Staveniště, vzhledem k prováděným činnostem a neustálým změnám pracovního prostředí a pracovních podmínek, patří mezi vysoce riziková pracoviště. Na staveništích se často provádějí velmi rizikové činnosti, z nichž nejnebezpečnější jsou práce ve výšce a manipulace a přemísťování předmětů a materiálů.
K nejvyššímu počtu smrtelných pracovních úrazů a úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů dochází na staveništích při pracích ve výškách, kde zdrojem úrazu je pád z výšky nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje.
Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky již několik let představují více než polovinu smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví. Na dalších místech vykazují nejvyšší úrazovost ve stavebnictví zemní práce, především práce v nezajištěných výkopech a při manipulaci s materiálem na staveništi a montážní práce.
1. Pracovní úrazovost v České republice v roce 2018
Mezi bezpečnostní a zdravotní nebezpečí a rizika při práci na staveništích patří:
- práce ve výšce a nad volnou hloubkou (pád),
- pohybující se vozidla a předměty (kolize se stroji a materiály),
- chůze a práce na žebřících (uklouznutí, zakopnutí a pády),
- hluk (poškození sluchu),
- vibrace (onemocnění cév, nervů a pohybového aparátu horních končetin),
- manipulace s materiálem (poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání),
- sesutí stěn výkopu (zasypání a zavalení při výkopových pracích),
- elektrický proud (zasažení zaměstnance elektrickým proudem),
- prach a chemické látky (plicní choroby související s prací),
- azbest (rakovina plic vlivem expozice azbestem),
- práce v uzavřených prostorech (udušení, intoxikace).
Z výše uvedených nebezpečí a rizik se dále zaměříme na vysoce rizikové činnosti, a to práce ve výšce a nad volnou hloubkou, s rizikem pádu a na práce v blízkosti strojů, s rizikem kontaktu zaměstnance se strojem.
Zdroje vzniku pracovních úrazů v ČR
Nejpočetnějším zdrojem vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny (cca 30 %), jsou materiály, předměty, výrobky, součástí strojů a vozidel, úlomky, prach. Do této skupiny patři například břemena, stavební materiál, strojní součásti, spojovací části (šrouby, hřebíky, svorníky, nýty), zemědělské výrobky (včetně semen, slámy), skladované výrobky, zemina, kámen a jiné. Druhým nejčastějším zdrojem vzniku těchto pracovních úrazů jsou budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země i nad úrovní země (cca 25 %). Jedná se o veškeré budovy, konstrukce, výkopy, studně, příkopy, strmé svahy, tunely, podzemní prostory, schody, žebříky, silnice, cesty a jiné.
Nejčastějším zdrojem smrtelných pracovních úrazů byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky, přičemž převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá.
Inspekce práce se zabývá pracovními úrazy, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách.
Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky a prach.
Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů byly budovy, stavební konstrukce, povrchy, a to zejména nad úrovní země.
Příčiny pracovních úrazů v ČR
Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny se stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika (cca 80 % procent ze všech úrazů). Další významnou příčinou u těchto úrazů jsou nedostatečné osobní předpoklady pro řádný výkon práce.
Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů uváděnou zaměstnavateli byla opět příčina „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (cca 60 %). Další častou příčinou bylo „používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“.
A u smrtelných pracovních úrazů byla rovněž nejčastější příčina „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ a opět „používání