U pracovníků úklidu je provedení správné identifikace nebezpečí a posouzení rizik, včetně přijetí adekvátních opatření, obzvlášť klíčové. V rámci hodnocení rizik je důležité si uvědomit, že pracoviště jsou většinou přizpůsobena zaměstnancům zajišťujících výrobu a že v mnohých případech se tak často zapomíná na požadavky spojené s bezpečným prováděním úklidu. Vzhledem k rozdílným pracovním prostředím a pracovním podmínkám na jednotlivých pracovištích, a to zejména v případě práce u jiného zaměstnavatele, je zajištění adekvátnosti a aktuálnosti hodnocení rizik životně důležité.
1. Úvod
S pracovníky úklidu se setkáváme téměř každodenně ve všech odvětvích průmyslu a na všech pracovištích. Často pracují v nočních nebo ranních hodinách, někdy osamoceně. Práci vykonávají u svého zaměstnavatele nebo na pracovišti jiného zaměstnavatele, což sebou přináší velkou rozmanitost pracovišť a s tím spojených rizik. Jedná se převážně o ženy, s kterými jsou většinou uzavírány krátkodobé pracovní smlouvy na dobu určitou.
V odvětví úklidu převládají malé, externě najímané podniky, u kterých je zvýšený tlak na snižování nákladů. Důsledkem tohoto tlaku mohou být nedostatečné investice do školení, které se můžou následně negativně projevit v nedostatečném povědomí o nebezpečích a rizicích plynoucích se samotných úklidových prací a o nebezpečích a rizicích, která jsou spojena s konkrétním pracovištěm, na kterém je práce vykonávána.
2. Nebezpečí a hodnocení rizik u pracovníků úklidu
Spojená nebezpečí a rizika:
- uklouznutí, zakopnutí a pád (mokrá podlaha, elektrické kabely),
- muskuloskeletální poruchy (ruční manipulace a provádění opakujících se činností),
- kontakt s nebezpečnými látkami (chemická nebezpečí – čisticí prostředky, biologická nebezpečí – odpady),
- stres, šikana nebo násilí,
- používání pracovních zařízení (elektrický proud, hluk, vibrace).
K zdravotním problémům patří:
- zranění následkem uklouznutí, zakopnutí a pádu,
- muskuloskeletální onemocnění,
- kožní choroby (kontaktní dermatitida, ekzém),
- respirační choroby, včetně astmatu.
Prvním krokem k hodnocení rizik je:
- vytvoření seznamu používaných látek, jejich množství a způsobu použití,
- sběr informací o nebezpečných látkách (bezpečnostní list obsahuje informace o složení a bezpečnostních opatřeních - dodavatel látky musí poskytnout při prvním dodání nebo na vyžádání),
- vyhodnocení expozice zaměstnanců (typ, úroveň, délka, frekvence a výskyt expozice),
- seřazení podle míry rizika (stanovení priorit).
Důležitá je tedy identifikace jakéhokoliv nebezpečí, s kterým se může zaměstnanec setkat (práce osamoceně, práce se zařízením, ruční manipulace, požární, chemická, a biologická bezpečnost) a přijetí opatření k minimalizaci nebo snížení s tím spojených rizik, a to pro každé konkrétní pracoviště, nejlépe před započetím práce.
Zaměstnavatel, na jehož pracovišti se provádějí úklidové práce, rovněž musí provést své vlastní hodnocení rizik vůči pracovníkům úklidu.
Pracovníci úklidu mohou být vystaveni různým typům nebezpečí a rizikům (chemické, biologické, ruční manipulace, práce osamoceně, uzavřené prostory, uklouznutí, zakopnutí a pády, mechanické nebezpečí, požár a elektrický proud).
Hodnocení rizik v pěti krocích:
- určení nebezpečí a stanovení ohrožených osob,
- vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit,
- rozhodnutí o preventivním opatření,
- přijetí opatření,
- monitorování a přezkum (zajištění fungování preventivních opatření).
Plnění povinnosti vzájemné informovanosti:
- plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti,
- na základě p