Umělá inteligence se postupně stává součástí téměř všech aspektů našeho života. Využití příležitostí umělé inteligence je zásadní pro udržení a posílení konkurenceschopnosti Evropy. Integrování umělé inteligence do pokročilých výrobních technologií a systémů může výrazně přispět ke zlepšení kvality produktů a procesů. Umělá inteligence tak může průmyslové výrobě významně pomoci, přičemž zásadní bude vybudování důvěry v tyto nové technologie.
Systémy založené na umělé inteligenci a BOZP
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
Systémy umělé inteligence rovněž mohou přispívat ke zvýšení bezpečnosti pracovníků, například tím, že upozorní pracovníka při vstupu do nebezpečného prostoru. Budou však lidé umělé inteligenci důvěřovat? Jsou jimi poskytovaná data a rozhodnutí vždy správná? A kdo ponese odpovědnost v případě jejich selhání? Zavádění umělé inteligence tak sebou přináší otázky týkající se jejich dopadu na bezpečnost a zdraví pracovníků a také etická a morální dilemata.
1. Umělá inteligence na pracovištích a její dopady na BOZP
Umělá inteligence patří mezi technologie, které mají významný potenciál zlepšit kvalitu našeho života i celé společnosti. Tento potenciál je možné využít i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků.
Umělá inteligence a digitální technologie umožnily
vznik nových forem monitorování a řízení pracovníků
. Na rozdíl od dřívějších forem řízení, které se do značné míry spoléhaly na „lidské nadřízené“, monitorování a řízení pracovníků pomocí umělé inteligence využívá nové systémy a nástroje řízení, které shromažďují údaje o chování pracovníků v reálném čase
z různých zdrojů s cílem informovat vedení a podporovat automatizovaná nebo poloautomatizovaná rozhodnutí založená na algoritmech nebo pokročilejších formách umělé inteligence
. [1]Zavádění těchto „inteligentních digitálních systémů“ monitorování a řízení pracovníků, a dalších systémů založených na umělé inteligenci, představuje nejenom příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také rizika a výzvy pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Je tak zapotřebí se těmto aspektům důkladně věnovat.
Poznámka: Algoritmus je explicitně definovaný soubor instrukcí popisující, jak by počítač nebo člověk mohl provést nějakou akci, úkol či postup nebo vyřešit nějaký problém. [2]
Jelikož využívání umělé inteligence s sebou nepřináší pouze příležitosti, ale také i možná rizika, bude používání umělé inteligence v Evropské unii upraveno
„aktem o umělé inteligenci“
, prvním komplexním zákonem o umělé inteligenci na světě. Evropská unie tak chce v rámci své digitální strategie regulovat umělou inteligenci, aby zajistila lepší podmínky pro rozvoj a využívání této inovativní technologie v Evropě. [3]Systémy umělé inteligence používané v Evropské unii musí být bezpečné, transparentní, sledovatelné, nediskriminační a šetrné k životnímu prostředí.
Na systémy umělé inteligence by měli dohlížet lidé, nikoliv automatizace, aby se předešlo škodlivým následkům. [3]Rozvoj technologií, jako jsou například umělá inteligence (
AI
– A
rtificial I
ntelligence), data velkého objemu, kolaborativní robotika, internet věcí a algoritmy, jak již bylo zmíněno, přináší příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také nové výzvy a rizika pro BOZP.Co se rozumí pod pojmem „umělá inteligence“?
Umělou inteligencí se rozumějí systémy, které vykazují inteligentní chování tím, že analyzují své prostředí a přijímají opatření (s určitou mírou autonomie) k dosažení konkrétních cílů. [2]
Systémy založené na umělé inteligenci mohou být založeny pouze na softwaru a působit ve virtuálním světě (např. hlasoví asistenti, software pro analýzu obrazu, vyhledávače, systémy rozpoznávání řeči a obličeje) nebo může být umělá inteligence začleněna do hardwarových zařízení (např. pokročilých robotů, autonomních automobilů, dronů nebo aplikací internetu věcí). [2]
Stroje, programy a systémy umělé inteligence v České republice a EU
Stroje, programy a systémy umělé inteligence používalo v roce 2023 v Česku
pouze 6 % podniků s více než 10 zaměstnanci,
a tuzemské firmy se tak nacházely pod průměrem zemí EU27, který činil 8 %.
Umělou inteligenci využívaly v EU27 nejčastěji podniky v Dánsku a Finsku (shodně 15 %), nejméně v Rumunsku (2 %). Technologie umělé inteligence si napříč evropskými státy osvojily především velké podniky s více než 250 zaměstnanci, v Česku je používalo 28 % velkých firem
. V průměru EU27 se jednalo o 30 % velkých podniků, přičemž ve Slovinsku a Finsku to bylo dokonce 53 %. [4]Používání technologií umělé inteligence je
nejvíce rozšířené v odvětví činnosti v oblasti IT
. V roce 2023 používalo umělou inteligenci celkem 28 % podniků z tohoto odvětví. Ve zpracovatelském průmyslu