Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Pracovní stres
Stres je v Evropě druhým nejčastějším pracovním zdravotním problémem po muskuloskeletálních poruchách (MSD). K stresu spojenému s prací dochází, když nároky spojené s pracovním prostředím překračují schopnosti zaměstnance je zvládnout.
- Pracovní stres a další psychosociální faktory jsou odpovědné za 50–60 % všech zameškaných pracovních dnů.
Opakující se pracovní činnost a stres
Opakující se pracovní činnost zahrnuje riziko pracovního stresu, zvláště když jsou úkoly rozděleny do velmi krátkých cyklů, bez možnosti dalších přestávek na odpočinek nebo úpravy tempa zaměstnancem.
- V Evropské unii je nejčastěji zjišťovaným rizikovým faktorem opakované pohyby rukou nebo paží, které se vyskytují přibližně na 65 % pracovišť.
Následky pracovního stresu
- Pocity monotónnosti, nudy nebo nespokojenosti, což má za následek nedostatek odhodlání a motivace k práci
- Syndrom vyhoření a deprese, duševní únava, nedostatek iniciativy
- Narušené nervové a hormonální funkce těla
- Následně různá onemocnění vnitřních orgánů
Náklady spojené s pracovním stresem
Míra stresu při ruční manipulaci, zejména při práci na montážní lince, může vést k velmi vysokým nákladům. Ve Švédsku se například odhaduje, že náklady spojené s poruchami svalů a zad související s prací jsou větší než výdaje na vojenskou obranu. Zhruba polovina těchto poruch je přitom považována za důsledek stresu.
Zákonná povinnost zaměstnavatele
Zaměstnavatel má povinnost chránit zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci, přičemž musí brát v úvahu rizika, která mohou ohrozit jejich život a zdraví v souvislosti s výkonem práce. Tato povinnost zahrnuje i psychosociální rizika.
Správná ergonomie práce zvyšuje výkonnost a snižuje náklady zaměstnavatele.