V čísle 3/2016 byl otištěn článek „Školení BOZP a PO formou e-learningu z pohledu soudního znalce“, který vyvolal řadu souhlasných i nesouhlasných reakcí s využíváním e-learningu. Mají pravdu ti, kteří využití e-learningu pro školení BOZP a PO zatracují, nebo jejich odpůrci? Je e-learning vhodný pro tato školení nebo ne?
Článek Dr. Maturové a Ing. Valty se dotkl velmi zajímavého téma, a to využití e-learningu v oblastech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v požární ochraně. Bohužel, zůstalo pouze u teoretického uchopení celé problematiky (například opírání se o definice e-learningu, jejichž platnost autoři sami zpochybňují). Na jejich webových stránkách se k této problematice rozpoutala poměrně živá diskuse. Obdobně živá diskuse se k tomuto tématu rozpoutala měsíc před tím na jiných webových stránkách věnovaných zajišťování BOZP a PO. V diskusích byly uváděny více či méně přesné argumenty k obhájení svých stanovisek.
To mne inspirovalo k napsání tohoto článku, jenž si klade za cíl najít objektivní odpověď na otázku uvedenou v jeho titulku. Jeho cílem tedy není přinést důkazy pro tvrzení jedné či druhé strany. Ani zde nebudu rozebírat stanoviska uvedená v článku či v diskusích. Pokusím se o konstruktivní náhled na problém, který netrápí jen Českou republiku.
Problematikou využití e-learningu v BOZP a PO se zabývám od roku 2003, tedy prakticky od počátku využívání tohoto prostředku ve zmíněných oblastech (jsem nejen zastáncem, ale i tvůrcem digitalizace BOZP a PO, a to nejen v oblasti školení, ale obecně). V té době bylo e-learningových projektů zaměřených na tyto oblasti opravdu jen několik. Nabízely je převážně společnosti, které se tvorbou e-learnigových projektů zabývaly a o tyto oblasti si rozšířily své portfolio (odborná kvalita tomu odpovídala).
V roce 2005 jsem vytvořil svůj vlastní řídicí systém e-learningových projektů pro školení BOZP a PO, jehož cílem bylo splnit požadavky z obou oblastí – obecné požadavky na e-learningový proje