Vzdělávání může být velmi stresující, což může způsobit zhoršení duševní a tělesné pohody zaměstnanců na všech úrovních vzdělávání, od středisek předškolního vzdělávání až po vysoké školy. Vzdělávání nemusí být považováno za „nejrizikovější“ odvětví z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Prevence psychosociálních rizik a muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací by mohla mít značný význam, jelikož z evropských průzkumů vyplývá, že tato rizika jsou v současnosti na evropských pracovištích závažným problémem. Rovněž však nesmíme zapomínat i na bezpečnostní rizika, jako jsou například uklouznutí, zakopnutí a pády, jejichž následkem může dojít k trvalé invaliditě nebo dokonce i k úmrtí.
1. Zjištění z Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) v odvětví vzdělávání
Ze studie Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik a přezkumu literatury v oblasti řízení BOZP v odvětví vzdělávání v Evropě vyplynulo, že rizika v oblasti BOZP v tomto odvětví jsou zpravidla psychosociální a souvisejí s muskuloskeletálními poruchami. [2]
Výzkum se tak konkrétně zaměřil na několik klíčových rizik BOZP, kterým čelí odvětví vzdělávání, jako jsou muskuloskeletální poruchy (MSD), psychosociální rizika, rizika v důsledku digitalizace a nedávná transformace na práci z domova v důsledku pandemie COVID-19. Pro tuto studii byly analyzovány výsledky z odvětví vzdělávání, které zahrnovaly 3 540 odpovědí z 33 evropských zemí. [2]
Nástup pandemie COVID-19 zesílil úroveň rizik, zejména těch, která jsou spojena s digitalizací a MSD. To mimo jiné zahrnuje online výuku, která vyžaduje větší úsilí při zajišťování toho, aby byli žáci pozorní a produktivní, což zvyšuje stres. Na vedení škol byl také vyvíjen tlak ze strany rodičů nespokojených s rozhodnutími o uzavření škol, a následujícími opatřeními. [2]
Co se týká hodnocení rizik, tak v odvětví vzdělávání bylo vynaloženo značné úsilí na provádění pravidelných hodnocení rizik, které provádělo 77 % dotazovaných subjektů, což staví odvětví vzdělávání těsně nad průměrem všech dotazovaných podniků v EU. [2]
Ve srovnání s jinými odvětvími si odvětví vzdělávání vedl dobře i v podpoře zdraví zaměstnanců prostřednictvím opatření, jako je zdravá výživa, sportovní aktivity, cvičení zad a podobně. Přesto je využívání opatření na podporu udržitelného pracovního života snižováním rizik typu MSD na ústupu, což se nezdá být v souladu s hlavními riziky, kterým toto odvětví čelí. [2]
Mezi nejčastěji identifikovaná rizika ve vzdělávacích zařízeních v EU-27 patřilo „dlouhodobé sezení“ (59 % ESENER 2019), „opakované pohyby rukou nebo paží“ (39 % ESENER 2014 až 51 % ESENER 2019) a „hluk“ (43 % ESENER 2014 až 50 % ESENER 2019). [2]
Rozhovory provedené v rámci případových studií jednotlivých zemí také poskytly další pohled na to, jak se mohou různé úrovně vzdělávání lišit z hlediska rizik. Například zaměstnanci v nižších vstupních vzdělávání jsou obvykle méně vystaveni dlouhodobému sezení než zaměstnanci ve vyšších stupních vzdělávání, ale na druhé straně častěji čelí rizikům spojeným se zvedáním dětí. [2]
Ve srovnání s fyzickými riziky školská zařízení častěji uváděla možné zdroje psychosociálních rizik, a to problematické žáky (70 až 76 %). Tento výsledek je zvláště vysoký ve srovnání s odvětvovým průměrem EU, který je 59 % (2019), pro jednání s „obtížnými“ externími osobami (např. zákazníky, pacienty nebo žáky). [2]
Jak je zdůrazněno v případových studiích, úspěšné zvládání žáků a jejich rodin je obecně považováno za hlavní výzvu v oblasti BOZP pro základní a střední úroveň vzdělávání a problémy jsou samozřejmě závažnější u dětí s poruchami chování. Irská případová studie odhalila, že mladí učitelé těží z profesionálního mentoringu prostřednictvím sdílení strategií zvládání zátěže a navození důvěry, čímž se snižují psychosociální rizika. [2]
Nedávný výzkum Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (CNRS)21 o psychosociálních důsledcích COVID-19 na výzkumné pracovníky ve Francii ukázal, že psychosociální rizika se mohou lišit nejen napříč odvětvími, ale také mezi různými oblastmi výzkumu a úrovněmi seniority mezi zaměstnanci. Například doktorandi patřili během pandemie mezi nejvíce zasažené kategorie, když čelili hluboké izolaci a psychickému stresu, zatímco někteří starší profesoři uvedli, že měli více času na práci na publikacích. [2]
Zahrnutí problematiky BOZP do vzdělávání
Pokud se děti začnou učit o BOZP, když se učí číst a psát, stane se přirozenou součástí jejich způsobu práce, hry a života. Vypěstují si k BOZP dobrý přístup, který je bude provázet po celou dobu produktivního života. [2]
Duševní zdraví při práci
Zpráva WHO – World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) o duševním zdraví, zveřejněná v červnu 2022, ukázala, že přibližně každý šestý dospělý v produktivním věku na světě žije s duševní poruchou a že práce zesiluje sociální problémy, které negativně ovlivňují duševní zdraví, včetně diskriminace a nerovnosti. [3]
Špatné duševní zdraví má pak neg