"Job Hazard Analysis" a bezpečné pracovní postupy

1. Úvod

Provedení Job Hazard Analysis je jednou z možností k identifikování nebezpečí na pracovištích a k vytvoření bezpečných pracovních postupů. Výstupy z této analýzy jsou úspěšně využívány při školeních zaměstnanců. K výhodám této metody patří především srozumitelnost pro zaměstnance, kteří jsou jednoduchou formou informováni o nebezpečích spojených s jejich pracovní činností a o opatřeních přijatých k eliminaci nebo minimalizaci identifikovaného nebezpečí.

2. Hodnocení rizik v EU, ČR a pohled kontrolních orgánů

V Evropské unii je jedním ze základních nástrojů prevence poškození zdraví zaměstnanců provedení řádného hodnocení rizik na pracovištích. Hodnocení rizik v EU je prováděno na základě požadavků uvedených v rámcové směrnici Rady č. 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

V článku č. 6 a 9 uvedené směrnice se uvádí: V rámci svých povinností přijme zaměstnavatel opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, včetně opatření pro prevenci pracovních rizik, pro informování a školení, a také pro přípravu nezbytné organizace a prostředků.

Zaměstnavatel musí dbát na přizpůsobování těchto opatření s přihlédnutím k měnícím se okolnostem a usilovat o zlepšování současných podmínek.

Zaměstnavatel provádí opatření na základě těchto obecných zásad prevence:

• vyhýbat se rizikům,
• vyhodnotit nevyhnutelná rizika,
• odstraňovat rizika u zdroje,
• přizpůsobit práci jednotlivci, zejména s ohledem na uspořádání pracovních míst, výběr pracovního zařízení a volbu pracovních a výrobních metod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinků na zdraví,
• přizpůsobovat se technickému pokroku,
• nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným,
• zavést komplexní systém prevence rizik, který zahrnuje výrobní postup, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí,
• dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany,
• udílet zaměstnancům vhodné pokyny.

Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této směrnice, musí zaměstnavatel s přihlédnutím k povaze činností podniku nebo závodu:

• vyhodnocovat rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců mezi jiným při volbě pracovního zařízení, používaných chemických látek nebo přípravků a při úpravě pracovišť,
• přijímat vhodná opatření, aby zajistil, že pouze zaměstnanci, kteří byli dostatečně poučeni, mají přístup do prostorů s vážným a specifickým nebezpečím.

Zaměstnavatel musí:

• zajistit hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, včetně těch, která se vztahují na zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců,
• určit ochranná opatření, která musí být přijata, a v případě nutnosti i ochranné prostředky, které musí být použity.

Požadavek na provádění hodnocení rizik na základě této směrnice je v ČR implementován do zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Pro zajištění hodnocení rizik, které odpovídá reálným podmínkám na pracovišti, je důležité, aby zaměstnavatel umožnil zaměstnanci využit jeho právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a to zejména svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Vedle uvedených povinností zaměstnavatele, zde hraje důležitou roli rovněž i povinnost každého zaměstnance, dbát podle svých možností o svou bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.

Důvody pro provádění hodnocení rizik:

• chrání životy a zdraví zaměstnanců,
• legislativní požadavek,
• předcházení případným sankcím.

Klíčové faktory hodnocení rizik: