Tvorba stabilních stohů jako rozhodující faktor bezpečnosti stohového skladování, 2. část

Úvod

V rámci přechodu na výškové stohování (v prvé etapě do 6 m) bylo k 1.5.1978 povoleno stohovat ohradové, skříňové a sloupkové palety – dnes označované jako palety s horní konstrukcí – až do výše uvedené výšky (1). V průběhu prováděných zkoušek stability stohů, vytvářených z kompletní rozměrové řady uvedených palet, bylo ale zjištěno, že nejmenší palety základního rozměru 600 mm x 800 mm zkoušce stability nevyhověly. Proto v rámci změnového řízení k tehdejší ČSN 26 9120 bylo k 1.1.1981 pro tuto paletu nutno stohovací výška opět snížit pouze na 4 m (2). Nutno zdůraznit že i v současnosti, kdy lze specifikované ohradové, skříňové a sloupkové palety stohovat až do výšky 8 m, je stohovací výška palet se vzdáleností klopných hran do 700 mm logicky stále omezena pouze na 4 m (3).

V rámci přechodu na výškové stohování, které bylo řešeno pro všechny druhy manipulačních jednotek bez rozdílu, bylo nutno v tehdejší státní zkušebně provést rozsáhlé a náročné zkoušky. Následující obrázek přináší pohled na zkoušku stability ložených stohovacích dvourámů – vlastních „bratranců“ ohradových palet.

Tvorba bezpečného stohu z ložených prostých palet

V předcházejícím příspěvku tohoto seriálu byla věnována všeobecná pozornost bezpečnému vytváření stohu libovolných paletových jednotek – ložených palet (4). Zvýšenou pozornost je ale nutno věnovat stohování ložených prostých palet. V této souvislosti lze již úvodem kupř. konstatovat, že i v okruhu zodpovědných a vedoucích pracovníků většinou stále chybí povědomí o tom, že jednopodlahové palety – viz následující obrázek, nejsou určeny ke stohování (5). Autor článku má ve své paměti příklady, kdy v rámci prováděných kontrol kontrolovaný subjekt dokonce odmítal uznat, že takovéto palety používá.

Na této skutečnosti se do jisté míry podílí i normalizace. Terminologická norma pro palety (6 a 7) stále specifikuje jednopodlahovou pal