Dne 1. 11. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, provedená zákonem č. 202/2017 Sb. V návaznosti na provedené změny v zákoně a doprovodných novelách některých zákonů, jichž se dotýká problematika posudkové péče a pracovnělékařských služeb dotýká (zejména zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a zákoník práce), byly provedeny i úpravy v prováděcím právním předpise tj. ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. byla provedena vyhláškou č. 436/2017 Sb., která nabyla účinnosti dne 15. 12. 2017, kdy byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
Zákonem č. 202/2017 Sb. se, mimo jiné v zákoně uvedené specifické služby, upravují také ustanovení týkající se posudkové péče a lékařských posudků, pracovnělékařských služeb a posuzování nemocí z povolání. Podrobnosti jednotlivých skutečností v posudkové péči a pracovnělékařských službách vymezených zákonem jsou upraveny novelou vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Cílem provedených úprav v uvedených právních předpisech bylo odstranit aplikační problémy v praxi a splnit závěry projektu „Spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti aplikace nové právní úpravy pracovnělékařských služeb“ zpracovaným Asociací samostatných odborů a Svazem průmyslu a dopravy. Závěry projektu byly projednány a vládou ČR přijaty na 120. Plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR dne 27. 7. 2015. Všechny relevantní požadavky vyplývající ze závěru projektu byly do novel těchto právních předpisů zapracovány.
Novela zákona o specifických zdravotních službách
Novela zákona o specifických zdravotních službách a jeho prováděcí vyhlášky přináší v oblasti posudkové péče a pracovnělékařských služeb celou řadu změn, od drobných změn, kdy se například změnou formulace nebo doplněním upřesňuje stávající text některých ustanovení, až po změny zásadní, které by měly přispět ke zjednodušení postupů při posuzování zdravotní způsobilosti k práci, službě a dalším činnostem, vydávání lékařských posudků a poskytování pracovnělékařských služeb. Rovněž by měly vést i ke snižování administrativní a ekonomické zátěže pro posuzované osoby, zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání a zaměstnavatele a rovněž pro poskytovatele zdravotních služeb.
Výpis ze zdravotnické dokumentace
První upravená oblast se týká výpisů ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele zdravotních služeb. V zákoně se nově stanoví lhůta 10 pracovních dnů pro vypracování a vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícím poskytovatelem a lhůta 90 dnů od vydání výpisu pro jeho uplatnění posuzovanou osobou. Jsou to lhůty shodné se lhůtami vztahujícími se k vydání a uplatnění lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci.
Registrujícímu poskytovateli se umožňuje výpis ze zdravotnické dokumentace nahradit potvrzením o tom, že u posuzované osoby nedošlo od poslední lékařské prohlídky ke změně zdravotního stavu. Potvrzení tak osvědčuje předchozí výpis ze zdravotnické dokumentace. Důvody, kdy není třeba výpis, vyžadovat, jsou uvedeny v novelizované vyhlášce. Výpis není třeba vyžadovat u výstupní pracovnělékařské prohlídky, kdy se neposuzuje zdravotní způsobilost k další práci, ale zaznamenává se pouze aktuálně zjištěný zdravotní stav. Dále se výpis nevyžaduje u některých mimořádných prohlídek, například pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců. Posuzujícímu lékaři je však zákonem dána možnost výpis si vyžádat i v těchto případech. Kromě výpisu může posuzující lékař také při prohlídce vycházet z lékařské zprávy ošetřujícího lékaře, který ukončil dočasnou pracovní neschopnost, pokud mu ji ošetřující lékař poskytne. Výpis musí být vždy vyžádán k pracovnělékařské prohlídce vstupní, periodické a mimořádné, pokud byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna změna zdravotního stavu, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší než je lhůta pro provedení periodické prohlídky nebo byl výkon práce přerušen na dobu delší než 6 měsíců z jiných důvodů než zdravotních a též v případech kdy o mimořádnou prohlídku požádá zaměstnavatel z vlastního podnětu nebo z podnětu zaměstnance při podezření na změnu zdravotní způsobilosti k práci.
Vyhláška pak stanoví, že pokud má poskytovatel pracovnělékařských služeb ve své dokumentaci kompletní výpis ze zdravotnické dokumentace posuzované osoby a v žádosti o výpis je tato skutečnost uvedena, obsah výpisu lze omezit jen na údaje za období od provedení předchozí pracovnělékařské prohlídky. Stanoví se také postup posuzujícího lékaře pro případy, kdy není možné získat výpis ze zdravotnické dokumentace posuzované osoby.
K získání potřebných informací o zdravotním stavu a ke zjištění, zda se u posuzované osoby vyskytují nemoci, stavy nebo vady, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, je nutné provést podrobnější vyšetření, než by bylo nezbytné provést, pokud by měl posuzující lékař výpis k dispozici. Pokud posuzovaná osoba nemá registrujícího poskytovatele (praktického lékaře), protože právní předpisy povinnost mít svého registrujícího poskytovatele zdravotních služeb nestanoví, zaznamená se tato skutečnost do zdravotnické dokumentace posuzované osoby. Je pak nezbytné, aby posuzující lékař provedl nebo zajistil provedení všech odborných vyšetření nezbytných pro objektivní posouzení zdravotní způsobilosti k práci za účelem vyloučení nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci.
Lékařské posudky
Další upravovaná oblast se týká vydávání lékařských posudků, a to zejména upravených posudkových závěrů a prodloužení lhůt pro vydání některých lékařských posudků nebo podání návrhu na přezkoumání těchto posudků. Nově se stanoví, že posudkový závěr o tom, že posuzovaná osoba je zdravotně nezpůsobilá lze užít pouze v případě vstupní pracovnělékařské prohlídky. V případě periodické a mimořádné prohlídky se musí, s ohledem na terminologii uvedenou v