Operátor řídicího centra

doc. RNDr. Mgr. Petr A. Skřehot Ph.D.

Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú.

Vydáno: 19. 12. 2019 3 minuty čtení

Práce je vykonávána zejména v uzavřených vnitřních prostorách administrativního charakteru (řídící centrum, velín, dispečink) vybavených pracovními stanicemi (pracovní stůl, kancelářská židle, PC, informační a komunikační prostředky) nebo ovládacími pulty. V rámci výkonu práce se operátor řídicího centra může pohybovat i ve výrobních prostorech (při kontrolní činnosti, řešení odchylek apod.). Práce bývá často prováděna v nepřetržitém režimu. Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh (zejména v souvislosti s ovládáním počítače a používáním pracovního stolu a židle).

Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v oboru dle charakteru řízeného provozu (např. doprava, strojírenství, energetika, chemie), případně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru servis a opravy strojů a zařízení.

Stručný výčet prováděných pracovních činností

Operativní řízení výrobního provozu pomocí systému kontroly a řízení (SKŘ).
Dohled na funkci softwarového robota, sledování trendů a predikčních modelů.
Řešení odchylek nebo provozních problémů s cílem optimalizovat výrobní proces.
Zajišťování plynulých a bezporuchových dodávek energií nebo médií při dodržování stanovených nebo sjednaných parametrů.
Zajišťování likvidace poruchových stavů, operativní řízení poruchových čet, komunikace s pracovníky výroby.
Monitorování alarmových hlášení, interpretace naměřených dat, provádění záznamů, vedení dokumentace.

Relevantní mimořádné provozní události

Úraz pracovníka v důsledku účinků mechanických rizik (uklouznutí na podlaze, pořezání, odření, naražení prstů při provádění běžných prací spojených s údržbou a čištěním zařízení).
Úraz pracovníka následkem zasažení elektrickým proudem (dotyk na nekryté nebo nezajištěné živé části při obsluze a činnostech na elektrickém zařízení, zkrat apod.).
Vznik muskuloskeletálních (svalově-kosterních) onemocnění (např. zánět sedavého nervu, vznik syndromu karpálního tunelu, vznik tenisového lokte, záněty šlach a nervů v ramenních kloubech, bolesti krční a bederní páteře, bolesti hlavy a očí, otoky dolních končetin).
Vznik psychosomatických onemocnění (např. poruchy spánku, chronické obtíže zažívacího traktu, únavový syndrom, poruchy oběhového systému).
Kolaps z důsledku nadměrného fyzického nebo duševního vyčerpání lidského organismu (v důsledku dlouhodobě zvýšeného stresu, nedostatku odpočinku a spánku, nedostatečného přísunu tekutin a potravy, práce v noci apod.).

Základní opatření pro předcházení mimořádným událostem nebo jejich následkům

Práci smí vykonávat jen zdravotně a odborně způsobilí pracovníci.
Seznámení pracovníků se všemi relevantními riziky spojenými s výkonem práce a s faktory pracovních podmínek a opatřeními přijatými proti jejich nežádoucímu působení na lidské zdraví.
Pravidelné a důsledné provádění pracovně lékařských prohlídek, včetně zajišťování dohledu poskytovatele pracovnělékařských služeb na pracovištích.
Zajištění optimálního pracovního prostředí (úroveň hluku odpovídající výkonu psychicky náročné práci, odstranění všech rušivých elementů, dostatek přirozeného světla, zřízení místností pro odpočinek apod.).
Zajištění vhodných pracovních pomůcek a zařízení (vhodný pracovní stůl a židle s odpovídajícím ergonomickým designem, zobrazovací jednotka umožňující široké nastavení parametrů zobrazení, tvarované klávesnice a myši, v případě potřeby zajištění stojanů na monitory nebo pro umístění dokumentů apod.).
Organizovat práci tak, aby stres, pracovní monotonie a zraková zátěž byly minimalizovány (např. četnější přestávky vyplněné pohybovými aktivitami nebo odpočinkem/spánkem, podpora správného stravování apod.).