Správný rozvrh pracovní doby chrání zdraví zaměstnanců

Vydáno: 15 minut čtení

Rozvržení pracovní doby má význam pro práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance. Vymezuje se tak doba, po kterou je zaměstnanec povinen pracovat a nepřímo i doba jeho odpočinku (např. nepřetržitý odpočinek mezi směnami). Právní úprava je obsažena v § 78 a násl. zákoníku práce (ZP).

Individuální rozvrh

V pracovní smlouvě může být dále dohodnut jiný rozsah nebo rozvrh pracovní doby. Může jít např. o nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, jinou vhodnou úpravu pracovní doby (např. posunutí začátku pracovní doby), přesný rozpis pracovního výkonu a činností apod. Vždy však musí být ujednání konkrétní a přesné, aby bylo zřejmé, v jaké pracovní době bude zaměstnanec plnit pracovní úkoly.

O rozvržení týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Pokud na pracovišti odbory neexistují, stanoví rozvrh pracovní doby zaměstnavatel sám.

Jediná délka pracovní doby, která je stanovena zákonem, je týdenní pracovní doba. Hodnocení a posuzování rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby se vztahuje rovněž k týdenní délce pracovní doby. Rozhodujícím kritériem je tedy kalendářní týden, pětidenní pracovní týden a délka stanovené týdenní pracovní doby v počtu hodin. U zaměstnavatele (podnikatele, firmy) který je z hlediska technologického procesu hodnocen jako nepřetržitá výroba, mohou existovat větší nebo menší organizační jednotky, jako např. cechy, dílny či střediska, kde není nutný ani žádoucí nepřetržitý provoz. Z toho pak vyplývá, že stanovená týdenní pracovní doba (37,5 hodiny nebo 38,75 hodiny anebo 40 hodin) je stanovena nikoli jednotně všem zaměstnancům příslušného podniku (firmy) nebo větší organizační jednotky, ale jen příslušným či konkrétním (jednotlivým) zaměstnancům či jejich skupinám podle režimu jejich práce, to je zaměstnancům ve třísměnném nebo nepřetržitém režimu práce jen 37,5 hodiny týdně, zaměstnancům v jednosměnném režimu práce 40 hodin týdně.

Práce jen občas

Problémy mohou rovněž nastat zejména v případech, kdy zaměstnavatel potřebuje od zaměstnance pracovní činnost jen po určitou dobu nebo nepravidelně. Ale i v těchto případech je nu

Související dokumenty

Související články

Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
Právní regulace odpočinku po práci
Ochrana zdraví žen a matek v zaměstnání
Alkohol na pracovišti
Rok 2023, aneb kam kráčíš, BOZP
BOZP mladistvých zaměstnanců
Nepřetržitý odpočinek a ochrana zdraví při práci
Manipulace s břemeny
Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce
Sedmá novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Soutěže PROFESIONÁL - KOORDINÁTOR BOZP na pracovišti a PROFESIONÁL BOZP pokračují
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Jak pandemie urychlila změny v BOZP
Zamyšlení nad pojmem "Bezpečnost při práci"
Respirátor, nejlepší přítel člověka?
Digitální technologie, stres a muskuloskeletální poruchy
Homeworking a BOZP
Zdroje a příčiny smrtelných pracovních úrazů a vybrané příklady
Členění nebezpečí a rizik BOZP a ergonomie

Související otázky a odpovědi

Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Práce ve ztíženém prostředí
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Vstupní lékařská prohlídka u dohod mimo pracovní poměr při práci v noci
Lékařská prohlídka zaměstnance
Posouzení příčinné souvislosti s pracovním úrazem
Úrazové pojištění u dohody o provedení práce
Testování a očkování v sociálních službách
Odmítnutí testování na přítomnost covid-19
Zkouška na alkohol v krvi
Vstupní lékařská prohlídka pro administrativního pracovníka - smluvní lékař
Pracovnělékařské prohlídky soudců
Úhrada psychologického vyšetření zaměstnance
Periodická lékařská prohlídka u DPP
Smlouva o výkonu funkce prokuristy - pracovní úraz a nemoc z povolání
Odškodnění pracovního úrazu
Odmítnutí vyplnit formulář Hodnocení bolestného
Vstupní a periodické lékařské prohlídky u DPP/DPČ
Covid - očkování, testování