náhrada za ztrátu výdělku

Je pravidlem koncem roku, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá do připomínkového řízení návrh tzv. valorizačního nařízení vlády o úpravě náhrady. Jedná se o nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu je samozřejmě i letos.

V roce 2025 dochází v České republice k významným změnám v pracovněprávní oblasti v důsledku nárůstu průměrné mzdy, kterou pro tento rok Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo ve výši 45 107 Kč. Tato úprava přináší zaměstnancům vyšší nároky v oblastech, jako jsou náhrady při smrtelném pracovním úrazu, podpora v nezaměstnanosti nebo na ochranu osob se zdravotním postižením. Příspěvky a náhrady, odvozené od průměrné mzdy, zajišťují pružnou reakci na cenový vývoj a zjednodušují administrativní procesy bez nutnosti častých legislativních změn. Článek analyzuje dopady těchto úprav, které směrují k větší sociální spravedlnosti a ochranně zaměstnanců v rozmanitých životních situacích.

Vláda schválila 13. listopadu 2024 nové nařízení, podle něhož se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady zvýší o 0,6 % a 260 Kč (tzv. valorizace). Na rozdíl od dřívějších valorizací nejde v souladu se zvýšením důchodů jen o procentní navýšení, ale i o pevnou částku.Náhrada za ztrátu na výdělku podle nového nařízení vlády přísluší od 1. ledna 2025. 

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je mnohdy pro mzdové účetní a personalisty složitou záležitostí. Je nutno rozlišovat náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti. Obě náhrady patří do kategorie tzv. opětujících se nároků na náhradu škody z pracovního úrazu nebo z nemoci z povolání.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?

Máme zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti, na malý rozsah. Je zaměstnán od 13. 7. 2020 do 31. 12. 2020, na dobu určitou. Pracovní smlouva je na nepravidelnou výpomoc, max. 20hod/týden. Skutečnost je prozatím taková, že v červenci měl odpracováno 0 hodin a v srpnu 14,5 hod. Září je obdobné jako srpen. Takže prozatím mu bylo vyplaceno pouze 1 450 Kč za měsíc srpen. Zaměstnanec je také veden na úřadu práce a jiný hlavní pracovní poměr nemá. V září se tento zaměstnanec zranil při pomoci na jedné z našich zakázek. U lékaře nahlásil pracovní úraz, ale neschopenku si nenechal vystavit. Zajímalo by mě, jaké povinnosti nám z tohoto úrazu vyplývají - z pohledu zaměstnavatele. Přísluší zaměstnanci nějaká náhrada za ztrátu na výdělku, nebo nějaké jiné odškodnění? Musíme něco hlásit na OSSZ nebo na pojišťovnu? 

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Zaměstnavatel bude doplácet zaměstnanci rozdíl mezi nemocenskými dávkami a jeho průměrným výdělkem. Bude tato náhrada po dobu pracovní neschopnosti podléhat zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Po skončení pracovní neschopnosti požádá Kooperativu, kde povinně platí úrazové pojištění, o proplacení náhrad mzdy.

Zaměstnanec měl v srpnu 2018 uznaný pracovní úraz bez pracovní neschopnosti, při němž si přetrhl šlachu bicepsu. Nyní se na zaměstnavatele obrátil s tím, že následkem tohoto pracovní úrazu musí podstoupit operaci. Kromě náhrady za ztrátu na výdělku nárokuje také bolestné a ztížení společenského uplatnění. Kdo přesně posoudí přímou příčinnou souvislost s původním pracovním úrazem? Má se zaměstnanec obrátit na Kliniku pracovního lékařství a co je k tomu potřeba? Lékařské zprávy, které zaměstnanec předložil, nejsou jednoznačné a vyskytují se v nich různé diagnózy. Zaměstnavatel není schopen posoudit, zda se v tomto případě jedná o příčinnou souvislost, či nikoliv. 

Kdo a jak provádí srážky ze mzdy nařízené zaměstnanci exekučně v případě, kdy utrpěl pracovní úraz a bude mu od Kooperativy vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnost - Kooperativa nebo zaměstnavatel? 

Organizace (tuz. podnikatelský subjekt; s. r. o.) vyplácí svému zaměstnanci měsíčně náhradu ztráty na výdělku z důvodu pracovního úrazu. Kooperativa (zák. poj. zam.) jí při výplatě pojistného plnění srazila 20 %, protože dle inspektorátu práce byly částečně porušeny bezpečnostní podmínky. Bude celý mzdový náklad, který vyplácí organizace zaměstnanci jako náhradu ztráty na výdělku, daňovým nákladem, nebo bude těch 20 %, které jim Kooperativa neproplatila, nákladem nedaňovým? 

V čísle 7-8/2017 v článku Novinky z oblasti právních předpisů BOZP jsme informovali o právních předpisech, které vyšly v 1. pololetí roku 2017 a v roce předcházejícím. Přehled o tom, k jakým změnám v oblasti právních předpisů od té doby došlo, dává tento článek. Těsně před uzávěrkou letního čísla vyšel s účinností od 1. listopadu zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon“). Změny, které přinesla tato novela, byly avízované dlouho dopředu podobně jako změny v dlouho očekávané novele vyhlášky č. 79/2013 Sb., který vyšla pod číslem 436/2017 Sb. až 15. prosince s účinností od téhož data (dále jen „vyhláška“). Tyto dva předpisy zásadně změnily právní úpravu v oblasti poskytování pracovnělékařských služeb.

Zaměstnanec (pedagog) má smlouvu na dobu určitou do 31. 8. 2017. Dne 2. 5. 2017 se zaměstnanci stal pracovní úraz a je v pracovní neschopnosti. V pracovní neschopnosti bude patrně do konce roku 2017. Má otázka zní, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? Jak je to s náhradou za ztrátu na výdělku - bude vyplácena ke dni ukončení pracovního poměru, tj. 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? 

Právní věta Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance je poškození zdraví zaměstnance pracovním úrazem, ztráta na výdělku (škoda), která zaměstnanci vznikla v průběhu...