Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou nebo zaměstnanci dočasně přiděleni agenturou práce k výkonu práce u uživatele jsou podle evropských statistik více ohroženi rizikem vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Agenturní zaměstnávání se rovněž hojně využívá i v České republice.
1. Úvod
Vlivem dynamických změn na trhu práce došlo v posledních letech v Evropské unii ke zvýšení zájmu o nové formy zaměstnávání. Důsledkem těchto změn je zvýšení využívání takových forem zaměstnávání, jako je práce na dobu určitou a dočasné přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (agenturní zaměstnávání).
Na jedné straně tato forma zaměstnávání přináší pro zaměstnavatele flexibilní pracovní sílu, na druhé straně ovšem i sebou přináší značná rizika z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví u této skupiny zaměstnanců.
2. Ohrožené skupiny zaměstnanců a jejich rizika
Hlavním dokumentem, který v současnosti určuje směr, kterým se Evropská unie ubírá, je Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst a podporující sociální začleňování. Strategie je založena na třech hlavních prioritách.
Jedná se o:
- inteligentní růst (ekonomika, která je založena na znalostech a inovacích),
- udržitelný růst (konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomika),
- růst podporující začlenění (ekonomika, která bude mít vysokou zaměstnanost a hospodářskou, územní a sociální soudržnost).
Ve strategii se dále hovoří o tom, že na úrovni EU bude Komise pracovat, a to v souladu se zásadou inteligentní regulace, na přizpůsobení legislativního rámce měnícím se formám práce (např. pracovní doba, vysílání pracovníků) a novým zdravotním a bezpečnostním rizikům na pracovišti.
Strategie klade vysoký důraz na zvyšování znalostí pracovní síly, čímž současně zvyšuje i bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců na pracovištích, jelikož s rostoucím povědomím zaměstnanců je nižší pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Význam zvyšování znalostí, například prostřednictvím školení a výcviku, stoupá zvláště u ohrožených skupin zaměstnanců.
Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví je především zapotřebí provádět hodnocení rizik a přijímat taková opatření, která zohledňují právě tato rizika u nejvíce ohrožených skupin zaměstnanců, jako jsou například ženy, starší a mladší zaměstnanci, osoby se zdravotním postižením, migrující pracovníci, zaměstnanci s nízkou kvalifikací a zvláště „dočasní zaměstnanci“.
U těchto skupin zaměstnanců nesmíme opominout i případná zdravotní rizika, u nichž vzhledem k často opožděným účinkům na zdraví zaměstnanců, jsou v praxi často zanedbávána. Právě u prací na dobu určitou a agenturního zaměstnávání, a to především z důvodu vysoké míry fluktuace zaměstnanců a omezené doby trvání zaměstnání, je toto zdravotní riziko poměrně vysoké.
Z provedené studie (Occupational health and safety risks for the most vulnerable workers, European Parliament, Directorate-General for Internal Policies, Brussels 2011) vyplývá, že mezi tyto „ohrožené skupiny“ patří:
- ženy (ženy jsou silně ohroženy muskuloskelet