16/2012 Sb. o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení

Schválený:
16/2012 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 5. ledna 2012
o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení
Změna: 160/2015 Sb.
Změna: 130/2017 Sb.
Změna: 260/2023 Sb.
Změna: 186/2024 Sb.
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb. a zákona č. 134/2011 Sb.:
 
ČÁST PRVNÍ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST NA DRÁZE
 
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje:
a) minimální stupeň dosaženého vzdělání, rozsah a obsah základních obecných znalostí, dovedností a postupů, nezbytných pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího, rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky, formální a obsahové náležitosti protokolu o výsledku zkoušky, počet členů komise, požadavky na členy komise a rozsah a obsah školení žadatelů o vydání licence strojvedoucího,
b) rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů, rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky a rozsah a obsah školení žadatelů o vydání osvědčení strojvedoucího,
c) podmínky věku a vzdělání, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku a způsob provádění zkoušek žadatelů o vydání průkazu způsobilosti,
d) rozsah odborných znalostí a způsob ověřování těchto znalostí u osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení.
 
HLAVA PRVNÍ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ŽADATELŮ O VYDÁNÍ LICENCE STROJVEDOUCÍHO A OSVĚDČENÍ STROJVEDOUCÍHO
Licence strojvedoucího
 
§ 2
(1) Minimální stupeň dosaženého vzdělání žadatele o vydání licence strojvedoucího je ukončené střední vzdělání s výučním listem strojního, elektrotechnického, stavebního nebo dopravního zaměření.
(2) Rozsah a obsah základních obecných znalostí, dovedností a postupů nezbytných pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
 
§ 3
(1) Komise, před kterou se skládá zkouška ze všeobecné odborné způsobilosti, má 3 členy. Alespoň 1 člen komise musí být držitelem licence strojvedoucího.
(2) Před zahájením zkoušky předseda komise ověří totožnost zkoušeného podle jeho dokladu totožnosti a vyzve jej k předložení dokladu prokazujícího, že absolvoval školení podle § 2. Není-li tento doklad předložen, zkoušku nelze zahájit.
(3) Zkouška je neveřejná a skládá se z písemného testu a ústního pohovoru před komisí.
(4) Písemný test se skládá ze 100 otázek zaměřených podle obsahu školení uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce. Každé otázce jsou přiřazeny minimálně 3 možné odpovědi, z nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem.
(5) Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších znalostí podle obsahu školení uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce a vzájemných souvislostí. Odpovědi na otevřené otázky hodnotí komise přidělením bodů v rozmezí 0 až 10 bodů podle správnosti a úplnosti odpovědi. Pokud se členové komise neshodnou na hodnocení odpovědi, nechá předseda o přidělení bodů hlasovat. Komise přijme hodnocení, které podpoří 2 její členové.
(6) Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat v písemném testu i ústním pohovoru minimálně 80 % z celkového možného počtu bodů.
(7) Protokol o výsledku zkoušky obsahuje
a) označení „protokol o výsledku zkoušky k prokázání všeobecné odborné způsobilosti pro získání licence strojvedoucího“,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu zkoušeného,
c) místo a datum konání zkoušky,
d) celkový výsledek zkoušky a
e) jména, příjmení a podpisy všech zkoušejících.
(8) Zkoušku je nutné složit nejpozději do 1 roku od absolvování školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů. Pokud žadatel nesloží zkoušku v této lhůtě ani na třetí pokus, musí opětovně absolvovat školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů.
Osvědčení strojvedoucího
 
§ 4
(1) Rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů týkajících se řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Odborná způsobilost k řízení drážního vozidla podle odstavce 1 se prokazuje pro příslušný druh drážního vozidla, kterými jsou
a) elektrická hnací vozidla (E),
b) motorová hnací vozidla (M),
c) parní hnací vozidla (P) a
d) speciální hnací vozidla (SV).
(3) Rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů týkajících se řízení na vymezené dráze nebo její části a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
 
§ 5
(1) Zkouška k prokázání zvláštní odborné způsobilosti se skládá z části
a) k prokázání teoretických znalostí,
b) k prokázání praktických znalostí a
c) k prokázání znalostí z českého jazyka.
(2) Komise, před kterou se skládá zkouška ze zvláštní odborné způsobilosti, má 3 členy. Alespoň 1 člen komise musí být držitelem licence strojvedoucího. Zkoušku je nutné složit nejpozději do 1 roku od absolvování školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů.
(3) Část zkoušky k prokázání teoretických znalostí se provádí formou písemného testu a ústního pohovoru. Písemný test se skládá alespoň z 50 otázek zaměřených podle obsahu školení uvedeného v § 4. Každé otázce jsou přiřazeny minimálně 3 možné odpovědi, z nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších znalostí podle obsahu školení uvedeného v § 4 a vzájemných souvislostí. Odpovědi na otevřené otázky hodnotí komise přidělením bodů v rozmezí 0 až 10 bodů podle správnosti a úplnosti odpovědi. Pokud se členové komise neshodnou na hodnocení odpovědi, nechá předseda o přidělení bodů hlasovat. Komise přijme hodnocení, které podpoří 2 její členové.
(4) Část zkoušky z praktických znalostí se skládá z praktického výkonu příslušné činnosti, které se prováděná zkouška týká, zejména z řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu při zkoušce k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu a z řízení drážního vozidla na vymezené dráze nebo její části při zkoušce k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení na vymezených dráhách nebo jejich částech a odstraňování provozních poruch.
(5) Část zkoušky z jazykových znalostí se skládá z písemného testu a ústního pohovoru. Písemný test se skládá z otázek sloužících k prokázání znalostí českého jazyka v rozsahu nezbytném pro řízení drážního vozidla, účinnou komunikaci v běžných i neobvyklých situacích a porozumění sděleným informacím v rozsahu zpráv a metody komunikace uvedených v předpisu Evropské unie8). Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k hlubšímu prověření užívání českého jazyka ve výše uvedeném rozsahu. Žadatel musí být v českém jazyce schopen porozumět slovu i písmu a komunikovat slovem i písmem alespoň na úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
(6) Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl.“ K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat minimálně 80 % bodů z celkového možného počtu bodů v písemném testu i ústním pohovoru, prokázat praktické znalosti řízení drážního vozidla na vymezené dráze nebo její části podle obsahového zaměření školení a prokázat znalost českého jazyka.
(7) Žadatel, který neprospěl pouze v některé části zkoušky, může tuto část zkoušky opakovat nejpozději do 6 měsíců od konání zkoušky. Neprospěl-li žadatel u opakované části zkoušky, hodnotí se celá zkouška hodnocením „neprospěl“.
(8) Je-li žadatel o vydání osvědčení strojvedoucího držitelem jednoho nebo více osvědčení strojvedoucího pro jinou kategorii a druh drážního vozidla nebo pro jinou dráhu nebo její vymezenou část, provádí se zkouška pouze v tom rozsahu, v jakém nejsou potřebné znalosti a dovednosti prokázány již vydaným osvědčením strojvedoucího.
 
HLAVA DRUHÁ
VĚK, VZDĚLÁNÍ A ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ŽADATELŮ O VYDÁNÍ PRŮKAZU ZPŮSOBILOSTI
 
§ 6
Věk
Minimální věk pro přístup ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla je
a) 21 let na dráze tramvajové nebo dráze lanové,
b) 20 let na dráze speciální, místní a vlečce a
c) 18 let, jedná-li se o zkoušku k získání průkazu způsobilosti pouze pro manipulační jízdy v depu na dráze speciální a dráze tramvajové.
 
§ 7
Vzdělání
Minimální stupeň vzdělání je
a) ukončené střední vzdělání s výučním listem strojního, elektrotechnického, stavebního nebo dopravního zaměření pro přístup ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze speciální, dráze lanové, dráze místní a vlečce a
b) ukončené základní vzdělání pro přístup ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze tramvajové.
 
§ 8
Odborné znalosti
(1) Rozsah potřebných odborných znalostí a způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na
a) dráze místní a vlečce je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,
b) dráze speciální je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce,
c) dráze tramvajové je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce,
d) dráze trolejbusové je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce a
e) dráze lanové je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.
(2) Potřebné odborné znalosti k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze tramvajové zahrnují vedle rozsahu podle odstavce 1 písm. c) rovněž udělení řidičského oprávnění pro skupinu B podle jiného právního předpisu3).
(3) Potřebné odborné znalosti k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze trolejbusové zahrnují vedle rozsahu podle odstavce 1 písm. d) rovněž udělení řidičského oprávnění pro skupinu D podle jiného právního předpisu4).
 
§ 9
Výuka a výcvik
Výuka a výcvik se provádí u dopravce, který je vybaven hnacím vozidlem příslušného druhu trakce, pro který se odborná způsobilost prokazuje. Výuka a výcvik žadatele o vydání průkazu způsobilosti k řízení lanové dráhy se zajišťují u provozovatele lanové dráhy.
 
§ 10
(1) Odborná způsobilost k řízení drážního vozidla podle § 8 se prokazuje pro
a) příslušný druh hnacího vozidla
1. elektrická hnací vozidla (E),
2. motorová hnací vozidla (M),
3. parní hnací vozidla (P),
4. speciální hnací vozidla (SV),
5. hnací vozidla na tramvajové dráze (TR), nebo
6. hnací vozidla na trolejbusové dráze (TB) a
b) příslušný druh dráhy
1. dráha místní (MI),
2. vlečka (VL),
3. dráha speciální pouze pro manipulační jízdy v depu (SP-D),
4. dráha speciální (SP),
5. dráha tramvajová (TR),
6. dráha tramvajová pouze pro manipulační jízdy v depu (TR-D), nebo
7. dráha trolejbusová (TB).
(2) Odborná způsobilost k řízení lanové dráhy se prokazuje pro příslušnou lanovou dráhu.
(3) Při jízdním výcviku a při zkoušce podle této vyhlášky mohou osoby bez průkazu způsobilosti vykonávat tuto činnost pouze pod dozorem osoby oprávněné k řízení, která má praxi nejméně 5 let v řízení drážního vozidla.
 
§ 11
Zkouška
(1) Zkouška z odborné způsobilosti se provádí u dopravce, který je vybaven hnacím vozidlem příslušného druhu, pro který se odborná způsobilost prokazuje. Zkouška z řízení lanové dráhy se provádí u provozovatele lanové dráhy.
(2) Komise, před kterou se skládá zkouška z odborné způsobilosti, má 3 členy. Alespoň 1 člen komise musí být držitelem průkazu způsobilosti. Drážní správní úřad jmenuje zkušební komisi a jejího předsedu, který musí být zaměstnancem drážního správního úřadu; jedná-li se o zkoušku z odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze lanové, může být předsedou zkušební komise též autorizovaný zástupce autorizované osoby podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání 9) pro profesní kvalifikaci Vedoucí provozu lanové dráhy.
(3) Před zahájením zkoušky předseda komise ověří totožnost zkoušeného podle jeho dokladu totožnosti a vyzve jej k předložení dokladu prokazujícího, že absolvoval předepsanou výuku a výcvik, a dokladu prokazujícího splnění podmínek zdravotní způsobilosti podle jiného právního předpisu. Nejsou-li tyto doklady předloženy, zkoušku nelze zahájit.
(4) Zkouška k prokázání odborné způsobilosti je neveřejná a skládá se z části k prokázání teoretických znalostí a z části k prokázání praktických znalostí.
(5) Část zkoušky k prokázání teoretických znalostí se provádí formou písemného testu a ústního pohovoru. Písemný test se skládá alespoň z 50 otázek zaměřených podle rozsahu odborných znalostí uvedených v přílohách č. 4 až 8 pro příslušný druh dráhy, pro kterou se zkouška vykonává. Každé otázce jsou přiřazeny minimálně 3 možné odpovědi, z nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších znalostí podle rozsahu odborných znalostí uvedených v přílohách č. 3 až 8 pro příslušný druh dráhy, pro kterou se zkouška vykonává, a vzájemných souvislostí. Odpovědi na otevřené otázky hodnotí komise přidělením bodů v rozmezí 0 až 10 bodů podle správnosti a úplnosti odpovědi. Pokud se členové komise neshodnou na hodnocení odpovědi, nechá předseda o přidělení bodů hlasovat. Komise přijme hodnocení, které podpoří 2 její členové.
(6) Část zkoušky z praktických znalostí se skládá z praktického výkonu příslušné činnosti, které se prováděná zkouška týká, zejména z řízení vozidla příslušného druhu na dráze v provozních podmínkách a odstraňování provozních poruch.
(7) Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl.“ K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat minimálně 80%bodů z celkového možného počtu bodů v písemném testu i ústním pohovoru a prokázat praktické znalosti řízení drážního vozidla.
(8) Žadatel, který neprospěl pouze v některé části zkoušky, může tuto část zkoušky opakovat nejpozději do 6 měsíců od konání zkoušky.
 
§ 12
(1) Protokol o výsledku zkoušky obsahuje
a) označení „protokol o výsledku zkoušky k prokázání odborné způsobilosti pro získání průkazu způsobilosti“,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu zkoušeného,
c) místo a datum konání zkoušky,
d) celkový výsledek zkoušky a
e) jména, příjmení a podpisy všech zkoušejících.
(2) Průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla obsahuje alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení držitele, datum a místo narození držitele, fotografii držitele, podpis držitele, druh hnacího vozidla nebo typ lanové dráhy, k jejichž řízení je držitel osobou odborně způsobilou, druh dráhy, pro kterou je držitel osobou odborně způsobilou k řízení drážního vozidla, datum vydání průkazu způsobilosti, datum ukončení platnosti průkazu způsobilosti, název, sídlo a otisk razítka drážního správního úřadu, který průkaz způsobilosti vydal, a číslo průkazu způsobilosti.
 
§ 13
(1) Pro řízení hnacího vozidla jiného druhu na stejném druhu dráhy se odborná způsobilost prokáže doplňkovou zkouškou před zkušební komisí, a to ze znalosti konstrukce, údržby a řízení daného druhu hnacího vozidla.
(2) Pro řízení další lanové dráhy se odborná způsobilost prokáže doplňkovou zkouškou před zkušební komisí, a to ze znalosti konstrukce, údržby a řízení lanové dráhy.
(3) Je-li žadatel o přístup ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na vlečce držitelem osvědčení strojvedoucího, provádí se zkouška pouze v tom rozsahu, v jakém nejsou potřebné znalosti a dovednosti prokázány vydaným osvědčením strojvedoucího.
 
HLAVA TŘETÍ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST OSOB PROVÁDĚJÍCÍCH REVIZE, PROHLÍDKY A ZKOUŠKY URČENÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ
 
§ 14
(1) Odborné znalosti, jejichž ověření je nezbytné pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení v provozu, jsou
a) teoretické znalosti v oblasti konstrukce, výroby, montáže, provozu, oprav a kontrol určených technických zařízení a souvisejících právních předpisů a technických norem,
b) praktické znalosti v oblasti projektování, konstrukce, výroby, montáže, provozování nebo oprav určených technických zařízení a v oblasti činnosti spojené s prováděním revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení a
c) znalosti v oblasti elektrotechniky.
(2) Teoretické znalosti podle odstavce 1 písm. a) se ověřují
a) dokladem o ukončeném středním vzdělání s maturitní zkouškou5) nebo vysokoškolském vzdělání6) strojního, elektrotechnického, stavebního nebo dopravního zaměření a
b) složením zkoušky z oblastí uvedených v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(3) Praktické znalosti podle odstavce 1 písm. b) se ověřují
a) dokladem o praxi v oblasti projektování, konstrukce, výroby, montáže, provozování nebo oprav příslušného druhu určených technických zařízení v délce nejméně
1. 5 let, jsou-li teoretické znalosti podle odstavce 2 písm. a) ověřeny dokladem o ukončeném středním vzdělání s maturitní zkouškou, nebo
2. 3 let, jsou-li teoretické znalosti podle odstavce 2 písm. a) ověřeny dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání, a
b) dokladem o vykonání odborné praxe v oblasti revizí, prohlídek a zkoušek příslušného druhu určených technických zařízení, kterými se ověřuje technický stav a provozní způsobilost určených technických zařízení, v délce nejméně 3 měsíce.
(4) Odbornou praxi podle odstavce 3 písm. b) lze vykonat pouze pod dohledem držitele platného osvědčení o odborné způsobilosti, který
a) vykonává revize, prohlídky a zkoušky k ověření technického stavu a provozní způsobilosti příslušného druhu určených technických zařízení nejméně 3 roky a
b) je oprávněn k výkonu těchto činností v takovém rozsahu a k takovému druhu určených technických zařízení, pro který se praktické znalosti podle odstavce 3 písm. b) ověřují.
(5) Znalosti v oblasti elektrotechniky se ověřují dokladem o kvalifikaci:
a) osoba poučená, jedná-li se o revize, prohlídky nebo zkoušky tlakových, plynových nebo zdvihacích zařízení, a
b) osoba znalá s vyšší kvalifikací, jedná-li se o revize, prohlídky nebo zkoušky elektrických zařízení.
(6) Požadavky na odbornou způsobilost pro provádění zkoušek na cisternách cisternových vozů podle Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí RID (Přípojek C Úmluvy COTIF)7) nejsou dotčeny.
 
§ 15
Odborné znalosti podle § 14 se ověřují pro
a) příslušný rozsah činností, kterými jsou
1. revize určených technických zařízení,
2. prohlídky a zkoušky určených technických zařízení,
3. revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení, a
b) příslušný druh určeného technického zařízení.
 
§ 16
(1) Zkouška podle § 14 odst. 2 písm. b) se skládá před komisí složenou z 3 členů, jmenovanou drážním správním úřadem. Předseda komise musí být zaměstnancem drážního správního úřadu a alespoň 1 člen komise musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k provádění revizí, prohlídek a zkoušek v takovém rozsahu a k takovému druhu určených technických zařízení, pro které mají být teoretické znalosti ověřovány.
(2) Před zahájením zkoušky předseda komise ověří totožnost zkoušeného podle jeho dokladu totožnosti a vyzve jej k předložení dokladu prokazujícího, že absolvoval předepsanou výuku a odbornou praxi a k předložení dokladů o splnění podmínek zdravotní způsobilosti. Nejsou-li tyto doklady předloženy, zkoušku nelze zahájit.
(3) Zkouška je neveřejná a skládá se z písemného testu a ústního pohovoru před komisí. Zkoušku ze všeobecné odborné způsobilosti je možné dvakrát opakovat. Pokud žadatel nesloží zkoušku ani na třetí pokus, musí opětovně absolvovat odbornou praxi k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů. Zkoušku je nutné složit nejpozději do 1 roku od absolvování odborné praxe k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů.
(4) Písemný test se skládá alespoň z 50 otázek rozdělených do skupin podle oblastí uvedených v příloze č. 9. Každé otázce jsou přiřazeny minimálně 3 možné odpovědi, z nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem.
(5) Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších znalostí oblastí uvedených v odstavci 3 a vzájemných souvislostí. Odpovědi na otevřené otázky hodnotí komise přidělením bodů v rozmezí 0 až 10 bodů podle správnosti a úplnosti odpovědi. Pokud se členové komise neshodnou na hodnocení odpovědi, nechá předseda o přidělení bodů hlasovat. Komise přijme hodnocení, které podpoří 2 její členové.
(6) Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat v písemném testu a ústním pohovoru minimálně 80 % z celkového možného počtu bodů.
(7) Protokol o výsledku zkoušky obsahuje
a) označení „protokol o výsledku zkoušky k prokázání všeobecné odborné způsobilosti k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení v provozu“,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu zkoušeného,
c) místo a datum konání zkoušky,
d) celkový výsledek zkoušky a
e) jména, příjmení a podpisy všech zkoušejících.
 
§ 17
Teoretické znalosti se ověřují pravidelně zkouškou, která se vykoná do 5 let od vydání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení v provozu podle § 14 odst. 2 písm. b) a dále nejpozději do 5 let ode dne konání předchozí zkoušky k ověření teoretických znalostí. Na provedení zkoušky se použije § 16 obdobně a obsah zkoušky se zaměřuje zejména na ověření znalosti změn souvisejících právních předpisů a technických norem.
 
HLAVA ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
 
§ 18
(1) Výuka a výcvik žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze celostátní a regionální, které byly zahájeny před 1. lednem 2012, a nebyly před tímto dnem dokončeny, se dokončí podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2) Výuka a výcvik žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální, lanové a vlečce, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a nebyly před tímto dnem dokončeny, se dokončí podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(3) Výuka a výcvik podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky
a) pro řízení na dráze celostátní a regionální se považují za rovnocenné
1. školení podle § 2 odst. 2 této vyhlášky a
2. školení podle § 4 této vyhlášky pro ty druhy drážních vozidel a vymezené dráhy nebo jejich části, pro které byly vykonány,
b) pro řízení na vlečce, dráze speciální, tramvajové, trolejbusové nebo lanové se považují za rovnocenné výuce a výcviku podle § 8 odst. 1 této vyhlášky pro ty druhy drážních vozidel a drah, pro které byly vykonány, a
c) pro činnost osoby odborně způsobilé k provádění revizí nebo prohlídek a zkoušek určeného technického zařízení se považují za rovnocenné odborné praxi podle § 14 odst. 3 písm. b) této vyhlášky pro ty činnosti a druhy určených technických zařízení, pro které byly vykonány.
(4) Pokud byla žádost o zkoušku podána přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a zkouška nebyla před tímto dnem vykonána, postupuje se při složení zkoušky podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(5) Zkouška podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se považuje za rovnocennou zkoušce ze všeobecné odborné způsobilosti podle § 3 této vyhlášky.
(6) Průkaz způsobilosti prokazující podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, odbornou způsobilost pro elektrická hnací vozidla stejnosměrné soustavy (E1), elektrická hnací vozidla střídavé soustavy (E2) nebo vícesoustavová elektrická hnací vozidla (E3) se považuje za průkaz způsobilosti prokazující odbornou způsobilost pro elektrická hnací vozidla (E) podle této vyhlášky.
(7) Průkaz způsobilosti prokazující podle vyhlášky č. 101/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, odbornou způsobilost pro speciální hnací vozidla s provozní rychlostí do 40 km.h
-1
včetně (SV1) nebo speciální hnací vozidla s provozní rychlostí nad 40 km.h
-1
(SV2) se považuje za průkaz způsobilosti prokazující odbornou způsobilost pro elektrická hnací vozidla (SV) podle této vyhlášky.
 
ČÁST DRUHÁ
zrušena
  
§ 19
zrušen
 
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
  
§ 19
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Dobeš v. r.
 
Příloha 1
Rozsah a obsah základních obecných znalostí, dovedností a postupů nezbytných pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
1. Základní obecné znalosti, dovednosti a postupy nezbytné pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího zní:
"1.1. Činnost strojvedoucího, pracovní prostředí, úloha a odpovědnost strojvedoucího během provozování drážní dopravy, osobní a zvláštní požadavky vyplývající z povinností strojvedoucího
1.1.1. znalost hlavní náplně právních předpisů a pravidel týkajících se provozování drážní dopravy a bezpečnosti, zejména požadavků a postupů pro vydávání osvědčení strojvedoucího, pro přepravu nebezpečných věcí, ochranu životního prostředí a protipožární ochranu,
1.1.2. porozumění odborným, personálním a zvláštním požadavkům, zejména převážně samostatná práce, výkon práce ve směnách, osobní ochrana a bezpečnost,
1.1.3. pochopení, jaké chování není slučitelné s výkonem činností důležitých pro bezpečnost provozování drážní dopravy, zejména vlivem léků, alkoholu, drog a jiných psychoaktivních látek, nemoci, stresu, únavy,
1.1.4. znalost provozních předpisů, zejména pravidel upravujících činnost strojvedoucích, používání tabulek traťových poměrů,
1.1.5. znalost odpovědnosti a pravomocí zúčastněných osob,
1.1.6. pochopení významu přesnosti při výkonu povinností a v pracovních metodách,
1.1.7. pochopení aspektů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména pravidel chování na trati a v její blízkosti, pravidel chování při bezpečném nastupování do hnacího vozidla a vystupování z něho, metodiky organizace práce a pracovních prostředků, bezpečnostních předpisů pro zaměstnance a používání osobních ochranných pracovních prostředků,
1.1.8. znalost pravidel chování při výkonu práce strojvedoucího, zejména zvládání stresu, zvládání extrémních situací,
1.1.9. znalost zásad ochrany životního prostředí, zejména hospodárného způsobu jízdy.
1.2. Organizace drážní dopravy
1.2.1. znalost zásad, předpisů a opatření týkajících se bezpečnosti při organizování drážní dopravy,
1.2.2. určení odpovědnosti a funkce zúčastněných osob.
1.3. Základní požadavky v oblasti železniční infrastruktury
1.3.1. znalost systémových a strukturálních zásad a parametrů železniční infrastruktury,
1.3.2. znalost obecné charakteristiky tratí, železničních stanic, seřaďovacích nádraží,
1.3.3. znalost železničních staveb, zejména mostů, tunelů, výhybek,
1.3.4. znalost provozních režimů, zejména provozu na jednokolejné a dvojkolejné trati,
1.3.5. znalost systémů návěstní soustavy a řízení vlaků,
1.3.6. znalost bezpečnostních zařízení, zejména indikátorů horkoběžnosti ložiskové skříně, detektorů kouře v tunelech,
1.3.7. znalost technického provedení napájecích soustav, zejména trolejového vedení, třetí kolejnice.
1.4. Základní požadavky provozní komunikace
1.4.1. znalost významu komunikace a postupů při komunikaci,
1.4.2. určení kontaktních osob při provozování drážní dopravy a jejich úlohy a odpovědnosti, zejména zaměstnanců provozovatele dráhy, ostatního personálu ve vlaku a jeho pracovních povinností,
1.4.3. určení situace, která vyžaduje zahájení komunikace,
1.4.4. pochopení metod komunikace.
1.5. Skladba vlaků a technické požadavky na nákladní a osobní drážní vozidla
1.5.1. znalost typů trakce, zejména elektrické, motorové, parní,
1.5.2. znalost uspořádání drážního vozidla, zejména podvozků, vozidlové skříně, kabiny strojvedoucího, ochranných systémů,
1.5.3. znalost systémů označování drážních vozidel,
1.5.4. znalost dokumentace o řazení vlaku,
1.5.5. znalost jednotlivých druhů brzdných systémů, výpočet potřebných brzdících procent a vah,
1.5.6. určování rychlosti vlaku,
1.5.7. určování druhů táhlového a narážecího ústrojí, nejvyššího zatížení a nejvyšší síly na háku,
1.5.8. znalost fungování a účelu systému řízení vlaků.
1.6. Všeobecná nebezpečí při provozování drážní dopravy
1.6.1. pochopení zásad bezpečnosti dopravy,
1.6.2. znalost nebezpečí spojených s provozováním drážní dopravy a způsobu jejich snižování,
1.6.3. znalost událostí souvisejících s bezpečností a pochopení, jaké chování či reakce jsou požadovány,
1.6.4. znalost postupů při nehodách s účastí osob, zejména evakuace,
1.6.5. znalost základů pravidel Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí.
1.7. Základní fyzikální principy
1.7.1. pochopení, jaké síly působí na kolo drážního vozidla,
1.7.2. určení faktorů, které ovlivňují zrychlení a brzdný účinek, zejména povětrnostní podmínky, brzdné zařízení, snížená adheze, sypání pískem,
1.7.3. ovládání základů elektrotechniky, zejména obvody, měření napětí.
2. Školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
Školení k získání základních obecných znalostí, dovedností a postupů zahrnuje oblasti uvedené v bodě 1 a provádí se v minimální délce 120 hodin.".
 
Příloha 2
Rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
1. Podrobné znalosti, dovednosti a postupy k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu
1.1. Zkoušky a kontroly drážního vozidla před odjezdem
1.1.1. Obstarání dokumentace k drážnímu vozidlu a kontrola nezbytného vybavení drážního vozidla včetně kontroly všech údajů uvedených v dokumentech umístněných v drážním vozidle.
1.1.2. Kontrola funkcí drážního vozidla.
1.1.3. Kontrola funkčnosti předepsaných ochranných a bezpečnostních zařízení.
1.1.4. Znalost činností běžné preventivní údržby drážního vozidla.
1.2. Znalost drážního vozidla
1.2.1. Znalost ovládacích a signalizačních prvků týkajících se trakce, brzdového systému a zařízení souvisejících s bezpečností provozu.
1.2.2. Znalost jednotlivých částí drážního vozidla, zejména znalost mechanické konstrukce, závěsného a spřahovacího zařízení, pojezdového ústrojí, zabezpečovacího zařízení, zařízení specifických pro hnací drážní vozidla a drážní vozidla tažená, palivové soustavy včetně nádrží a výfukového systému, systémů zaznamenávání jízd, elektrických systémů a systémů stlačeného vzduchu, sběračů proudu a vysokonapěťových systémů, komunikačních zařízení a organizace cest, brzdového systému, trakčního řetězu, motoru, převodovky a způsobu značení drážních vozidel, zejména s ohledem na přepravu nebezpečných věcí.
1.3. Zkoušky brzd
1.3.1. Znalost mechanismů pro výpočet a kontrolu brzdného výkonu drážního vozidla a vlaku a jeho srovnání s požadavky na brzdný výkon předepsaný pro dráhu, na níž je drážní vozidlo a vlak provozován.
1.3.2. Kontrola funkcí různých částí brzdného systému drážního vozidla a vlaku podle potřeby před odjezdem, při zahájení jízdy a během jízdy.
1.4. Způsob jízdy a maximální rychlost vzhledem k charakteristikám tratě a druhu drážního vozidla a jeho zařízení
1.4.1. Schopnost seznámit se a analyzovat informace, které jsou strojvedoucímu poskytnuty před odjezdem.
1.4.2. Určení způsobu jízdy a maximální rychlosti vlaku na základě proměnných údajů, jako jsou omezení rychlosti, povětrnostní podmínky nebo změny signalizace.
1.4.3. Schopnost řídit vlak tak, aby nedocházelo k poškození infrastruktury nebo vozidla, zejména při používání řídicích systémů, brzd a při rozjíždění vozidla.
1.5. Poruchy drážního vozidla a odstraňování poruch
1.5.1. Schopnost zaznamenat neobvyklé skutečnosti ve vztahu k provozu vlaku.
1.5.2. Kontrola drážního vozidla a rozpoznání jeho případných poruch.
1.5.3. Schopnost odstranit poruchy drážního vozidla, pokud to dovoluje jejich závažnost a je zajištěna bezpečnost provozu a osob.
1.5.4. Znalost dostupných zabezpečovacích a komunikačních prostředků.
1.6. Mimořádné události
1.6.1. Zabezpečení drážního vozidla a vlaku po mimořádné události a zajištění pomoci osobám zúčastněným na mimořádné události.
1.6.2. Znalost postupů evakuace drážního vozidla a vlaku.
1.6.3. Rozpoznávání přepravovaných nebezpečných věcí a jejich určení na základě dokladů.
1.6.4. Posouzení, zda a za jakých podmínek může drážní vozidlo pokračovat v jízdě.
1.7. Zajištění vlaku proti pohybu
1.7.1. Schopnost zajistit, aby se vlak nebo jeho části neuvedl neočekávaně do pohybu.
1.7.2. Znalost opatření, kterými lze zastavit vlak nebo jeho části, které se neočekávaně uvedly do pohybu.
2. Školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
Školení k získání podrobných znalostí, dovedností a postupů k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu zahrnuje oblasti uvedené v bodě 1 a provádí se v délce minimálně 80 hodin pro teoretickou část školení a v délce minimálně 480 hodin pro jízdní výcvik v řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu.
Školení k získání podrobných znalostí, dovedností a postupů držitele osvědčení strojvedoucího k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla další kategorie a dalšího druhu zahrnuje oblasti uvedené v bodě 1, jejichž znalost není prokázána vydaným osvědčením strojvedoucího, a provádí se v délce minimálně 40 hodin pro teoretickou část školení a v délce minimálně 40 hodin pro jízdní výcvik v řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu.
 
Příloha 3
Rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení na vymezené dráze nebo její části a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
1. Podrobné znalosti, dovednosti a postupy k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení na vymezené dráze nebo její části
1.1. Zkoušky brzd
1.1.1. Znalost mechanismů pro výpočet a kontrolu brzdného výkonu drážního vozidla a vlaku a jeho srovnání s požadavky na brzdný výkon předepsaný pro dráhu, na níž je drážní vozidlo a vlak provozován.
1.2. Způsob jízdy a maximální rychlost vzhledem k charakteristikám tratě a druhu drážního vozidla a jeho zařízení.
1.2.1. Schopnost seznámit se s informacemi, které jsou strojvedoucímu poskytnuty před odjezdem, a vyhodnotit je.
1.2.2. Určení způsobu jízdy a maximální rychlosti vlaku na základě charakteristik tratě.
1.3. Znalost dráhy
1.3.1. Znalost vymezené dráhy nebo její části včetně zařízení na trati a alternativních tras, zejména se zaměřením na provozní podmínky, ověření plánu trasy na základě podkladů, určení kolejí použitelných pro daný druh provozu, platné dopravní předpisy a význam signalizačního systému, provozní režim, systém autobloku, názvy stanic a jejich poloha, schopnost rozpoznání stanic a stavědel na dálku, signalizace přechodu z jednoho provozního nebo napájecího systému na druhý, rychlostní omezení pro různé druhy drážních vozidel, topografické profily, zvláštnosti brzdných podmínek na vymezené dráze nebo její části a zvláštní provozní charakteristiky jako návěsti, značení, podmínky pro odjezd atd.
1.4. Bezpečnostní předpisy
1.4.1 Vyhodnocení skutečností podmiňujících jízdu vlaku (jízdní řád, návěsti, signalizace návěsti atd.).
1.4.2. Schopnost sledovat signalizaci, správně ji interpretovat a odpovídajícím způsobem jednat.
1.4.3. Znalost zvláštních druhů provozu jako je jízda na základě pokynu, přechodné omezení rychlosti, jízda v opačném směru, povolení nedbat návěstí v případě nebezpečí, jízda v době stavebních prací.
1.5. Řízení drážního vozidla ve vztahu k vymezené dráze nebo její části
1.5.1. Schopnost vždy určit, kde se vlak na vymezené dráze nebo její části nachází.
1.5.2. Používání brzd způsobem, při němž nedochází k poškození drážních vozidel a dráhy.
1.5.3. Přizpůsobení jízdy drážního vozidla jízdnímu řádu, stanoveným zastávkám a pokynům k úspoře energie při zohlednění charakteristik drážního vozidla, vlaku, vymezené dráhy nebo její části a životního prostředí.
1.6. Bezpečnost dopravy
1.6.1. Rozpoznávání neobvyklých situací týkajících se infrastruktury a životního prostředí.
1.6.2. Schopnost odhadnout vzdálenost viditelných překážek.
1.6.3. Schopnost bezodkladně a srozumitelně informovat provozovatele dráhy o místě a povaze zjištěných odchylek.
1.6.4. Schopnost zajistit nebo podniknout kroky pro zajištění bezpečnosti dopravy a osob, kdykoliv to je nutné.
1.6.5. Znalost systému zajišťování bezpečnosti provozování drážní dopravy.
1.7. Mimořádné události
1.7.1. Zabezpečení drážního vozidla a vlaku po mimořádné události a zajištění pomoci osobám zúčastněným na mimořádné události.
1.7.2. Určení místa pro zastavení vlaku v případě požáru, předání nezbytných informací při požáru a poskytnutí pomoci při evakuaci cestujících.
1.7.3. Schopnost posoudit, zda a za jakých podmínek umožňuje stav infrastruktury pokračování jízdy drážního vozidla.
2. Školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů
Školení k získání podrobných znalostí, dovedností a postupů k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení na vymezené dráze nebo její části zahrnuje oblasti uvedené v bodě 1 a provádí se v délce minimálně 80 hodin.
 
Příloha 4
Rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze místní a vlečce
1. Všeobecné znalosti
1.1. Obecná znalost právních předpisů v oblasti drážní dopravy v rozsahu nezbytném pro výkon práce strojvedoucího.
1.2. Podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhy a drážní dopravy.
1.3. Obsah a používání provozního řádu dráhy místní a vlečky
1.4. Podmínky styku drah
1.5. Podmínky pro provozování dráhy a provozování drážní dopravy - řízení dopravy podle jednotného času
1.6. Podmínky pro provozování dráhy místní a vlečky - dopravny a stanoviště, obsluha výhybek a zabezpečovacích zařízení, návěstní soustava, návěstní barvy, návěsti, viditelnost návěstidel, zábrzdná vzdálenost
1.7. Podmínky provozování drážní dopravy na dráze místní a vlečce - řízení drážního vozidla, sestavení a brzdění vlaku, označení vlaku, vlakový zabezpečovač, vlakové rádiové spojení
1.8. Řízení drážní dopravy a operativní řízení drážní dopravy
1.9. Technický stav drážního vozidla - podmínky provozování drážního vozidla, odpovědnost za stav vozidla, revize vozidla
1. 10 Odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací osoba poučená,
2. Stavby dráhy, provozuschopnost dráhy
2.1. Základní pojmy
2.2. Železniční dopravní cesta a její součásti, základní parametry a pojmy - traťové značky, průjezdný průřez, traťová rychlost, přechodnost vozidel, sklonové a směrové poměry, rozchod a další
2.3. Tratě, dopravny a stanice
2.4. Sdělovací zařízení
2.5. Křížení drah s pozemními komunikacemi
2.6. Podmínky provozuschopnosti dráhy
3. Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu
3.1. Konstrukce hnacího vozidla a mechanika vozby podle kategorie (druhu trakce) drážního vozidla
3.2. Napájecí systémy elektrického hnacího vozidla, přenosy výkonu motorového hnacího vozidla a speciálního hnacího vozidla
3.3. Trakční charakteristika, adhésní vlastnosti, tachogram jízdy, rychloměry
3.4. Mechanická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.5. Elektrická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.6. Pneumatická část vozidla, brzdy, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.7. Provoz, údržba a provozní ošetření vozidla
3.8. Technologie řízení a obsluhy vozidla, nouzové řízení vozidla
3.9. Řešení mimořádných událostí a nebezpečných situací, ekologie provozu
3.10. Základní pojmy elektrotechniky u elektrických, motorových a speciálních hnacích vozidel
3.11. Spalovací motory u motorových a speciálních hnacích vozidel
3.12. Základy hydrostatiky, hydraulické prvky a hydraulická soustava hnacího vozidla
4. Výuka a výcvik
4.1. Výuka odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky uvedeného v bodech 1 až 3
4.2. Výcvik v opravně hnacích vozidel zaměřený na znalost konstrukce a údržby vozidla v délce nejméně 80 hodin
4.3. Jízdní výcvik v řízení a obsluze hnacího vozidla pod dozorem v délce nejméně 160 hodin
 
Příloha 5
Rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze speciální
1. Všeobecné znalosti
1.1. Základní pojmy provozování dráhy a provozování drážní dopravy - řízení drážní dopravy podle jednotného času, podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhy a drážní dopravy a bezpečnost cestujících, opatření při mimořádných událostech, informační systémy, přístup osob zdravotně postižených
1.2. Obsah a používání jízdního řádu
1.3. Zásady řízení vlakové dopravy, grafikon, návěstní soustava, zabezpečovací zařízení, rádiové spojení
1.4. Jízda vlaku a posun, rychlost jízdy, brzdění vlaku, zábrzdné vzdálenosti, opatření při poruchách technických zařízení, uváznutí vlaku na trati
1.5. Podmínky provozování drážního vozidla, odpovědnost za technický stav vozidla, revize vozidla
1.6. Odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací osoba poučená,
2. Stavba dráhy, provozuschopnost dráhy
2.1. Dopravní cesta speciální dráhy, prostorové uspořádání, směrové a sklonové poměry tratí, kolejový svršek a spodek, výhybky, přívodní kolejnice, tunely, mosty, stanice, pevná trakční zařízení
2.2. Traťové značky, návěstidla, osvětlení, sdělovací zařízení, zabezpečovací zařízení, požární zabezpečení
2.3. Podmínky provozuschopnosti speciální dráhy
3. Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu
3.1. Konstrukce hnacího vozidla a mechanika vozby podle kategorie vozidla (druhu trakce)
3.2. Základní pojmy elektrotechniky
3.3. Spalovací motory a přenosy výkonů motorových a speciálních hnacích vozidel
3.4. Napájecí systémy elektrického drážního vozidla
3.5. Mechanická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.6. Elektrická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.7. Pneumatická část vozidla, brzdy, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.8. Provoz, údržba a provozní ošetření vozidla
3.9. Technologie řízení a obsluhy vozidla, nouzové řízení vozidla
3.10. Řešení mimořádných událostí a nebezpečných situací, ekologie provozu
4. Výuka a výcvik
4.1. Absolvování výuky odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky uvedeného v bodech 1 až 3
4.2. Výcvik zaměřený na znalost konstrukce, údržbu a odstraňování poruch vozidla v délce nejméně 80 hodin
4.3. Jízdní výcvik v řízení a obsluze hnacího vozidla pod dozorem v délce nejméně 320 hodin
 
Příloha 6
Rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze tramvajové
1. Všeobecné znalosti
1.1. Základní pojmy, podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhy a drážní dopravy
1.2. Obsah a používání jízdního řádu
1.3. Podmínky provozování dráhy a drážní dopravy - řízení drážní dopravy podle jednotného času, bezpečnost cestujících, přístup osob zdravotně postižených, informační systémy, opatření při mimořádných událostech, opatření při vzniku požáru
1.4. Zásady řízení vlakové dopravy, návěstní soustava a signalizace, rádiové spojení, organizace dopravy
1.5. Jízdy vlaků a posun, rychlost jízdy, zábrzdné vzdálenosti, bezpečnostní zastavovací místa, opatření při poruchách vozidel a technických zařízení
1.6. Podmínky provozování drážního vozidla, odpovědnost za technický stav vozidla, revize vozidla
1.7. Odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací osoba poučená,
2. Stavby dráhy, provozuschopnost dráhy
2.1. Základní pojmy tramvajové dráhy
2.2. Dopravní cesta tramvajové dráhy a její součásti, základní parametry a technické podmínky - průjezdný průřez, sklonové a směrové poměry, rozchod, převýšení a další
2.3. Zastávky
2.4. Sdělovací zařízení
2.5. Zabezpečovací zařízení
2.6. Křížení drah
2.7. Pevná trakční zařízení
2.8. Podmínky provozuschopnosti dráhy
3. Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu
3.1. Mechanika elektrické vozby, napájecí systémy, trakční charakteristika, adhesní vlastnosti, tachogram jízdy, rychloměry
3.2. Základní pojmy elektrotechniky
3.3. Konstrukce vozidla
3.4. Mechanická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.5. Elektrická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.6. Pneumatická část vozidla, brzdy, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.7. Provoz, údržba a provozní ošetření vozidla
3.8. Technologie řízení a obsluhy vozidla, nouzové řízení vozidla
3.9. Řešení mimořádných událostí a nebezpečných situací, ekologie provozu
4. Výuka a výcvik
4.1. Absolvování výuky odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky uvedeného v bodech 1 až 3
4.2. Výcvik v odstraňování provozních poruch hnacího vozidla na dráze tramvajové v délce nejméně 15 hodin, resp. 8 hodin pouze pro manipulační jízdy v depu
4.3. Jízdní výcvik v řízení a obsluze hnacího vozidla pod dozorem v délce nejméně 50 hodin, resp. 25 hodin pouze pro manipulační jízdy v depu
 
Příloha 7
Rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla na dráze trolejbusové
1. Všeobecné znalosti
1.1. Základní pojmy, podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhy a drážní dopravy
1.2. Obsah a používání jízdního řádu
1.3. Podmínky provozování dráhy a drážní dopravy - řízení drážní dopravy podle jednotného času, bezpečnost cestujících, přístup osob zdravotně postižených, informační systémy, opatření při mimořádných událostech, opatření při vzniku požáru
1.4. Zásady řízení dopravy, návěstní soustava a signalizace, rádiové spojení, organizace dopravy
1.5. Rychlost jízdy, zábrzdné vzdálenosti, bezpečnostní zastavovací místa, opatření při poruchách vozidel a technických zařízení
1.6. Podmínky provozování drážního vozidla, odpovědnost za technický stav vozidla, revize vozidla
1.7. Odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací osoba poučená,
2. Stavby dráhy, provozuschopnost dráhy
2.1. Základní pojmy trolejbusové dráhy
2.2. Dopravní cesta trolejbusové dráhy a její součásti, základní parametry a technické podmínky, sklonové poměry
2.3. Zastávky
2.4. Sdělovací a signalizační zařízení
2.5. Pevná trakční zařízení
2.6. Podmínky provozuschopnosti dráhy
3. Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu
3.1. Mechanika elektrické vozby, napájecí systémy, trakční charakteristika, adhesní vlastnosti, tachogram jízdy, rychloměr
3.2. Základní pojmy elektrotechniky
3.3. Konstrukce vozidla
3.4. Mechanická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.5. Elektrická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.6. Pneumatická část vozidla, brzdy, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění
3.7. Provoz, údržba a provozní ošetření vozidla
3.8. Technologie řízení a obsluhy vozidla, nouzové řízení vozidla
3.9. Řešení mimořádných událostí a nebezpečných situací, ekologie provozu
4. Výuka a výcvik
4.1. Absolvování výuky odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky uvedeného v bodech 1 až 3
4.2. Výcvik v odstraňování provozních poruch trolejbusu v délce nejméně 10 hodin
4.3. Jízdní výcvik v řízení a obsluze trolejbusu pod dozorem v délce nejméně 25 hodin
 
Příloha 8
Rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku k prokázání odborné způsobilosti k řízení dráhy lanové
1. Všeobecné znalosti
1.1. Základní pojmy, podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhy a drážní dopravy
1.2. Obsah a používání jízdního řádu
1.3. Podmínky provozování dráhy a drážní dopravy - řízení drážní dopravy, bezpečnost cestujících, přístup osob zdravotně postižených, informační systémy, opatření při vzniku mimořádné události, evakuace cestujících z lanové dráhy
1.4. Návěstní soustava a signalizace, rádiové spojení, organizace dopravy
1.5. Opatření při poruchách lanové dráhy
1.6. Podmínky provozování lanové dráhy, odpovědnost za technický stav
1.7. Přepravní řád
1.8. Vnitřní předpis pro provozování lanové dráhy (provozní předpis)
1.9. Odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací osoba poučená,
2. Stavby dráhy, provozuschopnost dráhy
2.1. Základní pojmy lanové dráhy
2.2. Dopravní cesta lanové dráhy a její součásti, základní parametry a technické podmínky, sklonové poměry
2.3. Stanice a mezistanice
2.4. Sdělovací, zabezpečovací a signalizační zařízení
2.5. Pohon lanové dráhy
2.6. Podmínky provozuschopnosti lanové dráhy
3. Konstrukce, údržba a řízení lanové dráhy
3.1. Technické provedení lanových drah
3.2. Druhy lan a jejich konstrukce, montáž, údržba a spojování lan, hodnocení kritérií pro vyřazení lan
3.3. Údržba technologické a stavební části lanové dráhy, měření na lanové dráze
3.4. Řízení a obsluha lanové dráhy
3.5. Ochrana životního prostředí při provozu lanové dráhy
4. Výuka a výcvik
4.1. Absolvování výuky odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky uvedených v bodech 1 až 3
4.2. Výcvik v zjišťování a odstraňování poruch lanové dráhy, údržbě lanové dráhy, znalostech lan, použití záchranného zařízení, obsluze náhradního zdroje elektrické energie v délce nejméně 160 hodin
4.3. Výcvik v řízení lanové dráhy pod dozorem v délce nejméně 240 hodin
 
Příloha 9
Oblasti, které jsou předmětem zkoušky podle § 14 odst. 2 písm. b)
1. Právní předpisy vztahující se k revizím, prohlídkám a zkouškám příslušných určených technických zařízení
2. Mezinárodní úmluvy vztahující se k příslušným určeným technickým zařízením
3. České technické normy a bezpečnostní předpisy vztahující se k revizím, prohlídkám a zkouškám a konstrukci příslušných určených technických zařízení
4. Technické parametry příslušných určených technických zařízení, způsoby ovládání těchto určených technických zařízení
5. Konstrukce příslušných určených technických zařízení
6. Výpočet základních parametrů a veličin podle jednotlivých druhů určených technických zařízení
7. Podmínky pro odbornou způsobilost osob, které vykonávají obsluhu a činnost na příslušných určených technických zařízeních
8. Technologie svařování a defektoskopie (vyjma elektrických zařízení)
9. Způsob provádění revizí nebo revizí, prohlídek a zkoušek podle druhu určeného technického zařízení
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství.
Směrnice Komise 2014/82/EU ze dne 24. června 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES, pokud jde o všeobecné odborné znalosti, zdravotní požadavky a požadavky týkající se licence.
2) Nařízení Komise (EU) č. 36/2010 ze dne 3. prosince 2009 o vzorech Společenství pro licenci strojvedoucího, doplňková osvědčení, ověřené opisy doplňkových osvědčení a formuláře žádosti o licenci strojvedoucího podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES.
3) § 81 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 266/2006 Sb.
4) § 81 odst. 8 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
5) § 58 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
6) § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
7) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2011 Sb. m. s., o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je Přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF).
8) Rozhodnutí Komise 2012/757/EU ze dne 14. listopadu 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o změně rozhodnutí 2007/756/ES. Rozhodnutí Komise 2013/710/EU ze dne 2. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2012/757/EU o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii.
9) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.