Vlivem expozice karcinogenům při práci v Evropské unii každoročně onemocní nádorovým onemocněním 120 000 osob a téměř 80 000 těchto případů končí smrtí. Rakovina tak vede mezi příčinami úmrtí spojenými s výkonem práce. Ročně se podílí na 53 % úmrtí spojených s povoláním, přičemž nejčastěji se jedná o rakovinu plic.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je každý desátý pacient s rakovinou plic vystaven rizikům v zaměstnání. Zhruba 12 miliónů Evropanů je na pracovišti potenciálně vystaveno výfukovým plynům z naftových motorů. Mezi ně patří řidiči autobusů nebo kamionů nebo zaměstnanci ve stavebnictví.
Vedle výfukových plynů z naftových motorů je zde rovněž riziko expozice látkami, které vdechujeme, nebo s nimiž manipulujeme, jako jsou například použité minerální oleje. Zvýšené riziko expozice karcinogenům je v odvětví stavebnictví, chemického průmyslu, výroby automobilů, výroby nábytku, zpracování dřeva a zdravotnictví.
[1], [2], [3]
1. Evropa a její priority
Člověk je vystaven působení škodlivin v ovzduší, a to jak v běžném životě, tak na pracovištích. Škodliviny mají potenciál způsobovat zdravotní rizika, a to od podráždění očí a kůže až k závažným důsledkům v podobě vrozených vad a rakoviny. V případě rizik spojených s expozicí karcinogenům při práci musí povědomí zaměstnanců o příslušných nebezpečích odpovídat potencionálním následkům případné expozice.
Profesionální nádorová onemocnění vznikají až po dlouhé době expozice nebo latence karcinogenním látkám a směsím.
Nebezpečné látky se nacházejí přibližně na 40 % pracovišť. Expozice karcinogenům na pracovišti má každoročně na svědomí 80 000 úmrtí a náklady ve výši 2,4 miliardy EUR.
Nebezpečné látky můžeme vnímat z pohledu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP). Jedná se o látky, které byly klasifikovány jako nebezpečné, s dostupným bezpečnostním listem a příslušným označením. V tomto bodě je však velice důležité si uvědomit, že nařízení REACH neřeší problém látek vznikajících během výrobního procesu.
Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatelé se musí důsledně věnovat nejenom látkám a směsím klasifikovaným jako nebezpečné, ale i škodlivinám vznikajícím při činnostech na pracovištích, které rovněž mohou být zdrojem vzniku rakoviny.
Klinický obraz nádoru se specificky neodlišuje od nádoru vzniklého v důsledku působení neprofesionálních faktorů. Při posuzování nemoci z povolání je tak rozhodující hodnocení úrovně profesionální expozice karcinogenům.
Zvyšování povědomí
Zaměstnavatelé, zaměstnanci a jejich vedoucí si ne vždy uvědomují, že se na jejich pracovišti nebezpečné látky nacházejí. Pokud jsou si toho vědomi, pak často neznají, jak závažná rizika tyto látky představují. Zvyšování povědomí o povaze a výskytu nebezpečných látek a efektivních strategiích řízení je v rámci prevence ohrožení zdraví a životů zaměstnanců klíčové.
Substituce (nahrazování)
V prvním kroku je zapotřebí nebezpečné látky na pracovišti, pokud je to možné, zcela eliminovat. V mnohých případech je lze nahradit bezpečnějšími nebo méně nebezpečnými alternativami. Dále například místo pracovních procesů, při nichž tyto nebezpečné látky vznikají, používat procesy, při kterých k emisi nebezpečných látek nedochází.
Eliminace a substituce patří mezi nejdůležitější opatření v právních předpisech Evropské unie o nebezpečných látkách!
Řízení rizik
Chceme-li na pracovištích efektivně řídit rizika, musíme v organizaci vytvořit kulturu prevence. Klíčem k vytvoření této kultury prevence spočívá především v aktivním zapojení všech zaměstnanců, včetně vrcholového vedení, které hraje zásadní roli. Základním kamenem je pak hodnocení rizik a uplatňování hierarchického přístupu k prevenci.
Ohrožené skupiny zaměstnanců
Na pracovišti se můžeme setkat s různými skupinami zaměstnanců. Můžou to být například mladí zaměstnanci nebo ženy, včetně žen těhotných. Každá tato skupina potřebuje specifický přístup, který odráží i příslušná legislativa. Tyto specifické potřeby se rozpoznávají v rámci hodnocení rizik a následně realizují při přijímání příslušných preventivních opatření.
Riziko spojené s nebezpečnými látkami tak nejvíce ohrožuje ženy a mladé zaměstnance, migrující a dočasné zaměstnance. Důvodem může být,