pružná pracovní doba

Mezi požadavky, které se dříve mezi zaměstnanci neobjevovaly, patří volnější (flexibilní) úprava pracovní doby. Pracovněprávní výhody na tomto úseku jsou významnými benefity, které mohou zaměstnavatelé využívat v personální praxi. Patří mezi ně pružná pracovní doba. Přináší významné výhody zaměstnavatelům, jako je např. úspora v případě některých překážek v práci či práce přesčas. Její správné uplatňování přináší i výhody zaměstnancům, kteří mohou přizpůsobit délku a časový rozvrh pracovní doby svým soukromým potřebám.

Rozvržení pracovní doby má význam pro práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance. Vymezuje se tak doba, po kterou je zaměstnanec povinen pracovat a nepřímo i doba jeho odpočinku (např. nepřetržitý odpočinek mezi směnami). Právní úprava je obsažena v § 78 a násl. zákoníku práce (ZP).

V našem článku se zaměříme především na některé změny právní úpravy pracovní doby, neboť právní úprava pracovní doby je v praxi bezprostředně provázaná s právní úpravou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. K nové úpravě dovolené se na stránkách našeho časopisu ještě do konce roku vrátíme.

Zaměstnanec s pružným rozvržením pracovní doby (základní pracovní doba je 8:00 až 13:00 hod., volitelná pracovní doba je 6:00 až 8:00 hod. + 13:00 až 18:00 hod.) je vyslán na periodickou pracovnělékařskou prohlídku. V tento den nastoupí směnu v 6:30 hod. a od 7:15 do 8:15 hod. absolvuje prohlídku u našeho smluvního lékaře. Vzniká za dobu strávenou na pracovnělékařské prohlídce, která spadá do volitelné části pracovní doby (7:15 - 8:00 hod.) překážka v práci s náhradou mzdy?

Jsme rozpočtová organizace, uvedena v § 109 odst. 3 zákoníku práce, u zaměstnanců uplatňujeme pružné rozvržení pracovní doby. Základní pracovní doba: 07,00 – 11,30 a 12,00 – 12,30. Volitelná pracovní doba: 06,00 – 07,00 a 12,30 – 17,00. Přestávka na jídlo a oddech: 11,30 – 12,00. Časy jsme stanovili s ohledem na pracovní řád: „Zaměstnanec je povinen být na pracovišti v základní pracovní době, která činí nejméně 5 hodin v jednotlivých dnech“, přitom „…volitelná doba před začátkem základní pracovní doby musí činit nejméně 1 hodinu“. Přestávku jsme stanovili podle určení této doby v zabezpečujícím stravovacím zařízení a vyňali ji ze základní doby tak, aby bylo splněno ustanovení § 85 odst. 2 zákoníku práce: „V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti“. Je oprávněný požadavek kontroly z nadřízeného stupně: „Nelze účelově čas pro poskytnutí přestávky na jídlo a oddech vyloučit z pracovní doby, protože by v tuto dobu nebylo možné přestávku poskytnout.“?