Staveniště je neustále se měnící systém. Současně se změnami podmínek na staveništi dochází rovněž i ke změnám vyskytujících se rizik, což klade vyšší nároky na zajištění zdraví zaměstnanců. Zaměstnanci jsou tak vystaveni nebezpečím, které můžou způsobit jejich úraz, poškození zdraví, případně i smrt. Jedním z rizikových faktorů je zvýšený pohyb zaměstnanců od více zaměstnavatelů na staveništi. Zaměstnanci jsou následně vystaveni nebezpečím z vlastní práce i práce v okolí jejich pracoviště. Dalším rizikovým faktorem je častá fluktuace zaměstnanců a jejich nekvalifikovanost. Vzhledem k rozsahu vyskytujících se zdravotních rizik na staveništi jsou v článku uvedeny pouze základní charakteristiky jednotlivých nebezpečí a vybrané části požadavků právních předpisů, s případným uvedením odkazu na další informace.
1. Nebezpečí poškození zdraví na staveništích
Práci na staveništi většinou máme spojenou s rizikem pádu zaměstnance z výšky nebo do hloubky nebo zraněním zaměstnance při používání strojních zařízení, nástrojů a nářadí a dalšími riziky, které mají za důsledek okamžité poškození zdraví.
Na staveništích jsme však vystaveni i negativnímu působení rizikových faktorů prostředí, jejichž negativní následky (poškození zdraví) se v mnoha případech projeví až za několik let. A právě tyto možné následky tohoto dlouhodobého působení rizikových faktorů prostředí jsou v praxi často opomíjeny.
Nezapomínejte na případná „zdravotní rizika“ spojené s prací.
Mezi nebezpečí, kterým můžou být zaměstnanci vystaveni na staveništi tak patří:
- chemické nebezpečí,
- ergonomické nebezpečí,
- biologické nebezpečí,
- fyzikální nebezpečí.
Mezi ohrožené profese patří například:
- pokrývač (zátěž teplem, práce ve vnucené pracovní poloze, ...),
- tesař (hluk, celková fyzická zátěž, ...),
- stavební dělník (celková fyzická zátěž, prach, hluk, vibrace, ...),
- natěrač (nebezpečné chemické látky, ...),
- elektrikář (nebezpečné látky – při pájení, azbest, ...),
- zedník (celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, nebezpečné látky – stavební chemie, ...).
V článku jsou dále uvedeny požadavky z nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, pokud v textu není uveden odkaz na jiný právní předpis.
Zařazení bezpečnostních přestávek (§ 39)
Pokud je při trvalé práci, zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikového faktoru nebo při trvalé práci, kde musí zaměstnanec povinně používat po celou dobu směny jiné ochranné prostředky určené zaměstnavatelem a tyto ztěžují zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce, musí být v průběhu směny zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž si je může zaměstnanec odložit.
První přestávka při trvalé práci zařazené jako riziková se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně 15 minut. Následné přestávky se zařazují nejpozději po každých dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky v trvání nejméně 10 minut.
Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny.
2. Chemické nebezpečí
Zaměstnanci jsou na staveništi vystaveni působení nebezpečných látek o rozdílné míře škodlivosti pro organismus. Nebezpečné chemické látky se nalézají v mnoha materiálech používaných pro práci na staveništích. Zaměstnanci jsou rovněž exponováni nebezpečným látkám vznikajících v průběhu stavebních činností.
V některých případech je nebezpečnější to co nevidíme, než to co vidíme.
Chemické nebezpečí:
- prach nebo vlákna,
- kapalné aerosoly,
- plyny nebo páry.
Z praxe (bez komentáře): Při návštěvě společnosti provádějící výstavbu objektů pro bydlení mi bylo sděleno, že jejich zaměstnanci při stavební činnosti vůbec nepřicházejí do styku s nebezpečnými chemickými látkami, přestože běžně používají například cement, vápno a „stavební chemii“.
Cesty vstupu do organismu:
- inhalace – vdechování (nejčastější způsob),
- ingesce – požití (příjem jídlem, pitím, kouřením),
- kontaktem s kůží nebo očima.
Zdravotní účinky způsobené expozicí chemickým látkám:
- akutní (objeví se okamžitě nebo za krátký čas po expozici, u některých látek možná smrt; typicky náhlá, krátkodobá vysoká koncentrace, například otrava oxidem uhelnatým),
- chronické (obvykle se vyvíjí pomalu, 15-20 let nebo více; trvalá nebo opakovaná expozice po dlouhou dobu, například rakovina plic z expozice azb