ztížené pracovní prostředí

Vlivem zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2025 dojde i ke zvýšení příplatku za práci ve ztíženém prostředí. Minimální výše tohoto příplatku činí u zaměstnavatelů–podnikatelských subjektů 10 % základní sazby minimální mzdy za každý ztěžující vliv. Po zvýšení minimální mzdy tedy: minimálně 12,44 Kč/hod. (při 40hodinové stanovené týdenní pracovní době), minimálně 12,85 Kč/hod. (při 38,75hodinové týdenní pracovní době, tj. při dvousměnném režimu), minimálně 13,27 Kč/hod. (při 37,5hodinové týdenní pracovní době, tj. při třísměnném režimu). Minimální měsíční sazba tohoto příplatku bude činit 2 080 Kč/měsíc.

Zákoník práce výslovně stanoví, že zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči. Toto ustanovení navazuje na základní zásady zákoníku práce , neboť podle § 1a ZP uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky patří mezi základní zásady pracovněprávních vztahů. Je však velice obecné, protože konkrétní povinnosti např. v oblasti BOZP obsahuje zákoník práce v samostatné části páté, tedy v § 101 až 108 ZP nebo v ostatních předpisech.

Právní úprava mezd, tedy odměňování za práci v tzv. podnikatelské sféře, resp. u zaměstnavatelů, kteří nejsou vyjmenováni v ustanovení § 109 odst. 3 ZP , je značně liberální. Zákoník práce stanoví pouze základní minima a zaměstnavatel má právo rozhodovat o výši mezd i rozsahu jednotlivých složek mezd zcela libovolně. V našem dnešním článku se však zaměříme pouze na jedny příplatky, a to na příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nyní platný zákoník práce používá namísto pojmu „zdraví škodlivé pracovní prostředí“ pojem „ztížené pracovní prostředí“, nicméně v personalistice se běžně užívá první z uvedených pojmů.

V naší společnosti zaměstnáváme zaměstnance, kteří pracují na pozicích s různými riziky pracovního prostředí v kategorii 2 a 3. Dle § 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je zaměstnavatel povinen vést evidenci rizikových prací, kde jedním ze sledovaných údajů je počet směn odpracovaných při rizikové práci. Jakou dobu musí během jedné směny zaměstnanec v riziku strávit, aby se do tohoto počtu započítala? A zda se tato evidence vede pro příslušného zaměstnance za všechna rizika dohromady nebo je potřeba vést evidenci o počtu směn v riziku hluku a např. prachu zvlášť? Dle § 117 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činí výše příplatku nejméně 10 % z minimální mzdy a dle § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10 % z minimální mzdy za každý zatěžující vliv. Pokud je tedy zaměstnanec po část směny vystaven prašnému prostředí, po další část hlučnému a po další část např. chemickým látkám, přísluší mu za tuto směnu trojnásobek příplatku, nebo by musel být ve stejný čas vystaven několika rizikům naráz, aby se příplatek násobil? Posuzuje se každá směna individuálně dle skutečně vykonávané činnosti, nebo když s sebou daná pozici dle kategorizace prací nese určitá rizika pracovního prostředí (např. pozice svářeče má rizika prachu, hluku a vibrací), má zaměstnanec automaticky nárok na trojnásobný příplatek za každou odpracovanou hodinu bez ohledu na to, zda se během směny vystavil všem třem rizikům? Vznikne zaměstnanci nárok na příplatek v riziku hluku i v případě, že bude mít při výkonu práce ochranu hluku v podobě špuntů do uší nebo sluchátek? Lze např. interní směrnicí stanovit, že bude všem zaměstnancům příslušet měsíční paušál jako příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí bez ohledu na to, kolik hodin skutečně odpracují?

V praxi jsou nejčastějším předmětem zájmů zaměstnavatelů i zaměstnanců příplatky. Příplatků je však celá řada. Zákoník práce pro podnikatelskou sféru upravuje příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a neděli

Cílem tohoto příspěvku je popis základních informací o viru opičích neštovic, možnostech čištění a dezinfekce prostředí, kde je zvýšené riziko přítomnosti viru, dále popis epidemiologicky významných kontaktů, mimoto bude v článku popsáno použití osobních ochranných pracovních prostředků (tzv. OOPP) u zdravotnických pracovníků přicházejících do styku s virem opičích neštovic, a také informace vztahující se k poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí a k případnému uznání onemocnění virem opičích neštovic jako nemoci z povolání.

Patří zraková zátěž do ztěžujících vlivů (§ 6) podle Nařízení vlády č. 567/2006 Sb? Náleží za zrakovou zátěž příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí?

Tři zaměstnanci se střídají v režimu Po-N, R, O, Út-N, R, O, St-volno, R, O, Čt-R, R, O, Pá-R, R, O - znamená to, že Po + Út pracují v třísměnném pracovním režimu a St + Čt + Pá pracují dva z nich v dvousměnném a jeden v jednosměnném? Kolik hodin mají v rámci týdne odpracovat? Zhruba jeden týden v průběhu dvou měsíců vyjde na některé zaměstnance týden odpolední směna - na jejich pracovišti někdo může a nemusí být - tzn. směna může a nemusí navazovat na ranní. Jakou mají mít délku pracovní doby týdně? Zaměstnanec pracuje dle kategorizace v riziku 3 (prach, hluk, zrak, záření). Bezpečnostní technik však tvrdí, že žádné zákonné limity pro poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí nepřekračujeme. Mají tedy nárok na 10% příplatek z titulu rizika?

Člověk je v průběhu svého života vystaven působení škodlivých faktorů životního a pracovního prostředí. Při výkonu pracovní činnosti, v závislosti na druhu vykonávané práce, jsou však zaměstnanci vystaveni působení těchto škodlivých faktorů ve větší míře, než v běžném životě, což klade vyšší nároky na prevenci v oblasti zdravotních rizik.

Moravskoslezský kraj je specifický dlouholetou koncentrací průmyslových podniků. Významné zastoupení má těžba uhlí, koksárenství, výroba surového železa, oceli, slévárenství, těžké strojírenství, chemický průmysl, farmaceutický průmysl, výroba plastů, ale taky automobilový průmysl a na tento průmysl navazující výroba a montáž dílů. Pracovní prostředí na těchto podnicích bývá zdrojem celé řady škodlivin, které mohou mít za určitých podmínek negativní vliv na lidské zdraví.

Vzhledem k právní úpravě nárůstu hodnoty 1 bodu v rámci bolestného za pracovní úraz na 250 Kč se ptám, zda se bolestné bude vyplácet i u pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti. U některých zaměstnavatelů dochází ke zvýšené evidenci pracovních úrazů a žádostí o výplatu pouze bolestného, proto se ptají, zda by se nedalo argumentovat tím, že nedošlo k pracovní neschopnosti nebo že nebyla delší než 3 kalendářní dny, a tak bolestné nevyplatit.