Neustále narůstající požadavky na objemy skladovaných materiálů, produktů, resp. výrobků, si v průběhu úsvitu minulého období vyžadovaly vytváření stále větších ploch, a později budování stále objemnějších objektů, určených ke skladování. Původní volné skladování stálo dokonce na samém prvopočátku snahy člověka o uchování základních statků pro pozdější potřebu. Skladovaný materiál byl tehdy volně ukládán na libovolnou podlahu/zem, při minimálním rozsahu mechanizace prováděných manipulačních prací. Od tohoto způsobu skladování bylo nutno postupně upouštět, zejména pro těžko splnitelné požadavky na stále narůstající rozsah skladovacích ploch a přímo extrémně nízkou produktivitu práce.
Jako produkt/výrobek je možno chápat vše, co lze nabídnout ke koupi, k použití a spotřebě – vše co uspokojuje PPO (potřeby, požadavky, očekávání) potenciálních i stávajících zákazníků.
Po přechodu od původního volného skladování na skladování stohové, kdy skladovaný materiál byl v pozdějším období dokonce již vrstven na sebe postupně do několika etapového nárůstu výšek stohů, v souladu s požadavky tehdejších bezpečnostních předpisů, začalo docházet také k významnému nárůstu nežádoucích událostí. Zejména v podobě mimořádně závažné úrazovosti. Z prvotních podkladů o pracovní úrazovosti za období let 1970 až 1974, které byly získány v rámci celostátní prověrky skladového provozu, (uskutečnil ji tehdejší Český úřad bezpečnosti práce v roce 1975), bylo možno vyčíslit sledované ukazatele pracovní úrazovosti – jsou uvedeny v následující tabulce.
Tab. 1 – Celostátně sledované ukazatele pracovní úrazovosti za období let 1970–1974
|
Rok
|
Četnost na 100 pojištěnců |
Průměrné procento pracovní neschopnosti |
||
|
Česká republika |
Skladování |
Česká republika |
Skladování |
|
|
1970 |
5,13 |
6,83 |
0,315 |
0,359 |
|
1971 |
4,85 |
6,31 |
0,283 |
0,372 |
|
1972 |
4,41 |
6,95 |
0,259 |
0,399 |
|
1973 |
4,15 |
5,24 |
0,248 |
0,331 |
|
1974 |
3,83 |
5,16 |
0,238 |
0,334 |
Již z letmého pohledu na výše uvedenou tabulku je zřejmé, že pracovní úrazovost při skladování, v uvedeném období převážně stohovém, převyšovala celostátní hodnoty úrazovosti, což dokládá její závažnost. Průměrná hodnota úrazové četnosti ve skladovém provozu tehdy představovala více jak 136 % hodnoty stejného celostátního ukazatele, u průměrného procenta pracovní neschopnosti pak téměř 134 %. Z toho vyplývá, že úrazovost při skladování převyšovala ve sledovaném období cca o 1/3 celostátní úrazovost. Více informací lze získat z tehdy publikovaných materiálů – viz zejména: (1) a (2).
Přechodem na stohové skladování ale vzrostly, lze říci přímo skokově, požadavky na zajištění bezpečnosti práce, a to jak bezpečnostně technické, tak i bezpečnostně provozní povahy