manipulační technika

Příspěvek navazuje na předcházejí prezentace pracovních úrazů u motorových manipulačních vozíků, zejména však reaguje na řadu dotazů, resp. na požadavky od školitelů motorových vozíků, kteří opět přivítají informace o pracovních úrazech v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků. Podstatou tohoto příspěvku je, mimo jiné, i poukázat na oblasti pracovních úrazů, ve kterých by měli být zaměstnavatelé, školitelé, dle mého názoru, více pozorní – důslednější. Pro informaci také i sděluji, že vývoj pracovní úrazovosti u tohoto zdroje, a to za sledované období leden až červenec 2024 se liší od předcházejícího období tím, že evidujeme v informačním systému o pracovních úrazech SÚIP narůst u pracovních úrazů ostatních cca o 18 %. Uvádím dále tedy pouze vybrané příklady pracovních úrazů v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou vnitřní prostory skladovacích hal, ve kterých dochází ke skladování, manipulaci a  přepravě zásilek různých velkostí a hmotností. V prostorách, ve kterých práce probíhá, se pohybují osoby nebo jiné dopravní/manipulační prostředky a dále jsou zde umístěna stacionární dopravní a skladovací zařízení. Pracoviště mohou být s řízenou teplotou. Existují však i pracoviště, která vytápěna ani klimatizována nejsou. Pracovní činnosti probíhají zejména ve vymezené pracovní době, přičemž k výkonu práce může docházet také v noci. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo s výučním listem v oboru vzdělávání Operátor skladování (66-53-H/010), nebo Pracovník/pracovnice evidence zásob zboží a materiálu (66-006-H), nebo Manipulant/manipulantka se zbožím a materiálem (kód: 66-05-H).

I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u manipulačních vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Považujeme tedy za vhodné a účelné, z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP, uvést například instruktorům, školitelům atd. vybrané příčiny pracovních úrazů u manipulačních vozíků a také i prezentovat vybrané příklady pracovních úrazů a sdělit i několik informací, které s danou problematikou velmi úzce souvisí.

Jeřábník pracuje ve venkovním i vnitřním prostředí. Ve venkovním prostředí bývá před povětrnostními vlivy chráněn kabinou stroje, ve kterém se právě nachází. Při práci ve vnitřním prostřední na něj působní místní mikroklimatické podmínky a vlivy.  Nejvhodnějším vzděláním pro tuto profesi je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník nebo profesní kvalifikace jeřábník/jeřábnice tř. A (kód: 23-034-H). Požadavky na kvalifikaci jeřábníka upravuje čl. 5.3.2 ČSN ISO 12480-1 a čl. 3 ČSN ISO 9926-1. Jeřábník musí být zejména kompetentní, starší 18 let (mladší osoba může pracovat pod přímým dozorem kompetentní osoby pouze pro účely zácviku), zdravotně způsobilý v rozsahu ustanovení čl. 3 ČSN ISO 9926-1, vyškolený pro konkrétní typ jeřábu, které se rozdělují do tříd, a musí mít dostatečné znalosti o jeřábu, jeho ovládání a bezpečnostních zařízeních. Jedná-li se o jeřábníka, který převáží jeřáb po silnici, musí být také držitelem příslušného řidičského oprávnění

Tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení (Tab. č. 1, Tab. č. 2), ale také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Dále pak z informačního sytému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce je zřejmé, že zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci bezpečnost práce u zdvihacích zařízení a související manipulací s břemeny značně podceňují.

Bezpečnost práce při provozu motorových vozíků se opětovně podceňuje a když se něco stane, bývá už pozdě. I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u motorových vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu Z informačního sytému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce, pak je zřejmé, že zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci bezpečnost práce při provozu motorových vozíků značně podceňují. Budeme-li konkrétní, pak jedním ze zdrojů pracovních úrazů u motorových vozíků může být nejen technický stav motorových vozíků, zejména se však jedná o nedostatečnou přípravu nejen teoretickou, ale i velmi krátká praktická příprava. Praktická příprava v zásadě neodpovídá reálným podmínkám daného provozu (skladu, výrobní haly apod.).

Zejména v době své aktivní služby se autor pravidelně setkával se svými pracovními kolegy a spolupracovníky. Převážně se jednalo o bývalé bezpečnostní techniky, dnes většinou klasifikované jako osoby odborně způsobilé. V rámci takovýchto setkávání se většinou diskutovávala aktuální problematika předpisové základny celého našeho oboru, prováděné a připravované aktualizace a revize bezpečnostních předpisů apod. Poměrně často byly také diskutovány a hodnoceny problémy, jakož i nejasnosti, se kterými se jednotliví účastníci střetávali v průběhu své pracovní činnosti.

Práce se provádějí převážně ve vnitřních výrobních prostorách v jednosměnném nebo i vícesměnném provozu. Pracovníci jsou zde vystaveni ztíženým pracovním podmínkám, zejména mikroklimatickým (vysoká teplota vzduchu, nízká vlhkost vzduchu), účinkům chemickým látek, hluku a fyzické případně i psychické zátěži. Podle charakteru vykonávané práce jsou používány různé pracovní pomůcky nebo ruční nářadí, včetně elektrického. Část pracovních činností je vykonávána v kanceláři za použití výpočetní a komunikační techniky.  Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem a maturitní zkouškou v některém z chemických oborů. Dále lze potřebnou kvalifikaci získat absolvováním akreditovaných vzdělávacích kurzů v rámci profesní kvalifikace dle zákona č. 179/2006 Sb. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také odborná způsobilost k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické podle § 44b zákona č. 258/2000 Sb

V návaznosti na zvýšený počet evidovaných pracovních úrazů u ruční manipulace s břemeny, dále také i u obráběcích a tvářecích strojů bylo tedy zřejmé, že některý z příspěvků se zaměří na příslušnou oblast. Jsme však toho názoru, že je vhodné z pohledu bezpečnosti práce zareagovat na zvýšené nároky na přepravní společnosti například na e-shopy, logistická centra a zásilkové služby, a tím i používání dopravníků. Logicky tyto a podobné aktivity spojené s používáním dopravníků tzn. technických zařízení vedou i ke zvýšenému počtu pracovních úrazů, což také evidujeme. Navážeme-li dále na kontrolní zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, pak z toho vyplývá, že je určitě vhodné se důkladněji věnovat bezpečnosti práce a bezpečnému provozu transportních zařízení tzn. dopravníkům. Cílem příspěvku je tedy v této oblasti zvýšit osvětu a snížit pracovní úrazovost.

V tomto příspěvku, který navazuje na první část článku, se věnujeme, v souladu s jeho mottem, vyjadřující současně motto celého seriálu zaměřeného na bezpečnost regálového skladování, stanoveným hodnotám tolerancí, deformací a vůlí. Tyto je nutno respektovat nejen při návrhu regálových konstrukcí, ale také při jejich instalaci. Stanoveným tolerančním požadavkům na provedení podlah, podle jednotlivých tříd regálů, byla věnována pozornost v první části tohoto článku.

Muskuloskeletální poruchy související s prací jsou u pracovníků v Evropě velmi časté. Jistě také proto kampaň Zdravé pracoviště na období 2020–2022 pořádaná agenturou EU-OSHA bude tentokrát pod názvem „Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž“, jejíž vyhlášení je plánováno na říjen 2020.

Způsob obsluhy skladovacích zařízení dnes tvoří, vedle úrovně jejich technického stavu, výrazný zdroj rezerv ve snaze o snižování pracovní úrazovosti a zvyšování celkové úrovně bezpečnosti práce při skladování.

V rámci regálového skladování nejrůznějších materiálů a výrobků, a to v nejširším slova smyslu, neustále dochází k celé řadě nežádoucích událostí, jejichž součástí jsou i nejzávažnější úrazy, jakož i havárie celých regálových systémů a souvisejících skladových objektů. Nutno dodat, že se vesměs jedná o události zcela zbytečné, při kterých současně dochází ke značným materiálovým a finančním ztrátám. Jejich základní příčinu tvoří nejčastěji porušování bezpečnostních předpisů.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména zdravotnická zařízení různého typu, sociální zařízení, nemocnice, ošetřovatelská centra, léčebny dlouhodobě nemocných, ústavy sociální péče, stacionáře pro osoby se zdravotním postižením nebo zařízení pro seniory. Podle ustanovení § 42 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, v platném znění, se odborná způsobilost k výkonu povolání sanitáře získává absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu. Odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání sanitáře mají také osoby, které absolvovaly část studia na středních nebo vyšších zdravotnických školách nebo v akreditovaných zdravotnických studijních programech uskutečňovaných vysokými školami.

Také jste se setkali s externím školitelem, hrdě někdy nazývaným instruktorem nebo komisařem, který vaše zaměstnance, vás nebo vaše kolegy nejen že v rámci školení neseznámil s obsluhou konkrétních manipulačních vozíků s vlastním pohonem (dále jen MVVP) na konkrétním pracovišti, neprovedl praktický zácvik v ovládání, ale vlastně vám neposkytl téměř žádnou užitečnou informaci, a to nejužitečnější, co pro vás v tomto směru udělal, bylo spuštění série videí a předložení prezenční listiny, a v lepším případě i testů se zaškrtávající tabulkou? Pak vězte, že v tom rozhodně v ČR nejste sami.

Regálové skladování, jako nejmladší a v posledním období nejintenzivněji se rozvíjející způsob skladování, si vyžaduje zvýšenou pozornost - zejména pak u příslušných vedoucích a zodpovědných osob. Důvodem je i ta skutečnost, že zejména v průběhu první dekády tohoto století byly do naší soustavy technických norem přebírány evropské normy, řešící komplexně skladovací systémy (regály); od etapy jejich terminologie, specifikace, konstrukce, výroby, způsobu a přesnosti montáže, jakož i celé stavby apod. Zmíněná soustava evropských norem současně představuje pro uživatele, resp. provozovatele skladových objektů, návody k bezpečnému užívání příslušných skladovacích systémů, včetně jejich kontrol apod. Přitom lze důvodně předpokládat, že povědomí o uvedených bezpečnostních předpisech, ale zejména o jejich obsahu a znalostech, jsou stále značně omezené.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména staveniště a venkovní pracoviště novostaveb i stávajících staveb. Práce může být vykonávána i ve vnitřních prostorách budov při zdění nosných i nenosných příček a zdí vnitřních konstrukcí z pórobetonových tvárnic a cihel včetně povrchových úprav, osazování prefabrikátů montovaných vodorovných konstrukcí, překladů a schodišť a provádění omítek a jejich opravy. Práce je z povahy věci vykonávána v úrovni podlahy, ale často také ve výškách, a to na dočasných stavebních konstrukcí, pomocných lešení i žebřících. Práce je často vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, nepříznivé povětrnostní podmínky). K nejčastěji používaným pracovním pomůckám patří ruční nářadí (ruční pila, kladiva, zednické lžíce, zednické naběračky, špachtle, škrabáky, štětky, hladítka), elektrické ruční nářadí (elektrické míchadlo, přímá pila, úhlová bruska, vrtačka), stavební kolečko, jednoduchá pracovní a ochranná lešení, příp. osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky. Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru zedník, případně i nižší střední odborné vzdělání s výučním listem v oboru zednické práce nebo nižší střední odborné vzdělání s výučním listem v oboru stavební práce.

Kameník může práci vykonávat na vnitřních i vnějších pracovištích. Pracovní činnosti na vnitřních pracovištích (např. pracovní dílna, pracoviště druhých osob) zahrnují zpravidla zpracování kamene, při kterých se používá ruční nářadí, technická a strojní zařízení. Na vnějších pracovištích (venkovní prostory jako např. zahrady, okolí a fasády nemovitostí, hřbitovní plochy) se provádějí zpravidla práce spojené s opravami kamenných výrobků a instalací nových výrobků. V některých případech si kameník kámen i sám těží. Střední vzdělání s výučním listem v oboru kameník a kamenické práce v rámci klasifikace kmenových oborů vzdělání (kód 3654H) nebo profesní kvalifikace kameník rámcového vzdělávacího oboru (kód 36-54-H/01). 

Cílem příspěvku je seznámit se základním legislativním rámcem vztahující se k bezpečnému provozu motorových vozíků, dále s problematikou možných příčin vzniku pracovních úrazů a s vývojem pracovní úrazovosti v této oblasti. Dále také uvádíme vybrané příklady pracovních úrazů při provozu motorových vozíků.

Charakteristickým místem výkonu práce je provozovaná dopravní cesta (kolejiště, dopravny, širá trať, spádoviště, vlečky).  Střední nebo střední odborné vzdělání (s nebo bez maturitní zkoušky nebo s výučním listem), stavební a technické obory. Další kvalifikační předpoklady určuje zaměstnavatel interním předpisem. Vhodná doplňková kvalifikace je svářeč, jeřábník – vazač.