Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]
Využívání umělé inteligence ve vzdělávání
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
Vliv umělé inteligence na vzdělávání a BOZP
Vliv umělé inteligence na vzdělávání je různý a představuje jak příležitosti, tak také i výzvy. Umělá inteligence prospívá vzdělávání tím, že nabízí personalizované výukové zkušenosti, automatizaci administrativních úloh a poskytování cenných informací prostřednictvím analýzy dat. Zvyšuje efektivitu, globální dostupnost a vývoj inovativních výukových nástrojů.
Důležité: Problémy však zahrnují obavy o soukromí dat, potenciální předsudky v algoritmech umělé inteligence a riziko ztráty zaměstnání pro pedagogy. Kvalita vzdělávání závisí na odpovědné implementaci umělé inteligence, dodržování etických ohledů a zajištění rovného přístupu.
Umělá inteligence má v konečném důsledku potenciál významně prospět vzdělávání tím, že optimalizuje procesy, zlepšuje výsledky učení a připravuje studenty na požadavky rychle se vyvíjejícího světa. Jeho úspěch však závisí na pečlivé rovnováze mezi využitím technologického pokroku a zachováním základních lidských prvků ve vzdělávání.
Při pohledu na budoucnost umělé inteligence ve vzdělávání může umělá inteligence narušit vzdělávání tím, že změní tradiční metody výuky. Zavádí personalizované vzdělávací zkušenosti, přizpůsobuje se individuálním potřebám studentů a automatizuje administrativní úkoly, čímž přetváří role pedagogů.
Analytika řízená umělou inteligencí poskytuje bezprecedentní pohled na výkon studentů a umožňuje rozhodování na základě dat. Virtuální realita a simulace zlepšují zážitkové učení a zpochybňují konvenční struktury tříd.
Potenciál umělé inteligence nahradit určité úkoly však může vést k vytlačení práce pedagogů, což vyvolává obavy. Jako potenciální narušení se také objevují etické úvahy, otázky ochrany osobních údajů a potřeba rovného přístupu. Je nezbytné dosáhnout rovnováhy mezi integrací umělé inteligence a zachováním vzdělávacích hodnot zaměřených na člověka. [3]
Průzkum situace v oblasti BOZP
Bleskový průzkum Eurobarometr „Situace v oblasti BOZP“, který zadala agentura EU-OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci), nabízí cenné poznatky o celé řadě dopadů pandemie covidu-19 na zdraví a dobré životní podmínky pracovníků.
Na jaře 2022 tak proběhlo telefonické dotazování reprezentativního vzorku více než 27 000 zaměstnaných osob ze všech členských států EU a rovněž z Islandu a Norska. Průzkum se zaměřil na stresové faktory působící na duševní a fyzické zdraví, jimž jsou pracovníci vystaveni, a na opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) zavedená na jejich pracovištích. Konkrétně se průzkum zabýval těmito tématy:
•
Psychosociální rizikové faktory, stres a duševní zdraví
•
Výsledky v oblasti zdraví
•
Preventivní opatření v oblasti BOZP se zaměřením na duševní zdraví
•
Přístupy k BOZP a zkušenosti v oblasti BOZP na pracovišti
•
Digitalizace a využívání digitálních technologií [4]
Bezpečnost a ochrana zdraví na pracovištích po pandemii – výsledky průzkumu
Iniciativy na pracovišti k řešení stresu v práci (% pracovníků, kteří odpověděli, že tato iniciativa je na jejich pracovišti k dispozici):
•
42 % - Informace a školení o pohodě a zvládání stresu
•
59 % - Zvyšování povědomí nebo jiné aktivity k poskytování informací o bezpečnosti a ochraně zdraví
•
38 % - Přístup k poradenství nebo psychologické podpoře
•
43 % - Konzultace pracovníků o stresujících aspektech práce
% pracovníků souhlasí s tím, že:
•
50 % - Prozrazení duševního stavu by mělo negativní dopad na mou kariéru
•
50 % - Pandemie COVID-19 usnadnila mluvit o stresu a duševním zdraví v práci
•
59 % - Cítil bych se dobře, kdybych si o svém duševním zdraví promluvil se svým manažerem nebo nadřízeným
•
44 % - Můj pracovní stres se zvýšil v důsledku pandemie COVID-19 [5]
Stres ve školství
Stres učitelů a míra vyhoření zůstává vysoká a tlak práce neustále roste. „Když máte syndrom vyhoření, přicházíte do práce s velmi negativním přístupem a velmi negativní energií“, řekla Donna Christy, školní psycholožka a prezidentka Prince George's County Educators Association v Marylandu. „A děti jsou tak empatické, že cítí vaši negativní energii, a to podněcuje jejich negativní energii, což způsobuje další problémy s jejich chováním.“ [6]
Učitelská profese může být vysoce stresující a tento stres může vést ke snížené spokojenosti s prací, syndromu vyhoření a špatnému pracovnímu výkonu. Stres je normální reakcí na nepříjemné nebo ohrožující události a stává se patologickým