Programátor

Ing. Jakub Marek

Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú.

Vydáno: 20. 02. 2017 3 minuty čtení

Práce je vykonávána zejména v uzavřených vnitřních prostorách administrativního charakteru (pracovní stůl a sedadlo, samostatná místnost nebo open space), případně z domova formou home office. V rámci výkonu práce se programátor může pohybovat i po jiných pracovištích (např. u zákazníka, ve výrobních prostorech při opravách SW apod.). Práce může být prováděna ve dne i v noci. Při práci může docházet k zaujímání nepřijatelných pracovních poloh (zejména v souvislosti s ovládáním počítače a používáním pracovního stolu a sedadla). Základním pracovním nástrojem je osobní počítač (PC) nebo notebook, který se skládá z hardwarové (HW) a softwarové (SW) části.

Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení i s vyučením) v oboru výpočetní technika, elektronika, aplikovaná elektronika, telekomunikace a automatizace. V praxi je zpravidla vyžadována i znalost cizího jazyka (nejčastěji anglického).

Stručný výčet prováděných pracovních činností

Analýza a stanovení potřeb, komunikace s uživateli nebo osobami zapojenými do vývoje/tvorby/úpravy software.
Komunikace s dodavateli a posouzení navržených řešení, včetně provádění analytických prací.
Programování aplikací, databází a operačních systémů, tvorba webových stránek.
Definování HW potřeb pro aplikace a programy.
Vede, nebo se podílí na vedení uživatelské a technické dokumentace.
Rozšiřování odborných znalostí, sledování aktuálních trendů souvisejících oborů a technologií, spolupráce na vzdělávání kolegů.

Relevantní mimořádné provozní události

Úraz pracovníka v důsledku účinků mechanických rizik (uklouznutí na podlaze, pád z pracovního sedadla, pořezání, odření, naražení prstů při provádění běžných prací spojených s údržbou a čištěním zařízení).
Úraz pracovníka následkem zasažení elektrickým proudem při běžné činnosti (dotyk na nekryté nebo nezajištěné živé části při obsluze a činnostech na elektrickém zařízení, vedení apod.).
Vznik muskuloskeletálních (svalově-kosterních) onemocnění (např. zánět sedavého nervu, vznik syndromu karpálního tunelu, vznik tenisového lokte, záněty šlach a nervů v ramenních kloubech, bolesti krční a bederní páteře, bolesti hlavy a očí, otoky dolních končetin).
Vznik psychosomatických onemocnění (např. poruchy spánku, chronické obtíže zažívacího traktu, únavový syndrom, poruchy oběhového systému).
Kolaps z důsledku nadměrného fyzického nebo duševního vyčerpání lidského organismu (v důsledku dlouhodobě zvýšeného stresu, nedostatku odpočinku a spánku, nedostatečného přísunu tekutin a potravy apod.).

Základní opatření pro předcházení mimořádným událostem nebo jejich následkům

Práci smí vykonávat jen zdravotně a odborně způsobilí pracovníci.
Seznámení pracovníků se všemi relevantními riziky spojenými s výkonem práce a s faktory pracovních podmínek a opatřeními přijatými proti jejich nežádoucímu působení na lidské zdraví.
Pravidelné a důsledné provádění pracovně lékařských prohlídek, včetně zajišťování dohledu poskytovatele pracovně lékařských služeb na pracovištích.
Zajištění optimálního pracovního prostředí (úroveň hluku odpovídající výkonu psychicky náročné práci, odstranění všech rušivých elementů, dostatek přirozeného světla, zřízení místností pro odpočinek apod.).
Zajištění vhodných pracovních pomůcek a zařízení (vhodný pracovní stůl a sedadlo s odpovídajícím ergonomickým designem, zobrazovací jednotka umožňující široké nastavení parametrů zobrazení, tvarované klávesnice a myši, v případě potřeby zajištění stojanů na monitory nebo pro umístění dokumentů apod.).
Organizovat práci tak, aby stres, pracovní monotonie a zraková zátěž byly minimalizovány (např. četnější přestávky vyplněné pohybovými aktivitami nebo odpočinkem/spánkem, podpora správného stravování apod.).
Úkolovat programátory s přihlédnutím k jejich fyzickým a duševním možnostem, dbát na jejich pracovní pohodu a získávat zpětnou vazbu o jejich pracovním zatížení.