pracovní cesta

Pracovní cesta je časové omezení vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce (§ 42 zákoníku práce – dále ZP ). Protože jde o výkon práce na dobu nezbytné potřeby, musí s vysláním na pracovní cestu zaměstnanec souhlasit. Cestu pak vykoná podle pokynu zaměstnavatele na pracoviště, které je buď mimo obvod obce jeho pravidelného pracoviště nebo v obvodu obce jeho bydliště. Vždy tedy jde o plnění úkolů (podle pokynů zaměstnavatele) na jiném místě, než je místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Pravidelným pracovištěm je třeba chápat místo výkonu práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě nebo na které byl zaměstnanec převeden nebo přeložen.

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce.

V dnešním článku se zaměříme na otázku, která v praxi nebývá zcela jasná, a to který úraz je považován za pracovní a který úraz již za pracovní považován není – byť se třeba stane i na pracovišti nebo v době, kdy je zaměstnanec přítomen v práci.

Když je počasí, že by psa nevyhnal, sedá do aut daleko víc lidí než obvykle. Raději postojí v kolonách, ale v teple a třeba při příjemné hudbě, než aby přešlapovali v nečase na zastávce MHD. Jenomže i z pohodlnější jízdy se náhle může stát problém. Například když cestou nabouráte nebo vám auto zaparkované před firmou vykradou. A co když se vám něco stane s firemním autem na služební cestě? V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy a potom platí výhodnější právní úprava.

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu služebním autem mimo svoji obvyklou pracovní dobu. Pracuje Po - Pá, služební cesta se měla uskutečnit v sobotu. V sobotu zaměstnanec vyjel z určeného místa a měl do společnosti přivézt pracovní stroj. Vyjel ve čtyři hodiny ráno a po hodině cesty se stala vážná dopravní nehoda. Máme hodinu strávenou na služební cestě v autě vykazovat jako odpracovanou dobu? Tím pádem i tento den brát jako první pracovní den (neplacený) pro náhradu a ne až pondělí? Za jaké hodiny tedy správně určit náhradu na nemoc? 

Zaměstnanec, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti (sjednanou prací je obchodní činnost, řízení vozidla v dohodě není uvedeno), vyjíždí z domova svým soukromým vozidlem do 3,5 t na různá místa včetně zahraničí, kde jedná s obchodními partnery. Jeho práce je zařazena do první kategorie. Je cesta zaměstnance na místo obchodního jednání cestou do zaměstnání nebo pracovní cestou (v souvislosti s případným úrazem) a má zaměstnavatel povinnost vyslat ho na pracovnělékařskou prohlídku?