Článek se zabývá vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracujícím na dálku formou home office a legislativním rámcem, který podchycuje základní pravidla zásad BOZP na pracovišti.
Úvod
Článek představuje výstup z projektu č. TD03000468 Metodika řízení práce prováděné formou home office. Konkrétně jsou představeny možné způsoby řešení problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) při práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Tyto přístupy pracují s vybranými požadavky právních a ostatních předpisů a navrhuje postup, jak plnit tato příslušná ustanovení.
Práce z domova označovaná též jako home office patří mezi moderní formy práce. Tato forma práce přináší změny v uspořádání pracovní doby a rovněž může měnit vztah osobního a pracovního života. S touto formou práce je však spojeno mnoho problémů na úseku zajišťování požadavků BOZP.
V současné době je zaměstnanci i zaměstnavateli mylně pokládána práce prováděná formou home office za významný benefit. Většina zaměstnanců i zaměstnavatelů si však neuvědomuje povinnosti a práva spojená s BOZP při této formě práce. Ze zjištění vyplývá, že se zajištění BOZP při práci mimo pracoviště zaměstnavatele věnuje jen méně než 50 % zaměstnavatelů. Zároveň se více než 70 % zaměstnanců domnívá, že jejich zaměstnavatelé tuto oblast neřeší vůbec anebo jen okrajově. Problémem je také například to, že zaměstnavatelé mnohdy nerespektují právo zaměstnance na soukromý život, resp. jeho soukromí, tedy na nedostupnost.
Právní ukotvení práce z domova
Práce z domova, jakožto jedna z moderních forem práce je zakotvena v zákoníku práce (ZP), kde se této formy výslovně dotýká § 2 a 317. Kdy zákoník práce mimo jiné uvádí:
- § 2 odst. 2 ZP: Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
- § 317 ZP: Na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon s tím, že:
- se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
- při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199 odst. 2 ZP) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192 ZP; pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit,
- mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.
V souvislosti s BOZP je třeba brát v potaz, že zaměstnanci pracující z domova jsou ohroženi stejnými riziky, jako zaměstnanci pracující na pracovišti zaměstnavatele. Zcela přirozeně se tak na zaměstnavatele zaměstnance pracujícího z domova vztahují stejné požadavky jako na zaměstnavatel