Statistické údaje potvrzují stálý růst netypických pracovních úrazů Mezi příčiny lze řadit nepříznivé pracovní podmínky, vysoké psychické a fyzické zatížení, zejména vedoucích pracovníků, zanedbávání prevence apod. Jaké jsou nejčastější druhy těchto úrazů a jak řešit jejich důsledky ve světle právních předpisů.
Především je třeba vyřešit základní otázku, zda se o pracovní úraz a vůbec o úraz jedná, zvláště když k poškození zdraví došlo při netypické pracovní činnosti nebo když jde o méně častý či netypický úraz nebo o komplikované onemocnění. V takovém případě musí být prokázána příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a příslušným poškozením zdraví. Většinu případů bude možné správně kvalifikovat jen za spolupráce lékaře, technika a právníka.
Práce s počítačem a onemocnění
Mezi vážná poškození zdraví patří onemocnění vyplývající z práce s počítačem. Jedná se, podle nejnovějších statistických údajů, v současné době o nejčastější nemoc z povolání – bolestivé onemocnění středového nervu v zápěstí, odborně nazývané syndrom karpálního tunelu.
Je to onemocnění nejen zaměstnanců, kteří pracují s počítačem. Postihuje široké spektrum profesí – od horníků, přes lesní dělníky, šičky, frézaře, montážníky, soustružníky, svářeče až k sekretářkám. Nevyhýbá se ani čalouníkům či řezníkům na jatkách. Je to často důsledek používání velké svalové síly nebo velkého počtu opakujících se stereotypních pohybů, jako při práci s počítačem. Bývá jich až desítky tisíc za jedinou směnu. U méně fyzicky namáhavých činností to je důsledek ergonomicky nevhodného uspořádání pracoviště nebo neplnění povinností zaměstnavatele při předcházení rizikům, která vyplývají z práce.
Nadměrná pracovní zátěž
U manažerů a vedoucích zaměstnanců se mohou projevit jiné závažnější nemoci, které mají původ v nadměrné pracovní zátěži. Např. Karel M. pracoval jako uznávaný manažer. Téměř na každém kroku si stahoval z internetu zprávy, zodpovídal za milionové obchody. Neodpočíval ani o víkendu. Jednoho dne se zhroutil a skončil na psychiatrii. Nejde o výjimku. Zejména když obrovské nasazení trvá několik let a bývá kombinováno se snahou věnovat se maximálně i rodině.
Důsledkem přepracování jsou i různé psychické poruchy nebo nemoci. Např. ve Všeobecné fakultní nemocnici i v Praze se léčí podnikatelé, kteří v posledních deseti letech pracovali téměř bez přestávky, bez dovolených, neodpočívali, přecházeli chřipky, a pak je ve třiceti či čtyřiceti letech dovedla roztroušená skleróza k tomu, že totálně přehodnotili svůj hodnotový žebříček.
Pracovní zátěž může přivodit smrt nepřímo. Při vyšetřování