Pracovní činnost je prováděna ve vymezených vnitřních prostorech. Pracovník obsluhuje kovací stroj skrze ovládací pult a pedálový spínač, dále provádí ofukování prostoru zápustku tlakovým vzduchem. Manipulace s polotovary je prováděna ručně i strojně (manipulační technikou). Pracovník je při práci vystaven ztíženým pracovním podmínkám, zejména vysokému hluku, způsobeného chodem kovacího stroje a dopravníkových pásů.
Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojní kovář, kovářské práce (2357H), anebo kovář (23-57-H/01), případně profesní kvalifikace kovář/kovářka strojní (21-015-H).
Stručný výčet prováděných pracovních činností
- Ruční manipulace s přířezy.
- Manipulace s nahřátými polotovary pomocí kovářských kleští.
- Vkládání polotovaru do pracovního prostoru stroje pomocí kovářských kleští.
- Manipulace s výkovkem, v případě více operačního kování provedení další operace.
- Manipulace s výkovky a ostřižky kovářskými kleštěmi (odkládání ostřižku do bedny, pokládání výkovku na pás).
- Montáž a demontáž kovacího nářadí.
- Manipulace břemeny jeřábem a VZV.
- Vázání břemen.
Relevantní mimořádné provozní události
- Úraz pracovníka v důsledku účinků mechanických rizik (říznutí nebo píchnutí o ostré a špičaté hrany, přimáčknutí manipulovaným předmětem anebo strojem, zachycení točivou nebo pohyblivou částí stroje včetně amputace, vtažení do prostoru sbíhavých míst.
- Uklouznutí, zakopnutí nebo pád pracovníka při chůzi.
- Poškození zraku v důsledku nedostačené ochrany očí před účinky IČ záření emitovaného rozžhaveným kovem.
- Vznik zdravotních obtíží v důsledku dlouhodobé expozice hluku nebo inhalace emisí vznikajících při nahřívání/svařování kovů.
- Poranění očí v důsledku odletu kovových šupin při kování.
- Sražení osoby manipulační technikou nebo pohybujícími se předměty.
- Poškození muskuloskeletálního systému v důsledku špatné manipulace s břemeny nebo při opakovaném zaujímaní nepřijatelných poloh těla při práci.
- Popálení v důsledku kontaktu s horkým povrchem prostoru kovacího stroje nebo samotného nahřátého polotovaru či výkovku.
Základní opatření pro předcházení mimořádným událostem nebo jejich následkům
- Zajištění výkonu pracovní činnosti pouze zdravotně a odborně zaškolenými osobami.
- Seznámení pracovníků se všemi relevantními riziky spojenými s výkonem práce a s faktory pracovních podmínek a opatřeními přijatými proti jejich nežádoucímu působení na lidské zdraví.
- Seznámení pracovníků s návody k obsluze strojů a další provozní dokumentací (např. technologickým či pracovním postupem).
- Zajištění a vybavení pracovníků vhodnými OOPP.
- Organizování práce tak, aby pracovní monotonie a jiná zátěž vzniklá pracovní činností byly minimalizovány.
- Používání pouze určených, nepoškozených, pravidelně kontrolovaných/revidovaných pracovních zařízení, strojů, pomůcek a nářadí v souladu s pokyny od výrobce.
- Zákaz vstupu nepovolaných osob na pracoviště, instalace bezpečnostních značek a signálů a kontrola jejich bezzávadného stavu.
- Dodržování pokynů stanovených dokumentací (interní předpisy, směrnice a nařízení).
- Pravidelné provádění pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců a dodržování stanovených bezpečnostních přestávek.
- Udržování pořádku na pracovišti a provádění pravidelného úklidu po směně.
Základní právní předpisy, které se týkají výkonu práce (v platném znění)
- Zákon č. 262/2006 Sb. § 101–108
- Zákon č. 309/2006 Sb. § 2, 4–7
- Zákon č. 250/2021 Sb. § 19
- Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. § 3–4
- Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. § 3
- Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. § 3, 4, Příloha č. 1
- Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. § 4–7, 22–33, 45–49
- Nařízení vlády č. 375/2017 Sb. Příloha
- Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. § 10
- Vyhláška č. 48/1982 Sb. § 176