agenturní zaměstnávání

Agenturní zaměstnávání je formou zprostředkování zaměstnávání, která je vyhrazena (na rozdíl od jiných forem zprostředkování práce, které mohou provádět i krajské pobočky Úřadu práce) pouze agenturám práce, které ji mohou provádět na základě povolení vydávaného generálním ředitelstvím Úřadu práce na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby.

Podstata agenturního zaměstnávání Definici pojmu agenturní zaměstnávání práce obsahuje jak zákoník práce, tak zákon o zaměstnanosti. Zákoník práce ji vymezuje v souvislosti s definicí závislé práce, když nejprve stanoví,...

Právní úprava agenturního zaměstnávání byla do českého právního řádu zavedena až druhým zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. s účinností k 1. 10. 2004 na základě toho, že Česká republika ratifikovala Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 181 o soukromých agenturách práce (č. 38/2003 Sb. m. s.). V návaznosti na to byla provedena příslušná novela i ve starém zákoníku práce, kde se změna zaměstnání formou dočasného přidělení nahradila novými ustanoveními o agenturním zaměstnání v § 307a až 309a zák. práce. Tuto právní úpravu převzal i nyní platný zákoník práce. Právní úprava je poměrně stručná, a tak způsobuje v praxi řadu problémů a dotazů. Pokusme se společně dnešním článkem na některé z nich odpovědět.

Od 1. května 2020 je v některých svých částech účinný zákon č. 205/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kterými je též míněn zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou nebo zaměstnanci dočasně přiděleni agenturou práce k výkonu práce u uživatele jsou podle evropských statistik více ohroženi rizikem vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Agenturní zaměstnávání se rovněž hojně využívá i v České republice.