Povinnosti zaměstnavatelů v oblasti BOZP

Vydáno: 32 minut čtení

Zákoník práce v § 1a ZP stanoví, že smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřuje i pět základních zásad pracovněprávních vztahů. Pro naše další pojednání jsou důležité dvě zásady, a to zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance a zásada uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek.

Povinnosti zaměstnavatelů v oblasti BOZP
JUDr.
Eva
Dandová
Základní zásady pracovněprávních vztahů
Zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance je vyjádřením ochranné funkce pracovního práva. Ochranná funkce pracovního práva je v zásadě historickým důvodem vzniku pracovního práva a jeho emancipace od občanského práva. Občanské právo je založeno na rovnosti smluvních stran. Zhruba v polovině 19. století (v jednotlivých zemích je hranice posunuta dopředu či dozadu zejména v závislosti na rozvoji průmyslové výroby) začínají státy v zájmu zachování sociální stability a sociálního smíru a zabránění sociálním nepokojům, zasahovat do té doby víceméně neomezené autonomie smluvních stran (služební či námezdní smlouvy) ve prospěch slabší strany tohoto právního vztahu, tj. zaměstnance. Stát začíná ochranným zákonodárstvím nejprve regulovat práci dětí, těhotných žen a matek, ve smyslu regulace dosud neomezené délky pracovní doby, začíná upravovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci a kogentně upravovat další ustanovení služební smlouvy. Omezování smluvní svobody a
kogentní
úprava má za cíl, aby byl zaměstnanec aspoň minimálně chráněn před absolutní smluvní svobodou, která by mohla být zaměstnavatelem zneužita v neprospěch zaměstnance a k vytváření nedůstojných pracovních podmínek, často ohrožujících zdraví či přímo život zaměstnance. Historicky ochrana postavení zaměstnance byla vyvolána především snahou dosáhnout sociálního smíru. Vedle toho je třeba si uvědomit, že pracovněprávní vztahy mají v současné době mimořádný národohospodářský význam, neboť se prostřednictvím nich vytváří rozhodující většina národního důchodu.
Zásada ochrany postavení zaměstnance je provázena rovněž zásadou řádného výkonu práce zaměstnance v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Jinými slovy, jedná se o vyváženou úpravu pracovněprávního vztahu (tj. nejen ochranu zaměstnance, ale i ochranu oprávněných zájmů zaměstnavatele) jako nesmírně důležitého vztahu nejen pro každého jednotlivce při zapojení do práce, ale též vztahu nesmírného celospolečenského významu, v rámci něhož se vytváří rozhodující část národní produkce. Ostatně i naprosto převažující část legislativy EU (máme na mysli především směrnice) na pracovněprávním úseku, je motivována ochrana postavení zaměstnance.
Ochrana práv zaměstnance je nezpochybnitelnou zásadou pracovního práva, kterou je ovládáno již od jejího vzniku a promítá se v celé řadě kogentních a relativně dispozitivních ustanovení, tj. ustanovení, od nichž se lze odchýlit pouze ve prospěch zaměstnance. Pod tuto obecnou ochranu lze subsumovat i § 346b ZP, který tuto zásadu dále rozvádí. Jedná se především o ustanovení, podle nějž zaměstnavatel nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, nesmí zaměstnanci za porušení povinností vyplývající ze základného pracovněprávního vztahu ukládat peněžité postihy, ani je od něho požadovat, stejně jako od něho nesmí požadovat peněžitou záruku.
Zatímco zásadu zvláštní zákonné ochrany zaměstnance lze stěží zpochybňovat, pak totéž neplatí o zásadě uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek. Tato zásada, pokud se jedná o uspokojivé pracovní podmínky, doslovně přepisuje čl. 28 Listiny základních práv a svobod, aniž jej jakkoli blíže rozvádí či konkretizuje. Pracovní podmínky jsou rovněž předmětem celé řady úmluv Mezinárodní organizace práce, jimiž je ČR vázána. Nicméně vzbuzuje pochybnosti, zda je smysluplné, aby zákoník práce pouze opisoval Listinu základních práv a svobod bez jakékoli konkretizace. Navíc tato obecně koncipovaná zásada je již víceméně obsažena v zásadě zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance. Tato zásada totiž historicky řeší především právní úpravu pracovních podmínek vedle dalších skutečností, jako je například ochrana zaměstnance před libovůlí zaměstnavatele pracovní poměr jednostranně rozvázat.
Práva zaměstnance na úseku BOZP
Ze zákoníku práce lze vyčíst následující práva zaměstnanců na

Související dokumenty

Související články

Přenášení břemen
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ve světle BOZP
Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP
Úprava pracovnělékařských služeb po novele právních předpisů, 1. část - novela zákona o specifických zdravotních službách
Novela vyhlášky o pracovnělékařských službách
Bezpečnost práce a letní problémy na pracovišti
Letní brigády z pohledu BOZP
Lidský faktor a vyhrazená technická zařízení
Ochranné nápoje
Zdravotní způsobilost zaměstnance k práci v době pandemie
Pracovní podmínky mladistvých
Povinnost k informování zaměstnance o pracovních podmínkách
Novinky z oblasti právních předpisů BOZP
Lékařská služba na pracovišti
Ochrana zdraví zaměstnance - zákaz výpovědi z pracovního poměru
Ohrožení nemocí z povolání
Zpracovatelský průmysl je také zdrojem řady pracovních úrazů
Zdraví škodlivé pracovní prostředí a příplatky za něj
Expozice prachu může vést k vážným dýchacím potížím a plicním onemocněním

Související otázky a odpovědi

Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti - poučení
Zdravotní způsobilost zaměstnance - stavbyvedoucího a řidiče
Lékařská prohlídka zaměstnance
Pozbytí zdravotní způsobilosti a možná řešení
Pracovnělékařské prohlídky soudců
Pracovní úraz
Školení první pomoci
DPP - vstupní prohlídka
Pracovnělékařské prohlídky
Pracovnělékařské služby
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Nutnost opakování vstupní prohlídky
Práce ve ztíženém prostředí
Lékařská prohlídka u zaměstnance na DPP, DPČ
Počítání lhůty pro dohled lékaře na pracovišti
Doplňující otázka k - Lékařská prohlídka u zaměstnance na DPP, DPČ
Bezpečnostní listy na pracovišti
Pracovnělékařská péče - mimořádné prohlídky po dlouhodobé nemoci
Mimořádná lékařská prohlídka po déledobé nemoci
Periodická prohlídka - návaznost na další prohlídku