Onemocnění bederní páteře patří k onemocněním s vědecky prokázanou příčinnou souvislostí s prací. Mezi příčinné faktory patří zejména fyzikální faktory práce (manipulace s břemeny, práce v nevhodné pracovní poloze, celotělové vibrace), ale jsou prokázány i vlivy psychosociální a individuální faktory jedince. V České republice se tato skupina onemocnění dlouhodobě řadí na druhou příčku z hlediska nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Onemocnění bederní páteře charakteru chronického vertebrogenního syndromu s kořenovým syndromem, nebo bez něj, může být v České republice uznáno jako nemoc z povolání podle Kapitoly II položky č. 11 Seznamu nemocí z povolání s účinností od 1. ledna 2023. Z dlouhodobého hlediska ochrany zdraví při práci je důležité se zaměřit zejména na preventivní a ochranná opatření a předcházet tomuto chronickému onemocnění.
Úvod
Onemocnění bederní páteře řazené do skupiny onemocnění svalově kosterní soustavy patří k onemocněním s vědecky prokázanou příčinnou souvislostí s prací. V České republice se tato skupina onemocnění dlouhodobě řadí na druhou příčku z hlediska nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. V roce 2021 tvořila onemocnění svalové a kosterní soustavy 14 % všech ukončených pracovních neschopností a průměrný počet prostonaných dnů na 1 případ byl 74,5 dne. [1] Z onemocnění svalově kosterní soustavy jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti právě onemocnění zad a páteře. Jejich celoživotní prevalence je odhadována na 60–90 %. Zároveň v každém okamžiku pracovního života může trpět těmito obtížemi 15–42 % pracovní populace. [2]
Onemocnění bederní páteře charakteru chronického vertebrogenního syndromu s kořenovým syndromem, nebo bez něj, může být v České republice uznáno jako nemoc z povolání podle Kapitoly II položky č. 11 Seznamu nemocí z povolání s účinností od 1.ledna 2023, jestliže splňuje podmínky uvedené v Seznamu pro tuto položku, tj. pokud klinický obraz odpovídá nejméně střednímu stupni závažnosti a pokud při práci byly příslušné struktury přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. [3]
Biomechanický princip
Základní funkční jednotkou páteře je pohybový segment. Segment se skládá ze sousedících polovin obratlových těl, páru meziobratlových kloubů, meziobratlové destičky, fixačního vaziva a svalů. Z funkčního hlediska má pohybový segment páteře tři základní komponenty: nosnou; hydrodynamickou a kinetickou. Nosná a pasivně fixační komponenta segmentu je tvořena obratli a páteřními vazy. Hydrodynamická komponenta segmentu je tvořena meziobratlovou destičkou a cévním systémem páteře. Kinetická a aktivně fixační komponenta segmentu je tvořena klouby a svaly. Nosnou komponentou pohybového segmentu jsou obratle. Obratlová těla jsou nosnými prvky páteře. Z biomechanického hlediska jde o soustavu dvou typů kostí: spongiózní a kompaktní. Kompaktní část obratle přenáš