Ke změnám v právní úpravě nepřetržitého odpočinku

Vydáno: 33 minut čtení

Je všeobecně známo, že evropská směrnice 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby hned v preambuli stanoví, že ustanovení směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci jsou i nadále plně použitelná pro oblasti, na něž se vztahuje tato směrnice, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení v ní obsažená. Tím je naznačena provázanost těchto dvou směrnic, rámcová směrnice o BOZP musí být vůdčí ideou pro právní úpravu pracovní doby.

Ke změnám v právní úpravě nepřetržitého odpočinku
JUDr.
Eva
Dandová
Nakonec i v dalších článcích preambule směrnice se výslovně říká, že všichni pracovníci by měli mít dostatečnou dobu odpočinku. Pojem "odpočinek" musí být vyjádřen v jednotkách času, tj. ve dnech, hodinách nebo ve zlomcích uvedených jednotek. Pracovníkům ve Společenství musí být poskytnuty minimální denní, týdenní a roční doby odpočinku a přiměřené přestávky v práci. V této souvislosti je rovněž nezbytné stanovit maximální délku týdenní pracovní doby.
Z toho důvodu se budeme v našem článku zabývat konkrétně problematikou nepřetržitého denního odpočinku, nepřetržitého týdenního odpočinku a přestávek v práci.
Nepřetržitý denní odpočinek
Novela zákoníku práce, provedená zákonem č. 281/2023 Sb., s účinností 1. října 2023 přinesla poměrně zásadní terminologickou změnu týkající se pracovní doby. Nahradila totiž pojem „nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami“ pojmem „denní odpočinek“.
Bude tedy podle § 90 odst. 1 ZP platit, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout nepřetržitý denní odpočinek v trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a mladistvému zaměstnanci v trvání alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Došlo tím ke zpřesnění právní úpravy tak, že se nadále nebude nepřetržitý odpočinek nevymezovat jako odpočinek mezi směnami, ale jako denní, protože rozhodujícím kritériem pro poskytování tohoto nepřetržitého odpočinku je cyklus 24 hodin po sobě jdoucích, a nikoliv celková doba mezi koncem jedné směny a začátkem směny následující.
To je také plně v souladu s požadavkem čl. 3 směrnice 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (upravuje tento nepřetržitý odpočinek jako denní). Článek 3 této směrnice totiž ukládá členským státům přijmout nezbytná opatření, aby každý pracovník měl nárok na minimální denní odpočinek po dobu 11 po sobě jdoucích hodin během 24 hodin.
V odborné literatuře bylo vytýkáno původnímu znění § 90 ZP, že je možné toto ustanovení interpretovat i tak, že pokud by ve dvou dnech po sobě byla určena pouze práce přesčas, nemusel být mezi těmito dny nepřetržitý odpočinek poskytnut vůbec, jelikož se nejednalo o dvě směny.
Nová právní úprava toto napravuje, tj. nyní je třeba nezbytné poskytnout denní nepřetržitý odpočinek zaměstnanci i ve dnech, kdy má určenou pouze práci přesčas. Pokud jde o výše uvedený cyklus 24 hodin po sobě jdoucích, zde nedochází k žádné změně, tj. ten začne běžet zpravidla v okamžiku začátku směny a bude končit stejnou hodinou následující den (např. u ranní směny začínající v pondělí v 6.00 končí tento cyklus v úterý v 6.00). Do tohoto 24hodinového cyklu se musí „vejít“ rozvržená směna, případná práce přesčas, pracovní pohotovost a nepřetržitý denní odpočinek v rozsahu alespoň 11 hodin, popř. zkrácený v rozsahu alespoň 8 hodin. Dále se zpřesňuje úprava tak, aby zaměstnavatel měl povinnost tento denní odpočinek skutečně poskytnout, a nikoliv jen naplánovat (rozvrhnout), což je hlavní podstata právní úpravy odpočinků z hlediska BOZP.
Pojem „nepřetržitý denní odpočinek“ pak zákonodárce musel použít i v ustanovení § 90a ZP pojednávajícím o zkrácení nepřetržitého denního odpočinku při sezónních pracích v zemědělství.
Nepřetržitý denní odpočinek ve zdravotnictví
Novela zákoníku práce, provedená zákonem č. 413/2023 Sb., s účinností 1. ledna 2024 šla v definování nepřetržitého denního odpočinku dále a ve zcela novém ustanovení § 90b ZP upravila postup pro případ, že zaměstnanci ve zdravotnictví nebude v důsledku délk

Související dokumenty

Související články

Genderová problematika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Klimatické změny a jejich vliv na BOZP v zemědělství a lesnictví
Zaměstnavatel by měl důsledně vyhodnotit rizika spojená s chůzí na pracovištích
Bezpečnostní přestávky v práci podle nového nařízení vlády
Nepřetržitý odpočinek a ochrana zdraví při práci
Výsledky průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2)
Pracovní úrazovost v lesním hospodářství
Bezpečnost práce u sezónních pracovníků v zemědělství
Důležitost a spokojenost mužů a žen s aspekty pracovního života
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovištích
Inteligentní systémy pro monitorování BOZP
Cesta do zaměstnání
Chemická bezpečnost na pracovišti
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
Nové nařízení Evropského parlamentu o strojních zařízeních
Uklouznutí, zakopnutí a pády žen na pracovištích
Přenášení břemen
BOZP v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Údržba je vysoce rizikovou činností

Související otázky a odpovědi

Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Práce ve ztíženém prostředí
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Vstupní lékařská prohlídka u dohod mimo pracovní poměr při práci v noci
Školení první pomoci
Chemické záchody na pracovišti
Aktualizace směrnic BOZP
Bezpečnostní listy na pracovišti
Úrazové pojištění u dohody o provedení práce
Testování a očkování v sociálních službách
Odmítnutí testování na přítomnost covid-19
Zkouška na alkohol v krvi
Vstupní lékařská prohlídka pro administrativního pracovníka - smluvní lékař
Pracovnělékařské prohlídky soudců
Úhrada psychologického vyšetření zaměstnance
Periodická lékařská prohlídka u DPP
Smlouva o výkonu funkce prokuristy - pracovní úraz a nemoc z povolání
Odškodnění pracovního úrazu
Odmítnutí vyplnit formulář Hodnocení bolestného