Odvětví zdravotní a sociální péče je klíčové pro zajištění zdraví a pohody občanů v Evropské unii. Jedná se o jedno z největších odvětví, které zaměstnává přibližně 11 % pracovníků v EU. Lidé pracující v odvětví zdravotní a sociální péče jsou denně vystaveni mnoha zdravotním a bezpečnostním rizikům.
Vzhledem k významu tohoto odvětví a specifickým rizikům pro bezpečnost a ochranu zdraví, kterým jeho pracovníci čelí, provedla Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) v roce 2021 navazující odvětvovou studii evropského průzkumu podniků o nových a vznikajících rizicích (ESENER). Tato studie se zabývá hodnocením hlavních rizikových faktorů BOZP, posouzením jejich řízení a aspekty, které toto řízení ovlivňují, včetně participace pracovníků. [1]
BOZP v odvětví zdravotní a sociální péče
Stárnutí populace je jev, se kterým se budou muset vyrovnat všechny vyspělé ekonomiky světa. Demografický vývoj v České republice v následujících desetiletí bude ve znamení stárnutí populace. Počet obyvatel ve věku 65 a více let by se měl v ČR nadále každoročně zvyšovat. Začne se tak výrazně zvyšovat podíl osob v důchodovém věku na celkovém počtu obyvatel, což bude klást nároky na další výrazný růst zaměstnanosti ve zdravotnictví a sociální péči. [2]
V celé Evropě je odvětví zdravotní a sociální péče jedním z největších odvětví, které poskytuje zhruba 11 % všech pracovních míst, přičemž ženy tvoří asi 80 % pracovní síly tohoto odvětví [3, 4]. Odvětví zdravotní a sociální péče se obvykle vyznačuje vysokou intenzitou práce a vysokými sociálními a emocionálními nároky, což má negativní dopad na zdraví a pohodu pracovníků [5].
Důležité: Ve skandinávských zemích a Nizozemsku se toto odvětví dokonce podílí na celkové zaměstnanosti více než 17 %. [6]
Od roku 2000 vzrostla zaměstnanost v odvětví zdravotní a sociální péče o 42 %, čímž překonala růst ve většině ostatních odvětvích. V důsledku svého významu není zaměstnanost v tomto odvětví přímo v souladu s obecnými trendy pracovní síly, ani není náchylná k cyklickým výkyvům zaměstnanosti [7, 8]. Toto odvětví během posledního desetiletí stabilně rostlo a pravděpodobně bude v blízké budoucnosti dále růst vzhledem ke stárnutí populace v EU [3, 4].
Významná část pracovníků v odvětví zdravotní a sociální péče je zaměstnána v nemocnicích, práce je však prováděna i na jiných pracovištích, jako jsou například domy s pečovatelskou službou a vlastní domovy pacientů. Pracovníci v tomto odvětví jsou tak vystaveni celé řadě rizik ohrožujících jejich zdraví a pohodu.
Digitální transformace zdravotnictví byla vždy důležitým tématem, v době pandemie však došlo ke zrychlení vývoje a zavádění nejrůznějších moderních technologií v tomto odvětví. Digitalizace může pomoci v mnoha oblastech týkajících se zdravotnictví, může však přinášet i nová rizika a výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků.
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER)
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Zpráva EU-OSHA z roku 2022, v rámci tohoto evropského průzkumu, zkoumá hlavní rizika v oblasti BOZP v odvětví zdravotní a sociální péče v Evropě, včetně rizik souvisejících s onemocněním COVID-19. Podívejme se dále na údaje a data, která nám tato zpráva poskytuje.
Rizika BOZP v odvětví zdravotní a sociální péče
Pracovníci v tomto odvětví jsou vystaveni následujícím rizikům:
- biologickým rizikům, včetně rizik souvisejících s COVID-19,
- chemickým rizikům, jako jsou rizika z léků používaných při léčbě rakoviny, a z dezinfekčních prostředků,
- fyzickým rizikům, jako je hluk, uklouznutí, zakopnutí a pády a ionizující záření,
- ergonomickým rizikům, například zvedání při manipulaci s pacientem,
- psychosociálním rizikům (násilí a obtěžování, mobbing/šikana; vystavení traumatickým událostem – jednání s lidmi na konci jejich života; vysoká pracovní zátěž, multitasking, syndrom vyhoření; práce na směny, osamocená práce a nedostatek kontroly nad prací).
Biologická rizika zahrnují jakoukoli formu expozice biologickými činiteli, jako jsou patogeny přenášené krví a infekční mikroorganismy. Přestože se zlepšilo povědomí o biologických rizicích, konkrétněji o infekcích přenášených krví, a byla zavedena preventivní opatření, tisíce zdravotnických pracovníků denně utrpí zranění jehlou nebo ostrými předměty [9].
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu