průměrný výdělek

Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se na základě zákona provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u poškozeného ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku. Poškozený tudíž pobírá stále stejnou částku.

Tak, jako každý rok, dochází od ledna k valorizaci průměrných výdělků pro odškodňování ztráty na výdělku z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání (tzv. renty), jakož pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých (tzv. renty především vdov a sirotků v případě smrtelných pracovních úrazů a nemocí z povolání). Toto pojednání o valorizaci průměrných výdělků pojmeme poněkud šířeji než jen jako „matematickou“ informaci o procentech valorizace průměrných výdělků, ale pojednáme o valorizaci v širších souvislostech.

V souladu s § 271m zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovním úrazu je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Jak je to v případě, kdy zaměstnanec uzavře pracovní poměr v průběhu předchozího kalendářního roku, lze vzít dobu od uzavření pracovního poměru do konce roku jako rozhodné období a srovnávat jej s předchozím čtvrtletím nebo je nutné mít ke srovnání celý kalendářní rok? 

Jaký průměr pro náhrady se má použít při proplácení náhrad za absenci při pracovním úrazu? Za předchozí čtvrtletí, za předchozích 12 měsíců, nebo ten, který je výhodnější?