Rozdílný pohled žen a mužů na nejrůznější životní situace, pracovní i rodinné je ve své podstatě přirozeným a očekávaným standardem. Přináší tak nejen pestrost do našich životů, ale rovněž nabízí možnost vytěžit z této genderové spolupráce něco navíc. Mnozí odborníci se dlouhodobě zabývají otázkami o typicky ženském či mužském chování, jejich předvídání a vzájemném pochopení. V souvislosti s kvalitou pracovního života, pracovními podmínkami a dostupnými údaji z realizovaných reprezentativních šetření je možné blíže prozkoumat subjektivní postoje obou pohlaví na vybrané aspekty práce. Článek se nejprve zaměřuje na objektivní demografická data, na statistická zjištění o počtech zaměstnaných v jednotlivých odvětvích ekonomiky a ve třídách klasifikace zaměstnání podle pohlaví. Ve druhé části se detailněji věnuje subjektivním hodnotám důležitosti a spokojenosti vybraných aspektů vykonávané práce.
Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů
Participace žen na trhu práce v Evropské unii se za poslední desetiletí zvýšila, v roce 2014 představovaly ženy téměř 46 % osob aktivních na trhu práce EU, jak uvádí zpráva nadace Eurofound z roku 2016, zabývající se hlavními rysy a vývojem genderových rozdílů v oblasti účasti na trhu práce, zaměstnanosti a ekonomického postavení. [1] Téměř ve všech členských státech je míra zapojení žen nadále nižší, než u mužů. Ve zmiňovaném roce byla podle šetření pracovních sil EU míra zaměstnanosti osob ve věku od 15 až 64 let 59,6 % u žen a 70,1 % u mužů.
Za zmínku stojí uvést v dokumentu publikované odhadované celkové náklady na nižší míru zaměstnanosti žen, které v roce 2013 činily přibližně 370 miliard EUR, což odpovídá 2,8 % HDP EU (ČR 4,5 % HDP s náklady 6,7 miliard EUR). Jedná se o shrnutí nákladů na zdroje, které představují ušlé zisky a nezaplacené příspěvky jednotlivců do systému sociálního zabezpečení a náklady veřejných financí zahrnující jednotlivé výplaty dávek a dávek sociálního zabezpečení. Náklady na vyloučení ženy ze zaměstnanosti se během jejího pracovního života odhadují na 1,2 až 2 miliony EUR v závislosti na výši dosaženého vzdělání. Tato čísla jsou odhadem potenciální návratnosti investic do politik zaměřených na širší zapojení žen na trhu práce.
Statistické údaje zachycené ve zprávě vycházejí z celoevropského šetření Labour Force Survey (LFS), které je v ČR realizováno Českým statistickým úřadem. Od roku 2002 byly obsah a forma dotazníku výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) plně harmonizovány se standardem Evropské unie. Dotazník je tak národní modifikací celoevropského šetření LFS. Obsah a organizace tohoto šetření LFS je podle rozhodnutí Rady (ES) 577/98 povinné pro všechny členské země EU. Od roku 2000 jsou každoročně prováděna v rámci VŠPS i povinná šetření na témata zadaná Eurostatem (tzv. ad hoc moduly). Výsledky šetření za standardní dotazník i za jednotl