Jedním z nejčastějších případů, kdy se v technické praxi můžeme setkat s nebezpečím vyplývajícím z tvorby výbušné atmosféry, je manipulace s hořlavými kapalinami a jejich skladování. Při posuzování nebezpečí tvorby výbušné atmosféry je nutno přihlédnout k specifickým vlastnostem hořlavých kapalin, jako jsou zejména meze výbušnosti, tlak nasycených par, či relativní hustota par. Dále je nutno zohlednit klimatické podmínky v prostoru skladování, či manipulace, zejména pak intenzitu přirozeného, či nuceného větrání.
1. Úvod
Základní informaci o možnosti tvorby výbušné atmosféry ve vztahu k hořlavým kapalinám poskytuje hodnota teploty vzplanutí dané hořlavé kapaliny. Jde však pouze o informaci přibližnou. Vzhledem k různým nejistotám při měření teplot vzplanutí hořlavých kapalin a vzhledem k rozdílnosti metodik jejich měření je vždy nutno počítat s možností tvorby výbušné atmosféry i při teplotách pod hodnotou teploty vzplanutí. Například norma ČSN CLC/TR 60079-32-1 v tomto ohledu zmiňuje bezpečnostní koeficient 5°C pro čisté látky a 11°C pro směsi.
Dle hodnoty teploty vzplanutí jsou dle ČSN 65 0201 hořlavé kapaliny děleny do čtyř tříd nebezpečnosti (viz tabulka č. 1). Významné nebezpečí z hlediska tvorby výbušné atmosféry představují hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti, u nichž lze očekávat, že jsou schopny nad svou hladinou vytvářet dostatečné množství par pro tvorbu výbušné koncentrace za běžných teplot, při kterých probíhá skladování, či manipulace.
Tabulka č. 1: Třídy nebezpečnosti dle ČSN 65 0201
| Třída nebezpečnosti | Bod vzplanutí (°C) |
|---|---|
| I. | do 21 včetně |
| II. | od 21 do 55 včetně |
| III. | od 55 do 100 včetně |
| IV. | 100 a více |
Výbušné atmosféry však mohou tvořit i hořlavé kapaliny III. a IV. třídy