Každému je asi známo, že změnit zaběhnutou praxi bývá mnohdy velmi složité. Důkazem, že „pouhá“ úprava právním předpisem nemusí být dostatečná, se v uplynulém roce stalo řešení otázky, kdo je oprávněn provádět kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, jež skončilo až u Nejvyššího soudu. Jeho rozhodnutí má zásadní dopad nejen pro oprávněnost provádění kontrol provozuschopnosti těchto zařízení, ale též i na věcné prostředky požární ochrany, tedy i na hasicí přístroje. Z těchto důvodů se ve svém důsledku dotýká každé právnické i fyzické podnikající osoby.
Loni Nejvyšší soud řešil způsobilost a právo provádět kontroly, údržbu a servis požárně bezpečnostních zařízení bývalým zaměstnancem (technikem PO) společnosti, která tato zařízení vyrábí a zaměstnanci vystavila „Prohlášení o způsobilosti k revizní činnosti“, pro výkon této činnosti, kterou u ní v zaměstnaneckém poměru vykonával. Rozsudek Nejvyššího soudu (judikát sp. zn. 21 Cdo 1502/2016) v souvislosti s tím upozornil na téměř dvě desítky let praxí neakceptovanou zákonnou úpravu. Na tento judikát v nedávné době reagovalo Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR a vydalo „Sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení“.
Než se začneme věnovat požadavkům na kvalifikaci těch, kteří mohou provádět kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků, bude vhodné se ve stručnosti zmínit, co je za ně považováno.
Požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany
Za požárně bezpečnostní zařízení jsou vyhláškou o požární prevenci považovány systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby doplňující požární bezpečnost stavby, příp. jiného zařízení. Jsou jimi myšleny například elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro dete