Odškodňování smrtelných pracovních úrazů a nemocí z povolání ve světle náhrad za usmrcení podle občanského zákoníku: inspirace pro aplikaci zákoníku práce i bez jeho legislativní změn.
Odškodnění za duševní újmu ze ztráty osoby blízké při jejím úmrtí podléhalo v nedávné době v návaznosti na příslušné zákonné texty občanského zákoníku (starého i nového) poměrně překotnému judikaturnímu vývoji. Měnil se i zákoník práce. Od určitého zdrženlivějšího postoje praxe i judikatury, který se objevoval zejména v „náhradových“ částech trestních rozsudků soudů, které rozhodovaly v adhezním řízení, přes některé nálezy Ústavního soudu až k zásadnímu rozsudku civilní větve Nejvyššího soudu – rozsudku ze dne 19. září 2018 sp. zn. 25 Cdo 894/2018, který byl již zveřejněn jako oficiální judikát Nejvyššího soudu ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanov