Náhrada škody za nemoc covid-19 a úrazy při home office

Vydáno: 15 minut čtení

Údaje z Českého statistického úřadu jsou nemilosrdné. Ukazují, že se stále více objevuje nákaza covidem-19, kterou mnohdy můžeme posuzovat jako nemoc z povolání. Není málo ani případů, kdy při home office dojde u zaměstnance k úrazu. Jak tyto otázky posuzovat, má zaměstnanec nárok na odškodnění?

Pojem nemoci z povolání

Základní podmínkou vzniku nemoci z po­volání je skutečnost, že zaměstnanec vykonával práci v podmínkách, z nichž příslušná nemoc z povolání vzniká (např. vykonával práci, která mohla být příčinou takové nemoci, nebo při práci přicházel do styku s látkami, které uvedenou nemoc mohou způsobit). Nemoci z povolání můžeme definovat jako nemoci uvedené v právních předpisech o sociálním zabezpečení, jestliže vznikly za podmínek tam uvedených.

Seznam nemocí z povolání, jenž taxativním způsobem stanoví výčet těchto nemocí, je uveden v příloze k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Poznatky z oboru pracovního lékařství o onemocněních vznikajících při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se vyvíjejí, což je reflektováno doplňováním seznamu nemocí z povolání o další onemocnění. Pro případ zařazení nové nemoci z povolání do seznamu nemocí z povolání zaručuje zákoník práce (dále zák. práce) odškodnění takové nemoci jako nemoci z povolání, která vznikla před jejím zařazením do seznamu, i za dobu nejvýše tří let nazpět před jejím zařazením do seznamu.

Nemocemi z po­volání se zpravidla rozumí poškození zdraví, vzniklé dlouhodobějším působením vnějších vlivů nezávisle na vůli zaměstnance. Z právní praxe však vyplývá, že nemoc z povolání může v některých případech vzniknout i jednorázovým působením těchto vlivů, např. covidem-19.

K nákaze covidem-19 jako nemoci z povolání tedy musí dojít vždy při práci, u níž hygienické šetření

Související dokumenty

Související články

Řízení BOZP v odvětví zdravotní a sociální péče
Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce
Sedmá novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Jak pandemie urychlila změny v BOZP
Respirátor, nejlepší přítel člověka?
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti
Homeworking a BOZP
Evropa a její boj s rakovinou z povolání
Vliv digitalizace ekonomiky na bezpečnost a ochranu zdraví
Předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací
Projevy a posuzování vibrací v pracovním prostředí na zdraví člověka
Měnící se svět práce a wellbeing
Špatné pracovní podmínky - vznik stresu na pracovišti
Přizpůsobení pracoviště po pandemii COVID-19 a ochrana pracovníků před šířením onemocnění
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Muskuloskeletální poruchy problémem v oblasti BOZP na evropských pracovištích
Možné přístupy k řešení práce formou home office
Rizika pracovního prostředí v Moravskoslezském kraji
BOZP při práci formou home office

Související otázky a odpovědi

Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Práce ve ztíženém prostředí
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Vstupní lékařská prohlídka u dohod mimo pracovní poměr při práci v noci
Testování a očkování v sociálních službách
Odmítnutí testování na přítomnost covid-19
Odškodnění pracovního úrazu
Covid - očkování, testování
Povinnost absolvovat preventivní lékařské prohlídky
Odškodnění pracovního úrazu
Úrazové pojištění u dohody o provedení práce
Zkouška na alkohol v krvi
Vstupní lékařská prohlídka pro administrativního pracovníka - smluvní lékař
Pracovnělékařské prohlídky soudců
Úhrada psychologického vyšetření zaměstnance
Periodická lékařská prohlídka u DPP
Smlouva o výkonu funkce prokuristy - pracovní úraz a nemoc z povolání
Odmítnutí vyplnit formulář Hodnocení bolestného
Vstupní a periodické lékařské prohlídky u DPP/DPČ