lékařská prohlídka

Zaměstnanec s profesním rizikem se bude vracet po dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti (delší než 8 týdnů) do práce; první směna v pondělí 7. 4. 2025 (předpoklad ukončení pracovní neschopnosti dnem 6. 4. 2025). V době nemoci vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku. Zaměstnance budeme vysílat na mimořádnou a periodickou lékařskou prohlídku (souběh). Vzhledem k tomu, že zaměstnanci již vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku, předpokládám správně, že 7. 4. 2025 nesmí bez nového lékařského posudku nastoupit do práce? Je v takovém případě reálné, aby lékař ještě v době trvání dočasné pracovní neschopnosti (před jejím ukončením) vystavil zaměstnanci nový lékařský posudek s výsledkem, že osoba je "zdravotně způsobilá"? Dále prosím o výklad počítání 5 pracovních dnů dle vyhlášky o pracovnělékařských službách ("Mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce."). Pokud zaměstnanec započne výkon práce v pondělí, platí, že mimořádná prohlídka musí být provedena nejpozději v pátek v daném kalendářním týdnu? Nebo může být provedena až v pondělí následující týden?

Jak je to ohledně lékařských prohlídek žáků na odborné praxi: 1. Musí být žák OP vyslán na vstupní PLP / před prvním zařazením na praktickou přípravu ve firmě, který bude zařazen do kategorie práce 2, např. obráběč CNC, nástrojař? 2. Musí být žák OP vyslán i na periodickou PLP / který vykonával odbornou praxi zařazenou do kategorie práce 2 ve firmě i ve šk. roce 2023/2024 a nyní bude znovu vykonávat odbornou praxi opět zařazenou do kategorie práce 2 ve šk. roce 2024/2025? 3. Žáci OP, kteří jsou zařazeni do kategorie práce 1, nevysíláme na lékařské prohlídky. Je to v pořádku? 

V souladu s přílohou k NV č. 590/2006 Sb. při vyšetření nebo ošetření zaměstnance poskytuje zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance (pokud nebylo možné vyšetření provést mimo pracovní dobu zaměstnance). Jak je to v případě, kdy zaměstnanec pracuje v jiném městě, než je jeho bydliště, např. pracuje v Praze, bydlí (má trvalé bydliště) v Brně a jde k praktickému lékaři v Brně (nejedná se tudíž o specialistu, který by byl pouze v Brně). Pokud by byl registrován u praktického lékaře v Brně a absolvoval by vyšetření tam, poskytuje se náhrada mzdy i za cestu z Brna do Prahy nebo pouze za dobu, kterou by zameškal, navštívil-li by praktického lékaře v Praze? 

Máme invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek (15 hodin týdně, někteří 20 hodin týdně). Často se stává, že chodí k doktorovi a nepřijdou do práce. Nenosí ani potvrzení - propustku od doktora. Jsou povinni ze zákona doložit nějaký papír, že byli u doktora? Může zaměstnavatel požadovat, aby si den, který byli u doktora, napracovali? Např. místo tří hodin zůstali v práci 6 hodin a následující den šli k doktorovi. Přijde nám divné, že při zkráceném úvazku se nedostanou k lékaři mimo pracovní dobu.

Podle § 12 vyhlášky č. 79/2013 se mimořádná prohlídka provádí mimo jiné za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Příslušné ustanovení [odst. 2 písm. f)] dále stanoví, že se mimořádná prohlídka provede v případě přerušení výkonu práce z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců. Je tedy mimořádná lékařská prohlídka vždy povinná i v případě, že zaměstnanec pracující v kategorii první byl v pracovní neschopnosti více než šest měsíců a byť onemocnění bylo závažné (onkologický nález), nejsou již žádné důvodné pochybnosti o ztrátě či změně způsobilosti k práci. Bez ohledu na výše uvedený konkrétní případ, jaká jsou rizika na straně zaměstnavatele, jestliže povinnost zajistit mimořádnou lékařskou prohlídku zaměstnance nesplní, a jaké sankce eventálně zaměstnavateli hrozí ze strany příslušných dozorových úřadů.

Máme zaměstnance, který je dlouhodobě práce neschopný, na konci srpna mu uplyne podpůrčí doba a byl mu již přiznán invalidní důchod 2. stupně. Zaměstnanec chce ukončit pracovní poměr dohodou. Musíme ho i přesto vyslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, abychom se případně kryli, kdyby např. v budoucnu chtěl rozporovat ukončení pracovního poměru dohodou, nebo to není nutné? Předpokládám, že přiznání invalidního důchodu nenahrazuje mimořádnou zdravotní prohlídku.

Musí se provádět vstupní lékařská prohlídka u zaměstnance ve 2. kategorii bez rizik, který bude mít nově v pracovní náplni i řízení služebního vozu (odveze zboží, pojede sjednat zakázku)? Tato činnost bude prováděna jen občas, nebude to jeho hlavní pracovní činnost. V současné době má platnou lékařskou prohlídku jako obsluha kovoobráběcích strojů včetně profesních rizik - obsluhy jeřábu a řidič vysokozdivžného vozíku. Když již od r. 2023 není řidič referent v profesním riziku, tak předpokládáme, že není potřeba zaměstnance na vstupní prohlídku posílat, je to tak?

Zaměstnanec je vyslán na vstupní nebo periodickou prohlídku k závodnímu lékaři. Ten požaduje samozřejmě výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře zaměstnance. Zaměstnanec si u svého praktického lékaře vyžádá výpis ze zdravotní dokumentace a jeho praktický lékař za to inkasuje nějaký „poplatek“ 100-500 Kč (záleží na ceníku). Doklad o úhradě tohoto „poplatku“ vystaví praktický lékař na jméno zaměstnance, ten nám doklad předloží a my proplatíme. Proplácíme už dlouhá léta ze sociálního fondu, ale chtěli bychom dávat do nákladů. Můžeme dát do daňově uznatelných nákladů společnosti, z hlediska daně z příjmu, pokladní doklad vystavený na jméno zaměstnance, kterého jsme poslali na vstupní nebo periodickou prohlídku, nebo to musí být daňově neuznatelný náklad? Proplácet doklad musíme, bez něj by nebyla provedena vstupní nebo periodická prohlídka závodním lékařem, ale potřebujeme si ujasnit, jestli je možné doklad, který není vystavený přímo na společnost, dát do daňově uznatelných nákladů? 

Je nutná vstupní lékařská prohlídka u DPP a DPČ, když se nejedná o rizikovou práci, nejedná se o mladistvého, ale bude vykonávat i práci v noci? Během 1 měsíce bude pracovat 1 týden v noci.

Je firma povinna mít závodního lékaře, když má zaměstnance jen v kategorii prací 1 nebo 2? Firma hledala a žádala o závodního lékaře, ale neúspěšně. Co v tomto případě dělat? Vstupní prohlídky zajištují obvodní lékaři zaměstnanců.

Zaměstnanec je zařazen na pracovní pozici stavbyvedoucí, kategorie rizik 1, věk 48 let. Zároveň má řidičský průkaz sk. C a profesní způsobilost řidiče. Toho využívá sice zřídka, ale občas je to nutné jako zástup. Jakou máme stanovit platnost lékařského posudku, když z jeho pozice vyplývá lhůta 6 let, z titulu způsobilosti řidiče 2 roky. Je možné určit platnost 6 let a vždy za 2 roky vyslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku jen na profesní způsobilost řidiče?

 Tak tedy takový zaměstnanec na DPP nebo DPČ ( bez profesních rizik) nemusí vůbec chodit na žádné prohlídky? Ani když mu bude 60 a bude se práce 5 let opakovat? 

Jak máme počítat novou lhůtu 3 let u dohledu lékaře na pracovišti, když jsme měli poslední kontrolu - dohled v srpnu 2022? Máme zaměstnance v 1. a 2. kategorii nerizikové a jednoho zaměstnance máme zařazeného do 3. kategorii pro stálou noční práci. 

Dobrý den, prosím o vysvětlení, jak to bude s periodickou prohlídkou u zaměstnance na dohodu, který je zařazen do 1.kategorie, nemá žádná rizika, na vstupní prohlídku tedy nemusí. Do 31.12.2022 platilo, že by musel po 4 letech ( věk nad 50 roků, práce na dohodu se opakovala) na periodickou prohlídku, jak to bude po 1.1.2023, když na periodické v 1. a 2. kategorii se nemusí? Děkuji

Obecně platí, že právní ochrana mladistvých musí být stejná jak v případě, kdy mladiství se připravují na povolání (tedy jsou studenty střední odborné školy, středního odborného učiliště, nebo konzervatoře) nebo kdy již vstupují do skutečného pracovního poměru, lhostejno jestli na dobu neurčitou (tedy do pracovního poměru „natrvalo“) nebo jen do pracovního poměru na dobu určitou o prázdninách nebo jestli uzavírají některý mimo pracovněprávní vztah – dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Od 1.1.2023 k nám nastoupil zaměstnanec na DPP. Je nutné ho poslat na vstupní lékařskou prohlídku?

Chtěli bychom se zeptat na daňovou uznatelnost či neuznatelnost u lékařských prohlídek u zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Jedná se nám o: a) vstupní lékařskou prohlídku b) periodickou lékařskou prohlídku - cca po 2 letech, c) výstupní lékařskou prohlídku zaměstnanců. Na jaký účet účtové osnovy vše účtovat?

Náš zaměstnanec je více než rok v pracovní neschopnosti, která nesouvisí s výkonem jeho práce. Je bohužel čím dál tím zřetelnější, že se do práce už nebude moci vrátit a bude mu s nenulovou pravděpodobností přiznán invalidní důchod. Na jaké možné scénáře bychom se měli (jako zaměstnavatel) v souvislosti s uzavřeným pracovním poměrem připravit a jak při nich máme postupovat?

Jak počítat termín - návaznost na další periodickou prohlídku: zaměstnanec ve druhé nerizikové kategorii, byl na periodické prohlídce 16. 10. 2012, další prohlídka po pěti letech byla provedena dne 8. 8. 2017 (v rozmezí 90 dnů před uplynutím platnosti). Dne 15. 10. 2017 zaměstnanec dovršil 50 roků a v té době ještě byly v této kategorii prohlídky po pěti nebo po třech letech. Nevím, zda má jít na další periodickou po třech letech (8. 8. 2017 ještě nebylo zaměstnanci 50 let), nebo dle platnosti předchozí periodické prohlídky, kdy je datum 16. 10. 2012 a to by pak v roce 2017 již bylo dovršení 50 let. 

Preventivní prohlídky – zdravotní dokumentace Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Naše zaměstnance vysíláme na lékařské preventivní prohlídky u našeho smluvního lékaře. Pokud není náš smluvní lékař současně jeho ošetřujícím lékařem, musí si daný zaměstnanec přinést výpis ze zdravotní dokumentace od svého lékaře. Jak starý může být tento výpis ze zdravotní dokumentace? (Např. 3 měsíce před preventivní pohlídkou)?