osobní ochranné prostředky

Školní parlament složený z našich studentů a žáků vymyslel, že by se jim líbilo při odborných výcvicích u technických oborů (automechanik, opravář, truhlář apod.) používat ochranné pracovní oděvy s krátkými nohavicemi. Toto řešení nám přijde z důvodu bezpečnosti práce jako neodpovídající. Potřebovali bychom informaci, zda je toto v souladu s bezpečností práce nebo není. 

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. prostory restaurátorské dílny nebo v místě umístění díla), tak i na venkovních pracovištích (v místě umístění/instalace díla). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím, strojními a technickými zařízeními nebo nebezpečnými chemickými látkami a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci, případně ve výšce (např. na lešení). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je vyšší odborné vzdělání v oboru konzervátorství a restaurátorství (KKOV 8242N) nebo výtvarná a uměleckořemeslná tvorba (KKOV 8241N), nebo bakalářský studijní program v oboru výtvarná umění (KKOV 8206R).

Naše společnost poskytuje pracovní oblečení zaměstnancům do výroby, jedná se skutečně o oblečení, které zaměstnanci využívají pouze při práci, oblečení je označeno i logem apod. Doposud jsme vždy jednou za týden pracovní oblečení vybrali a zavezli k vyprání. Bohužel ale logisticky a administrativně je s tím problém, proto zvažujeme zavést směrnici, ve které bude uložena povinnost zaměstnanců, aby si pracovní oblečení prali sami a my bychom se zavázali jim za to poskytnout peněžní částku podle vypočtené kalkulace - vždy bychom jim částku přidali do mzdy. Můžeme takto postupovat a můžeme tuto částku zaměstnancům nezdanit? 

Kampaň BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ

Bezpečnost práce při používání úhlových brusek se opětovně podceňuje, jak vyplývá z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce. Z pohledu bezpečnosti práce je úhlová bruska všestranně využitelná, ale také ji lze zařadit mezi nebezpečné nářadí. Při práci bez ochranných brýlí, dále vhodných osobních ochranných pracovních prostředků, hrozí vysoké riziko úrazu, například poškození zraku při vlétnutí jisker (třísek) do očí, ale také i popálení, dále pořezání horní končetiny, jak uvedu na vybraných příkladech závažných pracovních úrazů, tzn. pracovních úrazů s hospitalizací delší než pět dnů.

Kampaň BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

K ochraně pracovníků proti pádu z výšky s použitím osobních ochranných pracovních prostředků, bývá často používán systém zachycení pádu. Ten, přestože se na první pohled zdá být nejjednodušší a nejvhodnější, ve skutečnosti přináší další rizika a jeho použitím jsou spojeny další náklady.

Dozorce zajišťuje dozorčí službu ve vazební věznici, věznici, ústavu zabezpečovací detence. Zajišťuje práva a povinnosti obviněných a odsouzených ve věznici, vazební věznici, ústavu zabezpečovací detence. Zpravidla se jedná o vnitřní prostory budov, které jsou vytápěné, osvětlené a větrané. Nejvhodnějším vzděláním pro výkon povolání dozorce je střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru bezpečnostně právní činnost (kód 6842M nebo kód 68-42-M/01). Další vhodnou kvalifikací je povinné vzdělávání a výcvik v rámci příslušných složek Ministerstva spravedlnosti.

Práce je vykonávána v dílenském provozu galvanizoven v náročných podmínkách jako jsou např. vysoké teploty okolního vzduchu, manipulace s chemickými látkami, expozice hluku a prachu. Vykonávaná práce je zpravidla fyzicky náročná. Ve výrobních prostorách se velice často pohybuje manipulační technika a zdvihací zařízení.  Nejvhodnějším minimálním stupněm vzdělání je střední vzdělání s výučním listem v oboru povrchová úprava, práce při povrchové úpravě (KKOV 2359H) a Strojírenské práce (RVP 23-51-E/01). Vhodným vzděláním je dále střední vzdělání s výučním listem v oborech kovář, podkovář, kovářské a podkovářské práce (KKOV 4154H), úpravář kovů, úpravářské práce (KKOV 2358H), chemik, práce v chemické výrobě (KKOV 2852H) nebo střední vzdělání s výučním listem v oboru povrchová úprava, práce při povrchové úpravě (KKOV 2359E). Další vzdělávání zahrnuje profesní kvalifikace Galvanizér/galvanizérka (23-060-H).

Každý má právo na bezpečné pracoviště, na kterém jsou řádně řízena veškerá rizika ohrožující zdraví a bezpečnost zaměstnance. Všichni pracovníci však nejsou vystavováni stejným rizikům a některé specifické skupiny pracovníků jsou vystavovány zvýšeným rizikům, nebo pro ně platí zvláštní požadavky. Jedná se o osoby, které jsou zranitelnější vůči rizikům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v důsledku různých osobních a pracovních faktorů. Tyto skupiny nebo kategorie pracovníků jsou často popisovány jako „zranitelní pracovníci“.

Povinnosti zaměstnavatele týkající se poskytování OOPP jsou upraveny přímo v § 104 ZP . Zákonodárce výslovně stanoví, že není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.

Testové otázky jsou zaměřeny na oblast dovednosti při prevenci rizik spočívající v posouzení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně zpracování stanovené dokumentace a znalost povinností a podmínek poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, jejich používání, evidence a kontroly.

Je nutné problematiku pracovních úrazů (PÚ), kde příčinou jsou pády z výšky, uklouznutí, zakopnutí a seskakování prezentovat? Dle mého názoru určitě ano, a to proto, že i v tomto případě jsou evidovány v informačním systému o pracovních úrazech nejen pracovní úrazy ostatní, závažné, ale i smrtelné (cca 8 % ze všech smrtelných PÚ), viz tabulky.

Podle § 104 odst. 5 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. , musí zaměstnavatel poskytovat ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště. Jde o vnitřní předpis (vnitrofiremní opatření), který musí vydávat každý zaměstnavatel, i kdyby zaměstnával třeba jen jednoho zaměstnance; v seznamu musí přihlédnout nejen ke konkrétním podmínkám pracoviště, ale i k vlastnostem jednotlivých OOPP.

Podle § 104 ZP platí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům kromě OOPP ještě mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády č. 361/2007 Sb. , též ochranné nápoje.

Jsme sklad, nemáme nějak zvlášť ztížené pracovní podmínky a v podstatě čisté prostředí. Zaměstnanci mají přidělené OOPP. Nemáme ale povinnost přidělovat kompletní oděvy. Zaměstnanci přesto od nás mají přidělena firemní trička, mikinu, termoprádlo. Nemusí nosit ale výhradně tyto oděvy, mohou nosit i své. Praní pracovních oděvů zaměstnancům nezajišťujeme. Zaměstnanci vznesli požadavek, abychom jim poskytli příspěvek na praní pracovních oděvů. Musíme zaměstnancům přispět na praní nebo jim praní zajistit? Pokud bychom jim chtěli v tomto nějak vyhovět, můžeme jim dát prací prášek třeba dvakrát do roka? Musí to zaměstnanec nějak dodanit jako věcné plnění? Je nákup těchto pracích prášků daňově uznatelný pro nás jako zaměstnavatele?  

V našem dnešním článku se zaměříme na otázku, která se v praxi vyskytuje velice často, a to jak je to s tvorbou vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP, jaké jsou na ně legislativně technické požadavky. Vysvětlíme si také rozdíl mezi vnitřním předpisem podle § 305 ZP a vnitřními předpisy v oblasti BOZP definovanými v § 349 ZP.

Jak stanovit tzv. montérkovné – vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení, např. skladník a řidič? Jak stanovit způsob a výši výpočtu náhrady?