177/1995 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy
ze dne 30. června 1995,
kterou se vydává stavební a technický řád drah
Změna: 243/1996 Sb.
Změna: 243/1996 Sb. (část)
Změna: 346/2000 Sb.
Změna: 413/2001 Sb.
Změna: 577/2004 Sb.
Změna: 58/2013 Sb.
Změna: 8/2015 Sb.
Změna: 117/2017 Sb.
Změna: 48/2018 Sb.
Změna: 269/2020 Sb.
Změna: 132/2023 Sb.
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 a 4 k provedení § 3 odst. 1,
§ 5 odst. 5, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 1, § 20 odst. 4 a § 49o odst. 9, o dráhách:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Výklad některých pojmů
(1) Pro účely této vyhlášky pro dráhu celostátní, dráhu regionální a vlečku
se rozumí
a) železničním spodkem zemní těleso, stavby a zařízení železničního spodku
a veřejně přístupné dopravní plochy v obvodu dráhy,
b) tělesem železničního spodku zemní těleso, konstrukční vrstvy tělesa
železničního spodku a odvodňovací zařízení,
c) stavbami železničního spodku konstrukce, které nahrazují zčásti nebo
úplně těleso železničního spodku, zvyšují jeho stabilitu nebo jej chrání, případně
slouží jinému účelu, tj. propustky, mosty, objekty mostům podobné, tunely, opěrné,
zárubní, ochranné a obkladní zdi, galerie i ochranné a regulační stavby, průchody,
ochranná zařízení proti spadu cizích předmětů, proti požáru a vodě,
d) dopravními plochami plochy, které jsou určeny k nastupování a vystupování
cestujících, k manipulaci a skladování a k zajištění dopravní obsluhy při provozování
dráhy (nástupiště, nákladiště, rampy, příjezdy na nákladiště),
e) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany
oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevnou vodicí linií s funkcí varovného
pásu a hmatově vnímatelnou slepeckou holí a nášlapem,
f) zařízeními železničního spodku zařízení, která doplňují těleso nebo
stavby železničního spodku nebo je nahrazují, zejména zarážedla, oplocení, zábradlí,
prohlídkové a čisticí jámy,
g) plání tělesa železničního spodku vrchní omezující plocha železničního
spodku, která tvoří rozhraní mezi železničním spodkem a železničním svrškem,
h) železničním svrškem část trati, která plní nosnou a vodicí funkci pro
jízdu drážního vozidla,
i) průjezdným průřezem obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož
osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází středem koleje a který vymezuje
vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů od osy koleje a od spojnice
temen kolejnic, kromě případů, kdy z funkčních důvodů musí dojít ke styku těchto
zařízení s drážním vozidlem.
(2) Pro účely této vyhlášky pro dráhu speciální (metro) se rozumí
a) přívodní (proudovou) kolejnicí (dále jen "přívodní kolejnice") část
přívodního vedení určeného k napájení elektrických hnacích vozidel,
b) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany,
oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevným a hmatově (slepeckou holí
a nášlapem) vnímatelným varovným pruhem,
c) nástupištní stěnou bariéra, která zabraňuje pádu osob do kolejiště
a jejíž součástí jsou nástupištní dveře pro cestující u nástupní hrany,
d) vodicí linií hmatová úprava v ploše nástupiště a dalších pochozích
plochách užívaných veřejností.
(3) Pro účely této vyhlášky pro dráhu tramvajovou se rozumí
a) spodkem tramvajové trati drážní zemní těleso a stavby spodku tramvajové
trati, které jej úplně nebo zčásti nahrazují, včetně odvodňovacích a ochranných staveb
a zařízení spodku tramvajové trati,
b) plání tramvajové trati rozhraní mezi spodkem a svrškem tramvajové
trati,
c) svrškem tramvajové trati část tramvajové trati, která plní nosnou
a vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla,
d) podkladem kolejového svršku konstrukční část svršku tramvajové trati
přenášející zatížení od kolejového svršku na spodek tramvajové trati,
e) krytem tramvajové trati část svršku tramvajové trati umožňující jízdu
nekolejového vozidla.
(4) Pro účely této vyhlášky pro dráhu lanovou se rozumí
a) visutou lanovou
dráhou dráha lanová se směrově vymezeným pohybem vozidel pomocí jednoho nebo více
lan, která mají funkci nosného a tažného prvku,
b) pozemní lanovou dráhou dráha lanová,
u níž vodicím a nosným prvkem vozidel je kolej, případně jiná konstrukce a tažným
prvkem je lano.
(5) Pro účely této vyhlášky pro železniční dráhy, dráhu tramvajovou a
pozemní lanovou dráhu se rozumí
a) tratí soubor stavebně technických zařízení dopravní cesty určené k
pohybu drážního vozidla,
b) rozchodem koleje vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových
pásů, měřená v rovině příčného řezu,
c) traťovou značkou značka určená k informaci o traťových poměrech a
k označení důležitých míst na trati, která nejsou označena jiným způsobem.
ČÁST DRUHÁ
TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH, ZPŮSOB OZNAČENÍ A ZABEZPEČENÍ
KŘÍŽENÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH S POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI A S ÚROVŇOVÝM PŘECHODEM KOLEJÍ
URČENÝM PRO PŘÍSTUP CESTUJÍCÍCH NA NÁSTUPIŠTĚ, ROZSAH A PODMÍNKY TECHNICKO-BEZPEČNOSTNÍ
ZKOUŠKY A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU DRAH A TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH
Hlava první
TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH
§ 2
(1) Technické podmínky členění železničních drah do jednotlivých kategorií
drah jsou dány požadavky na prostorovou průchodnost a přechodnost drážních vozidel
se zřetelem na provozní potřeby drah.
(2) Dráha celostátní musí splňovat tyto technické podmínky:
a) prostorovou
průchodnost určenou průjezdným průřezem podle technických norem uvedených v příloze
č. 5 pod položkami 157, 159, 166 a 176, která je součástí této vyhlášky (dále jen
"příloha č. 5"),
b) přechodnost drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu B1 podle
přílohy č. 6, která je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha č. 6").
(3) Dráha regionální musí splňovat tyto technické podmínky:
a) prostorovou
průchodnost určenou průjezdným průřezem odpovídajícím obrysu drážního vozidla používaného
na regionální dráze,
b) přechodnost drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu
A podle přílohy č. 6.
(4) Vlečka musí mít prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem
odpovídajícím obrysu drážního vozidla používaného na vlečce. Přechodnost drážního
vozidla musí být minimálně pro traťovou třídu A podle přílohy č. 6. Za součást vlečky
se nepovažují koleje vyhrazené výlučně pro jízdu vozidel určených pro technologickou
obsluhu výroby. Koleje určené jak pro jízdu vozidel pro technologickou obsluhu, tak
i pro jízdu drážních vozidel jsou součástí vlečky a musí splňovat podmínky stanovené
zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
Hlava druhá
KŘÍŽENÍ DRAH S POZEMNÍ KOMUNIKACÍ
§ 3
Způsob označení křížení
(1) Křížení dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky s pozemní komunikací
v úrovni kolejí (dále jen "přejezd") se označuje výstražným křížem.1)
(2) Za přejezd ve smyslu této vyhlášky se nepovažuje přechod v železniční
stanici určený pro železniční nebo poštovní manipulaci a nebo pro pohyb cestujících
nebo zaměstnanců provozovatele dráhy nebo drážní dopravy.
§ 4
Způsob zabezpečení přejezdu
(1) Přejezd tratí s traťovou rychlostí nižší nebo rovnou 60 km.h
-1
, přejezd
určený výlučně pro chůzi osob na tratích s traťovou rychlostí nižší nebo rovnou 100
km.h-1
, nejde-li o přejezd, jehož dopravní moment přesáhne hodnotu 10 000, může být
zabezpečen pouze výstražným křížem.(2) Ostatní přejezdy neuvedené v odstavci 1 se zabezpečují světelným přejezdovým
zabezpečovacím zařízením. Světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením se zabezpečují
též přejezdy, u nichž to vyžadují rozhledové a místní poměry.
(3) Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení musí varovat uživatele pozemní
komunikace s dostatečným časovým předstihem, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní
vozidlo, červeným přerušovaným světlem a přerušovaným zvukovým signálem. Světelné
přejezdové zabezpečovací zařízení může být doplněno závorovými břevny. Při sklopení
závorových břeven musí být zvukový signál přerušen, pokud závorová břevna přehrazují
pozemní komunikaci v celé šíři.
(4) Stávající přejezdy mohou být zabezpečeny mechanickým přejezdovým zabezpečovacím
zařízením, které sklopenými závorovými břevny informuje uživatele pozemní komunikace,
že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo.
(5) Přejezdy využívané pouze v určitém ročním období způsobem stanoveným
ve smlouvě mezi provozovatelem dráhy a vlastníkem pozemní komunikace mohou být kromě
označení zabezpečeny uzamykatelnou závorou.
(6) V místě křížení dráhy s komunikací pro pěší zabezpečeném světelným
přejezdovým zabezpečovacím zařízením se světelná signalizace doplňuje dálkově ovládanou
zvukovou signalizací pro nevidomé. Provedení závorových břeven musí zajistit samostatný
a bezpečný pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace2).
(7) Podrobnosti umístění označení a zabezpečení přejezdu, výpočet dopravního
momentu, způsob vyhodnocování rozhledových a místních poměrů a parametry výstrahy
obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 165.
Hlava třetí
ÚROVŇOVÝ PŘECHOD KOLEJÍ URČENÝ PRO PŘÍSTUP CESTUJÍCÍCH NA NÁSTUPIŠTĚ
§ 4a
Zabezpečení přechodu kolejí určeného pro přístup cestujících na nástupiště
výstražným zařízením
(1) Výstražné zařízení pro přechod kolejí v železniční stanici, který je
určen pro pohyb cestujících, musí varovat uživatele přechodu s dostatečným časovým
předstihem, že se k přechodu blíží vlak nebo drážní vozidlo, a to červeným přerušovaným
světlem a přerušovaným akustickým signálem. Světelné výstražné zařízení pro přechod
kolejí může být doplněno závorovými břevny zřízenými tak, aby přehradila přechod
v celé šíři; při sklopení závorových břeven musí být akustický signál přerušen. Provedení
závorových břeven musí zajistit samostatný a bezpečný pohyb osob s omezenou schopností
pohybu a orientace2).
(2) Přechody kolejí určené pro pohyb cestujících se vybavují hmatovými
prvky pro nevidomé.
§ 4b
Výstražné zařízení pro přechod kolejí určený pro přístup cestujících na
nástupiště
(1) Výstražné zařízení pro přechod kolejí vydává
a) „světelný signál Stůj“ vyjádřený přerušovaným svícením červeného
světla „Signál pro chodce se znamením Stůj“ podle zvláštního právního předpisu1),
b) „akustický signál Stůj“ a „akustický signál Volno“, které jsou vyjádřeny
stejným způsobem jako akustické signály v místech křížení dráhy s pozemní komunikací
podle zvláštního právního předpisu1) doplňující světelné přejezdové zabezpečovací
zařízení,
c) „mechanický signál Stůj“ vyjádřený sklápějícím se, sklopeným nebo
zvedajícím se závorovým břevnem, pokud je výstražné zařízení pro přechod kolejí závorovými
břevny vybaveno.
(2) „Akustický signál Volno“ je výstražným zařízením pro přechod kolejí
vydáván pouze krátkodobě na základě příjmu povelu dálkově ovládané zvukové signalizace
pro nevidomé.
(3) „Světelný signál Stůj“ výstražného zařízení pro přechod kolejí se umisťuje
před přechodem kolejí na pravé straně a za přechodem kolejí na levé straně ve směru
chůze; je-li to v místě účelné, lze jej zřídit současně před nebo za přechodem kolejí
oboustranně.
(4) Jsou-li zdroje akustického signálu výstražných zařízení pro sousední
přechody kolejí umístěny ve vzdálenosti menší než 4 m, musí být akustické signály
výstražného zařízení na základě příjmu povelu dálkově ovládané zvukové signalizace
pro nevidomé vzájemně rozlišitelné pro jednotlivé směry přecházení.
(5) Pro výstražné zařízení pro přechod kolejí a jeho uspořádání se § 23
použije obdobně.
Hlava čtvrtá
PODMÍNKY A ROZSAH TECHNICKOBEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU DRAH
§ 5
Podmínky technickobezpečnostní zkoušky
(1) Technickobezpečnostní zkouškou se ověřuje stavba nebo její část z hlediska
dosažení projektovaných parametrů, funkce stavby a bezpečnosti provozování dráhy
a drážní dopravy a její výsledek je podmínkou povolení zkušebního provozu.
(2) Podmínky pro zahájení technickobezpečnostní zkoušky, podle charakteru
stavby, jsou:
a) technická způsobilost určených technických zařízení doložená
1.
průkazem způsobilosti určeného technického zařízení,
2. ES prohlášením o shodě nebo
vhodnosti pro použití, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperability, nebo
3.
ES prohlášením o ověření, jde-li o zařízení, které je subsystémem,
b) provedení a vyhodnocení zkoušek únosnosti pláně tělesa železničního
spodku,
c) zaměření prostorové průchodnosti,
d) prokázání přechodnosti.
§ 6
Rozsah technickobezpečnostní zkoušky
Technickobezpečnostní zkouška se u jednotlivých staveb drah provádí v
tomto rozsahu
a) u tratí
1. ověřením prostorové průchodnosti a měřením geometrické
polohy koleje,
2. ověřením
geometrické polohy koleje měřicím vozem pro geometrické parametry koleje nebo zkušební
jízdou hnacího drážního vozidla v obou směrech rychlostí nepřekračující traťovou
rychlost nebo zkušební jízdou pro měření bezpečně relevantních veličin z hlediska
vztahů vozidla a dopravní cesty dráhy vybaveným drážním vozidlem nebo jednotkou v
obou směrech jízdy zkušební rychlostí, odpovídající traťové rychlosti, zvýšené o
10 % za podmínky, že nedostatek převýšení v obloucích nepřesahuje mezní hodnoty,
stanovené technickou normou, uvedenou v příloze č. 5 položka 160 o více než 10 %
a nejsou nutná další omezení vzhledem k činnosti zabezpečovacího zařízení; při jízdě
se současně ověřuje funkční součinnost jízdy drážního vozidla, zabezpečovacího a
sdělovacího zařízení; na tratích s rychlostí vyšší než 200 km/h se zkušební jízdy
pro ověření bezpečnostně relevantních veličin z hlediska vztahů vozidla a dopravní
cesty provádí vždy, a to s postupným zvyšováním rychlosti,
b) u sdělovacích zařízení prohlídkou a kontrolou zařízení, včetně měření technických
parametrů zařízení a ověření jejich funkce,
c) u zabezpečovacích zařízení
prohlídkou a kontrolou venkovní i vnitřní části zařízení, včetně měření technických
parametrů zařízení a provedení jejich funkčních zkoušek. Ověřením úplnosti a správnosti
vzájemných závislostí a ověřením činnosti zařízení zkušební jízdou hnacího drážního
vozidla a vyhodnocením výsledků těchto prohlídek, kontrol a měření z hlediska shody
provedení stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Funkční zkoušky zabezpečovacího
zařízení za provozu musí být provedeny tak, aby neohrozily bezpečnost provozování
dráhy nebo provozování drážní dopravy, případně i silničního provozu. Technicko bezpečnostní
zkouška se uskutečňuje v rámci technické prohlídky a zkoušky nebo bezprostředně po
jejím provedení,
d) u elektrických silnoproudých a pevných
trakčních zařízení provedením napěťových a pantografových zkoušek a ověřením provozuschopnosti
a bezpečnosti souvisejících drážních elektroenergetických zařízení. Technicko bezpečnostní
zkouška se uskutečňuje v rámci technické prohlídky a zkoušky nebo bezprostředně po
jejím provedení,
e) u staveb a rekonstrukcí mostních objektů a objektů mostům podobných provedením
hlavní prohlídky, případně zatěžovací zkoušky k ověření projektovaných parametrů
a chování konstrukce při kritickém zatížení. Zatěžovací zkouška se smí uskutečnit
v rámci hlavní prohlídky anebo po jejím provedení. Postup provádění zatěžovací zkoušky
je obsažen v technické normě uvedené v příloze č. 5 pod položkou 149. Základní statické
zatěžovací zkoušky se provádějí u trvalých a dlouhodobých zatímních mostních konstrukcí
od rozpětí 18 m, u zatímních mostních konstrukcí s rozpětím větším než 8 m před prvním
použitím. Dále se provádějí u všech mostních konstrukcí, pokud byly navrženy projektem
nebo podle výsledku hlavní prohlídky. Dynamická zatěžovací zkouška se provádí, nevyhoví-li
mostní konstrukce požadavkům při opakovaném statickém zatížení. Na tratích s rychlostí
nižší než 200 km/h včetně se dále dynamická zatěžovací zkouška provádí u mostů s
rozpětím větším než 50 m, nebo je-li délka spojité konstrukce větší než 80 m, a u
všech konstrukcí, u nichž byly předepsány projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky.
Na tratích s rychlostí vyšší než 200 km/h se dynamická zatěžovací zkouška provádí
u trvalých a dlouhodobých zatímních mostních konstrukcí od rozpětí 4 m,
f) u tunelů prokázáním prostorové průchodnosti podrobným zaměřením a provedením prohlídky
(hlavní prohlídky).
§ 7
Podmínky a rozsah zkušebního provozu
(1) Zkušební provoz slouží k ověření funkce dokončené stavby dráhy jako
celku nebo její samostatné části.
(2) Zkušební provoz se zavádí před vydáním příslušného rozhodnutí speciálního
stavebního úřadu zápisem, který obsahuje
a) požadavky nezbytné pro zajištění bezpečného
provozování dráhy a drážní dopravy po dobu zkušebního provozu,
b) dobu jeho trvání podle povahy stavby,
c)
způsob sledování stavby,
d) údaje, které je nutné zaznamenávat k vyhodnocení zkušebního
provozu v souladu s projektem a podle potřeb vyplývajících z charakteru stavby (např.
maximální výkony, zatížení, spotřeba energie, závady a účinky provozování dráhy a
drážní dopravy).
Hlava pátá
TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH
§ 8
(1) Styk drah se uskutečňuje vzájemným propojením drah, jestliže tomu nebrání
technické uspořádání drah a je umožněn plynulý přechod drážních vozidel z jedné dráhy
na druhou, bez zvláštního technického zařízení, a není-li ohrožena bezpečnost osob
a bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy.
(2) Styk železničních drah se uskutečňuje propojením kolejí drah, případně
trakčního vedení drah, zejména ve stanicích.
(3) Styk drah tramvajových se uskutečňuje propojením kolejí drah a trakčního
vedení drah. Styk drah trolejbusových se uskutečňuje propojením trakčního vedení
za podmínky vzájemné shodnosti parametrů drah.
(4) Hranice jednotlivých drah vzájemně se stýkajících musí být přesně vymezeny
a označeny zpravidla mezníkem.
(5) Sdělovací a zabezpečovací zařízení, zařízení elektrické trakce a energetiky,
používaná na vzájemně se stýkajících dráhách, nesmí být zdrojem vzájemného rušení,
a je-li nezbytná jejich součinnost, musí mít na styku drah návaznost.
ČÁST TŘETÍ
SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA
DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A
VLEČKY
Hlava první
SOUČÁSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY
§ 9
Součástí dráhy jsou
a) železniční spodek, který tvoří těleso železničního spodku, stavby
a zařízení železničního spodku, jakož i dopravní plochy,
b) železniční svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí
a konstrukčních prvků; součásti železničního svršku jsou zejména kolejnice, kolejnicové
podpory, upevňovadla, drobné kolejivo, výhybkové součásti, dilatační zařízení, izolované
styky, vodivá a speciální spojení, přídržné kolejnice, ochranné kolejnice, ozubnicové
tyče, zařízení proti putování kolejnic, pražcové kotvy, kolejové lože, ohřev výhybek,
c) železniční přejezd,
d) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy,
tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů,
vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační
soustavu,
e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty,
zařízení koncová, spojovací, přenosová, zapojená do samostatných okruhů nebo telefonní,
dálnopisné, datové a rádiové sítě, zařízení rozhlasová a dále zařízení hodinová,
informační, průmyslové televize a požární signalizace,
f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení
a řízení drážní dopravy v železničních stanicích a na tratích, zařízení pro mechanizaci
a automatizaci spádovišť a související přenosové cesty,
g) elektrická zařízení obsahující zařízení, která zajišťují napájení
elektrických hnacích vozidel (trakční napájecí a spínací stanice, trakční vedení),
prostředky dispečerského řízení, drážní elektrická silnoproudá zařízení pro výrobu,
přeměnu, zásobování a využití elektrické energie, speciální elektrická zařízení,
přístroje a osvětlovací zařízení, zařízení pro napájení zabezpečovacího zařízení,
elektrická předtápěcí zařízení pro předtápění vlakových souprav, zařízení pro ochranu
před účinky atmosférické elektřiny, zařízení pro ochranu před negativními účinky
zpětných trakčních proudů, případně další elektrická zařízení napájená i z trakčního
vedení,
h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy a k nim příslušející
budovy,
i) budovy a zařízení určené k organizování, zabezpečení a řízení drážní
dopravy a k uspokojování přepravních potřeb a poskytování služeb spojených s přepravou
veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování,
j) pozemky v obvodu dráhy s výjimkou pozemků v obvodech dep a dílen kolejových
vozidel, přístupové komunikace pro cestující a pro přepravu věcí včetně veřejně přístupných
dopravních ploch.
Hlava druhá
TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ,
VLEČKY A PRO STAVBY NA TĚCHTO DRÁHÁCH
§ 10
Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky
a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a geometrického uspořádání
koleje a uspořádání tělesa železničního spodku, staveb železničního spodku, zařízení
železničního spodku, podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svršku,
způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a železničních zastávek,
uspořádání elektrických zařízení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.
§ 11
Prostorové uspořádání
(1) Prostorové uspořádání staveb dráhy vymezuje rozměrové parametry tratí,
mostů a tunelů pro průchodnost drážních vozidel. Způsob navrhování prostorového uspořádání
tratí, mostů a tunelů obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami
142, 155, 157 a 175.
(2) U vícekolejných tratí s rozchodem koleje 1 435 mm (dále jen "normální
rozchod") do rychlosti 200 km/h včetně musí být dodrženy následující minimální vzdálenosti
os kolejí:
a) na širé trati v přímé koleji a obloucích o poloměru 250 m a větším,
4 000 mm,
b) v železničních stanicích,
1. v přímé koleji a obloucích o poloměru 250 m a větším, 5 000 mm,
2. při rekonstrukcích
kolejiště železničních stanic, je-li to nezbytné, s přihlédnutím k místním podmínkám,
nejmenší vzdálenost os kolejí v přímé koleji a v obloucích o poloměru 250 m a větším,
4 750 mm.
(3) U vícekolejných tratí s normálním rozchodem pro rychlosti vyšší
než 200 km/h musí být dodrženy následující minimální vzdálenosti os kolejí:
a) na širé trati
1. určené pro osobní dopravu a provozované nejvyšší
rychlostí do 250 km/h 4 300 mm,
2. určené pro osobní dopravu a provozované rychlostí
vyšší než 250 km/h nebo určené pro smíšenou dopravu 4 500 mm,
3. na tří a vícekolejné
trati provozované rychlostí vyšší než 200 km/h u každé koleje alespoň na jedné straně
6 500 mm;
b) v železniční stanici
1. u hlavních kolejí shodně jako na širé
trati,
2. mezi hlavní a jinou než hlavní kolejí 6 500 mm,
3. mezi hlavní a manipulační
odvratnou kolejí bez dopravní funkce nebo mimo rozsah užitečné délky takové koleje
4 500 mm,
4. v ostatních případech 5 000 mm;
c) při souběhu více tratí mezi hlavní kolejí a kolejí, která není hlavní
kolejí stejné trati, 6 500 mm.
(4) Vzdálenosti os kolejí při poloměru oblouku menším než 250 m jsou obsaženy
v doporučených technických normách uvedených v příloze č. 5 pod položkami 159 a 160.
(5) U tratí s rozchodem koleje 760 mm (dále jen "úzký rozchod") je nejmenší
vzdálenost os kolejí 3 500 mm.
(6) Vzdálenost os sousedících kolejí různého rozchodu je stanovena jako
součet polovičních osových vzdáleností platných pro příslušné koleje, případně jako
kombinace šířek k sobě přivrácených částí průjezdných průřezů.
(7) Mezi stavbami, pevnými zařízeními nebo jinými překážkami a průjezdným
průřezem, který je stanoven pro přilehlou kolej, musí být zachován volný schůdný
a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a manipulaci s materiálem. Požadavky
na volný schůdný a manipulační prostor včetně ustanovení, jaké překážky do něho mohou
zasahovat, obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 157.
(8) Do průjezdného průřezu smějí zasahovat stavby a zařízení, která mění
svou polohu při součinnosti s drážními vozidly, mají-li tato zařízení uvnitř průjezdného
průřezu přesně vymezený dotyk s určenými částmi drážních vozidel.
(9) Nejmenší výšku a šířku vrat na kolejích vedoucích do staveb na dráze
obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 166.
(10) Při souběhu tratí různých drah musí vzdálenost os sousedících kolejí
odpovídat prostorovému uspořádání podle odstavců 2 až 6.
(11) Ustanovení odstavců 2, 5, 6 a 7 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu
složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř.
nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet,
musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým
řešením a organizačním opatřením.
(12) Na dráze budované pro rychlost vyšší než 200 km/h, nejde-li o úsek
v tunelu, musí být zachován mezi stavbami, pevnými zařízeními nebo jinými překážkami
a přilehlou kolejí této dráhy volný prostor z důvodu ochrany staveb a pevných zařízení
před aerodynamickým zatížením. Volný prostor nesmí sloužit ke skladování předmětů,
které nejsou pevně spojeny se zemí, nestanoví-li provozovatel dráhy jinak.
§ 12
Traťové třídy zatížení
(1) Tratě dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky se zařazují do traťových
tříd zatížení. Traťové třídy zatížení jsou definovány pomocí maximálních parametrů
modelového drážního vozidla: hmotností na nápravu, hmotností na jednotku délky a
uspořádáním náprav podvozku. Hodnoty pro určování traťových tříd jsou obsaženy v
příloze č. 6.
(2) Traťové třídě zatížení musí odpovídat přechodnost drážních vozidel.
§ 13
Geometrické uspořádání koleje
(1) Kolej se navrhuje směrově na stanovenou traťovou rychlost, pokud možno
v co nejdelších přímých úsecích. Oblouky se zřizují o takovém poloměru, aby byla
co nejvíce dodržena stanovená traťová rychlost jak v traťových kolejích, tak i v
hlavních kolejích železničních stanic.
(2) Na dráze celostátní u staveb dráhy, u kterých se zřizuje nové drážní
zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 500 m a v
případě rekonstrukce nebo modernizace dráhy, při které se nezřizuje nové drážní zemní
těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 300 m. Koleje železničních
stanic se zřizují v přímých úsecích, v oblouku, jen je-li to nezbytné. Železniční
stanice smí být s přihlédnutím k místním podmínkám vložena do oblouku s nejmenším
poloměrem 600 m. V dopravních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru
nejméně 300 m. V manipulačních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru
nejméně 190 m.
(3) Na dráze celostátní smí být železniční zastávka zřízena v oblouku o
poloměru nejméně 600 m, a je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit
železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.
(4) Na dráze regionální nesmí být poloměr oblouku na trati menší než 190
m při traťové rychlosti do 50 km.h
-1
včetně. V traťových kolejích při traťové rychlosti
nad 50 km.h-1
nesmí být poloměr oblouku menší než 300 m. V železničních stanicích
a železničních zastávkách smí být nejmenší poloměr oblouku 600 m s výjimkou oblouků
v kolejových rozvětveních, kde je povolen nejmenší poloměr oblouku 150 m. Je-li délka
nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru
nejméně 300 m.(5) Na vlečce se zřizuje poloměr oblouku 190 m a větší. Poloměr oblouku
může být zmenšen podle podmínek stavebního povolení stanovených s přihlédnutím k
místním podmínkám.
(6) Na tratích s úzkým rozchodem nesmí být poloměr oblouku menší než 40
m.
(7) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem nebo mezi oblouky
se zřizuje přechodnice.
(8) Na tratích s provozem nákladních vlaků tažených lokomotivami se kolej
výškově zřizuje v jednotném sklonu a v co nejdelších vodorovných úsecích, pokud možno
jako trasa konstantního odporu. Na ostatních tratích se sklon koleje určuje s přihlédnutím
k dynamickému průběhu rychlosti provozovaných vozidel, především při rychlostech
nad 200 km/h. Největší sklon koleje se určuje s ohledem na požadovanou největší hmotnost
a rychlost jízdy vlaků tak, aby zajišťoval plynulý rozjezd i bezpečné zastavení vlaků.
Koleje v nově budovaných nebo modernizovaných železničních stanicích se zřizují ve
vodorovné, je-li to nezbytné s přihlédnutím k místním podmínkám nejvýše ve sklonu
1 ‰. Na kolejích, kde se nepředpokládá stání a odstavování drážních vozidel anebo
je to z technologického hlediska nutné, je možno zřídit kolej ve větším sklonu. Kolej
ve větším sklonu lze zřídit též na kolejích bez provozu nákladních vlaků tažených
lokomotivami, kde se předpokládá stání, ale nikoliv odstavování drážních vozidel.
Podrobnosti obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5.
(9) Koleje s větším sklonem než 40 , nestačí-li tažná síla adhezních lokomotiv
k překonání jízdních odporů, se vybavují ozubnicí.
(10) Na dráze celostátní se zřizují koleje s normálním rozchodem. U dráhy
regionální a u vlečky se připouští i úzký rozchod koleje.
(11) Rozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu rozšíření.
(12) Plynulý výškový přechod mezi kolejí bez převýšení a s převýšením,
nebo mezi kolejemi s různým převýšením, se vytvoří vzestupnicí.
(13) Podrobnosti geometrického uspořádání koleje obsahuje technická norma
uvedená v příloze č. 5 pod položkou 159 pro projektování a pod položkou 160 pro stavbu,
přejímku, provoz a údržbu.
(14) Ustanovení odstavců 2, 3, 4 a 8 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu
složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř.
nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet,
musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým
řešením a organizačním opatřením.
§ 14
Uspořádání tělesa železničního spodku
(1) Tvar a rozměry tělesa železničního spodku se navrhují podle vzájemné
polohy terénu a nivelety koleje a geotechnických vlastností podloží a materiálů,
z nichž má být těleso železničního spodku vybudováno.
(2) Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku musí umožňovat zabezpečení
předepsaných geometrických parametrů koleje a zajistit požadovanou únosnost v úrovni
pláně tělesa železničního spodku.
(3) Základní vodorovná šířka pláně tělesa železničního spodku jednokolejných
tratí musí být u nové stavby dráhy na širé trati s kolejí normálního rozchodu nejméně
6 m, u tratí s kolejí úzkého rozchodu nejméně 4,4 m. U dvoukolejných a vícekolejných
tratí a u kolejí železničních stanic se zvětší šířka pláně nejméně o vzdálenost os
kolejí. Při použití konstrukčního uspořádání železničního svršku, které to svým stavebnětechnickým
řešením umožňuje, může být základní vodorovná šířka pláně tělesa železničního spodku
stanovena odchylně v projektové dokumentaci projednané ve stavebním řízení.
(4) Těleso železničního spodku musí zajišťovat projektem stanovenou únosnost
a musí být zřízeno tak, aby statické i dynamické účinky vyvolané provozováním drážních
vozidel a klimatické vlivy nezpůsobovaly trvalé deformace a nenarušovaly jeho stabilitu.
(5) Těleso železničního spodku musí být chráněno před nepříznivými účinky
povrchových a podzemních vod odvodňovacím zařízením. Podmínky pro zřizování odvodňovacího
zařízení jsou splněny, odpovídají-li příslušné technické normě uvedené v příloze
č. 5 pod položkou 173.
(6) Umístění kabelových tras podél kolejí nesmí narušovat stabilitu tělesa
železničního spodku, nesmí znemožňovat údržbu koleje a musí být navrženo s ohledem
na stavby železničního spodku a železniční přejezdy.
§ 15
Uspořádání staveb železničního spodku
(1) Zatížitelnost mostů a objektů mostům podobných musí odpovídat stanovené
přechodnosti drážních vozidel pro traťové třídy zatížení podle přílohy č. 6.
(2) Prostorovým a konstrukčním uspořádáním staveb železničního spodku musí
být umožněno umístění inženýrských sítí.
(3) Bezpečnost v tunelech, jejich vnitřní prostorové uspořádání a základní
bezpečnostní koncept musí být v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7).
(4) Pro rychlost vyšší než 250 km/h se dvoukolejné tunely zřizují jen na
tratích, které nejsou určené pro konvenční drážní vozidla.
(5) V místech, kde provozování dráhy a drážní dopravy může být ohrožováno
spadem cizích předmětů, se zřizují galerie nebo jiné ochranné stavby. Pro galerie
platí prostorové uspořádání jako pro tunely. Mezery mezi sloupy nebo nosnými pilíři
galerie musí být u ochozů na vnější straně opatřeny zábradlím.
(6) Schémata návrhového zatížení, konstrukční zásady, parametry prostorového
uspořádání mostních objektů i objektů mostům podobných, včetně způsobů jejich provádění
a konstrukční zásady staveb tunelů a galerií, obsahují technické normy uvedené v
příloze č. 5 pod položkami 107 až 136 a 141 až 158.
§ 16
Uspořádání dopravních ploch
(1) Nástupiště se zřizují pro zajištění plynulého, pohodlného a bezpečného
nástupu a výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně zastavují vlaky osobní
přepravy a na nichž je provozována doprava rychlostí do 200 km/h včetně. Nástupiště
a alespoň jedna přístupová cesta na ně musí být bezbariérově přístupná a použitelná
i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace2). Přístupnost musí být zajištěna
stavebnětechnickým řešením nebo zabezpečovacím a sdělovacím zařízením, a pokud to
není možné, lze přístupnost zabezpečit též organizačním opatřením. Nová a rekonstruovaná
ostrovní a vnější nástupiště musí být opatřena bezpečnostním pásem a vodicí linií
s funkcí varovného pásu. Nástupiště železničních stanic a zastávek se označují jednotným
způsobem. Na nástupištích o délce 100 m a více a zároveň s výškou nástupní hrany
550 a 380 mm nad spojnicí temen kolejnic musí být vyznačeny sektory.
(2) Na dráze budované pro rychlost vyšší než 160 km/h není přípustné zřizovat
přechod určený pro cestující nebo veřejnost.
(3) Délka nástupní hrany nástupiště se zřizuje na délku nejdelšího vlaku
pro přepravu osob, který u nástupiště pravidelně zastavuje.
(4) Výška nástupní hrany u nově zřizovaných a rekonstruovaných nástupišť
na celostátní dráze, s mimoúrovňovým přístupem, musí být 550 mm nad temenem přilehlé
kolejnice. Vzdálenost nástupní hrany nástupiště od osy přilehlé koleje obsahuje technická
norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 139.
(5) Pro umožnění manipulace se zbožím lze zřizovat v železniční stanici
veřejně přístupné dopravní plochy pro vykládku a nakládku a čelní nebo boční rampy.
Výška horní plochy bočních ramp u kolejí normálního rozchodu musí být 1 100 mm nad
temenem přilehlé kolejnice a vzdálenost od středu přilehlé koleje 1 725 mm. Výška
horní plochy bočních ramp nad temenem přilehlé kolejnice u kolejí úzkého rozchodu
musí být 650 mm a vzdálenost od středu přilehlé koleje nejméně 1 300 mm. V obloucích
musí být uvedené vzdálenosti zvětšeny s ohledem na rozšíření průjezdného průřezu.
Čelní rampy u kolejí normálního rozchodu se zřizují ve výšce 1 300 mm nad temenem
kolejnice.
(6) Zásady pro zřizování odvodňovacího zařízení, nástupiště, zábradlí a
oplocení obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 137, 139,
155, 156, 158 a 173.
(7) Z důvodu omezeného prostoru nebo zvlášť složitých místních podmínek
v zastavěném území nebo státem vyhlášených chráněných územích nemusí drážní správní
úřad trvat na dodržení podmínek uvedených v odstavci 5. Nelze-li parametry uvedené
v tomto odstavci dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy
zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.
§ 17
Podmínky stavby přejezdu
(1) Přejezd musí svým provedením vyhovovat bezpečnému provozování drážní
dopravy a musí zajistit bezpečnost účastníků provozu na pozemních komunikacích včetně
osob s omezenou schopností pohybu a orientace2); zejména musí být podle projektové
dokumentace zajištěno označení a zabezpečení přejezdu, rozhledové poměry, odvodnění
a sjízdnost přejezdové vozovky. Na nových a rekonstruovaných přejezdech, kde se dráha
kříží s pozemní komunikací pro pěší, se pro nevidomé a slabozraké hmatově vyznačuje
hranice nebezpečného prostoru a směr přecházení. Požadavky na tyto úpravy obsahuje
technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 165.
(2) Při stavbě přejezdu musí být dodrženy technické požadavky týkající
se zejména délky a šířky přejezdu, volné výšky přejezdové vozovky na elektrizovaných
tratích a nejmenší vzdálenosti kolejnicového styku od konstrukce přejezdu, a to v
závislosti na druhu pozemní komunikace a počtu kolejí umístěných na přejezdu. Technické
parametry přejezdu obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 165.
(3) Stavební úprava povrchu přejezdu musí být provedena tak, aby odpovídala
zatížení silničního provozu a zajišťovala bezpečnost provozování drážní dopravy.
Konstrukce vozovky na přejezdu na dráze celostátní a dráze regionální musí být rozebíratelná.
(4) Tvar železničního svršku na přejezdu musí být stejný jako v přilehlé
koleji. Přejezdová konstrukce musí mít z obou stran v ose koleje ochranný klín. Kolejové
lože i železniční spodek na přejezdu musí být odvodněny. Srážková voda z pozemní
komunikace nesmí být svedena do přejezdu.
(5) Na dráze v traťových úsecích provozovaných rychlostí vyšší než 160
km/h a v případech, stanovených v související technické normě uvedené v příloze č.
5 pod položkou 165, není přejezd z důvodu zajištění bezpečnosti provozování dráhy
a provozu na pozemní komunikaci přípustný.
Technické parametry železničního svršku
§ 18
(1) Železniční svršek musí být konstruován tak, aby zajišťoval bezpečnou
jízdu drážního vozidla při největší stanovené hmotnosti na nápravu a nejvyšší traťové
rychlosti.
(2) Na dráze celostátní se zpravidla zřizuje bezstyková kolej. Bezstyková
kolej musí mít potřebnou rámovou tuhost a stabilitu stanovenou projektem. Kolejnice
pro bezstykovou kolej musí mít zaručenou svařitelnost.
(3) Kolejové lože musí být propustné a musí zabezpečovat pružné uložení
koleje a potřebný odpor proti jejímu příčnému a podélnému posunu. Vlastnosti použitého
kameniva obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 108.
(4) Měrná svodová admitance kolejového lože u izolovaných kolejových
obvodů, měřená mezi kolejnicovými pásy, nesmí být u nově zřízených kolejí větší než
0,33 S.km
-1
(Siemens na kilometr).(5) Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce musí být
u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy s kolejí úzkého rozchodu,
v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních kolejích s betonovými
pražci 350 mm, s dřevěnými pražci 300 mm. U dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu
a vlečky musí být nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v kolejích
s betonovými pražci 250 mm a v kolejích s dřevěnými pražci 200 mm.
(6) Na mostech s kolejovým ložem a přesypávkou musí být tloušťka kolejového
lože a konstrukce železničního svršku stejná jako v přilehlých úsecích trati. Na
mostech s kolejovým ložem bez přesypávky musí být u dráhy celostátní do traťové rychlosti
200 km/h včetně a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy regionální s kolejí úzkého
rozchodu, nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v hlavních traťových
a průjezdných a předjízdných staničních kolejích 300 mm. Na mostech s kolejovým ložem
bez přesypávky u dráhy celostátní s traťovou rychlostí vyšší než 200 km/h, u dráhy
regionální s kolejí úzkého rozchodu a u vlečky musí být tloušťka kolejového lože
stejná jako v přilehlých úsecích trati.
(7) Šířka koruny kolejového lože u koleje normálního rozchodu je nejméně
3 400 mm a u koleje s úzkým rozchodem nejméně 2 000 mm. V obloucích se kolejové lože
rozšiřuje na vnější straně oblouku v závislosti na hodnotě převýšení koleje.
(8) Konstrukce železničního svršku musí umožnit vedení signálního proudu
a zpětných proudů, vyžadují-li to elektrická silnoproudá a zabezpečovací zařízení.
(9) Parametry konstrukčního uspořádání železničního svršku na mostech
bez průběžného kolejového lože obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod
položkou 159 pro projektování a pod položkou 160 pro stavbu, přejímku, provoz a údržbu.
(10) Na tratích elektrizovaných stejnosměrnou trakční proudovou soustavou
musí být do vzdálenosti 1 km na obě strany od místa připojení zpětného vedení na
kolejnice kolejové propojky a lanová propojení zdvojená. Zdvojení se týká jen kolejí,
kterými protéká zpětný trakční proud ze sousedních mezistaničních úseků nebo železničních
stanic. Koleje, které jsou trakčně připojeny ke kolejnicím, na které je připojeno
zpětné trakční vedení pouze v jednom místě, se zdvojenými propojkami z důvodu blízkosti
napájecí stanice nevybavují.
(11) Ustanovení odstavců 5 a 6 se uplatňují vždy, nebrání-li tomu složitost
místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé
geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí
být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým
řešením a organizačním opatřením.
(12) Ustanovení odstavců 5, 6 a 7 se neuplatní při použití konstrukčního
uspořádání železničního svršku, které svým stavebnětechnickým řešením zajišťuje bezpečnost
provozování dráhy nekonvenčním konstrukčním provedením, stanoveným v projektové dokumentaci
projednané ve stavebním řízení.
§ 19
(1) Konstrukce výhybek, kolejových spojek a kolejových křižovatek a jejich
vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážního vozidla stanovenou rychlostí.
Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat její spolehlivé stavění a zabezpečení.
(2) U dráhy celostátní a u dráhy regionální s výjimkou kolejí s úzkým
rozchodem musí konstrukce výhybek dále umožňovat
a) u hlavních kolejí:
1. v přímém
směru traťovou rychlost přilehlých traťových úseků,
2. v odbočném směru u tratí s
traťovou rychlostí 50 km.h
-1
a vyšší, rychlost nejméně 50 km.h-1
, u tratí s traťovou
rychlostí do 50 km.h-1
, rychlost nejméně 40 km.h-1
,b) u ostatních kolejí v přímém
i odbočném směru rychlost nejméně 40 km.h
-1
.(3) Výhybka, kterou se uskutečňuje styk vlečky s jinou dráhou, musí umožňovat
traťovou rychlost trati této jiné dráhy.
(4) V dopravně na dráze budované pro rychlost vyšší než 200 km/h
musí být chráněna přímou boční ochranou zajištěnou výhradně odvratnou kolejí
a) hlavní a předjízdná staniční kolej od manipulační koleje a
b) hlavní kolej od předjízdné staniční koleje.
§ 20
Způsob označování tratě
(1) Tratě na dráze celostátní a dráze regionální se označují traťovými
značkami a značkami pro zajištění projektované polohy koleje.
(2) Značky pro provozní a stavebnětechnickou orientaci na dráze (kilometrovníky,
hektometrovníky) musí svým provedením a umístěním vyznačit kilometrickou polohu kolejí
od začátku do konce příslušné trati.
(3) Hraniční znaky (mezníky) se umisťují v lomových bodech hranice obvodu
pozemků, které tvoří železniční dopravní cestu. V přímých úsecích hranice obvodu
pozemků mohou být mezníky vzdáleny nejvýše 200 m.
(4) Staničníky s lichým číselným údajem o kilometráži se osazují v tělese
dráhy vlevo ve směru staničení tratě, staničníky se sudým číselným údajem se osazují
vpravo. Staničníky se mohou upevňovat i jako tabulové na nosné konstrukce, u vícekolejných
elektrizovaných tratí zpravidla oboustranně.
(5) Značky k zajištění projektované polohy koleje se umisťují podle projektové
dokumentace. K stabilnímu osazení značek se využívají zejména stálé objekty a zařízení
(např. trakční podpěry, konstrukce mostů, zárubní a tunelové zdi). Mimo objekty se
značky osazují tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a trvanlivost.
(6) Stavby železničního spodku se označují kilometrickou polohou. Ostatní
zařízení (např. stožáry, sloupy) se označují pořadovými čísly nebo písmeny v pořadí
ve směru od nultého kilometru trati.
(7) Tratě vlečky se označují kilometrovníky a hektometrovníky.
§ 21
Minimální vybavenost železniční stanice a železniční zastávky
(1) Železniční stanice a železniční zastávky musí být vybaveny:
a) nástupišti,
b) prostory nebo přístřešky pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními
vlivy,
c) bezbariérovým přístupem na nástupiště včetně hmatového a dálkově
ovládaného akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností
pohybu a orientace2) a
d) osvětlením prostor pro cestující.
(2) Pokud je železniční stanice nebo železniční zastávka vybavena elektronickým
informačním systémem, musí být elektronický informační systém zpřístupněn i pro osoby
s omezenou schopností orientace.
§ 22
Uspořádání elektrických zařízení
(1) Všechna elektrická zařízení musí být provedena a provozována tak,
aby vytvářela spolehlivý, bezpečný a vzájemně kompatibilní systém, a musí splňovat
podmínky
a) ochrany osob před nebezpečným dotykovým napětím,
b) zajišťování plynulé
drážní dopravy při požadovaném provozním zatížení a stanovených rychlostech,
c) ochrany
před účinky bludných proudů elektrické trakce.
(2) Elektrická zařízení musí mít ochranu před účinky zkratů, přetížení
a přepětí.
(3) Intenzita osvětlení musí odpovídat požadavkům bezpečnosti cestující
veřejnosti a osob zúčastněných na provozování dráhy a drážní dopravy.
(4) Vodivé konstrukce drážních zařízení vyjma neživých částí pevných
trakčních zařízení se na elektrizovaných tratích zpravidla umisťují v takové vzdálenosti,
aby je nebylo třeba ukolejňovat.
(5) Zásady zřizování a provozování drážních elektrických zařízení obsahují
technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 1, 3 až 5, 15 až 39, 43, 45
až 73, 89, 90, 93 až 104 a jiné související harmonizované nebo určené normy2a).
(6) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí splňovat tyto
podmínky:
a) spolehlivě přenášet povely z řídícího pracoviště do ovládaného zařízení;
zadání povelu musí sestávat nejméně ze dvou úkonů, případnou svou poruchou nesmí
zařízení samočinně udělovat pokyny; zařízení musí být vybaveno signalizací stavu
a funkce zařízení,
b) umožňovat přepnutí z dálkového na místní ovládání a naopak,
c)
nesmí být ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení
nebo vyššími harmonickými kmitočty energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo
elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové soustavy dráhy a naopak samo
nesmí negativně ovlivňovat jiná elektrická zařízení.
(7) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí mít zajištěno
nouzové napájení po dobu nejméně 30 minut, při použití výpočetní techniky k řízení
dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové.
(8) Každé elektrické zařízení nově uváděné do provozu musí být ověřeno
z hlediska elektrické bezpečnosti a dalších požadavků podle odstavce 1 výchozí revizí.
Zpráva o výchozí revizi musí být uložena u elektrického zařízení nebo spolu s technickou
dokumentací u jeho provozovatele až do jeho zrušení.
§ 23
Uspořádání zabezpečovacího zařízení
(1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby
a) při splnění provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo
svojí funkcí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení drážní
dopravy,
b) rozsah a kvalita technických prostředků zabezpečení železničních
stanic a tratí odpovídaly traťové rychlosti, přičemž
1. do rychlosti 60 km.h
-1
staniční zabezpečovací zařízení musí
vylučovat nedovolené protisměrné jízdy vlaků, správnou polohu pojížděných a odvratných
výhybek a výkolejek ve vlakové cestě kontroluje a zajišťuje určený zaměstnanec až
do skončení vlakové cesty, 2. do rychlosti 100 km.h
-1
zabezpečovací zařízení nesmí dovolit
jízdu vlaků nebo posunu povolující návěstí nebo přenesením informace o povolení jízdy
na vedoucí drážní vozidlo, pokud by tato jízda byla ohrožena jinou jízdou vlaků,
posunu nebo posunu mezi dopravnami, jejichž jízda byla při činnosti zabezpečovacího
zařízení povolující návěstí nebo přenesením informace o povolení jízdy na vedoucí
drážní vozidlo umožněna; povolení k jízdě vlaku smí zabezpečovací zařízení vydat
za normální činnosti jen při správné poloze pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek
a každý zařízením provedený závěr prvků pro zajištění jízdy vlaku nesmí zařízení
dovolit obsluhou zrušit bez: 2.1. uskutečnění jízdy vlaku,
2.2. evidované nouzové
obsluhy,
2.3. zjištění zařízením, že drážní vozidlo další jízdou neohrozí jízdu ostatních
vozidel nebo činnost zařízení,
2.4. uplynutí stanovené doby za podmínky, že drážní
vozidlo bude zastaveno zakazující návěstí nebo přenesením informace o zákazu jízdy
a neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení, nebo
2.5. přijatého potvrzení
od zabezpečovacího zařízení na vedoucím drážním vozidle, že obdrželo informaci o
zákazu jízdy a neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení.
3. při rychlosti vyšší než 100 km.h
-1
zabezpečovací zařízení
nesmí dovolit jízdu vlaků, posunu a posunu mezi dopravnami povolující návěstí nebo
přenesením informace o povolení jízdy na vedoucí drážní vozidlo, pokud by tato jízda
byla ohrožena jinou jízdou vlaků, posunu nebo posunu mezi dopravnami, jejichž jízda
byla při činnosti zabezpečovacího zařízení povolující návěstí nebo přenesením informace
o povolení jízdy na vedoucí drážní vozidlo umožněna; povolení k jízdě drážního vozidla
smí zabezpečovací zařízení vydat za normální činnosti jen při správné poloze pojížděných
a odvratných výhybek a výkolejek a při volnosti vlakové či posunové cesty. Každý
zařízením provedený závěr prvků pro zajištění jízdy vlaku, posunu a posunu mezi dopravnami
smí být při činnosti zabezpečovacího zařízení zrušen: 3.1. po uskutečnění jízdy drážního
vozidla, a to samočinně,
3.2. při použití evidované nouzové obsluhy,
3.3. obsluhou
po zjištění zařízením, že drážní vozidlo další jízdou neohrozí jízdu ostatních vozidel
nebo činnost zařízení,
3.4. obsluhou po uplynutí stanovené doby za podmínky, že drážní
vozidlo bude zastaveno zakazující návěstí nebo přenesením informace o zákazu jízdy
a neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení, nebo
3.5. obsluhou na základě
přijatého potvrzení od zabezpečovacího zařízení na vedoucím drážním vozidle, že přijalo
informaci o zákazu jízdy a neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost staničního
zabezpečovacího zařízení,
c) zabezpečilo přejezdy ve stanoveném rozsahu,
d) přenášelo na vedoucí drážní vozidlo informace o povelech zakazujících,
povolujících, případně omezujících jízdu:
1. je-li traťová rychlost vyšší než 100
km/h,
2. bez ohledu na rychlost, jde-li o trať bez proměnných návěstidel (vyjma tratí
se zjednodušeným řízením drážní dopravy a vleček),
3. jde-li o trať dráhy celostátní
nebo regionální, evropským vlakovým zabezpečovacím systémem6), nebo
4. jde-li o trať
(její část) s traťovou rychlostí vyšší než 160 km/h, evropským vlakovým zabezpečovacím
systémem 6).
Ustanovení bodu 1 se nemusí uplatnit mezi státní hranicí a první pohraniční stanicí
na území České republiky, není-li traťová rychlost vyšší než 160 km/h a bude-li traťový
úsek vybaven zařízením zajišťujícím automatickou aktivaci nouzového brzdění při nerespektování
návěsti zakazující jízdu,
e) zajišťovalo využití traťové rychlosti na tratích a na hlavních
kolejích v železniční stanici, je-li traťová rychlost vyšší než 60 km.h
-1
,f) zajišťovalo požadovanou dopravní propustnost dráhy,
g) umožňovalo dálkové ovládání jednotlivých objektů zabezpečovacích
zařízení, pokud je technologicky účelné.
Podrobnosti o navrhování a provedení zabezpečovacího zařízení obsahují
technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 1, 15 až 31, 33 až 38, 43, 47
až 57, 73 až 92, 95 až 98, 102 až 104 a 177.
(2) Elektrické obvody a konstrukční díly, jejichž funkcí je přímé zajišťování
bezpečnosti jízdy vlaků a zabezpečeného posunu, musí být navrženy, dimenzovány, provedeny
a jištěny tak, aby tuto svoji funkci plnily spolehlivě při všech provozních stavech
zařízení i při všech poruchových stavech způsobených uvažovanými poruchami. Navrhování,
dimenzování, provedení, jištění a podmínky použití obsahují technické normy uvedené
v příloze č. 5 pod položkami 1, 3 až 5, 17 až 20, 22 až 24, 28 až 31, 38, 53, 77
až 89, 95 až 98, 102 až 104 a jiné související harmonizované nebo určené normy2a).
(3) Zabezpečovací zařízení musí mít zajištěnu plynulou dodávku elektrické
energie.
(4) Způsob ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, způsob ověření
nových zařízení a kritéria zajištění bezpečnosti provozování drážní dopravy obsahují
technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 5, 18, 23, 24, 26, 33 až 36,
38, 53, 57, 73, 77 až 88, 104 a jiné související harmonizované nebo určené normy2a).
(5) Všechny části zabezpečovacího zařízení, které zajišťují bezpečnostní
funkci, musí být opatřeny bezpečnostními závěry.
(6) Zabezpečovací zařízení nesmí být zdrojem rušení sdělovacího ani jiného
elektrického zařízení a nesmí být rušeno jiným zařízením.
(7) Pro obsluhu zabezpečovacího zařízení na dráze budované pro rychlost
vyšší než 200 km/h se zřizuje záložní pracoviště umístěné odlišně od hlavního pracoviště.
§ 24
Uspořádání sdělovacího zařízení
(1) Sdělovací zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro
řízení a dorozumění mezi osobami zúčastněnými na provozování dráhy a drážní dopravy,
pro funkci drážních technologických zařízení, automatizačních systémů dráhy a pro
informování cestujících.
(2) Sdělovací zařízení může být uspořádáno do samostatných okruhů pro
spojení dvou určených zařízení nebo do účastnických sítí tak, aby zajišťovalo podmínky
pro řádné provozování dráhy a drážní dopravy.
(3) Samostatné okruhy pro obsluhu dráhy a organizování drážní dopravy
se zřizují jako traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy. Musí splňovat
tyto podmínky:
a) traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy nesmějí být
spojovány mezi sebou ani s jinými okruhy,
b) do hláskového okruhu se smějí zapojovat
pouze telefonní přístroje na obou koncích prostorového oddílu; při postavení oddílového
návěstidla na návěst dovolující jízdu musí být rozpojen mikrofonní obvod hláskového
telefonu, jde-li o jednokolejnou trať,
c) do výhybkářského okruhu se smějí zapojovat
pouze telefonní přístroje osob, které se podílejí na zjišťování volnosti vlakové
cesty,
d) do přivolávacího okruhu se smí zapojovat pouze telefonní přístroj osoby
řídící organizování drážní dopravy a telefonní přístroj u vjezdového návěstidla.
(4) Sdělovací zařízení na elektrizovaných tratích a v jejich blízkosti
musí být konstruováno tak, aby nebylo ovlivňováno příslušnou trakční soustavou.
(5) Pro sdělovací zařízení musí být zajištěna ochrana proti nebezpečným
a rušivým účinkům souběžných nebo křižujících silových nebo trakčních vedení, jakož
i proti rušivým a nebezpečným vlivům atmosférické elektřiny.
(6) Pro přenos informací při provozování dráhy a drážní dopravy lze používat
rádiová sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle zvláštního předpisu.3)
(7) Sdělovací zařízení použitá pro zajištění provozování dráhy nebo drážní
dopravy musí umožnit záznam přenosu informací.
(8) Rozhlasové zařízení musí umožňovat nastavení hlasitosti jednotlivých
reproduktorových větví.
(9) Vzdálenost nejnižšího vodiče (závěsného kabelu) nadzemního sdělovacího
vedení od povrchu terénu nesmí být menší než
2,5 m podél železničních tratí na pozemku dráhy 5,0 m podél železničních tratí mimo pozemek dráhy 3,0 m v železničních stanicích 6,0 m při křížení dálnic a silnic 5,0 m při křížení ostatních pozemních komunikací.
(10) Kříží-li nadzemní sdělovací vedení kolej bez elektrické trakce,
nesmí vzdálenost nejnižšího vodiče od temene kolejnice klesnout pod 6,0 m.
(11) Nadzemní sdělovací vedení s výjimkou elektricky nevodivých sdělovacích
vedení nesmí křížit elektrizovanou kolej.
(12) Způsob zajištění plynulé dodávky elektrické energie a provozování
drážních sdělovacích zařízení obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod
položkami 16, 17, 53, 56, 73 až 76, 85 až 90, 102 až 104 a jiné související harmonizované
nebo určené normy2a).
(13) Sdělovací zařízení nesmí být zdrojem rušení zabezpečovacího zařízení
ani jiného zařízení.
§ 24a
Při rekonstrukci nebo modernizaci stavby dráhy celostátní nebo regionální
musí být zajištěno uspořádání elektrických, sdělovacích a zabezpečovacích zařízení
umožňující provozování střídavé trakční soustavy o napětí 25 kV s kmitočtem 50 Hz.
§ 24b
Technické podmínky a požadavky pro stavbu dráhy celostátní budované pro
rychlost vyšší než 200 km/h
(1) Dráha celostátní budovaná pro rychlost vyšší než 200 km/h se
navrhuje s ohledem na zajištění její provozní spolehlivosti tak, aby
a) doba narušení provozování drážní dopravy, za jehož vznik odpovídá
provozovatel dráhy, z důvodu poruch součástí dráhy8), nepřesáhla 1 minutu na 1 000
vlakových kilometrů na dané části dráhy za období platnosti jízdního řádu,
b) délka trvání každé jednotlivé poruchy součástí dráhy s narušením
provozování drážní dopravy, za jejíž vznik odpovídá provozovatel dráhy8), nepřesahovala
200 minut a
c) počet narušení provozování drážní dopravy, za jejichž vznik odpovídá
provozovatel dráhy8), nebyl vyšší než 15 na 100 km délky dráhy za období platnosti
jízdního řádu.
(2) Dráha celostátní budovaná pro rychlost vyšší než 200 km/h musí být
zabezpečena proti vniknutí nepovolaných osob, zvěře nebo pádu cizích předmětů na
takovou dráhu.
Hlava třetí
TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A
VLEČKY
§ 25
(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny stavebnětechnickými
parametry a dovoleným opotřebením za provozu součástí dráhy a funkčností jejich částí
(komponentů).
(2) U kolejí a výhybek musí být udržován rozchod a geometrická poloha koleje
v rozmezí dovolených tolerancí obsažených v technické normě uvedené v příloze č.
5 pod položkou 160.
(3) U výhybek musí být zabezpečena funkce pohyblivých částí jejich ovládání
a zajištění v koncových polohách.
(4) Opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí a
jejich součástí nesmí překročit hodnoty uvedené v příloze č. 6.
(5) V provozované koleji nesmí být bez opatření zajišťujících bezpečné
provozování drážní dopravy ponechána kolejnice s lomy nebo vadami.
(6) Ojetí kolejnic a výhybek nesmí oslabit jejich průřez na hodnoty, při
kterých jeho únosnost nevyhoví stanovené traťové rychlosti a největší dovolené hmotnosti
na nápravu. Únosnost oslabených průřezů se zjistí statickým výpočtem.
(7) Kolejnicové podpory kolejí a výhybek nesmí být poškozeny a opotřebovány
v rozsahu, který by způsobil narušení držebnosti upevňovadel a rámové tuhosti koleje
i výhybek.
(8) Stav a znečištění kolejového lože, pražcového podloží a systém odvodnění
nesmí způsobovat narůstání vad v geometrické poloze koleje, snižovat únosnost i stabilitu
zemního tělesa vedoucí k trvalému omezení traťové rychlosti a přechodnosti vozidel.
(9) Stav součástí železničního svršku musí v místech provozu kolejových
obvodů trvale vykazovat nejvýše tyto hodnoty měrné svodové admitance:
a) mezi kolejnicovými
pásy téže koleje 0,67 S.km
-1
(Siemens na kilometr),b) mezi kolejí a zemí 1,5 S.km
-1
(Siemens na kilometr).(10) Provozně technický stav staveb železničního spodku musí zabezpečovat
jejich projektované vlastnosti a parametry a nesmí ohrožovat bezpečnost provozování
dráhy a drážní dopravy a trvale omezovat její plynulost.
(11) Pro zajištění bezpečného provozování dráhy musí být zatížitelnost
stavebních prvků mostních objektů vyšší než účinky provozovaných kolejových vozidel.
Zatížitelnost stavebních prvků se zjistí statickým přepočtem, který musí vzít v úvahu
stav a míru degradace materiálu použitých prvků. Splnění těchto podmínek se uvede
v posouzení přechodnosti vozidel.
(12) Provozně technický stav železničních přejezdů a přechodů musí zabezpečovat
bezpečné provozování dráhy a bezpečný provoz na pozemní komunikaci; zejména musí
být podle projektové dokumentace zajištěno označení a zabezpečení přejezdu, rozhledové
poměry, odvodnění a sjízdnost přejezdové vozovky.
(13) Stav elektrického zařízení a stupeň opotřebení součástí nesmí omezovat
provozní vlastnosti elektrického zařízení i všech z něho napájených zařízení dráhy,
a tím ohrožovat bezpečnost provozu těchto zařízení. Parametry a tolerance elektrického
zařízení a sdělovacího zařízení obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod
položkami 3 až 5, 7 až 12, 15 až 39, 45 až 73, 93 až 104 a jiné související harmonizované
nebo určené normy2a).
(14) Stupeň opotřebení a snížení spolehlivosti stanovených součástí zabezpečovacího
zařízení nesmí omezit jejich provozní vlastnosti. Parametry a tolerance obsahují
technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 18 až 20, 22 až 24, 28 až 31,
33, 34, 38, 53, 55, 57, 73, 77 až 90, 95 až 98, 102 až 104 a jiné související harmonizované
nebo určené normy2a).
(15) Provozně technický stav budov a sítí technického vybavení musí zabezpečovat
jejich projektované vlastnosti a parametry, nesmí ohrožovat bezpečnost provozování
dráhy a drážní dopravy a při pravidelném provozu omezovat plynulost drážní dopravy.
(16) K zajištění provozuschopnosti dráhy musí být evidovány
a) stavebnětechnické
parametry o železničním svršku, které obsahují údaje geometrické, konstrukční, typové
a výrobní, dále údaje o stáří konstrukcí a záznamy o pravidelných kontrolách a měřeních,
b)
údaje o zřizování, stavu a změnách bezstykové koleje,
c) stavebnětechnické údaje o
železničním spodku, o stavbách železničního spodku a ostatních zařízeních s údaji
identifikačními, konstrukčními a o jejich umístění a stáří,
d) stavebnětechnické údaje
o prostorové průchodnosti a přechodnosti drážních vozidel,
e) záznamy o kontrolách,
údržbě a měření sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a elektrického zařízení,
f)
protokoly o přezkoušení viditelnosti návěstidel a činnosti vlakového zabezpečovače,
g)
zprávy o provedených pravidelných revizích sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,
h)
zápisy o výsledku prohlídek zabezpečovacích zařízení,
i) identifikační a konstrukční
údaje o elektrickém zařízení,
j) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a revizích
staveb drah,
k) stavebnětechnické parametry (geometrické, typové, výrobní) určených
technických zařízení elektrických, sloužících k provozování dráhy, včetně záznamu
o provedených kontrolách, měřeních a revizích,
l) stavebnětechnické parametry budov,
určených technických zařízení a sítí technického vybavení, záznamy o provedených
prohlídkách a revizích.
(17) Evidované údaje včetně protokolů z měření a naměřených hodnot podle
odstavce 16 musí být průběžně aktualizovány a archivovány po dobu nejméně pěti let.
§ 26
(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy
se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval prohlídek
a měření je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha
č. 1").
(2) Pravidelné prohlídky a měření podle odstavce 1 se provádějí
a) obchůzkou trati, při níž se provádí pravidelná prohlídka trati pro
zjištění stavu železničního svršku a spodku, železničních přejezdů a staveb železničního
spodku a zjišťování případného výskytu zdroje ohrožení dráhy,
b) kontrolní jízdou na hnacím vozidle nebo v posledním voze vlaku, zpravidla
s nejvyšší rychlostí, pro zjištění technického stavu dopravní cesty,
c) měřením rozchodu, vzájemné výškové polohy a sklonu kolejnicových pásů
kolejí a výhybek, včetně měření směru měřicím vozem nebo jiným zařízením s kontinuálním
záznamem, při němž se zjišťují hodnoty geometrických parametrů kolejí a výhybek,
d) kontrolou prostorové průchodnosti v celé délce kolejí, a to pojízdnou
měřicí šablonou anebo jiným technickým zařízením. Koleje vlečky, na kterých se provádí
kontrola, určí provozovatel podle dopravního významu,
e) prohlídkou, při níž se zjišťuje celkový stav výhybky,
f) nedestruktivní kontrolou kolejnic, srdcovek a jazyků výhybek a vizuální
prohlídkou jejich svarů za účelem zjištění lomů nebo vad,
g) komplexní prohlídkou trati, při níž se posuzuje stav železničního
svršku, tělesa železničního spodku, staveb železničního spodku, nástupišť, ramp a
železničních přejezdů po zimním období a zjišťují se závady a jejich rozsah,
h) běžnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž
se zjišťuje celkový stav objektu,
i) podrobnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při
níž se zjišťují závady na každé části objektu,
j) prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,
k) komplexní prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,
l) měřením trakčního vedení měřicím vozem, při němž se ověřují technické
parametry trakčního vedení,
m) měřením korozivních vlivů bludných proudů na ocelové a železobetonové
konstrukce,
n) prohlídkou přejezdů a přechodů, při níž se podle projektové dokumentace
kontroluje stav označení a zabezpečení přejezdu a přechodu, rozhledové poměry, odvodnění
a sjízdnost přejezdové vozovky.
(3) Vedle pravidelných prohlídek se provádějí i mimořádné prohlídky v závislosti
na místních podmínkách a na opatřeních předešlých prohlídek.
(4) Pro zajišťování provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy
je vedle prohlídek a měření stavebnětechnického stavu nezbytné provádět v závislosti
na změnách stavebnětechnických nebo provozních podmínek ověřování provozních parametrů
staveb (zatížitelnost, přechodnost, prostorová průchodnost, dopravní moment a rozhledové
poměry na železničních přejezdech).
(5) Prohlídky,měření stavebnětechnického stavu a ověřování provozních parametrů
staveb dráhy vybudované pro rychlost vyšší než 200 km/h se provádí v nočních hodinách
mezi dvacátou třetí a pátou hodinou; v jiné době se údržba dráhy provádí pouze ve
výjimečných případech a po nezbytně nutnou dobu.
(6) Na dráze budované pro rychlost vyšší než 200 km/h se pro zajištění
provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy zřizují automatizované diagnostické
systémy a provádějí se pravidelné prohlídky a měření staveb ve lhůtách stanovených
provozovatelem dráhy v technologických postupech tak, aby byla zajištěna provozní
spolehlivost takové dráhy podle § 24b odst. 1 této vyhlášky.
(7) Naměřené hodnoty technického stavu a další skutečnosti zjištěné při
pravidelných prohlídkách rozhodné pro zajištění provozuschopnosti dráhy, včetně výstupů
z automatizovaných diagnostických systémů podle odstavce 6, musí být evidovány prostřednictvím
digitálního záznamového systému ve lhůtách stanovených provozovatelem dráhy a uloženy
po dobu nejméně 5 let.
ČÁST ČTVRTÁ
SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA
DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ
Hlava první
SOUČÁSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ
§ 27
Součástí dráhy jsou
a) kolejový spodek, který tvoří drážní zemní těleso, propustky, mosty
a stavby mostům podobné, opěrné, zárubní a obkladní zdi, odvodňovací zařízení, staniční
a traťové tunely, ochranné a regulační stavby,
b) kolejový svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí
a konstrukčních prvků; součástí kolejového svršku jsou zejména kolejnice, drobné
kolejivo, kolejnicové podpory, kolejové lože, dilatační zařízení, izolované styky,
vodivá a speciální spojení, zařízení proti putování kolejí, točny, kolejové váhy
a přesuvny,
c) stavby a pevná zařízení, nutné k ochraně proti nepříznivým vlivům
dráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních
systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhy a drážní dopravy
na elektrizační soustavu,
d) stanice, které tvoří nástupiště pro cestující a služební nástupiště,
vestibuly, přístupové a výstupní cesty, výtahy, pohyblivé schody a chodníky, dopravní
zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu, vyprošťovací štoly pro výtahy, pevná
schodiště, staniční prostory a zařízení pro služební účely a odbavování cestujících,
e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty,
zařízení telefonní, rozhlasová, rádiová, hodinová, pro přenos a zpracování dat, průmyslové
televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace, poplachová signalizační
zařízení, zařízení informačního systému, zařízení pro odbavování cestujících, zařízení
pro zvukovou signalizaci pro nevidomé, elektronické zabezpečovací systémy a zařízení
pro automatizované systémy dispečerského řízení,
f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení
a řízení drážní dopravy ve stanicích a na trati a související přenosové cesty,
g) elektrická zařízení, která zahrnují trakční měnírny, distribuční
transformovny, napájecí vedení včetně trakčního, přívodní kolejnici s příslušenstvím,
zařízení dálkového ovládání, zařízení pro měření a náhradní zdroje elektrické energie,
h) osvětlení zahrnující provozní a nouzové osvětlení ve stanicích,
tunelech a depech, rozvody a náhradní zdroje osvětlení, řídicí systémy osvětlení
a světelná zařízení nesloužící pro provozní a nouzové osvětlení,
i) stavby a zařízení pro obsluhu a údržbu pohyblivých schodů, pohyblivých
chodníků a výtahů, dopravních zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu, zásobování
vodou, odčerpání a odvedení vod ze stanic a tunelů,
j) stavby a zařízení pro odvětrávání tunelů a stanic a vytápění stanic,
zahrnující strojní zařízení, elektrické rozvody, větrací šachty, štoly a kanály,
k) zařízení požární ochrany, zahrnující požární hydranty, potrubí a
vodovodní výtoky,
l) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy,
m) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy,
k odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických prohlídek, údržby
a oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských
sítí nutných k jejich provozování.
Hlava druhá
TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY SPECIÁLNÍ A PRO STAVBY NA
DRÁZE
§ 28
Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky
a požadavky uspořádání trati, prostorového uspořádání dráhy a geometrického uspořádání
koleje a uspořádání kolejového spodku a svršku, výhybek, přívodní kolejnice, technické
parametry podzemních staveb, mostů, způsob označování trati, uspořádání a vybavení
stanic, informačního systému a vybavení prostor pro odbavení cestujících, osvětlení,
technických parametrů elektrického silového zařízení, uspořádání sdělovacího a zabezpečovacího
zařízení, zařízení dálkového ovládání, požárního zabezpečení, větrání a vytápění,
zásobování vodou a kanalizace.
§ 29
Uspořádání tratě
(1) Tratě se zřizují zpravidla dvoukolejné s pravostranným provozem.
(2) Křížení tratí navzájem, jakož i křížení s ostatními dráhami a pozemními
komunikacemi musí být mimoúrovňové.
(3) Tratě musí být spojeny s depem dvěma spojovacími kolejemi vybavenými
obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením a s dílnami pro opravu vozidel a opravnami
alespoň jednokolejnou spojkou vybavenou obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením.
Jednotlivé tratě se spojují traťovými spojkami.
(4) Tratě musí mít místa s uspořádáním kolejí umožňujícím obrat vlaků pro
dvoukolejný provoz i mimo koncové stanice.
(5) Nejmenší užitečná délka koleje pro obrat vlaků je 170 m. Nejmenší délka
koleje pro odstavování a provozní ošetření vlaků je 140 m.
(6) Vjezdové koleje v koncových stanicích musí být prodlouženy ve směru
jízdy od hranice kolejového úseku umístěného za veřejnou částí nástupiště nebo od
místa stanoveného projektem nejméně o délku zábrzdné vzdálenosti určené z nejvyšší
dovolené rychlosti v předchozím úseku. Tyto koleje musí být ukončeny zarážedly.
§ 30
Prostorové uspořádání
(1) Prostorové uspořádání staveb dráhy musí zajišťovat bezpečný průjezd
drážního vozidla a spolehlivou funkci stavby dráhy. Zásady prostorového uspořádání
obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.
(2) Kruhový tunel pro koleje má nejmenší průměr 5 100 mm.
(3) V tunelu se svislými stěnami a v podjezdu musí být dodržena v přímé
koleji podjezdná výška nejméně 4 000 mm, měřená od temene kolejnice.
(4) Podél koleje na povrchu musí být zřízena stezka pro průchod osob. V
tunelu musí být zřízena stezka nebo odstupová rampa. Stezka nebo odstupová rampa
musí být situována na opačné straně, než je přívodní kolejnice. V místech, kde je
stezka nebo rampa přeložena na opačnou stranu, musí být zřízen bezpečný přechod přes
koleje.
(5) Vzdálenost os hlavních kolejí ve dvoukolejných tunelech bez mezilehlých
podpěr ve stanicích musí být nejméně 3 500 mm v přímé koleji a v oblouku o poloměru
4 000 m a větším. Hodnoty pro zvětšení vzdálenosti os kolejí v oblouku o poloměru
menším než 4 000 m obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.
(6) Vzdálenost os kolejí na povrchu v přímé koleji a v oblouku o poloměru
250 m a větším musí být nejméně 4 000 mm, v manipulačních kolejích a ve dvojitých
kolejových spojkách nejméně 4 500 mm.
§ 31
Geometrické uspořádání koleje
(1) Směrové oblouky hlavních kolejí musí mít poloměr co největší, alespoň
500 m. Poloměr oblouku může být zmenšen až na 300 m, a to podle podmínek stavebního
povolení stanovených s přihlédnutím k místním podmínkám. Poloměr oblouku může být
zmenšen až na 150 m při omezeném prostoru a zvlášť složitých místních podmínkách
v zastavěném území, a to podle podmínek stanovených s přihlédnutím k této situaci
ve stavebním povolení.
(2) Koleje určené pro obrat a odstavování vlakových souprav se zřizují
v přímé koleji nebo v oblouku o poloměru nejméně 800 m. Oblouky ostatních kolejí
nesmí mít poloměr menší než 150 m.
(3) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem se zřizují přechodnice,
u složených oblouků mezilehlé přechodnice.
(4) Podélný sklon koleje na trati v tunelu nebo v zakrytém prostoru nesmí
být větší než 40 0/00 a nesmí být menší než 3 0/00. Podélný sklon koleje na povrchu
nesmí být větší než 25 0/00 .
(5) Nejvýše dovolený jednostranný sklon koleje ve stanici na povrchu je
1,5 0/00. Koleje ve stanici v tunelech nebo v zakrytém prostoru musí mít podélný
jednostranný sklon 3 0/00.
(6) Koleje pro obrat a odstavování vlakových souprav v podzemí musí mít
sklon nejvýše 3 0/00. Stoupání kolejí se zřizuje směrem k hlavní koleji.
(7) Poloměr zakružovacího oblouku lomu nivelety koleje nesmí být menší
než 1 000 m.
(8) Rozchod koleje je 1 435 mm.
(9) V obloucích o poloměru menším než 300 m musí být rozchod koleje zvětšen
o hodnotu rozšíření. Změna rozchodu musí být provedena rovnoměrně.
(10) V přímé koleji musí být temena hlav kolejnic ve stejné úrovni. Způsob
zřízení převýšení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.
(11) Mezi nepřevýšenou a převýšenou částí koleje musí být proveden plynulý
přechod vzestupnicí o jednotném sklonu.
(12) Parametry geometrického uspořádání koleje obsahuje doporučená technická
norma uvedená v příloze č. 5.
§ 32
Uspořádání kolejového spodku a kolejového svršku
(1) Konstrukce všech částí trati musí umožnit bezpečnou a plynulou jízdu
nejvyšší traťovou rychlostí.
(2) Kolejový spodek a kolejový svršek traťové koleje, spojovací koleje
do depa a zkušební koleje musí vyhovovat normovému zatížení a rychlosti nejméně 80
km.h
-1
, kolejový spodek a kolejový svršek u ostatních kolejí rychlosti nejméně 40
km.h-1
.(3) Kolejový spodek musí tvořit spolehlivý podklad pro kolejový svršek
a musí být řádně odvodněn.
(4) Stavby kolejového spodku musí odpovídat prostorovému uspořádání a místním
geologickým a hydrologickým požadavkům a musí být odolné proti teplotním změnám.
(5) Podzemní konstrukce musí být dimenzovány pro nejnepříznivější kombinaci
jednotlivých druhů zatížení při stavbě dráhy a provozování drážní dopravy.
(6) Stavby dráhy musí být účinně chráněny proti pronikání spodních vod,
vnikání povrchových vod a účinkům těchto vod, korozivním účinkům prostředí, účinkům
bludných proudů, povětrnostním vlivům a případným dalším vlivům snižujícím životnost
a provozní spolehlivost stavby.
(7) Konstrukce kolejového svršku musí umožňovat zřízení kolejových obvodů
zabezpečovacího zařízení a umístění zabezpečovacího zařízení.
(8) Kolejový svršek se zřizuje zpravidla jako bezpražcový s bezstykovou
kolejí.
(9) Parametry konstrukce kolejového spodku a kolejového svršku obsahuje
doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.
§ 33
Požadavky na uspořádání výhybek
(1) Konstrukce výhybek a jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou
jízdu drážních vozidel stanovenou rychlostí.
(2) Výhybky v hlavních kolejích pro odbočení na jinou trať musí umožňovat
při jízdě do odbočky rychlost nejméně 60 km.h
-1
, ostatní výhybky musí umožňovat rychlost
při jízdě do odbočky nejméně 40 km.h-1
.(3) Výhybky pojížděné vlaky s cestujícími se zřizují tak, aby byly zpravidla
pojížděny po hrotu.
(4) Konstrukce výhybky musí umožňovat ruční i ústřední stavění a osazení
potřebných prvků zabezpečovacího zařízení.
(5) Ústředně ovládané výhybky v kolejích na povrchu se opatřují zařízením
pro ohřev.
(6) Parametry konstrukce výhybek a povolené tolerance obsahuje doporučená
technická norma uvedená v příloze č. 5.
§ 34
Požadavky na uspořádání přívodní kolejnice
(1) Přívodní kolejnice musí umožnit plynulou dodávku elektrické energie
pro vlaky i při nejvyšší dopravní propustnosti.
(2) Přívodní kolejnice musí být elektricky izolována od stavby dráhy nebo
stavby na dráze.
(3) Geometrické uspořádání a umístění přívodní kolejnice obsahuje doporučená
technická norma uvedená v příloze č. 5.
§ 35
Technické parametry podzemních staveb
(1) Vodotěsnost podzemních staveb musí splňovat požadavky tříd měrného
průsaku vody podle následující tabulky
měrný průsak za 24 h (l.m-2)třída typ prostoru na 100 m na 10 m ------------------------------------------------------------ 1 speciální prostory a sklady, 0,01 0,02 místnosti pro relé
2 ostatní prostory stanic, větrací 0,05 0,10 šachty, eskalátorové tunely, části tunelů u portálů v délce 500 m, výtahové šachty
3 traťové tunely, kabelové kanály, 0,10 0,20 kolektory 4 ostatní podzemní prostory 0,50 1,00
(2) Způsob provedení konstrukce podzemních staveb obsahuje doporučená technická
norma uvedená v příloze č. 5.
(3) Vodorovné zatížení dělící stěny q
k
se stanoví v rozmezí 3,0 kN/m -
5,0 kN/m.§ 36
Technické parametry mostů
(1) Prostorová úprava na mostech a konstrukcích mostům podobných musí
vyhovovat průjezdnému průřezu zvětšenému o postranní prostory pro průchod a manipulaci.
Od osy koleje musí být zachovány nejméně tyto volné vzdálenosti: Vzdálenost
os kolejí na mostě je nejméně 4 000 mm.
a) u konstrukcí
na mostech a galeriích 2 400 mm,
b) u zábradlí 2 550 mm,
c) na přesuvnách
1. se zákazem
vstupu osob 1 700 mm,
2. při dovoleném průchodu osob podél vozidla v klidu 2 300 mm.
(2) Mosty a konstrukce mostům podobné se navrhují pro zatížení normativním
zatěžovacím vlakem. Normové zatížení mostů a konstrukcí mostům podobných obsahuje
doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.
§ 37
Způsob označování trati
(1) Tratě na dráze speciální se označují traťovými značkami a značkami
pro zajištění projektované polohy koleje (kolejové značky).
(2) Značky pro provozní a stavebnětechnickou orientaci na dráze (kilometrovníky,
hektometrovníky) musí svým provedením a umístěním vyznačit kilometrickou polohu kolejí
od začátku do konce příslušné trati pro každou kolej samostatně.
(3) Kilometrovníky a hektometrovníky se osazují vždy vpravo od koleje ve
směru jízdy vlaku. Materiál, tvar, rozměry i umístění obsahuje doporučená technická
norma uvedená v příloze č. 5.
(4) Kolejové značky se umisťují na opačnou stranu koleje, než na které
je umístěna přívodní kolejnice. Značky se umísťují v přímé koleji ve vzdálenosti
50 m, v oblouku ve vzdálenosti 25 m a v hlavních vytyčovacích bodech oblouku a výhybek.
§ 38
Uspořádání a vybavení stanic
(1) Stanice se zřizují v přímé koleji nebo v oblouku o poloměru minimálně
800 m. Svým stavebním uspořádáním a vybavením musí zajistit podmínky pro přepravu
cestujících stanovené projektem.
(2) Prostory a zařízení sloužící cestujícím musí umožňovat přístup a užívání
osobám s omezenou schopností pohybu a orientace2). Dopravní zařízení pro cestující
a samostatná dopravní zařízení pro cestující s omezenou schopností pohybu umístěná
ve stanicích musí splňovat podmínky podle následujících odstavců a dále podmínky
stanovené zvláštními právními předpisy2),2b).
(3) Pokud nejsou provedena jiná opatření k zabránění vniknutí vody do prostoru
dráhy, musí být vstupy z volného prostranství nejméně 0,6 m nad úrovní nejvyšší dosažené
povodňové hladiny v místě, nejméně však stoleté vody.
(4) Boční nástupiště musí být navzájem mimoúrovňově spojena pro přechod
cestujících. Nástupiště ve stanicích na povrchu musí mít po celé délce přístřešky.
Prostorové uspořádání a způsob provedení konstrukce nástupiště obsahuje doporučená
technická norma uvedená v příloze č. 5.
(5) Ve vzdálenosti 600 mm od hrany nástupiště musí být v ploše nástupiště
po celé jeho délce umístěny tvarově jednotné barevně a hmatově vnímatelné značky
šířky 150 mm vyznačující bezpečnostní pás. Povrch bezpečnostního pásu musí mít protiskluzovou
úpravu. Bezpečnostní pás včetně hmatově vnímatelných značek se nemusí zřizovat v
případě, kdy je prostor kolejiště chráněn nástupištní stěnou. Ukončení nástupiště
pevnou překážkou musí být vizuálně i hmatově vyznačeno.
(6) Pevná schodiště pro cestující se zřizují ve sklonu mírném podle doporučené
technické normy uvedené v příloze č. 5. Výška schodu může být nejvýše 160 mm. První
a poslední schod schodišťového ramene musí být barevně vyznačen. Ve stísněných podmínkách
lze zřídit sklon do 30 stupňů. Hrany stupňů pevných schodišť musí být upraveny proti
uklouznutí. U každého ramene pevného schodiště musí být zřízena madla ve výši 1 000
mm. Je-li pevné schodiště pro cestující jedinou přístupovou cestou na nástupiště,
musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace2).
(7) Pro vertikální dopravu osob a nákladů musí být v podzemních stanicích
zřízeny výtahy.
(8) Provedení staveb výtahů musí odpovídat prostředí a účelu, pro které
je výtah určen. Výtahy pro cestující musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace2).
(9) Podle místních podmínek se ve stanicích zřizují pohyblivé schody a
pohyblivé chodníky. Je-li rozdíl spojovaných úrovní větší než 5 m ve směru výstupu
a větší než 7 m ve směru sestupu, zřizují se pohyblivé schody vždy. Pohyblivé schody
a pohyblivé chodníky musí být vybaveny pomocnou brzdou.
(10) Navazují-li na sebe bezprostředně dvoje pohyblivé schody nebo pohyblivé
chodníky, musí mít stejnou dopravní kapacitu. Nástupní a výstupní úroveň musí mít
dostatečný přístupový a rozptylový prostor.
(11) Jsou-li pro výstup ze stanice zřízeny pouze pohyblivé schody, musí
mít nejméně dva pásy. Ve stanicích, kde jsou pro výstup i sestup pouze pohyblivé
schody, musí být nejméně tři pásy, všechny s možností reverzního chodu.
(12) Pohyblivé schody se navrhují o jmenovité rychlosti do 0,75 m.s
-1
;
kromě hlavního pohonu musí mít ještě pomocný pohon do rychlosti 0,05 m.s-1
. Oba pohony
musí umožňovat reverzní chod. Jmenovitá rychlost pohyblivých chodníků nesmí být vyšší
než 0,75 m.s-1
.(13) Šířka pohyblivých schodů a pásů pohyblivých chodníků musí být nejméně
1 000 mm.
(14) Na obou koncích balustrád pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků
musí být umístěno bezpečnostní tlačítko označené nápisem "STOP".
(15) Pohyblivé schody a pohyblivý chodník musí mít zařízení, které v případě
poruchy, překročení přípustných provozních odchylek nebo ztrátě napětí samočinně
zastaví jejich chod a zajistí je v klidové poloze.
(16) Balustrády pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků musí být z materiálu
nehořlavého nebo nesnadno hořlavého.
(17) Po vypnutí pohonu pohyblivých schodů nebo pohyblivých chodníků musí
být vyloučen neúmyslný chod schodů nebo pásů pohyblivých chodníků i při jejich zatížení.
(18) Pohyblivé schody a chodníky pro cestující musí umožňovat užívání osobami
s omezenou schopností orientace2).
(19) Nástupištní stěna musí být zkonstruována a umístěna tak, aby
a) v postranním prostoru mezi vlakem a nástupištní stěnou při případném
použití nouzového otevření dveří nedošlo k zachycení cestujícího mezi vlakem a nástupištní
stěnou,
b) nástupištní dveře pro nástup a výstup cestujících byly širší než
dveře vlakové,
c) k otevření nástupištních i vlakových dveří došlo až po zastavení
vlaku a zajištění souososti obou dveří,
d) se vlakové i nástupištní dveře otevíraly a zavíraly synchronně;
systém musí umožnit otevření dveří prostřednictvím vysílačky pro osoby se zrakovým
postižením,
e) nástupištní dveře byly v uzavřené poloze blokovány a dohled nad
jejich uzavřením byl nepřetržitý,
f) v případě ztráty dohledu nad zavřenými nástupištními dveřmi nebo
při jejich neoprávněném otevření byl vlak automaticky zastaven,
g) poruchové stavy nástupištních dveří byly aktivně signalizovány v
řídicím středisku pro řízení drážní dopravy,
h) nástupištní dveře odstavené z provozu byly označeny, zavřeny a blokovány,
i) bylo možné nástupištní dveře v případě nouze ručně otevřít ze strany
nástupištní hrany a vlakových dveří a
j) bylo možné nouzové otevření nástupištních dveří, zajištěné proti
zneužití.
(20) V nástupištní stěně se dále zřizují dveře na koncích nástupiště umožňující
vstup zaměstnanců provozovatele dráhy a dopravce do kolejí. Dveře na konci nástupiště
musí být ze strany nástupiště blokovány proti jejich neoprávněnému otevření a neoprávněné
otevření dveří musí být aktivně signalizováno v řídicím středisku pro řízení drážní
dopravy.
§ 39
Informační systém a vybavení prostor pro odbavování cestujících
(1) Vstupy do stanic a výstupy z nich, přístupové cesty i ostatní veřejné
prostory každé stanice musí být zřetelně a srozumitelně vizuálně, hmatově, popř.
zvukově vyznačeny.2)
(2) Ve stanicích musí být oddělen a označen prostor přístupný osobám bez
platného jízdního dokladu od prostoru přístupného cestujícím s platným jízdním dokladem.
(3) V každé stanici musí být zřízeno a viditelně označeno místo, odkud
lze přivolat pomoc.
(4) Světlá šířka vstupu do placeného prostoru nesmí být menší než 0,6 m;
alespoň jeden vstup a výstup musí mít světlou šířku nejméně 1,2 m.
§ 40
Osvětlení
(1) Osvětlení stanic, tunelů a ostatních prostorů musí umožňovat bezpečný
provoz a vytvářet odpovídající prostředí pro cestující.
(2) Osvětlení stanic musí být provedeno tak, aby nemohlo dojít k oslňování
osoby řídící drážní vozidlo, a tak, aby nemohlo dojít k záměně návěstních znaků.
(3) Osvětlení veřejných staničních prostor se sdruženým osvětlením musí
být automaticky ovládáno řídicím systémem osvětlení. Osvětlení staničních prostorů
musí být zajištěno provozním osvětlením a v prostorech podle odstavce 4 též nouzovým
osvětlením.
(4) Veřejné staniční prostory, tunely, únikové cesty a další provozně důležité
prostory včetně zařízení nutných pro zásah obsluhy, případně jednotek požární ochrany,
musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Nouzové osvětlení únikových cest musí spolehlivě
osvětlovat únikovou trasu.
(5) V prostorech, ve kterých je nezbytné pokračovat v běžné činnosti při
poruše provozního osvětlení, se zřizuje náhradní osvětlení, které může být součástí
nouzového osvětlení.
(6) Nouzové a náhradní osvětlení musí mít napájení zálohované z akumulátorového
zdroje, přednostně o napětí 220 V.
(7) Rozvaděče provozního osvětlení musí být uzpůsobeny pro připojení ze
dvou sekcí hlavního rozvaděče s možností přepnutí každé sekce podružného rozvaděče
na kterýkoliv přívod. Hlavní rozvaděč pro napájení nouzového osvětlení musí mít možnost
připojení přes dobíječe ze dvou sekcí hlavního rozvaděče. Při ztrátě napětí na obou
sekcích hlavního rozvaděče musí být hlavní rozvaděč pro napájení nouzového osvětlení
napájen z nouzového zdroje.
(8) Osvětlení veřejných prostor ve stanici, provozní a nouzové osvětlení
v tunelu musí být uzpůsobeno ovládání z místa určeného provozovatelem dráhy.
(9) Venkovní osvětlení stanic musí být provedeno tak, aby směřovalo pouze
do dolního poloprostoru a do míst určených k osvětlení. Musí být vypínáno v době,
kdy stanice není v provozu, s výjimkou potřeby zajistit bezpečnost a ochranu zdraví
při práci nebo ostrahu majetku. Pro venkovní osvětlení se používají světelné zdroje
s barevnou teplotou 2 700 K a nižší.
(10) Pro světelný přechod mezi tunelem a úsekem trati na povrchu musí být
zřízeno adaptační pásmo, které je v činnosti za denního světla. Rozdíl intenzity
mezi jednotlivými úseky adaptačního pásma nesmí být větší než 1 : 10. Mezi posledním
úsekem tunelu a volným prostranstvím nemusí být dodržen uvedený rozdíl intenzity,
ale musí být dosaženo přiměřené zrakové pohody. Obdobně musí být uspořádány vstupy
a výstupy pro cestující u stanic umístěných pod zemí.
(11) V podzemí se adaptační pásma zřizují ve stanicích na vjezdu a výjezdu.
Rozdíl intenzity mezi navazujícími úseky nesmí být větší než 1 : 7. Adaptační pásma
v podzemí se nezřizují v případech stanovených projektem.
(12) Odpovídají-li hodnoty osvětlení hodnotám uvedeným v určené technické
normě nebo její části podle zákona o technických požadavcích na výrobky2a), má se
za to, že požadavky v odstavcích 1 až 11 jsou splněny.
§ 41
Technické parametry elektrických silnoproudých zařízení
(1) Elektrická silnoproudá zařízení musí být provedena a uspořádána tak,
aby
a) zajišťovala plynulost drážní dopravy při požadovaném provozním zatížení
a stanovených rychlostech,
b) nebyla zdrojem rušení nebo ohrožení funkce sdělovacích a zabezpečovacích
zařízení dráhy,
c) omezovala vznik a šíření bludných proudů.
(2) Jmenovitá napětí jsou uvedena v příloze č. 3.
(3) Všechna izolovaná vedení a elektrická zařízení mající vliv na bezpečnost
a plynulost provozu vlakové dopravy musí mít vodiče s měděnými jádry; kabely musí
být bezhalogenové v provedení oheň retardující se zvýšenou odolností proti šíření
plamene - R, nebo ohniodolné s funkční schopností při požáru - V.
(4) Elektrické stanice musí být uzpůsobeny pro napájení ze dvou na sobě
nezávislých elektrických stanic veřejného rozvodu elektrické energie o napětí 22
kV.
(5) Hlavní rozváděč nouzového napájení musí být uzpůsoben pro připojení
přes náhradní zdroj nebo dobíječe ze dvou sekcí hlavního rozvaděče. Při ztrátě napětí
na obou sekcích hlavního rozvaděče je rozvaděč nouzového napájení napájen z nouzového
zdroje.
(6) Zařízení trakčních měníren musí být dimenzována tak, aby pokryla předpokládané
zatížení vlaky, zvětšené o 20 %. Proudovou zatížitelnost usměrňovacích skupin trakčních
měníren obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. Usměrňovací skupiny
musí navíc splňovat podmínku zatížitelnosti 300 % po dobu 15 sekund.
(7) Součástí všech elektrických úseků přívodní kolejnice je technický prostředek
pro zkratování přívodní kolejnice, a to v každé stanici, kterou elektrický úsek prochází.
Tento prostředek musí být uzpůsoben pro ruční ovládání a na nově zřizovaných nebo
rekonstruovaných tratích musí být uzpůsoben také pro dálkové ovládání.
(8) Elektrické úseky hlavních kolejí musí být napájeny oboustranně při
zajištění vazby napáječů. U odstavných a obratových kolejí tvoří přívodní kolejnice
samostatné elektrické úseky.
(9) Sousední elektrické úseky přívodní kolejnice koncových stanic a jednostranně
napájené elektrické úseky musí být možno sepnout v místě nepřeklenutelného dělení
přívodní kolejnice odpojovačem s motorovým pohonem.
(10) Napájení přívodní kolejnice kusých kolejí s prohlížecími jámami musí
být vybaveno signalizací zapnutého napájení.
(11) Vypnutí napájení přívodní kolejnice a zkratování přívodní kolejnice
v obvodu stanoviště provozního ošetření musí být signalizováno
a) na kontrolním stanovišti ve stanici,
b) do trvale obsazeného místa určeného provozovatelem dráhy.
§ 42
Uspořádání sdělovacího zařízení
(1) Sdělovací zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro organizaci
a řízení drážní dopravy a pro řízení technologických procesů a informování cestujících.
(2) Sdělovací zařízení a sdělovací vedení musí být chráněna proti nebezpečným
a rušivým účinkům souběžných nebo křižujících silových vedení a proti korozi bludnými
proudy; na povrchu také proti účinkům atmosférické elektřiny.
(3) Sdělovací zařízení se napájí zpravidla z bezvýpadkového zdroje.
(4) K informování cestujících ve stanici a ve vlaku, k předávání příkazů
a informací mezi zaměstnanci musí být zřízeno rozhlasové zařízení. V ozvučených prostorách
musí být zabezpečena srozumitelnost sdělení při nejnižší úrovni hlasitosti.
(5) Na nástupištích a v prostorách, kde je to z hlediska provozování dráhy
a drážní dopravy nutné, musí být ukazatel času.
(6) Pro přenos informací při provozování dráhy a drážní dopravy lze zřizovat
a provozovat sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle zvláštního předpisu.3)
§ 43
Uspořádání zabezpečovacího zařízení
(1) Zabezpečovací zařízení musí svojí funkcí a provedením zajišťovat bezpečné
provozování dráhy a drážní dopravy a požadovanou dopravní propustnost dráhy.
(2) Elektrické obvody, konstrukční díly, které přímo zajišťují bezpečnost
provozování dráhy a drážní dopravy, musí být navrženy, provedeny a jištěny tak, aby
svoji funkci plnily při všech provozních stavech zařízení a při všech poruchových
stavech způsobených uvažovanými poruchami.
(3) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo tak, aby nebylo ovlivňováno
signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení nebo vyššími harmonickými
energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu
elektrické silové soustavy dráhy.
(4) Zabezpečovací zařízení musí být napájeno ze zdroje bezvýpadkového napájení
a minimální doba, po kterou musí tento zdroj zajistit plnou funkčnost zabezpečovacího
zařízení, je 10 minut.
(5) Zabezpečovací zařízení musí tvořit samostatnou elektrickou soustavu
izolovanou od veřejné energetické sítě.
(6) Jednopásové i dvoupásové kolejové obvody musí mít šuntovou citlivost
nejméně 0,1 Ohm. Dvoupásové kolejové obvody musí mít měrnou svodovou admitanci mezi
dvěma kolejnicovými pásy téže koleje nejvýše 0,5 S.km
-1
(Siemens na kilometr), jde-li
o upevnění kolejnice na pražcích, a nejvýše 0,05 S.km-1
, jde-li o bezpražcové upevnění
kolejnic. Pro jednopásové kolejové obvody platí hodnoty dvounásobné. Uvedené hodnoty
neplatí pro jízdu prvních pěti vlaků na nově vložených kolejnicích.(7) Izolovaný styk kolejového obvodu výhybky nebo kolový snímač počítače
náprav musí být za námezníkem ve vzdálenosti nejméně 3,5 m.
§ 44
Uspořádání dálkového ovládání
(1) Zařízení dálkového ovládání musí spolehlivě přenášet povely z řídícího
pracoviště do ovládaného zařízení. Zadání povelu musí sestávat nejméně ze dvou úkonů.
Zařízení nesmí udělovat povely samočinně, je-li povelové nebo ovládané zařízení v
poruše. Zařízení musí být vybaveno signalizací stavu a funkce zařízení.
(2) Zařízení dálkového ovládání musí mít zajištěno nouzové napájení po
dobu nejméně 30 minut. Při použití výpočetní techniky k řízení dálkového ovládání
musí být napájení bezvýpadkové.
(3) Zařízení dálkového ovládání musí umožňovat přepnutí z dálkového ovládání
na místní ovládání a naopak.
(4) Zařízení dálkového ovládání nesmí svou činností ovlivňovat činnost
drážního sdělovacího a zabezpečovacího zařízení.
(5) Zařízení dálkového ovládání musí být uspořádáno tak, aby nebylo ovlivňováno
signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení nebo vyššími harmonickými
energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu
elektrické silové soustavy dráhy.
§ 45
Požární zabezpečení
(1) Podzemní objekty musí být rozděleny na požární úseky. V prostorách
pod zemí musí být používány materiály a konstrukce s předepsanou odolností proti
ohni.
(2) Ve všech objektech musí být rozmístěny zdroje požární vody a hasicí
přístroje, které musí být snadno dosažitelné a viditelně označené. Rozmístění zdrojů,
druh a počet hasicích přístrojů stanoví projekt.
(3) V prostorách určených projektem, kde je nebezpečí vzniku požáru, se
zřizuje elektrická požární signalizace. Prostory se zvýšeným nebezpečím požáru, které
nejsou pod trvalým dozorem, musí být vybaveny automatickými hlásiči požáru s případnou
vazbou na technická zařízení ovlivňující průběh požáru.
(4) Únikové cesty musí být při mimořádných událostech osvětleny i při ztrátě
napětí pro normální osvětlení.
§ 46
Zařízení pro větrání a vytápění
(1) Ve všech prostorách musí být zajištěna výměna vzduchu větráním. Kde
nelze zajistit větrání přirozené, musí být větrání nucené.
(2) Stav a chod vzduchotechnického zařízení a jeho poruchy musí být signalizovány
na trvale obsazené pracoviště.
(3) Vzduchotechnické zařízení nesmí v případě požáru šířit kouř a teplo
mezi požárními úseky.
(4) Vzduchotechnické šachty, štoly a kanály pro přívod vzduchu musí být
vybaveny osvětlením a odvodněním. Světlá šířka a výška šachet, štol a kanálů nesmí
být menší než 1 500 mm a musí umožnit nouzový přístup do podzemních prostorů.
(5) Ve vzduchotechnických šachtách a štolách se umísťují kabely a zařízení
zajišťující činnost zařízení vzduchotechniky. Další vedení a zařízení lze do těchto
prostor umístit za podmínek stanovených provozovatelem dráhy v souladu s ustanovením
zvláštního právního předpisu3a); použité kabely musí být bezhalogenové v provedení
oheň retardující se zvýšenou odolností proti šíření plamene - R, nebo ohniodolné
s funkční schopností při požáru - V.
(6) Hygienické požadavky větrání a vytápění upravuje zvláštní předpis.4)
§ 47
Zásobování vodou a kanalizace
(1) Stanice, tunely, povrchové tratě a objekty musí být vybaveny vodovody
s pitnou vodou a musí být napojeny na kanalizaci.
(2) Vodovodní zařízení musí zajišťovat dodávku vody pro nejvyšší spotřebu
hygienických, technologických a požárních zařízení.
(3) Vodovodní a kanalizační soustava musí omezovat šíření bludných proudů
a musí být izolována od vnějších soustav.
(4) Vodovodní síť podzemních stanic musí být vzájemně propojena potrubím
uloženým v tunelu.
(5) Potrubí v tunelu musí umožňovat přímý odběr vody pro požární účely.
Uzávěry potrubí v tunelech se umisťují ve vzdálenosti do 300 m. Ve stanicích se zřizují
tyto uzávěry v úrovni čela nástupiště na obou koncích stanice v místech přístupných
i při provozování drážní dopravy.
(6) Vodovodní potrubí v traťových a staničních tunelech se ukládá na protilehlé
straně přívodní kolejnice a kabelů vysokého napětí. Je-li uloženo na téže straně
jako přívodní kolejnice nebo kabely vysokého napětí, musí být zřízena zvláštní mechanická
ochrana proti možnému ostřiku kabelů tryskající tlakovou vodou a stříkání vody na
přívodní kolejnici při poruše potrubí. Vodovodní potrubí se umisťuje níže než kabelové
rozvody a nesmí tvořit překážku při chůzi po odstupové rampě.
(7) Vodovod v podzemních prostorách musí mít vodovodní výtoky dovolující
nasazení hadic na potrubí v tunelech zpravidla ve vzdálenosti 50 m, v šachtách, kanálech,
kolektorech, ve spojovacích chodbách přestupních stanic a tunelech pohyblivých schodů
a dalších prostorách ve vzdálenosti 30 m. Vodovodní výtok pro hadici musí být navržen
též v čerpacích stanicích odpadních vod a v blízkosti sběrných jímek.
(8) Požární hydranty musí být rozmístěny tak, aby ve všech prostorách umožňovaly
hašení požáru vodní mlhou nebo tříštivým proudem.
(9) V každé stanici pod zemí musí být instalováno nezavodněné vodovodní
potrubí spojující úroveň nástupiště s povrchem.
(10) Sběrné jímky pro odvedení nebo odčerpání odpadních vod musí být vybudovány
v nejníže položených místech technických prostorů pohyblivých schodů, tunelů, šachet
výtahů a případně u vstupů.
(11) V území se stokovou sítí oddělené soustavy kanalizace musí být odpadní
vody zavedeny do stok odpadní sítě a podzemní vody do stok dešťové vody nebo vodoteče.
(12) Úroveň podlahy základních a tranzitních čerpacích stanic musí být
nejméně o 25 cm výše, než je temeno kolejnice; u místní čerpací stanice na kusých
kolejích s prohlížecími jámami má být nejméně 15 cm pod temenem kolejnice.
(13) Činnost čerpadel musí být samočinně závislá na úrovni hladiny vody
v jímce. Každá čerpací stanice musí být vybavena provozními a záložními čerpadly
v rozsahu stanoveném projektem.
(14) Základní čerpací stanice musí mít zdvojené výtlačné potrubí a musí
mít zajištěno napájení elektrickou energií ze dvou sekcí hlavního rozvaděče s možností
záskoku.
(15) Všechny jímky musí být odvětrány. Prostupy mezi jímkami a technickými
prostory čerpacích stanic odpadních vod musí být odděleny od okolí pachotěsnými uzávěry.
Technický prostor čerpacích stanic odpadních vod musí být podtlakově odvětrán na
povrch.
Hlava třetí
TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ
§ 48
(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny stavebnětechnickými
parametry a dovolenou tolerancí za provozu u staveb dráhy a funkčností jejich částí
(komponentů).
(2) Největší přípustné odchylky od rozchodu kolejí v podzemí při opotřebení
kolejnic jsou - 5 mm, + 20 mm, u kolejí na povrchu - 5 mm, + 35 mm a u traťových
spojek a spojovacích kolejí do dep v podzemí - 5 mm, + 30 mm.
(3) Odchylky od vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů nesmí být
za provozu větší než
a) u tratí v podzemí: - 4 mm, + 4 mm,
b) u tratí na povrchu:
- 10 mm, + 10 mm.
(4) Na tratích nesmí být ponechány kolejnice, výhybky a kolejová křížení,
u nichž provozním opotřebením došlo ke snížení jejich únosnosti pod požadovanou hranici.
Kromě toho nesmí být v trati ponechány kolejnice, které by svými vadami mohly ohrozit
bezpečné provozování drážní dopravy. Stupeň provozního opotřebení a nepřípustné vady
kolejnice obsahuje technická doporučená norma uvedená v příloze č. 5.
(5) Jednotlivé části výhybek musí splňovat při provozování drážní dopravy
tyto požadavky:
a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici o 3 mm a
více v místě, kde je šířka temene 50 mm a větší.
b) Výměnový závěr se nesmí dát uzavřít,
je-li u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h
-1
a vyšší mezera mezi jazykem a opornicí
v místě prvního závěru větší než 3,5 mm a u výhybek pojížděných rychlostí nižší než
60 km.h-1
větší než 5 mm.c) Vůle mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou opěrkou
nesmí být větší než 4 mm u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h
-1
a vyšší, při rychlosti
nižší než 60 km.h-1
6 mm.d) Do vzdálenosti 1 500 mm od hrotu jazyka
nesmí být odrolené vodorovné plochy o šířce 6 mm a větší. Podrobnosti stanoví technická
norma uvedená v příloze č. 5 v položce 172.
e) Největší svislé opotřebení srdcovky
v místě, kde šířka klínu srdcovky je 40 mm a větší, smí být:
9 mm u výhybek pojížděných
rychlostí 40 km.h
-1
a vyšší,12 mm u výhybek pojížděných rychlostí nižší než 40 km.h
-1
.f)
Vzdálenost pojížděné hrany srdcovky od vodící hrany přídržnice nesmí být menší než
1 392 mm a vzdálenost mezi vodící hranou přídržnice a vodící hranou křídlové kolejnice
nesmí být větší než 1 357 mm.
g) Jazyky, opornice, srdcovky nebo spojovací tyče nesmí
mít lomy.
h) U přídržnice nesmí být poškozen více než jeden spojovací šroub.
(6) Konstrukce pro uložení kolejí a výhybek nesmí být poškozena nebo opotřebována
v rozsahu, který nezaručuje požadovanou držebnost upevňovadel a pevnost kolejového
roštu.
(7) Technická dokumentace musí být vedena tak, aby obsahovala rozhodující
a aktuální technické údaje o dráze.
ČÁST PÁTÁ
SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA
DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ
Hlava první
SOUČÁSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ
§ 50
Součástí dráhy jsou
a) spodek tramvajové trati, který tvoří drážní zemní
těleso, propustky, mosty a stavby mostům podobné, opěrné, zárubní a obkladní zdi,
odvodňovací zařízení, tunely, ochranné a regulační stavby,
b) svršek tramvajové trati,
který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součástí
svršku tramvajové trati jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, drobné kolejivo,
kolejové lože, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, přídržnice,
zařízení proti putování kolejnic a kryt tramvajové trati,
c) stavby a pevná zařízení
nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, zařízení proti hluku, bludným proudům,
korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu
provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,
d) zastávky, které tvoří
nástupiště a nástupní ostrůvky, jejich vybavení a přístřešky,
e) sdělovací zařízení
pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení telefonní, rádiová, hodinová,
pro přenos a zpracování dat, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární
signalizace, poplachové signalizační zařízení, zařízení informačního systému, zařízení
určené k napájení sdělovacích zařízení,
f) zabezpečovací zařízení, která tvoří technické
prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy na dráze tramvajové a související
přenosové cesty,
g) elektrická zařízení, která jsou tvořena z trakčních měníren, napájecích
vedení, elektrických rozvodů, trolejového vedení, včetně nosného systému a podpěr,
přívodního a zpětného vedení, zařízení dálkového ovládání, zařízení pro regulaci
a měření,
h) osvětlení dráhy tramvajové s výjimkou veřejného osvětlení,
i) budovy
a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování drážních
vozidel a k provádění jejich technických prohlídek, údržby a oprav (depo) a k uspokojování
přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí určených k jejich provozování,
j)
pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhy,
k) stavby a zařízení pro odvětrávání
tunelů a stanic, zařízení požární ochrany zahrnující požární hydranty, potrubí a
vodovodní výtoky.
Hlava druhá
TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY TRAMVAJOVÉ A PRO STAVBY NA
TÉTO DRÁZE
§ 51
Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky
a požadavky uspořádání dráhy, prostorového a geometrického uspořádání koleje a uspořádání
spodku a svršku tramvajové trati, výhybek, zastávek, umístění traťových značek, uspořádání
sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a uspořádání a podmínky pevných trakčních
zařízení.
§ 52
Uspořádání dráhy
(1) Umístěním dráhy tramvajové na pozemní komunikaci nesmí být ohrožena
bezpečnost a plynulost silničního provozu ani provozování drážní dopravy.
(2) Dráha tramvajová musí být provedena tak, aby při provozování drážní
dopravy nebyly překračovány povolené hladiny hluku a vibrací stanovené zvláštním
předpisem.5)
(3) Na pozemní komunikaci s obousměrným provozem se zřizuje dráha uprostřed
pozemní komunikace.
§ 53
Prostorové uspořádání
(1) Výška průjezdného průřezu menší než 4 500 mm, nejméně však 4 000 mm,
je přípustná pouze v traťových úsecích dráhy tramvajové zřízených na samostatném
tělese s výjimkou přejezdů. Vždy musí být zajištěno bezpečné a spolehlivé provozování
dráhy a drážní dopravy v celém rozsahu povolené rychlosti v příslušném traťovém úseku.
(2) Vzdálenost os dvou souběžných kolejí v přímé koleji a ve směrovém oblouku
o poloměru 1 000 m a větším musí být nejméně 3 000 mm. U poloměrů menších než 1 000
m se vzdálenost os kolejí zvětšuje podle doporučené technické normy uvedené v příloze
č. 5.
(3) Parametry prostorového uspořádání stavby dráhy obsahuje doporučená
technická norma uvedená v příloze č. 5.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost
místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé
geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí
být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým
řešením a organizačním opatřením.
§ 54
Geometrické uspořádání koleje
(1) Směrové uspořádání koleje musí zaručovat bezpečnou a plynulou jízdu
vlaků traťovou rychlostí.
(2) Podélný sklon koleje dráhy tramvajové nesmí být větší než 80 0/00.
S ohledem na bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy je nutno volit podélný sklon
koleje co nejmenší.
(3) Přechod mezi přímým úsekem koleje a směrovým obloukem a mezi směrovými
oblouky o různém poloměru musí být plynulý a vytvoří se přechodnicí.
(4) Převýšení koleje v zastávkách umístěných v oblouku musí být provedeno
ve vnějším kolejnicovém pásu.
(5) U koleje dráhy tramvajové umístěné v tělese pozemní komunikace nesmí
zřízením převýšení dojít ke vzniku nevyrovnaných výškových rozdílů vytvářejících
překážku v plynulosti jízdy silničních vozidel.
(6) Přechod mezi převýšenou a nepřevýšenou částí koleje musí být proveden
plynule vzestupnicí o jednotném sklonu.
(7) Rozchod koleje dráhy tramvajové je 1 435 mm.
(8) Rozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu rozšíření,
a to přiblížením vnitřního kolejnicového pásu ke středu oblouku. Změna rozchodu koleje
musí být provedena plynule. Rozšíření rozchodu koleje musí mít plnou hodnotu v celé
délce kruhového oblouku.
(9) Podrobnosti geometrického uspořádání koleje dráhy tramvajové obsahuje
doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.
§ 55
Uspořádání spodku tramvajové trati
(1) Tvar a rozměry spodku tramvajové trati se navrhují v závislosti na
místních podmínkách v trase tramvajové trati, vlastnostech podloží a materiálů, z
nichž má být spodek tramvajové trati vybudován, uspořádání trati a na navrhovaném
svršku tramvajové trati.
(2) Spodek tramvajové trati musí zajistit funkční způsobilost po celou
dobu jeho plánované životnosti při návrhovém provozním zatížení trati. Únosnost spodku
tramvajové trati musí vyhovovat návrhovému zatížení drážní i silniční dopravou.
(3) Spodek tramvajové trati musí zajišťovat odvedení průsakových vod a
stabilní a pružné uložení kolejového svršku po dobu návrhové životnosti.
(4) Pláň a stavby spodku tramvajové trati musí být chráněny proti účinkům
klimatických vlivů, chemických rozmrazovacích prostředků, spodní vody a bludných
proudů, popřípadě i dalším vlivům, které mohou snižovat bezpečnost a spolehlivost
staveb a zařízení.
(5) V celé délce tunelů a mostů musí být zřízena stezka umožňující bezpečný
průchod osob zajišťujících provozování dráhy a drážní dopravy. V závislosti na prostorovém
uspořádání a délce tunelů musí být tunely vybaveny ochrannými výklenky. Zatížení
pro mosty a stavby mostům podobné, jakož i požadavky na umístění výklenků obsahuje
doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.
(6) Vyžadují-li to místní podmínky, musí být tunely vybaveny nuceným větráním
a osvětlením, popřípadě adaptačními pásmy pro zajištění plynulého světelného přechodu
z denního světla podle § 40 a 46.
(7) Osvětlení v tunelech musí být upraveno tak, aby nemohlo dojít k oslňování
osoby řídící drážní vozidlo a aby nemohlo dojít k záměně návěstních znaků.
§ 56
Uspořádání svršku tramvajové trati
(1) Konstrukční uspořádání svršku tramvajové trati musí zajišťovat bezpečnou
jízdu drážního vozidla traťovou rychlostí při nejvyšším provozním zatížení, pro který
je traťový úsek konstruován. Tratě dráhy tramvajové, pojížděné silničními vozidly,
musí splňovat podmínky bezpečného a plynulého silničního provozu na pozemní komunikaci.
Způsob provedení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.
(2) Kryt tramvajové trati musí svou konstrukcí vyhovovat požadavkům bezpečnosti
silničního provozu, provozování dráhy a drážní dopravy. Výšková tolerance krytu k
úrovni temene kolejnice může být nejvýše + 30 mm nebo - 30 mm.
(3) Kryt tramvajové trati nesmí svým provedením omezovat účinnost kolejnicové
brzdy drážního vozidla.
(4) Pokud nejsou kolejnice svařeny, musí být na stycích propojeny vodivým
spojením. Způsob provedení vodivého spojení obsahuje doporučená technická norma uvedená
v příloze č. 5.
§ 57
Uspořádání výhybek
(1) Konstrukce výhybek, kolejových spojek a kolejových křižovatek a jejich
vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážního vozidla stanovenou rychlostí.
Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat její spolehlivé stavění a zabezpečení.
(2) Na tramvajových tratích, na kterých je provozována veřejná drážní osobní
doprava, musí být jazyky výhybek pojížděných proti hrotu v koncových polohách zajištěny
proti samovolnému přestavení.
§ 58
Uspořádání zastávek
(1) Zastávky nesmí svým umístěním a provedením omezovat bezpečnost provozování
dráhy a drážní dopravy nebo silničního provozu. Jejich stavební provedení musí umožňovat
snadný a bezpečný přístup cestujících. Zastávky musí umožňovat přístup a užívání
osobami s omezenou schopností pohybu a orientace2). Vlastnosti těchto úprav obsahuje
technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 171.
(2) Osvětlení zastávek nesmí snižovat viditelnost návěstních znaků, umožnit
jejich záměnu nebo oslňovat řidiče tramvaje nebo silničního vozidla.
(3) Způsob provedení, umístění a vybavení zastávek obsahuje doporučená
technická norma uvedená v příloze č. 5.
§ 59
Umístění traťových značek
(1) Traťové značky nesmí svým umístěním a provedením omezovat nebo ohrožovat
bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy ani provoz na pozemní komunikaci.
(2) Značky pro označení hranic dráhy tramvajové na samostatném zemním tělese
(hraniční mezníky) se umisťují v lomových bodech nebo ve vzájemné vzdálenosti nejvýše
200 m, a to vždy na hranici drážního pozemku.
(3) Kilometrovníky a sudé hektometrovníky se osazují vpravo a liché hektometrovníky
vlevo ve směru od nultého kilometru trati, pokud je trať vedena na samostatném zemním
tělese.
(4) Zajišťovací body a hlavní výškové body pro určení geometrické polohy
koleje tramvajové trati nesmí být umístěny v místech, kde lze předpokládat možnost
porušení jejich stability. Svým umístěním musí umožnit jednoduché a rychlé zaměření
kontrolovaných bodů.
§ 60
Uspořádání zabezpečovacího zařízení
(1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby při splnění
provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo svojí funkcí bezpečné provozování
dráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení drážní dopravy.
(2) Zabezpečovací zařízení musí být chráněno před rušivými a ohrožujícími
účinky trakčního zařízení, vlivy vyvolanými souběhem s provozem na pozemních komunikacích,
popřípadě dalšími negativními vlivy okolí.
§ 61
Uspořádání sdělovacího zařízení
(1) Sdělovací zařízení se zřizuje k zajištění spolehlivého přenosu informací
při provozování dráhy a drážní dopravy a k informování cestujících.
(2) Sdělovací zařízení a sdělovací vedení musí být chráněna proti nebezpečným
a rušivým účinkům souběžných a křižujících silových vedení a zařízení, proti účinkům
atmosférické elektřiny, účinkům bludných proudů a jiným negativním vlivům.
(3) Prostory a zařízení, kde je to z hlediska bezpečnosti provozování dráhy
a drážní dopravy nutné, musí být vybaveny signalizačním zařízením, které včas a účinně
upozorní na ohrožení bezpečnosti.
(4) Signalizační zařízení nesmí svým provedením a svou činností narušovat,
omezovat nebo znemožňovat činnost jiných drážních zařízení.
§ 62
Uspořádání a podmínky pevných trakčních zařízení
(1) Pevná trakční zařízení musí být provedena tak, aby vytvářela spolehlivý
a bezpečný systém.
(2) Pevná trakční zařízení tvořící trakční napájecí soustavu musí
a)
zajistit požadovanou dopravní propustnost napájených tratí,
b) zajistit ochranu osob
před nebezpečným dotykovým napětím,
c) být chráněna proti přetížení, účinkům zkratových
proudů a proti přepětí,
d) omezovat vznik a šíření bludných proudů a být odrušena.
(3) Izolační odpor stejnosměrných napájecích přívodních kabelů musí odpovídat
provoznímu napětí, u nových kabelů nesmí být menší než 5 MOhmů na 1 km délky kabelu.
(4) Při navýšení zatížení trati o víc než 10 % proti zatížení uvedenému
v původním energetickém výpočtu musí být měřením provedeno ověření hodnoty úbytku
napětí v kolejnicích.
(5) Způsob umístění, technické provedení a vybavení pevných trakčních zařízení
obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.
Hlava třetí
TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ
§ 63
(1) U kolejí, výhybek a kolejových konstrukcí musí být zajištěn stanovený
rozchod koleje a geometrická poloha koleje. Hodnoty přípustného ojetí kolejnic obsahuje
doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.
(2) Nesmí být provozovány výhybky, které mají některou z těchto závad:
a) lom jazyka, opornice nebo srdcovky,
b) hrot jazyka nedoléhá k opornici o více než
3 mm,
c) stavěcí, závorovací nebo návěstní zařízení má vady nebo poškození, které
mohou zapříčinit ohrožení bezpečnosti provozování dráhy nebo drážní dopravy,
d) výškové
ojetí jazyka činí více než 8 mm.
(3) Kolejnice, jejichž vady nebo poškození mohou ohrozit bezpečné provozování
drážní dopravy a nelze je opravit, musí být vyměněny.
(4) Konstrukce pro uložení kolejí a výhybek nesmí být poškozeny tak, aby
byla narušena držebnost upevňovadel a rámová tuhost koleje.
(5) Odvodňovací stavby a zařízení musí zajistit trvale odvedení povrchových
a průsakových vod a jejich funkce nesmí být příčinou snižování stability a únosnosti
kolejového svršku nebo zemního tělesa.
(6) Stav krytu tramvajové trati nesmí být zdrojem ohrožení bezpečnosti
a plynulosti provozu na pozemní komunikaci.
(7) Technická dokumentace musí být vedena tak, aby obsahovala rozhodující
a aktuální technické údaje o dráze.
(8) Technická dokumentace staveb a zařízení dráhy tramvajové zahrnuje
a) výkresovou dokumentaci a technické údaje o vedení trati, umístění staveb, geometrické
údaje, konstrukční, typové a výrobní údaje o stavbách a zařízeních a jejich stáří,
b)
záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a jejich výsledcích.
§ 64
(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy
se provádějí pravidelné prohlídky staveb dráhy. Časový interval a měření stanoví
příloha č. 1.
(2) Výsledky prohlídek a měření staveb dráhy tramvajové musí být zaznamenány.
Záznam musí obsahovat datum prohlídky, předmět prohlídky, zjištěný stav a jméno osoby,
která prohlídku prováděla. Při zjištění závady musí být dále uveden druh, místo a
rozsah závady.
(3) Záznamy musí být provedeny tak, aby je nebylo možno dodatečně opravovat
nebo doplňovat, a musí být archivovány po dobu pěti let.
ČÁST ŠESTÁ
SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA
DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TROLEJBUSOVÉ
§ 65
Součástí dráhy jsou
a) pozemní komunikace včetně mostů, propustků a ochranných
a regulačních staveb, pokud jsou zřízeny výhradně pro jízdu vozidla dráhy trolejbusové,
b)
elektrická zařízení, která jsou tvořena z trakčních měníren, napájecích vedení, elektrických
rozvodů, trolejového vedení včetně nosného systému a podpěr, přívodního a zpětného
vedení, zařízení dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření,
c) stavby a pevná
zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, zařízení proti hluku, bludným
proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení
vlivu provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,
d) sdělovací zařízení
pro přenos informací obsahující zařízení telefonní, rádiová, hodinová, pro přenos
a zpracování dat, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace,
poplachová signalizační zařízení, zařízení informačního systému, zařízení určená
k napájení sdělovacích zařízení,
e) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky
zabezpečení a řízení drážní dopravy a související přenosové cesty,
f) budovy a zařízení,
určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování trolejbusů a k provádění
jejich pravidelných technických prohlídek (vozovna) a k uspokojování přepravních
potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí, nutných k jejich provozování, zastávky,
které tvoří nástupiště, a nástupní ostrůvky, jejich vybavení a přístřešky,
g) osvětlení
dráhy trolejbusové s výjimkou veřejného osvětlení,
h) pevná zařízení pro měření, údržbu
a opravu dráhy.
§ 66
(1) Dráha trolejbusová umístěná na pozemní komunikaci je v převážné části
vymezena polohou trolejového vedení a dosahem sběračů trolejbusu. Úsek dráhy trolejbusové,
který není takto vymezen, musí bezprostředně navazovat na úsek vymezený podle věty
prvé.
(2) Provozovat dráhu trolejbusovou lze jen na pozemní komunikaci, která musí
odpovídat zatížení trolejbusovým vozidlem a dynamickým účinkům vyvolaným jízdou,
brzděním a rozjezdem tohoto vozidla.
(3) Trolejbusové vozidlo nesmí být provozováno na pozemní komunikaci s podélným
sklonem větším než 12 %.
(4) Dráha trolejbusová se může křížit s železniční dráhou v jedné úrovni.
Je-li železniční dráha elektrizovaná, musí být stavebnětechnickým řešením a provozním
opatřením zajištěno bezpečné provozování obou drah včetně případů uváznutí trolejbusu
na křížení. Při křížení železniční dráhy s dráhou trolejbusovou v úrovni kolejí má
železniční doprava přednost před provozem na dráze trolejbusové.
(5) Pro uspořádání zastávek, pevných trakčních zařízení a sdělovacích zařízení,
jakož i pro kontrolní a revizní činnost platí přiměřeně ustanovení § 58, 61, 62,
63 a 64.
ČÁST SEDMÁ
SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA
DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY LANOVÉ
Hlava první
SOUČÁSTI DRÁHY LANOVÉ
§ 67
Součástí dráhy jsou
a) spodek pozemní lanové dráhy, který tvoří drážní
zemní těleso, mosty a stavby mostům podobné, tunely a ochranné stavby a zařízení,
b)
svršek pozemní lanové dráhy, který tvoří kolejnice, výhybky, drobné kolejivo, kolejnicové
podpory, přídržnice, zařízení proti putování kolejí,
c) poháněcí zařízení, lana a zařízení pro nesení a vedení vozidel a
lan,
d) napínací zařízení lan,
e) stanice, které tvoří nástupiště, zařízení určená
k provozování dráhy lanové, odbavování cestujících a k zajištění jejich bezpečnosti,
f)
zabezpečovací zařízení, které tvoří technické prostředky zabezpečení a řízení dopravy
na dráze lanové a související přenosové cesty,
g) sdělovací zařízení pro přenos informací
obsahující zařízení telefonní, rádiová, průmyslové televize, záznamová zařízení,
zařízení požární signalizace,
h) osvětlení dráhy lanové včetně příslušných rozvodů,
i) elektrická
zařízení, která jsou tvořena z napájecího vedení, elektrického rozvodu, náhradního
zdroje, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny, zařízení dálkového
ovládání a zařízení pro regulaci, měření a signalizaci,
j) stavby a pevná zařízení
nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, zařízení proti hluku, bludným proudům,
korozi, rušení telekomunikačních systémů a k omezení vlivu provozování dráhy nebo
drážní dopravy na elektrizační soustavu,
k) budovy a zařízení určené k organizování
a řízení drážní dopravy, obsluze, prohlídkám, měření a opravám dráhy lanové, včetně
inženýrských sítí určených k jejich provozování.
Hlava druhá
TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY LANOVÉ A PRO STAVBY NA TÉTO
DRÁZE
§ 68
Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky
a požadavky stavebního a prostorového uspořádání, rychlosti jízdy, intervaly mezi
vozidly, opatření pro noční provoz dráhy lanové, technické požadavky na ocelová lana,
uspořádání stanic, technické parametry zařízení pro nesení a vedení lan a vozidel,
technické parametry poháněcího zařízení, technické požadavky a parametry brzd poháněcího
zařízení dráhy lanové, technické parametry lanových kotoučů, požadavky na napínací
zařízení dráhy lanové, provedení elektrického zařízení, uspořádání sdělovacího a
zabezpečovacího zařízení, vybavení doplňujícím zařízením k zajištění bezpečného provozování
dráhy lanové a záchranným zařízením.
§ 69
Stavební uspořádání
(1) Dráha lanová se navrhuje a zřizuje tak, aby co nejméně narušovala krajinu,
ve které bude provozována, maximálně snížila možnost vzniku závad nebo úrazů a umožnila
snadnou likvidaci mimořádných událostí při provozování dráhy lanové.
(2) Dráha lanová musí být zřizována pro zatížení, která se mohou za předvídatelných
situací při provozování vyskytnout, včetně zahrnutí dynamických vlivů, únavových
vlivů materiálu a vlivů přírodních jevů.
(3) Dráha lanová může být zřizována jen z materiálů, které splňují požadavky
vyplývající z této vyhlášky.
(4) Zabezpečovací zařízení musí v součinnosti s ostatními zařízeními a
stavbami dráhy lanové zaručovat dostatečnou bezpečnost provozování dráhy lanové i
v nepříznivých provozních situacích.
(5) Dráha lanová se nezřizuje v místech ohrožených lavinami, sesuvy půdy,
padáním kamenů nebo v místech s nepříznivými geologickými podmínkami.
(6) Sklon nosného nebo dopravního lana visuté lanové dráhy při jízdě plně
zatíženého vozidla nesmí překročit 45 stupňů.
(7) Podélný sklon pozemní lanové dráhy nesmí překročit 60 stupňů.
(8) Ovládací a řídící zařízení musí být projektováno a provedeno tak, aby
bylo bezpečné a spolehlivé i při nepříznivých vlivech prostředí, zejména vlhkosti,
teplotě a jejich změnách.
(9) Technické podmínky výpočtu řízení rizika pro výběr nejvhodnějších ochranných
opatření u stavby lanové dráhy se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s
harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové
dráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky.
§ 70
Prostorové uspořádání
(1) Pro prostorové uspořádání visuté lanové dráhy se za nejnepříznivější
polohu vozidla visutých lanových drah považuje boční náklon vozu o 12 stupňů a jeho
boční posun vlivem tlaku větru za provozu. U pozemních lanových drah se za nejnepříznivější
polohu vozidla považuje náklon vozidla vlivem tlaku větru za provozu a mezního bočního
posunu nebo náklonu vyplývajícího z dynamických účinků pojezdu a odpružení skříně
vozidla, včetně dovolených tolerancí ve vztahu vodícího kola a kolejnice.
(2) Podél celé trasy, i ve stanicích, musí být zachován bezpečný průjezd
vozidel dráhy lanové.
(3) Do prostoru vyhrazeného pro bezpečný průjezd vozidel dráhy lanové nesmí
zasahovat žádná překážka s výjimkou vodítek vozidel ve stanicích a na trati. Vodítka
nesmí ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy a musí být umístěna
mimo dosah cestujících.
(4) U visutých lanových drah nesmí být boční vůle mezi vozidlem a překážkou
na vnější straně dráhy nebo mezi vozidly při jejich míjení, za nejnepříznivější polohy
vozidel, menší než 1 000 mm. Mezi otevřeným vozidlem a překážkou mezi nosnými nebo
dopravními lany musí být boční vůle nejméně 500 mm, u uzavřených vozidel 1 000 mm.
(5) U pozemních lanových drah musí být boční vůle mezi vozidlem a překážkou
na vnější straně v místech, kde není evakuační chodník, nejméně 500 mm a na straně
chodníku 1 000 mm. Mezi vozidlem a překážkou mezi kolejemi a mezi vozidly při jejich
míjení musí být boční vůle nejméně 500 mm. V tunelech je možno tyto vzdálenosti zmenšit,
nejvýše však o 300 mm.
(6) Po celé délce trati musí být nad vozidlem dráhy lanové nejmenší vzdálenost
od pevných předmětů 500 mm. V tunelech je možno tuto vzdálenost zmenšit, nejméně
však na 200 mm.
(7) U pozemních a visutých kyvadlových lanových drah může být boční vůle
mezi vozidlem a hranou nástupiště nebo výstupiště nejméně 50 mm a nejvíce 100 mm.
(8) U visutých kyvadlových lanových drah musí být ve vozidlové jámě boční
vůle mezi nejvíce vychýleným vozidlem a jámou 50 mm.
(9) Při souběhu drah lanových nesmí být vzdálenost mezi prostory vymezenými
pro bezpečný průjezd drah lanových menší než 1 000 mm a při souběhu dráhy lanové
a lyžařského vleku 1 500 mm.
(10) V místech, kde by na trase dráhy lanové s otevřenými nebo polouzavřenými
vozidly mohlo dojít k ohrožení osob nebo majetku, se zřizují ochranné konstrukce.
(11) Vzdálenost vozidel od terénu a lan od terénu, vzdálenost nejnižších
bodů dráhy lanové nad terénem a rozchod lan visuté lanové dráhy musí umožňovat bezpečné
provozování dráhy a zaručovat spolehlivou záchranu a evakuaci přepravovaných osob.
(12) Technické podmínky pro prostorové uspořádání dráhy lanové se považují
za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující
bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části2a), která obsahuje
podrobnější technické požadavky.
§ 71
Rychlost jízdy a interval mezi vozidly
(1) Nejvyšší dopravní rychlost vozidel, jejich nejmenší rozestup, zrychlení
a brzdící výkon musí být voleny tak, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících a
spolehlivá funkce zařízení dráhy lanové.
(2) U visuté lanové dráhy může dopravní rychlost odpovídat nejvýše hodnotě
stanovené projektem, a při provozování dráhy lanové nesmí být překročena. U pozemní
lanové dráhy může být nejvyšší dovolená dopravní rychlost 10 m.s
-1
.(3) Nejvyšší dovolená rychlost posunu vozidla, popřípadě rozdíl rychlosti
posunu vozidla a nástupiště ve stanici při nastupování a vystupování cestujících
je 0,5 m.s
-1
, u visuté lanové dráhy, určené pro přepravu osob s lyžemi na nohou 1,3
m.s-1
. (4) Nejvyšší revizní rychlost u visuté lanové dráhy je 0,5 m.s
-1
.(5) U dráhy lanové s odpojitelným uchycením vozidel musí být časový interval
mezi vozidly tak velký, aby se zamezilo nahromadění vozidel při jejich vjezdu do
stanice. Vzájemná vzdálenost vozidel nesmí být menší než 1,5násobek délky brzdné
dráhy při nejnepříznivějším zatížení.
(6) Nejmenší přípustné intervaly mezi vozidly na dráze lanové obsahuje
doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.
§ 72
Opatření pro noční provoz
(1) Pro pravidelnou dopravu osob v noci musí mít dráha lanová zařízení
pro osvětlení stanic, všech jejich prostorů a pracovišť, které umožní bezpečné provozování
dráhy a případné záchranné práce.
(2) Všechny provozní prostory obsazené zaměstnanci a prostory určené pro
cestující musí být vybaveny provozním i nouzovým osvětlením, které se samočinně uvede
do provozu při poruše dodávky elektrické energie.
(3) Úseky trati na vjezdech a výjezdech ze stanic musí být osvětleny na
vzdálenost nejméně rovnou dráze ujeté vozidlem za 10 s.
(4) Vozidla kyvadlové dráhy lanové musí být vybavena průvodcem ovladatelnými
nebo dálkově ovládanými vnějšími světlomety a koncovým světlem červené barvy, přepínatelnými
podle směru jízdy. Vnitřní prostor kabiny musí mít umělé osvětlení. Napájení osvětlení
musí být nezávislé na vnějším zdroji energie.
(5) Pro zabezpečení záchranných akcí musí být na dráze lanové osvětlovací
zařízení nezávislé na vnějším zdroji elektrické energie. Výdrž nouzového osvětlení
musí být minimálně 3 hodiny.
§ 73
Technické požadavky na nová ocelová lana
(1) Nová ocelová lana musí splňovat požadavky nařízení vlády o technických
požadavcích na zařízení pro dopravu osob.
(2) Nosná lana musí být vyrobena s co nejmenším počtem spájených spojů.
S lanem musí být dodáno schéma rozmístění spájených spojů.
(3) Lana pro záchranná zařízení musí zajistit bezpečnost evakuovaných osob
a svou konstrukcí vyhovovat použitému systému zařízení.
(4) Vzdálenost mezi dvěma záplety je nejméně 3 000 průměrů lana. Požadavky
na délku zápletu lana, součinitele bezpečnosti v tahu pro nová ocelová lana u visutých
lanových drah se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou
normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části2a),
která obsahuje podrobnější technické požadavky.
(5) Při pokládání nového lana se připouštějí u nekonečných lan nejvýše
dva záplety a u konečných lan jeden záplet.
(6) Splétání lan musí umožňovat bezpečné a spolehlivé provozování dráhy,
bezpečné a spolehlivé uchycení vozů a jednoznačnou identifikaci zápletu. Technické
podmínky pro splétání lan se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou
technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich
části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky.
(7) Zalévání lan do lanových spojek a koncovek musí umožňovat bezpečné
a spolehlivé provozování dráhy, musí splňovat bezpečnou funkci a přenášet požadovaná
zatížení. Technické podmínky pro zalévání konců lan se považují za splněné, postupuje-li
se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní požadavky
na osobní lanové dráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější technické
požadavky.
§ 73a
Technické požadavky na použitá ocelová lana
(1) Použité ocelové lano je používané lano, které nebylo dosud opravováno
nebo nebyla do něj zapletena vložka či pramen.
(2) Použitá ocelová lana musí být doložena původní dokumentací, záznamy
o vizuálních kontrolách, záznamy o nedestruktivních kontrolách a tahové zkoušce zkratky.
Namáhání musí být do 80 % od původního zatěžování, přípustné snížení průřezu lana
je 5 % na 6d, 6 % na 30d, 15 % na 500d, kde „d“ je jmenovitý průměr lana.
(3) Při pokládání použitého ocelového lana u visutých lanových drah se
připouští jeden záplet.
(4) Technické podmínky pro opětovné použití lan se považují za splněné,
postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní
požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější
technické požadavky.
§ 74
Uspořádání stanic
(1) Stavba stanice se svou architekturou přizpůsobuje stavbám v okolní
krajině. Prostorové uspořádání stanic musí znemožnit ohrožení cestujících nebo obsluhy
dráhy lanové mechanickým a elektrickým zařízením a vozidly dráhy lanové.
(2) Uspořádání stanice, turnikety, zařízení pro prodej jízdenek a nástupiště
musí být konstruovány a provedeny tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti nebo zdraví
osob. U stanic pozemní lanové dráhy a u visuté lanové dráhy kyvadlové musí být zajištěn
přístup a užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.2)
(3) Prostory pro nástup a výstup cestujících musí být přehledně uspořádány
a musí mít i umělé osvětlení. Místa nástupu do vozidel a výstupu z vozidel musí být
zřetelně vyznačena.
(4) Pracovní místa pro obsluhu a údržbu dráhy lanové musí být bezpečně
přístupná a uspořádána tak, aby osobám pohybujícím se na těchto místech bylo zabráněno
v pádu. Podle místních podmínek musí být tato místa vybavena kotevními body pro osobní
ochranná zařízení.
(5) Stanoviště strojníka a obsluhy musí být uspořádáno tak, aby bylo možné
přehlédnout co největší část trati dráhy lanové a místa nástupu i výstupu cestujících.
(6) Na stanovišti obsluhy poháněcího zařízení dráhy lanové, na nástupištích
a na výstupištích pro cestující a v případě potřeby též na lanových přechodech dvoulanových
oběžných drah musí být vhodně umístěna tlačítka provozního a nouzového zastavení
chodu dráhy lanové.
(7) Délka nástupiště a výstupiště na dráze lanové s pevným uchycením vozidel
se stanoví v závislosti na rychlosti jízdy vozidel. Technické podmínky pro uspořádání
stanic lanové dráhy se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou
technickou normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich
části2a), která obsahuje podrobnější technické požadavky.
Technické parametry zařízení pro nesení a vedení lan a vozidel
§ 75
(1) Podpěry visutých lanových drah musí být pevnostně dimenzovány na
nejnepříznivější zatížení dráhy lanové. Musí zajistit spolehlivé uložení a vedení
lan a bezpečný pohyb vozidel. Způsob provedení podpěr obsahuje doporučená technická
norma uvedená v příloze č. 5.
(2) Součinitel bezpečnosti podpěr proti nadzvednutí, převržení a posunutí
nesmí být menší než 1,5.
(3) Konstrukce podpěr musí být účinně chráněny proti korozi nebo jinému
poškození vlivem atmosférických vlivů. Kotvení podpěr lany je nepřípustné.
(4) Základy podpěr musí být železobetonové. Základové patky musí vyčnívat
nejméně 100 mm nad terénem a musí být na povrchu opatřeny ochranou proti povětrnostním
vlivům a proti vodě. Okolí základů musí být odvodněno.
(5) Podpěry musí být vybaveny výstupem a v jejich vrchní části lávkou
se zábradlím umožňující bezpečný přístup ke kladkám, úložným botkám a mazacím místům
na obou větvích dráhy lanové.
(6) Místa výstupů na podpěry dráhy lanové musí být trvale opatřena zákazem
vstupu nepovolaných osob.
(7) Výkyvné botky nosných lan mohou být použity pouze v technicky zdůvodněných
případech stanovených projektem.
(8) Konstrukce kladkových baterií nesmí umožnit spadnutí dopravního lana.
(9) Šířka a tvar lanové botky musí odpovídat použitému nosnému lanu a
profilu běhounu vozidla, a to i při jeho vyklonění ze svislé roviny v důsledku působení
větru, za kterého je provozování dráhy lanové přípustné. Provedení lanové botky nesmí
u drah lanových s vozovou brzdou bránit požadovanému účinku této brzdy na nosné lano,
a to ani v případě vyklonění běhounu.
(10) U visutých dvoulanových lanových drah musí být zajištěno, že tažné
lano po zvednutí z kladek opět zaujme správnou polohu a nedojde k jeho zachycení
o jakoukoliv část podpěry.
(11) Tvary a rozměry kladek, povolené tolerance, přípustné hodnoty nejmenších
tlaků lana na drážku kladky a hodnoty výchylek drážky kladky obsahuje doporučená
technická norma uvedená v příloze č. 5.
(12) Přípustné hodnoty tolerancí a opotřebení kladek jsou obsaženy v
pokynech dodavatele dráhy lanové pro provoz, údržbu a zkoušky dráhy lanové.
§ 75a
Dodatečné podmínky pro nesení a vedení lan a vozidel použitých přenesených
lanových drah
(1) Nosné sváry podpěr visutých lanových drah a ocelové konstrukce stanic
musí být podrobeny nedestruktivní kontrole. Ocelové konstrukce musí mít protikorozní
ochranu.
(2) Součásti zařízení podléhající vysokým únavovým namáháním musí být
podrobeny nedestruktivní kontrole. Mezi tyto součásti patří zejména hřídele kladkových
baterií, hřídele lanových kotoučů nebo lanové kotouče.
(3) Konstrukce podpěr a stanic musí být ověřeny výpočtem. Způsob ověření
výpočtem se považuje za splněný, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou
normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části2a),
která obsahuje podrobnější technické požadavky.
§ 76
(1) Pokud sklon koleje pozemní lanové dráhy není větší než 30 a rychlost
jízdy vyšší než 5 m.s
-1
, může být svršek dráhy lanové uložen ve štěrkovém loži.(2) Při jízdní rychlosti vyšší než 5 m.s
-1
musí být svršek pozemní lanové
dráhy mimo úseků vedených tunelem zhotoven z ocelové konstrukce.(3) Jízdní dráha na ocelové mostní konstrukci nesmí při zatížení vozidla
polovičním užitečným zatížením vykázat větší průhyb než 1/1 000 rozpětí mostu. Při
zatížení prázdným vozidlem nesmí být vzepětí mostní konstrukce větší než 1/1 000
rozpětí mostu.
(4) Únosnost a upevnění svršku pozemní lanové dráhy musí vyhovovat největšímu
zatížení odvozenému ze sklonu dráhy lanové, kolového zatížení a zatížení brzdným
zařízením vozidel.
(5) Dřevěné pražce mohou být použity pouze u štěrkového lože.
(6) U trati ohraničené zdí musí být použity ocelové pražce nebo úhlové
ocelové profily, které musí být upevněny ke konstrukci spodku tažnými kotvami.
(7) Kolejnice musí vyhovovat zatížení vozidly dráhy lanové. Profil kolejnice
musí zajistit bezpečnou součinnost s vozidlovou brzdou.
(8) Upevnění kolejnic a konstrukce svršku musí být provedeno tak, aby
bylo odolné proti účinkům sil vznikajících při brzdění.
(9) Tažné lano musí být vedeno tak, aby v žádné provozní situaci nemohlo
dojít k dotyku s terénem nebo s cizím předmětem. Ve směrových obloucích musí být
umístěna záchytná zařízení lan zabraňující vybočení lan mimo trať.
(10) Traťové a vodicí kladky pozemní lanové dráhy musí zajistit vedení
lana, být snadno seřaditelné a na trati musí být uloženy v odvodněných šachtách.
(11) Podél pozemní lanové dráhy musí být v celé její délce zřízen chodník.
Chodník musí být široký minimálně 600 mm a vést mimo prostor určený pro jízdu vozidla.
Chodník musí být chráněn proti vstupu nepovolaných osob.
§ 77
Technické parametry poháněcího zařízení
(1) Výkon poháněcího zařízení musí splňovat požadavky vyplývající z provozních
podmínek dráhy lanové.
(2) Dráha lanová musí být vybavena nouzovým poháněcím zařízením. V případech
stanovených projektem se dráha lanová vybavuje pomocným poháněcím zařízením.
(3) Poháněcí zařízení musí být provedeno tak, aby umožnilo vyzkoušení
funkce zabezpečovacího zařízení určeného k samočinnému zastavení chodu dráhy lanové
při překročení povolené rychlosti o 10 %.
(4) Poháněcí zařízení musí být provedeno tak, aby se uvedlo samočinně
do klidu, jestliže:
a) napětí v napájecí síti poklesne pod dovolenou mez nebo vzroste
nad dovolenou mez,
b) dojde k prudkému zvětšení elektrického proudu v napájecích vedeních
k pohonu v důsledku vzniku mimořádných mechanických odporů,
c) dojde k překročení maximální povolené dopravní rychlosti o více
než 10 %,
d) zabezpečovacím zařízením je dán povel k zastavení chodu dráhy
lanové,
e) dojde k nežádoucímu zpětnému chodu,
f) dojde ke zvýšení krouticího momentu motoru o více než 10 %,
g) dojde ke spadnutí dopravního lana,
h) nastanou jiné nebezpečné situace, které budou vyhodnoceny v rozboru
bezpečnosti.
(5) Poháněcí zařízení musí umožňovat také chod dráhy lanové revizní rychlostí
maximálně 0,5 m.s
-1
(revizní pohon) a obrácený pohyb tažného nebo dopravního lana
stejnou rychlostí.(6) Nouzové poháněcí zařízení dráhy lanové musí umožnit v případě poruchy
hlavního poháněcího zařízení nebo přerušení dodávky proudu v napájecí síti dokončení
jízdy do nejbližší výstupní stanice sníženou rychlostí. Přitom nesmí dojít k ohrožení
bezpečnosti cestujících.
(7) Poháněcí zařízení dráhy lanové musí být vybaveno zařízením pro indikaci
rychlosti na řídícím stanovišti a u kyvadlových drah lanových i indikací polohy vozidel
na trati.
§ 78
Technické požadavky a parametry brzd poháněcího zařízení dráhy lanové
(1) U všech drah lanových musí být nejméně dva na sobě nezávislé brzdové
systémy, z nichž každý je schopen chod dráhy lanové zastavit. Jeden z brzdových systémů
musí působit přímo na poháněcí kotouč.
(2) Brzdový systém musí umožnit spolehlivé zastavení dráhy lanové kdykoliv
v průběhu chodu dráhy lanové, a to i při největším povoleném zatížení.
(3) Brzdné účinky musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna bezpečnost
cestujících i bezpečné chování vozidel, lan a ostatních částí dráhy lanové. Zpoždění
nesmí být větší než 2 m.s-2.
(4) Požadavky na brzdový systém a brzdné účinky poháněcího zařízení se
považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou
upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části2a), která
obsahuje podrobnější technické požadavky.
§ 79
Technické parametry lanových kotoučů
(1) Odpor proti prokluzu lana na pohonném lanovém kotouči musí být takový,
aby nedošlo k prokluzu lana v drážce kotouče ani v případě, že se obvodová síla na
lanovém kotouči, odpovídající nejnepříznivějším poměrům zatížení při současném brzdění
nebo rozběhu, zvýší o 25 %.
(2) U vratných lanových kotoučů letmo zavěšených na soustavě lan musí
být závěsná lana uspořádána tak, aby napětí v každé větvi bylo stejné bez ohledu
na zatížení dráhy lanové a jeho náhlých změn při přejezdu vozidel přes podpěry, při
brzdění a rozběhu dráhy lanové.
(3) Vratné lanové kotouče musí mít prostorovou stabilitu, která vyloučí,
že i při nejnepříznivějším zatížení dráhy lanové a jeho náhlých změnách nedojde k
vypadnutí lana z kotouče.
(4) Způsob provedení a uložení lanových kotoučů obsahuje doporučená technická
norma uvedená v příloze č. 5.
§ 80
Technické požadavky na napínací zařízení dráhy lanové
(1) Napínací zařízení visuté lanové dráhy musí zajistit konstantní základní
napnutí nosných, dopravních, tažných nebo přítažných lan bez ohledu na zatížení dráhy
lanové.
(2) Napínací zařízení visuté lanové dráhy musí kompenzovat všechny průhyby
lan vyvolané nejnepříznivějším přípustným zatížením dráhy lanové a změnou teploty
v rozpětí 60 stupňů C i trvalým prodlužováním lana.
(3) Napínací zařízení musí být snadno přístupné pro kontrolu, obsluhu
a údržbu.
(4) Požadavky na provedení napínacího zařízení se považují za splněné,
postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující bezpečnostní
požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části2a), která obsahuje podrobnější
technické požadavky.
§ 81
Provedení elektrického zařízení
(1) Elektrická zařízení drah lanových musí svým provedením odpovídat
prostředí, ve kterém je dráha lanová provozována. Požadavky na provedení elektrického
zařízení se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou
normou upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části2a),
která obsahuje podrobnější technické požadavky.
(2) U přemístěných lanových drah musí elektrické zařízení splňovat požadavky
nařízení vlády o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob.
§ 82
Uspořádání sdělovacího zařízení
(1) Účastnická stanice veřejné telefonní sítě nebo sítě radiotelefonní
musí být zřízena alespoň v jedné stanici dráhy lanové. V každé stanici dráhy lanové
musí být přenosné radiostanice. Jejich počet musí odpovídat potřebám záchranných
prací.
(2) Na dráhách lanových pro přepravu osob musí být zajištěno dorozumění
a) mezi všemi stanicemi a poháněcí stanicí a mezi vozidly s doprovodem průvodce provozním
telefonem. Spojení mezi stanicemi nesmí být závislé na spojení mezi stanicemi a vozidly,
b)
mezi stanicemi akustickým signalizačním zařízením.
(3) U visutých lanových drah pro přepravu osob s vozidly nedoprovázenými
průvodcem musí být kromě telefonního spojení stanice vybaveny alespoň dvěma megafony.
(4) Sdělovací zařízení závislé na dodávce energie ze sítě musí být schopno
spolehlivého provozu i při přerušení dodávky energie ze sítě nejméně po dobu tří
hodin.
(5) Trať lanové dráhy musí být vybavena reproduktory.
§ 83
Uspořádání zabezpečovacího zařízení
(1) Dráha lanová musí být vybavena zabezpečovacím zařízením, které
zajistí samočinné zastavení chodu pohonu dráhy lanové, může-li její další chod ohrozit
bezpečnost osob nebo způsobit škody na majetku. Jde o případy, kdy
a) na visutých lanových dráhách dojde k překřížení lan,
b) dopravní lano vyběhne z kladek,
c) tažné lano se po zvednutí kladek nevrátí do normální polohy,
d) brzda běhounu vozidla je opotřebovaná,
e) napínací závaží dosáhlo nedovolené polohy,
f) rychlost jízdy se zvýší nad nejvyšší provozní rychlost,
g) nejsou řádně uzavřeny dveře vozidla při jízdě pozemní lanové dráhy,
h) vozidlo nezastaví ve stanici na stanoveném místě,
i) vozidlo nezpomalí jízdu v ochranném úseku,
j) zpomalení jízdy vozidla neprobíhá ve stanoveném režimu,
k) vozidlo se rozjede nesprávným směrem,
l) dojde k dalším nepříznivým situacím, které budou vyhodnoceny v
rozboru bezpečnosti.
(2) Zabezpečovací zařízení nesmí umožnit samočinné uvedení dráhy lanové
nebo její části do chodu.
(3) Zabezpečovací zařízení musí být ovládáno přímo tou částí dráhy lanové,
jejíž stav nebo poloha má pro bezpečnost provozu rozhodující význam.
(4) Činnost zabezpečovacího zařízení musí být trvale kontrolována klidovým
proudem nebo jiným rovnocenným systémem. Zkrat, uzemnění nebo poškození vedení nebo
zařízení musí vyvolat samočinné zastavení jízdy dráhy lanové.
(5) Zabezpečovací zařízení musí být vybaveno samočinnou indikací, identifikací
a registrací poruch ohrožujících provozování dráhy.
(6) Zabezpečovací zařízení musí být funkčně způsobilé i při provozu dráhy
lanové revizní rychlostí, popřípadě při napájení poháněcího zařízení dráhy lanové
z náhradního zdroje.
(7) Vozidla kabinové lanové dráhy musí být vybavena zabezpečenými tlačítky
pro nouzové zastavení chodu lanové dráhy.
(8) Na visutých lanových dráhách s kyvadlovým pohybem vozidel, s pohybem
přerušovaným na uzavřeném okruhu a na pozemních lanových dráhách musí být kontrolována
a) poloha vozidel na trati,
b) rychlost příjezdu vozidel ke stanicím,
c) funkce samočinného
zařízení pro úplné zastavení vozidel na konci trati,
d) podélné a příčné výkyvy vozidel
bez průvodce visutých lanových drah s kyvadlovým pohybem vozidel, které překračují
hodnoty stanovené výrobcem,
e) jízda dle nastaveného programu.
(9) Na visutých lanových dráhách vybavených vozidly s provozně odpojitelným
spínacím zařízením musí být
a) samočinná kontrola správné polohy čelisti a spínacího
mechanismu do počátku odjezdu vozidla ze stanice,
b) zajištěno automatické zastavení
pohonu v případě nesprávného připojení nebo odpojení vozidla a zastavení vozidla
na výjezdu při nesprávném připojení,
c) zajištěna bezpečná vzdálenost nutná s ohledem
na brzdnou dráhu za bodem, ve kterém probíhá připojení nebo odpojení vozidel,
d) vyloučen
zpětný pohyb vozidla po odpojení,
e) vyloučeno spadnutí vozidla na výměnách a překládacím
zařízení,
f) zajištěno dodržení minimální dovolené vzdálenosti vozidel na trati mezi
sebou a její sledování signalizací,
g) zajištěna shodná rychlost lana a vozidla připojovaného
na lano,
h) zabráněno nepředvídané změně směru pohybu.
(10) Ve všech stanicích drah lanových musí být zařízení, které zabrání
nežádoucímu uvedení dráhy lanové do chodu.
§ 84
Vybavení doplňujícím zařízením k zajištění bezpečného provozování dráhy
lanové
Visuté lanové dráhy musí být vybaveny zařízením pro měření síly a směru
větru, umístěným v místech s výskytem nejnepříznivějších větrů. Zařízení musí být
vybaveno ukazatelem rychlosti větru a zařízením, které při dosažení mezní hodnoty
rychlosti větru signalizuje na trvale obsazené stanoviště obsluhy dráhy lanové optickou
a akustickou výstrahu po dobu kritického povětrnostního stavu až do zastavení chodu
dráhy lanové. Akustická signalizace musí být vybavena zařízením umožňujícím vypnutí
akustické výstrahy.
§ 85
Vybavení záchranným zařízením
(1) Každá visutá lanová dráha musí být vybavena záchrannými zařízeními
a pomůckami k vyproštění a evakuaci cestujících. Tyto záchranné prostředky musí být
snadno přístupné a rychle dosažitelné v počtu, který je určen evakuačním plánem.
(2) Záchranná zařízení a pomůcky musí být z materiálů, které změnou klimatických
podmínek a dalšími nepříznivými okolnostmi neztrácejí požadované vlastnosti a které
odpovídají charakteru dráhy lanové a prostředí, ve kterém je provozována.
(3) Záchranné zařízení musí svou konstrukcí a hmotností umožnit provádění
záchranných prací nejvýše dvěmi osobami a rychlou a bezpečnou evakuaci i těch cestujících,
kteří se nemohou aktivně evakuace zúčastnit.
(4) Záchrana cestujících pomocí svěšení lana je přípustná pouze u drah
lanových k tomu účelu přizpůsobených.
Hlava třetí
TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY LANOVÉ
§ 86
(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny stavebnětechnickými
parametry a dovolenou tolerancí opotřebení součástí dráhy.
(2) Na dráze nesmí být ponechána zařízení pro nesení a vedení lan a vozidel
dráhy lanové, u nichž provozním opotřebením došlo ke snížení jejich únosnosti pod
požadovanou hranici. Kromě toho nesmí být na dráze ponechána zařízení, která by mohla
ohrozit bezpečnost provozování dráhy. Stupeň provozního opotřebení a nepřípustné
vady zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5 a projekt
dráhy lanové.
(3) Musí být vedena technická dokumentace jednotlivých staveb a zařízení
a udržována v aktuálním stavu. Technická dokumentace musí být vedena tak, aby obsahovala
rozhodující a aktuální údaje o dráze.
§ 87
(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnost drážní dopravy se
provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval prohlídek a
měření stanoví příloha č. 1.
(2) Výsledky prohlídek a měření musí být zaznamenány v elektronické podobě.
V záznamu musí být uvedeno datum provedení úkonu, místo a druh prohlížené stavby
nebo zařízení, zjištěný stav, návrh na opatření, jméno zaměstnance, který úkon učinil,
případně osoby oprávněné k provádění těchto úkonů. Záznamy musí být vedeny tak, aby
je nebylo možno dodatečně opravovat, doplňovat nebo přepisovat. Musí být archivovány
po dobu pěti let.
(3) U kolejí, výhybek a kolejových konstrukcí musí být zajištěn stanovený
rozchod koleje a geometrická poloha koleje.
(4) Kolejnice, jejichž vady nebo poškození mohou ohrozit bezpečné provozování
dráhy lanové a nelze je opravit, musí být vyměněny.
(5) Podklady kolejí a výhybek nesmí být poškozeny tak, aby byla narušena
držebnost upevňovadel a rámová tuhost koleje.
(6) Odvodňovací stavby a zařízení musí zajistit trvale odvedení povrchových
a průsakových vod a jejich funkce nesmí být příčinou snižování stability a únosnosti
kolejového spodku nebo svršku pozemní lanové dráhy.
(7) Provozní způsobilost nosných a pohyblivých lan dráhy lanové musí být
kontrolována nedestruktivními zkouškami osobami oprávněnými k provádění těchto zkoušek.
O kontrole musí být proveden zápis do knihy lan podle odstavce 2.
(8) Lana drah lanových pro přepravu osob musí být vyřazena z provozu,
jestliže
a) nosný průřez lana je zmenšen pod přípustnou mez podle odstavce 10,
b)
byly zlomeny i jen dva sousední tvarové dráty v jednom místě u lana uzavřené konstrukce,
c)
u šesti nebo osmipramenných lan nastal v jednom místě lana zlom více než poloviny
viditelných drátů venkovní vrstvy jednoho pramene lana,
d) se výrazněji prodloužilo
lano proti předchozímu období,
e) došlo k místnímu zúžení lana,
f) výsledek nedestruktivní
zkoušky lana prokázal, že lano je nezpůsobilé pro další provoz,
g) nastala deformace
na laně.
(9) Napínací a vyrovnávací lana musí být vyměněna bez ohledu na jejich
stav nejpozději po šesti letech používání.
(10) Požadavky na přípustné zmenšení nosného průřezu lana vyvolané viditelnými
zlomy drátů, otěrem, korozí, uvolněním pevného svazku drátů v laně a jejich poškozením
se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou
upravující bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části2a), která
obsahuje podrobnější technické požadavky.
(11) Při zjištění závady na dráze lanové, která ohrožuje nebo by mohla
ohrozit bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy, je nutno bezodkladně zastavit
chod dráhy lanové.
(12) Před prováděním geodetických měření ke zjištění stavu staveb dráhy
lanové musí být ověřena skutečná poloha výškových a směrových značek určených k měření.
Na základě výsledků geodetických měření je nutno provést potřebná opatření.
(13) Geodetická kontrola stavby dráhy lanové musí být provedena ve
lhůtách stanovených přílohou č. 1. Metody a přesnosti geodetických prací při výstavbě,
montáži a kontrole geodetických parametrů lanové dráhy jsou obsaženy v technických
normách uvedených v příloze č. 5 pod položkami 119 až 121. Kontrolované parametry
stavby dráhy lanové jsou stanoveny v příloze č. 7. Projektová dokumentace všech nově
realizovaných osobních lanových drah (nových i přenesených), visutých i pozemních,
musí obsahovat tolerance všech kontrolovaných parametrů. Tolerance kontrolovaných
parametrů u lanových drah realizovaných před platností této vyhlášky se považují
za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující
bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy nebo jejich části2a), která obsahuje
podrobnější technické požadavky. Porovnání testovaných parametrů se provádí s údaji
zjištěnými v předcházející geodetické kontrole a současně s údaji zjištěnými při
výstupní geodetické kontrole. U výstupní geodetické kontroly se zjištěné údaje porovnávají
s údaji podle projektu. Technická zpráva o geodetické kontrole musí obsahovat:
a) údaje o všech testovaných parametrech a jejich vyhodnocení,
b) vstupní hodnoty testovaných parametrů,
c) ověření výsledku geodetických prací5a).
(14) V případě překročení tolerance některého z testovaných parametrů podle
odstavce 13 posoudí výsledky geodetické kontroly autorizovaný projektant, který stanoví,
zda je daná lanová dráha způsobilá pro veřejný provoz.
(15) Při údržbě a opravách mohou být používány pouze díly a materiály,
které svou jakostí a provedením splňují požadavky technické dokumentace a technologie
dodané a schválené výrobcem dráhy lanové.
(16) Po opravě zařízení dráhy lanové musí být provedeny prohlídky a měření
v takovém rozsahu, který je nezbytný k ověření bezpečnosti a spolehlivosti dráhy
lanové.
(17) O vykonaném zápletu, opravě lana, zalití koncovky nebo spojky je nutno
vypracovat technickou zprávu a dokumentaci včetně fotodokumentace a tyto doklady
archivovat až do výměny příslušného lana. Provádět činnosti podle věty prvé může
pouze odborně způsobilá osoba.
ČÁST OSMÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 88
(1) Ustanovení této vyhlášky upravující technické podmínky a požadavky pro
stavby drah a stavby na dráze neplatí pro stavby drah a stavby na dráze, pro které
byla ověřena projektová dokumentace ve stavebním řízení před účinností této vyhlášky.
(2) Stavby drah a stavby na dráze, které byly pořízeny a dány do užívání
podle dosavadních předpisů, je možno provozovat do doby nejbližší rekonstrukce nebo
modernizace.
§ 89
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Pravidla technického provozu městských drah, vydaná Ministerstvem dopravy
České socialistické republiky a registrovaná v částce 25/1970 Sb., ve znění výnosu
č. j. 10 461/70 SMD, vydaného Ministerstvem dopravy České socialistické republiky,
ve znění výnosu č.j. 8 632/72-025, vydaného Federálním ministerstvem dopravy a registrovaného
v částce 7/1972 Sb. a výnosu č. j. 12 455/77, vydaného Federálním ministerstvem dopravy
a registrovaného v částce 12/1977 Sb.
2. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 25 188/76-025 o pravidlech
technického provozu železnic, registrovaný v částce 3/1977 Sb.
3. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 25 110/77-O25 o pravidlech
technického provozu lanových drah, registrovaný v částce 11/1978 Sb.
4. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 16 349/79 o pravidlech
technického provozu vleček, registrovaný v částce 27/1979 Sb.
5. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 299/90-240, kterým se
vydávají pravidla technického provozu metra, registrovaný v částce 101/1990 Sb.
Ministr:
PhDr. Stráský v. r.
Příl.1
1. Prohlídky a měření na dráze celostátní a dráze regionální s rychlostí do 200 km/h včetně --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Časový Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval prohlídky ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. Obchůzka trati všechny koleje s rychlostí nižší než 120 km.h-1určí provozovatel1)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2. Kontrolní jízda hlavní koleje 1 měsíc --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3. Měření rozchodu, vzájemné výškové traťové a hlavní staniční koleje 4 měsíce polohy kolejnicových pásů a směru při rychlosti vyšší než 120 km.h-1kolejí a výhybek měřicími prostředky s kontinuálním záznamem traťové a hlavní staniční koleje 6 měsíců při rychlosti vyšší než 60 km.h-1a nižší nebo rovné 120 km.h-1traťové a hlavní staniční koleje 12 měsíců při rychlosti nižší nebo rovné 60 km.h-1ostatní dopravní koleje - při měření rozchodu a vzájemné 12 měsíců výškové polohy kolejnicových pásů - při měření směru oblouků kolejí 36 měsíců manipulační koleje určí provozovatel --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4. Měření vzájemné výškové polohy výhybky v dopravních kolejích a na trati 3 měsíce kolejnicových pásů a rozchodu ve výhybkách výhybky v ostatních kolejích 6 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5. Kontrola prostorové průchodnosti hlavní koleje 24 měsíců ostatní koleje určí provozovatel --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6. Prohlídka výhybek výhybky v dopravních kolejích a na trati 3 měsíce výhybky v ostatních kolejích 6 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7. Nedestruktivní kontrola kolejnic, hlavní koleje při rychlosti vyšší než 140 km.h-14 měsíce srdcovek a jazyků výhybek a vizuální prohlídka jejich svarů hlavní koleje při rychlosti od 80 km.h-16 měsíců do 140 km.h-1včetně hlavní koleje při rychlosti od 60 km.h-112 měsíců do 80 km.h-1včetně hlavní a ostatní koleje při rychlosti do 60 km.h-1určí provozovatel --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 8. Komplexní prohlídka tratě všechny koleje 12 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 9. Běžná prohlídka mostů, objektů všechny 12 měsíců mostům podobných a tunelů --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10. Podrobná prohlídka mostů všechny 36 měsíců a objektů mostům podobných --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11. Podrobná prohlídka tunelů všechny 60 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 12. Prohlídka sdělovacího dopravní koleje na tratích 3 měsíce a zabezpečovacího zařízení s rychlostí 100 km.h-1a více dopravní koleje na tratích 6 měsíců s rychlostí do 100 km.h-1a ostatní koleje --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 13. Komplexní prohlídka sdělovacího všechny 60 měsíců a zabezpečovacího zařízení ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
14. Měření trakčního vedení hlavní koleje 6 měsíců měřicím vozem s rychlostí nad 100 km.h-1; při každém druhém měření pro rychlosti nad 120 km.h-1se měří dynamické účinky hlavní koleje 12 měsíců s rychlostí do 100 km.h-1
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 15. Měření korozivních vlivů na ocelové koleje na tratích se stejnosměrnou 24 měsíců a železobetonové konstrukce trakční proudovou soustavou a v přilehlých úsecích ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
16. Prohlídky přejezdy přejezdů a přechody 12 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 17. Prohlídky budov provozní budovy 12 měsíců ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
18. Měření úrovní rádiových sítí Jedna traťová a jedna hlavní staniční GSM-R - 24 měsíců kolej Analogové - 36 měsíců ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1) Na tratích, na kterých je zastavena pravidelná drážní doprava a na tratích s traťovou rychlostí menší než 60 km/h, na kterých se provozuje pouze nákladní doprava do objemu 0,5 mil.hrtkm ročně, lze nahradit pěší obchůzku kontrolní jízdou podle položky č. 2 prováděnou v časovém intervalu, který určí provozovatel dráhy.
2. Prohlídky a měření na vlečce --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Časový Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval prohlídky --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1. Obchůzka tratí všechny koleje určí s měřením koleje provozovatel ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2. Měření rozchodu, vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů a směru kolejí - s kontinuálním záznamem koleje s rychlostí vyšší než 40 km.h-112 měsíců - bez kontinuálního záznamu ostatní koleje určí provozovatel --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3. Měření výškové polohy výhybky s rychlostí vyšší než 40 km.h-13 měsíce kolejnicových pásů a rozchodu ve výhybkách ostatní výhybky určí provozovatel ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4. Kontrola průjezdného průřezu koleje 24 měsíců určí provozovatel --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5. Prohlídka výhybek všechny výhybky 6 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6. Komplexní prohlídka vlečky všechny koleje 12 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7. Prohlídka mostů a objektů všechny 36 měsíců mostům podobných --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 8. Prohlídka sdělovacího a všechny koleje 6 měsíců zabezpečovacího zařízení --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 9. Komplexní prohlídka všechny 60 měsíců sdělovacího a zabezpečovacího zařízení --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10. Měření trakčního vedení všechny koleje 12 měsíců měřícím vozem
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11. Prohlídka přejezdy přejezdů a přechody a přechodů na vlečce 12 měsíců
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3. Prohlídky a měření na dráze speciální (metro) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Časový Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval prohlídky ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. Obchůzka trati hlavní koleje, určí traťové koleje, provozovatel spojovací koleje do depa obratové koleje, určí zkušební kolej provozovatel
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2. Prohlídka výhybek výhybky každý v obratových stanicích den ostatní výhybky týden --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3. Měření geometrické polohy obratové koleje 3 měsíce koleje, přívodní kolejnice v koncových stanicích (ručně) kolejové spojky 6 měsíců ve stanicích --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4. Měření průjezdného průřezu hlavní koleje, horní část pojízdnou šablonou traťové spojky 3 měsíce spodní část 12 měsíců ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5. Nedestruktivní kontrola hlavní koleje 3 měsíce kolejnic a jazyků výhybek ostatní koleje s 6 měsíců přívodní kolejnicí ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
6. Měření geometrické polohy hlavní koleje, 1 měsíc kolejového svršku a přívodní traťové spojky, kolejnice měřícím vozem spojovací koleje do depa ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
7. Nedestruktivní kontrola odporových bezstyková kolej 1. po provedení svarů kolejnic svaru 2. po 24 měsících --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7a. Nedestruktivní kontrola svarů bezstyková kolej 1. po provedení kolejnic zhotovených elektrickým na nově budovaných tratích svaru obloukem nebo termitem 2. před zahájením provozu bezstyková kolej po provedení na provozované trati svaru bezstyková kolej po 12 měsících v provozu ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
8. Vizuální kontrola všechny propojky 1 měsíc proudových propojek --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 9. Kontrola montovaného všechny styky 12 měsíců izolovaného styku --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10. Kontrola styku přívodní všechny styky 6 měsíců kolejnice --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11. Prohlídka mostů a objektů všechny 36 měsíců mostům podobných --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 12. Prohlídka sdělovacího všechny 6 měsíců a zabezpečovacího zařízení ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
13. Měření deformací stavby a zařízení pod zemí 1. 12 měsíců po dobu 4 let od zahájení provozu 2. dále 24 měsíců 3. dále vždy po 60 měsících ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4. Prohlídky a měření na dráze tramvajové --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Časový Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- prohlídky 1. Obchůzka trati všechny dopravní koleje 2 týdny --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2. Prohlídka výhybek výhybky v dopravních kolejích každý den --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3. Měření geometrické polohy koleje koleje a výhybky 12 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4. Prohlídky mostů a všechny 36 měsíců objektů mostům podobných --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5. Prohlídka trakčního vedení všechny 12 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6. Prohlídky sdělovacích zařízení určená k organizaci a řízení určí a zabezpečovacích zařízení drážní dopravy, řízení technologických provozovatel procesů a informování cestujících --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5. Prohlídky a měření na dráze trolejbusové --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Časový Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval prohlídky --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1. Prohlídka trakčního vedení všechny 12 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2. Prohlídky sdělovacích zařízení určená k organizaci a řízení určí a zabezpečovacích zařízení drážní dopravy, řízení technologických provozovatel procesů a informování cestujících --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6. Prohlídky a měření na dráze lanové --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Časový Pol. Předmět a způsob prohlídky Objekt interval prohlídky --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1. Obchůzka trati trať pokud nebyla dráha lanová více než 3 dny v chodu nebo vždy po nepříznivých klimatických podmínkách --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2. Vizuální prohlídka poháněcí a každý technologického zařízení vratná stanice den před při klidovém stavu zahájením přepravy --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3. Funkční zkoušky za chodu, dráha lanová každý zkušební chod den před zahájením přepravy --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4. Prohlídka při kontrolní jízdě trať, každý podpěry, den před lana zahájením přepravy --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5. Prohlídka nosné konstrukce, dráha lanová 2 týdny pohonu, lanového kotouče, kladek, napínacího zařízení, podpěr, vozidel a jejich úchytů k lanům --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6. Komplexní prohlídka dráha lanová 1 měsíc a zkouška --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7. Prohlídka lan všechna lana každý den --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 8. Prohlídka a měření nosná, brzdová, 1 měsíc při revizní rychlosti dopravní, tažná a přítažná lana --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 9. Prohlídka a měření napínací a 1 měsíc vyrovnávací lana --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10. Prohlídka a měření dopravních dopravní lana 6 měsíců lan s pevným uchycením vozidel po posunutí nebo demontáži vozidel z lana --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11. Prohlídka, měření a zkouška záchranná zařízení 6 měsíců lan záchranných zařízení a jejich lana --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 12. První nedestruktivní kontrola nosná, brzdná 1 až 6 měsíců dopravní, tažná od položení a přítažná lana lana --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 13. Pravidelná nedestruktivní nosná, brzdná 36 měsíců kontrola lan dopravní, tažná 24 měsíců a přítažná lana ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
14. Výstupní geodetická kontrola dráha lanová Před uvedením do provozu po výstavbě -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 15. První geodetická kontrola dráha lanová 24 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 16. Pravidelná geodetická kontrola dráha lanová 60 měsíců --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 17. Prohlídka trati, trať 12 měsíců kontrola dodržení volných prostorů --------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka: Časové intervaly prohlídek lze jednotlivě prodloužit nebo zkrátit o 1/6 délky intervalu se zaokrouhlením na celé dny nahoru. Četnost prohlídek v průběhu roku musí být dodržena.
Příl.3
Jmenovitá napětí elektrických sítí metra
Tabulka č. 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Zařízení: Jmenovité napětí elektrické sítě --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Energetická zařízení: --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Elektrická zařízení a rozvody vn 22 kV 50 Hz --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Elektrická zařízení a rozvody nn: 230/400 V 50 Hz motorické, tepelné a světelné spotřebiče; ovládací a pomocné obvody --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ovládací a pomocné obvody (ze samostatného zdroje) 230 V 50 Hz --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ovládací a pomocné obvody pro nebezpečné prostory 24 V 50 Hz 60 V DC --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nouzové osvětlení 220 V DC --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Trakční zařízení v elektrické stanici 825 V DC --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Úsekové odpojovače, odpojovače ve funkci zkratovačů 750 V DC a skříně signalizace napětí --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Přívodní kolejnice 750 V DC --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Profilový vodič 750 V DC --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ovládací a pomocné obvody pro trakční zařízení 230/400 V, 50 Hz, 220 V DC, 6 až 60 V DC (obvody mn, nn) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ovládací a pomocné obvody ze samostatného zdroje 220 V DC --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ostatní pomocné obvody ze samostatného zdroje 24 V DC, 48 V DC, 60 V DC --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Akumulátorová baterie (záložní zdroj) přednostně 220 V DC, 480 V DC ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jmenovitá napětí elektrických sítí metra a ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí Tabulka č. 2 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Zařízení: Jmenovité napětí Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí ----------------------------------------------------------- elektrické sítě základní zvýšená --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- A. Sdělovací zařízení: --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sdělovací rozvody 6 V ss, 12 V ss, bezpečným napětím - 24 V ss, 36 V ss, 48 V ss, 60 V ss --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- B. Zabezpečovací zařízení: --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Zařízení v reléové 230/400 V 50 Hz; automatické odpojení od ochrana základní a místnosti (reléové ------------------- zdroje v síti s izolovaným pospojováním stojany) 220 V 275 Hz nulovým bodem --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Zařízení v kolejišti 3 x 230/400 V 50 Hz automatické odpojení od ochrana základní a (k některým prvkům podle zdroje pospojováním ČSN 34 2600 lze k uzemnění neživých částí využít i vlastní konstrukci zařízení) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Zařízení pro reléové 24 V ss automatické odpojení od - obvody, návěstidla, zdroje kontrolní panely ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příl.5
Seznam souvisejících technických norem
1. ČSN EN 45014 (01 5259) Všeobecná kritéria pro prohlášení dodavatele o shodě 2. ČSN 02 4460 Šestipramenná ocelová lana - Splétání 3. ČSN 03 8350 Požadavky na protikorozní ochranu úložných zařízení 4. ČSN 03 8370 Snížení korozního účinku bludných proudů na úložná zařízení 5. ČSN EN 61508-1 (18 0301) Funkční bezpečnost elektrických/elektronických/programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností - Část 1: Všeobecné požadavky 6. ČSN 27 3005 Visuté osobní lanové dráhy. Projektování, konstrukce a montáž 7. ČSN EN 81-1 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů - Část 1: Elektrické výtahy 8. ČSN EN 81-2 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů - Část 2: Hydraulické výtahy 9. ČSN EN 81-70 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů - Část 70: Zvláštní úprava výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů - Přístupnost výtahů včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace 10. ČSN ISO 9386-1 (27 4013) Poháněné zdvihací plošiny pro osoby s omezenou pohyblivostí - Bezpečnostní předpisy, rozměry a provoz - Část 1: Svislé zdvihací plošiny 11. ČSN ISO 9386-2 (27 4013) Poháněné zdvihací plošiny pro osoby s omezenou pohyblivostí - Bezpečnostní předpisy, rozměry a provoz - Část 2: Poháněné schodišťové výtahy pohybující se po šikmé dráze pro sedící nebo stojící osoby a uživatele na vozících pro invalidy 12. ČSN EN 115 (27 4802) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků 13. ČSN ISO 9589 (27 4810) Pohyblivé schody - Stavební rozměry 14. ČSN 28 0318 Průjezdné průřezy tramvajových tratí 15. ČSN 33 0120 Elektrotechnické předpisy. Normalizovaná napětí IEC 16. ČSN 33 0121 Elektrotechnické předpisy - Jmenovitá napětí veřejných distribučních sítí nn. 17. ČSN EN 50160 (33 0122) Napěťové charakteristiky elektrické energie dodávané z veřejné sítě 18. ČSN 33 2000-4-41 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem 19. ČSN 33 2000-4-43 Elektrotechnické předpisy. Elektrické instalace budov - Část 4: Bezpečnost - kapitola 43: Ochrana proti nadproudům 20. ČSN 33 2000-4-473 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení - Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům 21. ČSN 33 2000-5-52 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení - Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení - Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení 22. ČSN 33 2000-5-523 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr soustav a stavba elektrických zařízení. Oddíl 523: Dovolené proudy v elektrických rozvodech 23. ČSN 33 2000-5-54 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče 24. ČSN 33 2000-7-707 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 7: Požadavky na zvláštní instalace nebo prostory. Oddíl 707: Požadavky na uzemnění v instalacích zařízení pro zpracování dat 25. ČSN 33 2000-7-714 Elektrotechnické předpisy - Elektrická zařízení - Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech - Oddíl 714: Zařízení pro venkovní osvětlení 26. ČSN 33 2030 Bezpečnost strojních zařízení - Návod a doporučení pro vyloučení nebezpečí od statické elektřiny 27. ČSN 33 2160 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení a zařízení před nebezpečnými vlivy trojfázových vedení VN, VVN a ZVN 28. ČSN EN 61000-6-1 (33 3432) Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - Část 6-1: Kmenové normy - Odolnost - Prostředí obytné, obchodní a lehkého průmyslu 29. ČSN EN 61000-6-3 (33 3432) Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - Část 6-3: Kmenové normy - Emise - Prostředí obytné, obchodní a lehkého průmyslu 30. ČSN EN 61000-6-4 (33 3432) Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - Část 6-4: Kmenové normy - Emise - Průmyslové prostředí 31. ČSN P ENV 50141 (33 3449) Elektromagnetická kompatibilita. Základní norma odolnosti. Rušení indukovaná vysokofrekvenčními poli a šířená vedením. Zkouška odolnosti 32. ČSN EN 50 163 (33 3500) Drážní zařízení. Napájecí napětí trakčních soustav 33. ČSN EN 50 124-1 (33 3501) Drážní zařízení - Koordinace izolace - Část 1: Základní požadavky - Vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty pro všechna elektrická a elektronická zařízení 34. ČSN EN 50 124-2 (33 3501) Drážní zařízení - Koordinace izolace - Část 2: Přepětí a ochrana před přepětím 35. ČSN EN 50126 (33 3502) Drážní zařízení - Stanovení a prokázání bezporuchovosti, pohotovosti, udržovatelnosti a bezpečnosti (RAMS) 36. ČSN EN 50 153 (33 3503) Drážní zařízení - Drážní vozidla - Opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem 37. ČSN EN 50 125-1 (33 3504) Drážní zařízení - Podmínky prostředí pro zařízení - Část 1: Zařízení drážních vozidel 38. ČSN EN 50 125-3 (33 3504) Drážní zařízení - Podmínky prostředí pro zařízení - Část 3: Zabezpečovací a sdělovací zařízení 39. ČSN 33 3505 Předpisy pro elektrické trakční napájecí a spínací stanice 40. ČSN 33 3510 Elektrotechnické předpisy. Elektrická trakční zařízení metra 41. ČSN 33 3516 Předpisy pro trakční vedení tramvajových a trolejbusových drah 42. ČSN 33 3525 Trakční vedení metra 43. ČSN EN 50 155 (33 3555) Drážní zařízení - Elektronická zařízení drážních vozidel 44. ČSN 33 3570 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení lanových drah a lyžařských vleků 45. ČSN EN 50152-1 (33 3580) Drážní zařízení - Pevné instalace - Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC - Část 1: Jednofázové vypínače s Um nad 1 kV 46. ČSN EN 50152-2 (33 3580) Drážní zařízení - Pevné instalace - Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC - Část 2: Jednofázové odpojovače, uzemňovače a spínače s Um nad 1 kV 47. ČSN EN 50152-3-2 (33 3580) Drážní zařízení - Pevné instalace - Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC - Část 3-2: Měřicí, řídicí a ochranné přístroje pro zvláštní použití v trakčních soustavách AC - Jednofázové transformátory proudu 48. ČSN EN 50152-3-3 (33 3580) Drážní zařízení - Pevné instalace - Zvláštní požadavky na spínací zařízení AC - Část 3-2: Jednofázové induktivní transformátory napětí 49. ČSN EN 50 121-1 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická kompatibilita - Část 1: Všeobecně 50. ČSN EN 50 121-2 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická kompatibilita - Část 2: Emise celého drážního systému do vnějšího prostředí 51. ČSN EN 50 121-3-1 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická kompatibilita - Část 3-1: Drážní vozidla - Vlak a celkové vozidlo 52. ČSN EN 50 121-3-2 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická kompatibilita - Část 3-2: Drážní vozidla - Zařízení. 53. ČSN EN 50 121-4 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická kompatibilita - Část 4: Emise a odolnost zabezpečovacích a sdělovacích zařízení 54. ČSN EN 50 121-5 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická kompatibilita - Část 5: Emise a odolnost pevných instalací a zařízení trakční napájecí soustavy 55. ČSN EN 50 238 (33 3592) Drážní zařízení - Kompatibilita mezi drážním vozidlem a systémy pro detekování vlaků 56. ČSN 33 4000 Elektrotechnické předpisy. Požadavky na odolnost sdělovacích zařízení proti přepětí a nadproudu 57. ČSN 34 1390 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro ochranu před bleskem 58. ČSN 34 1500 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická trakční zařízení 59. ČSN EN 50 122-1 (34 1520) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Část 1: Ochranná opatření vztahující se na elektrickou bezpečnost a uzemňování 60. ČSN EN 50 122-2 (34 1520) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Část 1: Ochranná opatření proti účinkům bludných proudů, způsobených DC trakčními proudovými soustavami 61. ČSN 34 1530 Elektrické trakční vedení železničních drah celostátních, regionálních a vleček 62. ČSN EN 50 119 (34 1531) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Elektrická trakční nadzemní trolejová vedení 63. ČSN IEC 913 (34 1540) Elektrotechnické predpisy. Elektrické trakčné nadzemné vedenia 64. ČSN EN 50149 (34 1558) Drážní zařízení - Pevná drážní zařízení - Elektrická trakce - profilový trolejový vodič z mědi a slitin mědi 65. ČSN EN 50123-1 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Spínače DC - Část 1: Všeobecně 66. ČSN EN 50123-2 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Spínače DC - Část 2: Jističe DC 67. ČSN EN 50123-3 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Spínače DC - Část 3: Odpojovače a odpínače DC vnitřního provedení 68. ČSN EN 50123-4 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Spínače DC - Část 4 - Odpínače DC in-line a uzemňovače DC venkovního provedení 69. ČSN EN 50123-5 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Spínače DC - Část 5: Svodiče přepětí a omezovače nízkého napětí pro zvláštní použití v sítích DC 70. ČSN EN 50123-6 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Spínače DC - Část 6: Rozváděče DC 71. ČSN EN 50123-7-2 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Spínače DC - Část 7: Měření, ovládání a ochrana trakčních sítí DC - Oddíl 2: Převodníky proudu 72. ČSN EN 50123-7-3 (34 1561) Drážní zařízení - Pevná trakční zařízení - Spínače DC - Část 7: Měření, ovládání a ochrana trakčních sítí DC - Oddíl 3: Převodníky napětí 73. ČSN 34 2040 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízení před nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz 74. TNŽ 34 2090 Železniční sdělovací zařízení 75. ČSN 34 2100 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro nadzemní sdělovací vedení 76. ČSN 34 2300 Předpisy pro vnitřní rozvody sdělovacích vedení 77. ČSN 34 2600 Elektrická železniční zabezpečovací zařízení 78. TNŽ 34 2606 Rozbory bezpečnosti obvodů železničního zabezpečovacího zařízení 79. ČSN 34 2613 Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody a vnější podmínky pro jejich činnost. 80. ČSN 34 2614 Železniční zabezpečovací zařízení. Kolejové obvody. Předpisy pro projektování, provozování a používání kolejových obvodů. 81. ČSN 34 2617 Určování a ověřování ukazatelů spolehlivosti železničních zabezpečovacích zařízení 82. TNŽ 34 2620 Železniční zabezpečovací zařízení. Staniční a traťové zabezpečovací zařízení 83. TNŽ 34 2640 Železniční zabezpečovací zařízení. Předpisy pro vlakové zabezpečovací zařízení 84. ČSN 34 2650 Železniční zabezpečovací zařízení. Přejezdová zabezpečovací zařízení 85. ČSN EN 50159-1 (34 2670) Drážní zařízení - Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat - Část 1: Komunikace v uzavřených přenosových zabezpečovacích systémech 86. ČSN EN 50159-2 (34 2670) Drážní zařízení - Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat - Část 2: Komunikace v otevřených přenosových zabezpečovacích systémech 87. ČSN EN 50 129 (34 2675) Drážní zařízení - Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat - Elektronické zabezpečovací systémy 88. ČSN EN 50 128 (34 2680) Drážní zařízení - Sdělovací a zabezpečovací systémy a systémy zpracování dat - Software pro drážní řídicí a ochranné systémy 89. ČSN 34 3100 Elektrotechnické předpisy ČSN. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních 90. ČSN 34 3109 Elektrotechnické předpisy. Bezpečnostní předpisy pro činnost na trakčním vedení a v jeho blízkosti na železničních dráhách celostátních, regionálních a vlečkách 91. TNŽ 34 5542 Značky pro situační schémata železničních zabezpečovacích zařízení 92. TNŽ 34 5543 Značky pro obvodová schémata železničních zabezpečovacích zařízení 93. ČSN EN 61466-1 (34 8054) Kompozitní závěsné izolátory pro venkovní vedení se jmenovitým napětím vyšším než 1 kV - Část 1: Normalizované třídy pevnosti a koncové armatury 94. ČSN EN 61466-2 (34 8054) Kompozitní závěsné izolátory pro venkovní vedení se jmenovitým napětím vyšším než 1 kV - Část 2: Rozměry a elektrické charakteristiky 95. ČSN EN 60146-1-1 (35 1530) Polovodičové měniče - Všeobecné požadavky a měniče se síťovou komutací - Část 1-1: Stanovení základních požadavků 96. ČSN EN 60146-1-3 (35 1530) Polovodičové měniče - Všeobecné požadavky a měniče se síťovou komutací - Část 1-3: Transformátory a tlumivky 97. ČSN EN 60146-2 (35 1530) Polovodičové měniče - Část 2: Polovodičové měniče s vlastní komutací včetně přímých stejnosměrných měničů 98. ČSN IEC 146-1-2 (35 1530) Polovodičové měniče - Všeobecné požadavky a měniče se síťovou komutací - Část 1-2: Aplikační návod 99. ČSN 36 0061 Osvětlování železničních prostranství 100. ČSN EN 12464-1 (36 0450) Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory 101. ČSN EN 50 317 (36 2313) Drážní zařízení - Systémy odběru proudu - Požadavky na měření dynamické interakce mezi pantografovým sběračem a nadzemním trolejovým vedením a ověřování těchto měření 102. ČSN EN 50272.2 (36 4380) Bezpečnostní požadavky na akumulátorové baterie a akumulátorové instalace - Část 2: Staniční baterie 103. ČSN EN 50091-1-1 (36 9065) Zdroje nepřerušovaného napájení (UPS) - Část 1-1: Všeobecné a bezpečnostní požadavky pro UPS používaných v prostorách přístupných obsluze 104. ČSN 37 6605 Připojování elektrických zařízení celostátních drah na elektrický rozvod 105. ČSN 37 6750 Trakční měnírny pro tramvajové a trolejbusové dráhy 106. ČSN EN 13 145 (49 1410) Železniční aplikace - Tratě - Dřevěné příčné a výhybkové pražce 107. ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin 108. ČSN EN 13 450 (72 1506) Kamenivo pro kolejové lože 109. ČSN P ENV 1991-1 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 1: Zásady navrhování 110. ČSN P ENV 1991-2-1 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-1: Zatížení konstrukcí - Objemová tíha, vlastní tíha a užitečná zatížení 111. ČSN P ENV 1991-2-2 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-2: Zatížení konstrukcí - Zatížení konstrukcí namáhaným požárem 112. ČSN P ENV 1991-2-3 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-3: Zatížení konstrukcí - Zatížení sněhem 113. ČSN P ENV 1991-2-4 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-4: Zatížení konstrukcí - Zatížení větrem 114. ČSN P ENV 1991-2-5/1999 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-5: Zatížení konstrukcí - Zatížení teplotou 115. ČSN P ENV 1991-2-6 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-6: Zatížení konstrukcí - Zatížení během provádění 116. ČSN P ENV 1991-2-7 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-7: Zatížení konstrukcí - Mimořádná zatížení od nárazů a výbuchů 117. ČSN P ENV 1991-5 (73 0035) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 5: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení 118. ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území. Základní ustanovení 119. ČSN 73 0212-4 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4: Liniové stavební objekty 120. ČSN ISO 4463-1 (73 0411) Měřící metody ve výstavbě - Vytyčování a měření - Část 1: Navrhování, organizace, postupy měření a přejímací podmínky 121. ČSN 73 0420-1 Přesnost vytyčování staveb. Část 1: Základní požadavky 122. ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb - Základní ustanovení 123. ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení 124. ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb - Sanace vlhkého zdiva - Základní ustanovení 125. ČSN 73 1401 Navrhování ocelových konstrukcí 126. ČSN 73 1495 Šroubové třecí spoje ocelových konstrukcí 127. ČSN 73 2005 Injekčné práce v stavebníctve 128. ČSN P ENV 1994-2 (73 2089) Navrhování spřažených ocelobetonových konstrukcí. Část 2: Spřažené ocelobetonové mosty 129. ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí 130. ČSN 73 2401 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu 131. ČSN EN 206-1 (73 2403), Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda 132. ČSN 73 2430 Provádění a kontrola konstrukcí ze stříkaného betonu 133. ČSN 73 2480 Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí 134. ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí 135. ČSN 73 2603 Provádění ocelových mostních konstrukcí 136. ČSN 73 2611 Úchylky rozměrů a tvarů ocelových konstrukcí 137. ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy. Základní ustanovení 138. TNŽ 73 4955 Výpravní budovy a budovy zastávek ČSD 139. ČSN 73 4959 Nástupiště a nástupištní přístřešky na drahách celostátních, regionálních a vlečkách 140. ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technických vybavení 141. ČSN 73 6200 Mostní názvosloví 142. ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů 143. ČSN P ENV 1991-3 (73 6203) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí - Část 3: Zatížení mostů dopravou 144. ČSN 73 6205 Navrhování ocelových mostů 145. ČSN 73 6206 Navrhování betonových a železobetonových mostních konstrukcí 146. ČSN 73 6207 Navrhování mostních konstrukcí z předpjatého betonu 147. ČSN P ENV 1992-2 (73 6208) Navrhování betonových konstrukcí - Část 2: Betonové mosty 148. ČSN P ENV 13 670-1 Provádění betonových konstrukcí - Část 1: Společná ustanovení 149. ČSN 73 6209 Zatěžovací zkoušky mostů 150. ČSN 73 6212 Navrhování dřevěných mostních konstrukcí 151. ČSN 73 6213 Navrhování zděných mostních konstrukcí 152. ČSN 73 6223 Ochrany proti nebezpečnému dotyku s živými částmi trakčního vedení a proti účinkům výfukových plynů na objektech nad kolejemi železničních drah 153. TNŽ 73 6260 Ocelové podlahy na mostních konstrukcích železničních mostů 154. ČSN 73 6266 Protinárazové zábrany mostů přes pozemní komunikace 155. ČSN 73 6301 Projektování železničních drah 156. ČSN 73 6310 Navrhování železničních stanic 157. ČSN 73 6320 Průjezdné průřezy na drahách celostátních, drahách regionálních a vlečkách normálního rozchodu 158. TNŽ 73 6334 Oplocení a zábradlí na drahách celostátních a regionálních 159. ČSN 73 6360-1 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha. Část 1: Projektování 160. ČSN 73 6360-2 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha. Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba 161. ČSN EN 13 230-1 až 5 (73 6365) Železniční aplikace - Trať - Betonové příčné a výhybkové pražce, Část 1: Všeobecné požadavky, Část 2: Předpjaté monoblokové pražce, Část 3: Dvoublokové železobetonové pražce, Část 4: Předpjaté pražce pro výhybky a výhybkové konstrukce, Část 5: Zvláštní prvky 162. ČSN EN 13 481-1 až 5 (73 6370) Železniční aplikace - Trať - Požadavky na provedení systémů upevnění, Část 1: Definice, Část 2: Systémy upevnění pro betonové pražce, Část 3: Systémy upevnění pro dřevěné pražce, Část 4: Systémy upevnění pro ocelové pražce, Část 5: Systémy upevnění pro pevnou jízdní dráhu 163. ČSN EN 13481-7 (73 6370) Železniční aplikace - Trať - Požadavky na vlastnosti systémů upevnění - Část 7: Speciální systémy upevnění pro výhybky, výhybkové konstrukce a přídržné kolejnice 164. ČSN EN 13 146-1 až 8 (73 6375) Železniční aplikace - Trať - Metody zkoušení upevnění, Část 1: Stanovení odporu proti podélnému posunutí kolejnice, Část 2: Stanovení odporu proti pootočení, Část 3: Stanovení útlumu rázového zatížení, Část 4: Účinek opakovaného zatížení, Část 5: Stanovení elektrického odporu, Část 6: Vliv extrémních okolních podmínek, Část 7: Stanovení upínací síly, Část 8: Provozní ověřování 165. ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody 166. TNŽ 73 6388 Prostorové uspořádání vrat nad kolejemi rozchodu 1435 mm a 1520 (1524) mm 167. TNŽ 73 6390 Nápisy názvů železničních stanic a zastávek 168. TNŽ 73 6395 Traťové značky. Staničníky a mezníky ČSD. Tvary, rozměry a umístění 169. ČSN 73 6405 Projektování tramvajových tratí 170. ČSN 73 6412 Geometrické uspořádání koleje tramvajových tratí 171. ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky 172. ČSN 73 6430 Geometrické uspořádání kolejí metra. Kolejový svršek metra 173. TNŽ 73 6949 Odvodnění železničních tratí a stanic 174. ČSN 73 7501 Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů. Společná ustanovení 175. ČSN 73 7508 Železniční tunely 176. ČSN 73 7509 Průjezdný průřez metra 177. ČSN EN 457 (83 3291) Bezpečnost strojních zařízení. Akustické signály. Obecné požadavky, návrhy a zkušební metody. Poznámka: 1. "TNŽ" - technická norma železnic; vnitřní předpis provozovatele dráhy a dopravce 2. U nedatovaných technických norem platí poslední vydání příslušné normy, popřípadě normy, která ji nahrazuje.
Příl.6
Obsah některých technických podmínek pro dráhu celostátní, dráhu regionální
a vlečku
A.
Přechodnost drážních vozidel a traťové třídy zatížení
1. Údaje o přechodnosti kolejových vozidel patří mezi základní parametry
tratí. Parametry o přechodnosti tratí a z nich vyplývající přechodnosti kolejových
vozidel musí být systematicky a soustavně evidovány, sledovány a prověřovány.
2. Přechodností se rozumí schopnost železničního stavebního objektu převést
kolejové vozidlo po vlastní konstrukci při zachování bezpečnosti železničního provozu.
3. Z hlediska přechodnosti drážních vozidel (dále jen "vozidlo") se tratě
zařazují do traťových tříd zatížení (dále jen "traťová třída"), přičemž maximální
účinnost modelových železničních vozidel charakterizujících traťovou třídu je dána:
a) jejich konstrukcí,
b) hmotností na nápravu,
c) uspořádáním náprav,
d) řazením vozidel a způsobem zapojení do vlakové soupravy.
4. Používání traťových tříd je závazné.
5. Tratě se zařazují do traťových tříd A, B1, B2, C2, C3, (C4, D2), D3, D4,
E4 a E5 uvedených v tabulce A1. Z provozních důvodů se tratě bez odůvodnění nezařazují
do tříd C4 a D2.
Tabulka A1 +--------------------+------------------------------------+ | Dělící meze | Hmotnost na nápravu | | traťových tříd | | +--------------------+-------+------+------+------+-------+ | Hmotnost | A | B | C | D | E | | na běžný metr délky| 16,0 t|18,0 t|20,0 t|22,5 t|25,0 t | | vozu | | | | | | +---+----------------+-------+------+------+------+-------+ | 1 | 5,0 t/bm | A | B1 | | | | +---+----------------+-------+------+------+------+-------+ | 2 | 6,4 t/bm | | B2 | C2 | (D2) | | +---+----------------+-------+------+------+------+-------+ | 3 | 7,2 t/bm | | | C3 | D3 | | +---+----------------+-------+------+------+------+-------+ | 4 | 8,0 t/bm | | | (C4) | D4 | E4 | +---+----------------+-------+------+------+------+-------+ | 5 | 8,8 t/bm | | | | | E5 | +---+----------------+-------+------+------+------+-------+
6. Při zařazování tratě do traťové třídy se uvažuje vlak složený z vozidel
se dvěma dvounápravovými podvozky (obr. 1), které odpovídají uspořádání náprav podle
tabulky A2.
Obr. 1: Modelové drážní vozidlo
Tabulka A2: +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | Třída | Hmotnost | Hmotnost | c | d | | | na nápravu | na jednotku délky | [m] | [m] | | | [t] | [t/m] | | | +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | A | 16 | 5,0 | 6,20 | 12,80 | +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | B1 | 18 | 5,0 | 7,80 | 14,40 | +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | B2 | 18 | 6,4 | 4,65 | 11,25 | +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | C2 | 20 | 6,4 | 5,90 | 12,50 | +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | C3 | 20 | 7,2 | 4,50 | 11,10 | +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | C4 | 20 | 8,0 | 3,40 | 10,00 | +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | D2 | 22,5 | 6,4 | 7,45 | 14,05 | +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | D3 | 22,5 | 7,2 | 5,90 | 12,50 | +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | D4 | 22,5 | 8,0 | 4,65 | 11,25 | +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | E4 | 25,0 | 8,0 | 5,90 | 12,50 | +-------+------------+-------------------+--------+----------+ | E5 | 25,0 | 8,8 | 4,75 | 11,35 | +-------+------------+-------------------+--------+----------+
7. Trať se zařadí do příslušné traťové třídy, pokud na ní může být provozován
nejvyšší možný počet modelových drážních vozidel s hmotnostními a rozměrovými parametry
uvedenými v tabulce A2 pro tuto traťovou třídu.
8. Účinnost modelových drážních vozidel charakterizujících traťovou třídu
a reálných vozidel se porovnává vyčíslením hodnoty největších ohybových momentů a
posouvajících sil na prostém nosníku o libovolné vzdálenosti podpěr při zatížení
nejvyšším možným počtem takovýchto vozidel.
B.
Dovolené opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí
Jednotlivé části výhybek musí splňovat při provozování drážní dopravy tyto
požadavky:
1. Výměnová část
a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici
o 5 mm a více v místě, kde je pojížděná hrana opornice vzdálená od pojížděné hrany
k ní přilehlého jazyka 60 - 100 mm.
b) Výměnový závěr se nesmí dát uzavřít, je-li
u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h
-1
a vyšší mezera mezi jazykem a opornicí
v místě prvního závěru větší než 3,5 mm a u výhybek pojížděných rychlostí nižší než
60 km.h-1
mezera větší než 5 mm.c) Vůle mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou
opěrkou nesmí být větší než 5 mm pro rychlost v <= 90 km.h
-1
, 3 mm pro rychlost
v, ležící v intervalu 90 km.h-1
< v <= 160 km.h-1
, 2 mm pro rychlost v >
160 km.h-1
.d) Závěrové zařízení musí bezpečně zajišťovat doléhání přilehlého jazyka
k opornici a vzdálenost odlehlého jazyka od opornice v místě jeho největšího přiblížení
k opornici musí být nejméně 60 mm.
2. Srdcovková část
a) Pro zajištění bezpečného a nenásilného průjezdu dvojkolí
vozidla přes srdcovku musí být dodrženy ve výhybce normálního rozchodu ve vzájemném
vztahu srdcovka - přídržnice následující hodnoty:
U jednoduchých a dvojitých srdcovek L ..... v rozmezí od 1 392 mm do 1 398 mm, A ..... nejvíce 1 356 mm, přičemž platí L = vzdálenost vedoucí hrany přídržnice od pojížděné hrany klínu srdcovky, A = vzdálenost vedoucích hran přídržnice a odpovídající křídlové kolejnice (ve dvojité srdcovce vzdálenost vedoucích hran přídržnic).
b) Nadvýšení přídržnice nad temenem výškově ojeté kolejnice nesmí překročit hodnotu
54 mm.
c) Opotřebení pracovních ploch přídržnice tvaru Kn60 (a obdobného tvaru) nesmí
být větší než 20 mm pro v <= 90 km.h
V případě,
že uvedené požadavky pro jednotlivé části výhybek nejsou splněny, musí být bezodkladně
provedena taková opatření, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozování drážní
dopravy.-1
a než 12 mm pro v > 90 km.h-1
.Příl.7
Kontrolované parametry stavby dráhy lanové
1. Visuté lanové dráhy
a) vodorovné vzdálenosti mezi podpěrami lan na trati a ve stanicích a
dále podpěrami technologických zařízení ve stanicích a sousední podpěrou lan,
b) výšky (nadmořské nebo relativní) základů podpěr lan na trati a ve
stanicích a dále základů podpěr (patek) technologických zařízení ve stanicích,
c) vybočení základů podpěr pro lana a pro technologické zařízení od projektované
polohy a osy lan v místě uložení z přímé osy lanové dráhy,
d) sklon podpěr a hlav podpěr od roviny stanovené projektovou dokumentací,
e) úhel mezi svislou rovinou danou uložením lana do přilehlých krajních
kladek sousedních podpěr a svislou rovinou proloženou středem drážek kladek v baterii
(odklon lana).
2. Pozemní lanové dráhy
a) kontrola absolutní polohové odchylky SKa osy koleje od její projektované
polohy,
b) kontrola absolutní výškové odchylky VKa nivelety koleje od její projektované
nadmořské výšky.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II vyhlášky č. 577/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Stávající světelná přejezdová zabezpečovací zařízení se upraví podle požadavků
§ 4 odst. 6 a § 17 odst. 1 vyhlášky při nejbližší rekonstrukci nebo modernizaci.
2. Stávající prostory a zařízení sloužící cestujícím na dráze speciální
podle ustanovení § 38 a 39 vyhlášky a zastávky na dráze tramvajové a dráze trolejbusové
podle ustanovení § 58 vyhlášky se upraví pro umožnění přístupu a užívání osobami
s omezenou schopností pohybu a orientace při nejbližší rekonstrukci nebo modernizaci.
Čl. II vyhlášky č. 8/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nástupiště o délce 100 m a více a zároveň s výškou nástupní hrany 550
a 380 mm nad spojnicí temen kolejnic vybudovaná po účinnosti této vyhlášky, musí
být označena jednotným způsobem a rozčleněna na sektory nejpozději do 5 let od nabytí
účinnosti této vyhlášky.
2. Nástupiště o délce 100 m a více a zároveň s výškou nástupní hrany 550
a 380 mm nad spojnicí temen kolejnic, která byla vybudována před účinností této vyhlášky,
musí být označena jednotným způsobem a rozčleněna na sektory při jejich nejbližší
rekonstrukci, nejpozději však do 10 let od nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl.II vyhlášky č. 269/2020 Sb.
Přechodné ustanovení
Přívodní kolejnice vybavené a provedené podle § 41 odst. 8 vyhlášky č. 177/1995
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze provozovat do
doby jejich nejbližší rekonstrukce nebo modernizace.
1) Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních
komunikacích, ve znění vyhlášky č. 84/2016 Sb.
2) Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících
bezbariérové užívání staveb.
2a) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb.
2b) Například nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na elektrická zařízení nízkého napětí, nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility,
nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve
znění nařízení vlády č. 127/2004 Sb.
3) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve
znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona
č. 309/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 436/2003
Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb.
3a) § 5a zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
4) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví
zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a nařízení vlády č.
441/2004 Sb.
5) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky
hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.
5a) § 12 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých
zákonů souvisejících s jeho zavedením.
6) Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci
pro interoperabilitu týkající se subsystémů "Řízení a zabezpečení" železničního systému
v Evropské unii, v platném znění.
7) Nařízení Komise (EU) č. 1299/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických
specifikacích pro interoperabilitu subsystému infrastruktura železničního systému
v Evropské unii.
Nařízení Komise (EU) č. 1303/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci
pro interoperabilitu týkající se "bezpečnosti v železničních tunelech" železničního
systému Evropské unie, v platném znění.
8) § 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb
poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb.