Obecně platí, že právní ochrana mladistvých musí být stejná jak v případě, kdy mladiství se připravují na povolání (tedy jsou studenty střední odborné školy, středního odborného učiliště, nebo konzervatoře) nebo kdy již vstupují do skutečného pracovního poměru, lhostejno jestli na dobu neurčitou (tedy do pracovního poměru „natrvalo“) nebo jen do pracovního poměru na dobu určitou o prázdninách nebo jestli uzavírají některý mimo pracovněprávní vztah – dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
V teorii i praxi se často používá pojmů „mládež“, „mladistvý“, „nezletilý“. Pojem „mládež“ je dosti široký, je možno říci, že zahrnuje všechny mladé lidi. Pojem „mladistvý“ je definován v ustanovení § 350 odst. 2 ZP – podle něj jsou mladiství zaměstnanci mladší než 18 let. Věková hranice, do níž je mladistvým poskytována zvýšená ochrana v pracovněprávních vztazích, a nakonec i podle školského zákona, je tedy stanovena pevně, nelze totiž zkoumat psychickou a fyzickou vyspělost každého mladistvého zvlášť.
Pokud se týká dolní věkové hranice mladistvých tak ta se odvozuje od horní věkové hranice „dětí“. Podle § 34 občanského zákoníku totiž platí, že závislá práce nezletilých mladších patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. To je výraz zákazu dětské práce v našem právu obecně, kterým vlastně Česká republika naplnila požadavky článku 4 směrnice č. 94/33/ES ze dne 24. června 1994 o ochraně mladistvých při práci, který požaduje, aby členské státy přijaly patření k zákazu dětské práce. Jinak obecně platí, že nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku. Dosažení věku 15 let a ukončení povinné školní docházky jsou tedy základní dvě podmínky pro definování dolní věkové hranice mladistvých.
Pojem „mladistvý“ však nelze ztotožňovat s občanskoprávním pojmem „nezletilý“. Podle občanského zákoníku je věková hranice dosažení plné zletilosti stanovena 18. rokem věku s tím, že v určitých, zákonem stanovených případech, ji lze nabýt i dříve – např. uzavřením manželství. V té době již však mladistvá zaměstnankyně podle zákoníku práce má pracovněprávní způsobilost a může činit veškerá pracovněprávní jednání s výjimkou jediného, a to uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování a dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, jejichž cena přesahuje 50 000 Kč. Zvýšená ochrana mladistvých je v pracovním právu poskytována osobám mladším 18 let, a to bez ohledu na to, jestli uzavřela sňatek nebo zůstala svobodnou.
Pro stanovení zvláštních pracovních podmínek mladistvých jsou rozhodující zejména tyto dva faktory:
- faktor biologický – vycházející z požadavku, aby mladí lidé nebyli přetěžováni fyzicky namáhavými pracemi, které by mohly ohrozit jejich organismus, a
- faktor společenský – vycházející se skutečnosti, že mladý člověk ještě nemá dostatečné životní