hořlaviny

S nebezpečím výbuchu se setkáváme v běžném životě téměř denně. Výbušná atmosféra může vznikat i při takových činnostech jako jsou práce s některými barvami a ředidly, plnění paliva do automobilů, používání plynových spotřebičů, a v neposlední řadě rovněž při skladování hořlavých plynů.

Práce jsou vykonávány ve vnitřních prostorách průmyslových objektů, kde se manipuluje s těžkými břemeny a jsou používány strojní zařízení. Pracovníci jsou vystaveni ztíženým pracovním podmínkám, zejména mikroklimatickým (vysoká teplota vzduchu, nízká vlhkost vzduchu), účinkům chemických látek v podobě kovového aerosolu, hluku, vibracím, neionizujícímu záření a elektromagnetickému poli včetně laserů, zatížen je zrak, trup a páteř (vyskytují se nepřijatelné pracovní polohy a zvýšená fyzická zátěž). Z technologických důvodů jsou práce často vykonávány v nepřetržitém režimu. Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední střední vzdělání s výučním listem v oboru hutník, hutnické práce. Jinou alternativu představuje střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník, práce při obsluze strojů, střední vzdělání s výučním listem v oboru slévač, slévačské práce.

Jedním z nejčastějších případů, kdy se v technické praxi můžeme setkat s nebezpečím vyplývajícím z tvorby výbušné atmosféry, je manipulace s hořlavými kapalinami a jejich skladování. Při posuzování nebezpečí tvorby výbušné atmosféry je nutno přihlédnout k specifickým vlastnostem hořlavých kapalin, jako jsou zejména meze výbušnosti, tlak nasycených par, či relativní hustota par. Dále je nutno zohlednit klimatické podmínky v prostoru skladování, či manipulace, zejména pak intenzitu přirozeného, či nuceného větrání.