Bezpečnost a ochrana zdraví ve školství je velmi důležitá součást vzdělávání a životních dovedností žáků. Současná vzdělávací soustava počítá s navyšováním osvojení této problematiky pro žáky již od prvního ročníku základní školy a dále zejména pro žáky středních škol s vizí jejich budoucího povolání.
Vychovávat žáky s kladným postojem k bezpečnosti a ochraně zdraví je dlouhodobý proces získávání vědomostí, dovedností, schopností důležitých pro správné jednání člověka, v běžném, občanském, pracovním a zejména v profesním životě. Na jedné straně tohoto procesu stojí žáci a na druhé straně jejich učitelé. Právě oni vedle rodičů vytváření vědomosti, postoje a návyky dítěte, žáka do života.
Tradičně se hovoří o významu učitelského poslání a zdůrazňuje se legitimní očekávání veřejnosti, že pedagog ve své působnosti dává něco navíc, než vyjadřuje běžný zaměstnanecký vztah. Zdůrazňuje se, že pedagog musí mít příkladný vztah ke svým žákům, jeho práce není obyčejným pracovněprávním vztahem, jeho práce je posláním a posláním o to významnějším, neboť jde o výchovu nové generace. O poslání ředitele se však již většinou mlčí, byť je každému jasné, že ředitel je nejen ředitelem všech zaměstnanců školy (z pozice manažera), ale i ředitelem všech žáků školy a že to není funkce lecjaká. Je to ale také trochu pochopitelné. Z historie víme, že pojem „učitel“ se vyskytuje v historii lidstva více jak 4 tisíciletí (první zmínky jsou z 2. a3. tisíciletí před n. l.). Do relativně nedávné doby (zhruba ještě před 100 lety, ve 20. a 30. letech 20. stol) se vyskytovala funkce řídícího učitele (jejíž název přesně vystihoval, jaké bylo jeho poslání). Pojem ředitel školy je tedy mladý a z toho důvodu také v teorii málo propracovaný. Nicméně je nepochybné, že ředitel školy vystupuje v řadě funkcí, je především manažer, leader, ale také pedagog, učitel, sám školský zákon mu ukládá řadu zákonných povinností nad toto vše.
Proto je zřejmé, že ředitel školy již nemůže vystupovat jako jediná osoba odpovědná za bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při výchově a vzdělávání a při všech činnostech s nimi bezprostředně souvisejících ve škole, nebo dokonce z pohledu pracovněprávních předpisů jako osoba odborně způsobilá osoba v prevenci rizik a odpovídat v plném rozsahu za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců škol. Odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů musí být věcí všech, kdo se podílejí na – slovy občanského zákoníku – dohledu nad nezletilými, a to je nejen škola, ale i rodiče a zákonní zástupci nezletilých dětí a žáků.
Mezi učiteli je známý citát „Největším rizikem pro učitele je žák. Vždy bude mít přednost v bezpečnosti, protože nad ním musí být dozor.“ Tento citát vyjadřuje pravdivé tvrzení, protože nevyzpytatelnost žáků v procesu vzdělávání je opravdu rizikem, jednak svojí rozmanitostí, jednak obtížnou předvídatelností.
Je ale třeba v rozumné míře dbát o dodržování bezpečnostních předpisů a o ochranu zdraví ve vztahu ke všem zúčastněným, tzn. k žákům i ostatním zaměstnancům školy.
Často se setkáváme s dotazy ohledně toho, jak by měla být otázka bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků upravena, tak jsme se rozhodli věnovat se v dnešním článku této problematice podrobněji.
Úvodem si však ještě připomeňm