi často bývají vydané ústní příkazy zaměstnanci zpochybňovány, nedodržovány nebo nerespektovány, což mnohdy vede i ke vzniku pracovního úrazu. Mnozí adresáti si neuvědomují, že pokud se jedná o konkrétní bezpečnostní pokyn, který je vydán odpovědným vedoucím zaměstnancem, jde zpravidla o závazný pokyn. Jeho neuposlechnutí může znamenat pro zaměstnance – adresáta tohoto pokynu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci s odpovídajícími následky.

V praxi často zjišťujeme, že zaměstnavatelé nesprávně přistupují k odškodňování pracovních úrazů tím, že pokud zjistí, že zaměstnanec měl při zjišťování, zda není pod vlivem alkoholu ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce jakékoliv množství alkoholu v dechu, odmítají odškodnit jeho pracovní úraz.

Zaměstnanec si způsobil poškození bederní páteře, když se snažil uvolnit zrezlou mechanickou část zařízení a vyvinul přitom nezvyklou a nadměrnou sílu. Zaměstnavatel má obavu, že pojišťovna zaujme k odškodnění odmítavý postoj a odpovědnost za úraz odmítá.

Na většině pracovištích u zaměstnavatelů je pitný režim zaměstnanců zajišťován z veřejného vodovodu. Existují však pracoviště, kde je pitný režim zajišťován tzv. náhradním způsobem, například prostřednictvím sodobarů nebo formou balené pitné vody. V některých případech však zaměstnavatel provozuje vlastní studny, ze kterých zaměstnancům zajišťuje pitnou vodu na pracovištích. Zaměstnavatel je v těchto případech výrobcem pitné vody.

Vnitřní předpisy BOZP jsou interní dokumenty organizace, které stanovují pravidla, postupy a opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovišti. Vnitřní předpisy konkretizují požadavky právních předpisů podle konkrétních podmínek daného pracoviště, technologií, používaných zařízení a rizik. Stanovují jasná pravidla a postupy pro bezpečné vykonávání práce, čímž předcházejí úrazům, poškození zdraví a mimořádným událostem. Pomáhají organizovat práci tak, aby byla bezpečná a efektivní. Umožňují zaměstnavateli kontrolovat dodržování bezpečnostních pravidel. Přesto se však často v praxi vyskytují situace, kdy zaměstnavatel nemá vypracovány své vnitřní bezpečnostní předpisy, což se projevuje nízkou úrovní zajišťování požadavků BOZP a nedostatečnou kulturou bezpečnosti práce.

Zaměstnavatel dostatečně neinformuje své zaměstnance o opatřeních z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na jejich stížnost jim sdělil, že si mají zvolit svého zástupce, se kterým bude jednat.

I mezi odbornou veřejností se stále vedou debaty o tom, zda jsou technické normy závazné nebo nezávazné. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, platí, že česká technická norma není obecně závazná. V oblasti BOZP ale platí, že pokud jde o tzv. bezpečnostní normu, pak je tato technická norma závazná.

V rámci prováděné znalecké nebo kontrolní činnosti bývá často zjišťováno, že zaměstnavatelé provádějí školení BOZP pouze formálně nebo dokonce nechají zaměstnancům pouze podepsat prezenční listinu, aniž by se vůbec nějaké školení konalo. Dalším závažným nedostatkem v praxi je nekvalitně pořízená dokumentace o školení BOZP, která je nezpůsobilá prokázat, že byli zaměstnanci proškoleni a že jejich znalosti byly zaměstnavatelem ověřeny.

Cílem této kampaně je zvyšovat povědomí o krizovém managementu a ochraně obyvatelstva, které se s BOZP prolínají. Kampaň se zaměřuje na zdolávání mimořádných situací a seznamuje s pravidly pro chování zaměstnanců k zajištění bezpečné evakuace osob (siréna, chování při zaznění varovného signálu). Dále se zaměřuje na plánování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na mimořádně či krizové situace a jejich řešením (evakuační zavazadlo, povodeň, požár, chemická havárie). Do kampaně je zakomponována i problematika prevence závažných havárií (PZH), jejichž důsledky mohou být pro obyvatelstvo fatální. Poskytuje základní rady pro provozovatele objektů, ve kterých jsou umístěny různé nebezpečné chemické látky (legislativní požadavky, hodnocení rizik, zajištění prevence PZH, dokumentace). Více informací na stránkách bozp.info.

V závěru srpna byl v rámci procesu digitalizace agendy Státního úřadu inspekce práce spuštěn Portál inspekce práce, který umožňuje vyřídit vybranou agendu inspekce práce z pohodlí domova, bez nutnosti navštívit nejbližší pobočku. Online lze využít poradenství v pracovněprávních otázkách, je možné takto podat podnět ke kontrole či zažádat o vydání potvrzení o neuložení sankce. Nový Portál inspekce práce usnadňuje komunikaci mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a orgány inspekce práce. Vznikl v rámci 2. etapy digitalizace agendy inspekce práce. Vše probíhá online prostřednictvím přehledných formulářů. Občané mohou po přihlášení přes Identitu občana využít naplno všechny funkce portálu. V 1. etapě digitalizace agend inspekce práce už byl v loňském roce zprovozněn Registrační portál pro vysílání pracovníků, který přinesl zjednodušení procedury ohlašování vysílání pracovníků v kontextu směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci EU. Tuto agendu původně pracně vyřizovali zaměstnanci Úřadu práce, nyní se tak děje zcela automaticky prostřednictvím registračního portálu umístěného na webových stránkách inspekce práce. Od jeho spuštění k datu 1. 7. 2024 už došlo k nahlášení téměř 29 tisíc zahraničních pracovníků. Následně se v rámci 3. etapy digitalizace agendy inspekce práce počítá s možností online hlásit pracovní úrazy prostřednictvím Portálu inspekce práce. Více informací v tiskové zprávě SÚIP.