lékařská prohlídka

Podle § 12 vyhlášky č. 79/2013 se mimořádná prohlídka provádí mimo jiné za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Příslušné ustanovení [odst. 2 písm. f)] dále stanoví, že se mimořádná prohlídka provede v případě přerušení výkonu práce z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců. Je tedy mimořádná lékařská prohlídka vždy povinná i v případě, že zaměstnanec pracující v kategorii první byl v pracovní neschopnosti více než šest měsíců a byť onemocnění bylo závažné (onkologický nález), nejsou již žádné důvodné pochybnosti o ztrátě či změně způsobilosti k práci. Bez ohledu na výše uvedený konkrétní případ, jaká jsou rizika na straně zaměstnavatele, jestliže povinnost zajistit mimořádnou lékařskou prohlídku zaměstnance nesplní, a jaké sankce eventálně zaměstnavateli hrozí ze strany příslušných dozorových úřadů.

Máme zaměstnance, který je dlouhodobě práce neschopný, na konci srpna mu uplyne podpůrčí doba a byl mu již přiznán invalidní důchod 2. stupně. Zaměstnanec chce ukončit pracovní poměr dohodou. Musíme ho i přesto vyslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, abychom se případně kryli, kdyby např. v budoucnu chtěl rozporovat ukončení pracovního poměru dohodou, nebo to není nutné? Předpokládám, že přiznání invalidního důchodu nenahrazuje mimořádnou zdravotní prohlídku.

Musí se provádět vstupní lékařská prohlídka u zaměstnance ve 2. kategorii bez rizik, který bude mít nově v pracovní náplni i řízení služebního vozu (odveze zboží, pojede sjednat zakázku)? Tato činnost bude prováděna jen občas, nebude to jeho hlavní pracovní činnost. V současné době má platnou lékařskou prohlídku jako obsluha kovoobráběcích strojů včetně profesních rizik - obsluhy jeřábu a řidič vysokozdivžného vozíku. Když již od r. 2023 není řidič referent v profesním riziku, tak předpokládáme, že není potřeba zaměstnance na vstupní prohlídku posílat, je to tak?

Zaměstnanec je vyslán na vstupní nebo periodickou prohlídku k závodnímu lékaři. Ten požaduje samozřejmě výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře zaměstnance. Zaměstnanec si u svého praktického lékaře vyžádá výpis ze zdravotní dokumentace a jeho praktický lékař za to inkasuje nějaký „poplatek“ 100-500 Kč (záleží na ceníku). Doklad o úhradě tohoto „poplatku“ vystaví praktický lékař na jméno zaměstnance, ten nám doklad předloží a my proplatíme. Proplácíme už dlouhá léta ze sociálního fondu, ale chtěli bychom dávat do nákladů. Můžeme dát do daňově uznatelných nákladů společnosti, z hlediska daně z příjmu, pokladní doklad vystavený na jméno zaměstnance, kterého jsme poslali na vstupní nebo periodickou prohlídku, nebo to musí být daňově neuznatelný náklad? Proplácet doklad musíme, bez něj by nebyla provedena vstupní nebo periodická prohlídka závodním lékařem, ale potřebujeme si ujasnit, jestli je možné doklad, který není vystavený přímo na společnost, dát do daňově uznatelných nákladů? 

Je nutná vstupní lékařská prohlídka u DPP a DPČ, když se nejedná o rizikovou práci, nejedná se o mladistvého, ale bude vykonávat i práci v noci? Během 1 měsíce bude pracovat 1 týden v noci.

Je firma povinna mít závodního lékaře, když má zaměstnance jen v kategorii prací 1 nebo 2? Firma hledala a žádala o závodního lékaře, ale neúspěšně. Co v tomto případě dělat? Vstupní prohlídky zajištují obvodní lékaři zaměstnanců.

Zaměstnanec je zařazen na pracovní pozici stavbyvedoucí, kategorie rizik 1, věk 48 let. Zároveň má řidičský průkaz sk. C a profesní způsobilost řidiče. Toho využívá sice zřídka, ale občas je to nutné jako zástup. Jakou máme stanovit platnost lékařského posudku, když z jeho pozice vyplývá lhůta 6 let, z titulu způsobilosti řidiče 2 roky. Je možné určit platnost 6 let a vždy za 2 roky vyslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku jen na profesní způsobilost řidiče?

 Tak tedy takový zaměstnanec na DPP nebo DPČ ( bez profesních rizik) nemusí vůbec chodit na žádné prohlídky? Ani když mu bude 60 a bude se práce 5 let opakovat? 

Jak máme počítat novou lhůtu 3 let u dohledu lékaře na pracovišti, když jsme měli poslední kontrolu - dohled v srpnu 2022? Máme zaměstnance v 1. a 2. kategorii nerizikové a jednoho zaměstnance máme zařazeného do 3. kategorii pro stálou noční práci. 

Dobrý den, prosím o vysvětlení, jak to bude s periodickou prohlídkou u zaměstnance na dohodu, který je zařazen do 1.kategorie, nemá žádná rizika, na vstupní prohlídku tedy nemusí. Do 31.12.2022 platilo, že by musel po 4 letech ( věk nad 50 roků, práce na dohodu se opakovala) na periodickou prohlídku, jak to bude po 1.1.2023, když na periodické v 1. a 2. kategorii se nemusí? Děkuji

Obecně platí, že právní ochrana mladistvých musí být stejná jak v případě, kdy mladiství se připravují na povolání (tedy jsou studenty střední odborné školy, středního odborného učiliště, nebo konzervatoře) nebo kdy již vstupují do skutečného pracovního poměru, lhostejno jestli na dobu neurčitou (tedy do pracovního poměru „natrvalo“) nebo jen do pracovního poměru na dobu určitou o prázdninách nebo jestli uzavírají některý mimo pracovněprávní vztah – dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Od 1.1.2023 k nám nastoupil zaměstnanec na DPP. Je nutné ho poslat na vstupní lékařskou prohlídku?

Chtěli bychom se zeptat na daňovou uznatelnost či neuznatelnost u lékařských prohlídek u zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Jedná se nám o: a) vstupní lékařskou prohlídku b) periodickou lékařskou prohlídku - cca po 2 letech, c) výstupní lékařskou prohlídku zaměstnanců. Na jaký účet účtové osnovy vše účtovat?

Náš zaměstnanec je více než rok v pracovní neschopnosti, která nesouvisí s výkonem jeho práce. Je bohužel čím dál tím zřetelnější, že se do práce už nebude moci vrátit a bude mu s nenulovou pravděpodobností přiznán invalidní důchod. Na jaké možné scénáře bychom se měli (jako zaměstnavatel) v souvislosti s uzavřeným pracovním poměrem připravit a jak při nich máme postupovat?

Jak počítat termín - návaznost na další periodickou prohlídku: zaměstnanec ve druhé nerizikové kategorii, byl na periodické prohlídce 16. 10. 2012, další prohlídka po pěti letech byla provedena dne 8. 8. 2017 (v rozmezí 90 dnů před uplynutím platnosti). Dne 15. 10. 2017 zaměstnanec dovršil 50 roků a v té době ještě byly v této kategorii prohlídky po pěti nebo po třech letech. Nevím, zda má jít na další periodickou po třech letech (8. 8. 2017 ještě nebylo zaměstnanci 50 let), nebo dle platnosti předchozí periodické prohlídky, kdy je datum 16. 10. 2012 a to by pak v roce 2017 již bylo dovršení 50 let. 

Preventivní prohlídky – zdravotní dokumentace Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Naše zaměstnance vysíláme na lékařské preventivní prohlídky u našeho smluvního lékaře. Pokud není náš smluvní lékař současně jeho ošetřujícím lékařem, musí si daný zaměstnanec přinést výpis ze zdravotní dokumentace od svého lékaře. Jak starý může být tento výpis ze zdravotní dokumentace? (Např. 3 měsíce před preventivní pohlídkou)? 

Musí mít firma smluvního lékaře, když z hlediska zařazení prací je zařazena a schválena hygienou do kategorie 2? Slyšela jsem, že stačí prohlídky u kategorií 1 - 2 u obvodních lékařů zaměstnanců. 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Pro dozor na žáky na domově mládeže využíváme bezpečnostních pracovníků, kteří pracují v noci (od 22.00 - 6.00 hodin). U těchto zaměstnanců byly prováděny roční preventivní prohlídky. Jeden z bezpečnostních pracovníků měl provedenu preventivní prohlídku 16. 9. 2017. Kdy musí jít na další preventivní prohlídku, když od prosince 2017 je stanoveno, že pracovníci, kteří pracují v noci, mohou jít na preventivní prohlídku až jedenkrát za 2 roky (nikoliv za 1 rok, jak to bylo doposud)?

Prosím, pokud je to možné odpovědět na danou problematiku, nebo alespoň názor. Dovoluji si nejdříve uvést problém. Bylo napsáno mnoho článků, úvah a doporučení na téma tzv. referentské vozidlo, řidiči referentského vozidla, manažerské vozidlo, případně poskytnutí těchto vozidel jak pro služební, tak soukromé účely (podotýkám, že mi nejde o daňovou problematiku). Existují různá stanoviska, kdy je zaměstnanec, který řídí toto vozidlo řidičem referentského vozidla, kdy jen řidičem apod., s tím souvisí názory, že pokud jde o řízení referentského vozidla, měl mít zaměstnanec další pracovněprávní vztah pro výkon této práce (řízení) nebo zapsán další druh práce v pracovní smlouvě (např. referent odbytu, řidič firemního vozidla), nebo vyjádřen souhlas v pracovní smlouvě (nebo závazek) řídit toto vozidlo. Jsou prezentovány názory, že pokud toto vozidlo řídí zaměstnanec jen příležitostně (např. ekonom jede vyřizovat do banky, personalista na ÚP), nejde o řízení referentského vozidla (není nutná lékařská prohlídka u poskytovatele pracovnělékařských služeb) a platí zdravotní způsobilost dle „silničního zákona“. Dotazy Příloha č. 2 čl. II. bod 5 vyhlášky č. 79/2013 Sb. ve znění od 15. 12. 2017 stanoví obsah a systém lékařských prohlídek pro zaměstnance, kteří řízení motorového vozidla vykonávají jako obvyklou součást výkonu jejich práce (sjednaného druhu práce) nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby. Lhůty periodických prohlídek jsou stanoveny s ohledem na věk a výkon práce v kategorii 1 nebo 2 až 4. Domnívám se, že řízení jakéhokoliv vozidla je prací rizikovou a z toho důvodu např. práce účetní, která řídí firemní vozidlo (i když příležitostně) vykonává práci rizikovou a musí být zařazena do kategorie 2. 1) Je možno přesně definovat, kdy musí zaměstnanci, kteří řídí firemní vozidlo (nesprávně referentské či manažerské) absolvovat vyhláškou (viz příloha č. 2 čl. II bod 5) dané lékařské prohlídky a kdy postačí, aby zaměstnanci k řízení firemního vozidla platila lékařská prohlídka (řidič občan) podle silničního zákona a platné vyhlášky? 2) Je možné uvést do pracovní smlouvy jako další druh sjednané práce např. referent odbytu, řidič firemního vozidla (apod.), nebo postačí uvést, že zaměstnanec souhlasí (zavazuje se) řídit dle potřeby firemní vozidlo? 3) Jaké lékařské prohlídky mají absolvovat statutární orgány (jednatel apod.) firem a institucí pro řízení firemního vozidla (tzv. manažerského) vozidla? Jak to mají řešit statisíce podnikatelů OSVČ, advokáti, lékaři, nejrůznější poradci, kteří využívají „firemní vozidlo“. Poznámka: • Termín ve vyhlášce „obvyklá součást výkonu práce“ je nejen právně, ale i legislativně vadný (může jít o řidiče z povolání). • Lhůty periodických prohlídek v příloze diferencované podle kategorizace vykonávaných prací je nesprávné a řízení auta je jednoznačně činnost riziková, bez ohledu na pracovní zařazení, např. účetní nebo ředitel, kteří řídí (i když příležitostně) je v kategorii 2 nikoliv v kategorii 1. • V případě havárie a tedy pracovního úrazu, invalidity, smrti atp. co bude vyžadovat pojišťovna, aby bylo možné odškodnit postižené (z titulu úrazového pojištění, které hradí zaměstnavatel – odvod z mezd), tedy odškodnění dle ZP, případně NOZ. • Jednou provždy opustit pojem/termín referentské či manažerské vozidlo, vždy jde o firemní vozidlo (či vozidlo instituce). Odpadnou tak dohady, kdy toto vozidlo je použito v režimu referentského vozidla, kdy řidič tohoto vozidla je v režimu dle bodu 5 přílohy a kdy nikoliv apod.  

Dne 1. 11. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, provedená zákonem č. 202/2017 Sb. V návaznosti na provedené změny v zákoně a doprovodných novelách některých zákonů, jichž se dotýká problematika posudkové péče a pracovnělékařských služeb dotýká (zejména zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a zákoník práce), byly provedeny i úpravy v prováděcím právním předpise tj. ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. byla provedena vyhláškou č. 436/2017 Sb., která nabyla účinnosti dne 15. 12. 2017, kdy byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.